O kurzu
Náplň zkoušky
Smysl zkoušky
E-learningová podpora kurzu


 

O kurzu

Kurz PH(K)_PoZ nemá formu přednášek nebo seminářů - jedná se pouze o souhrnnou zkoušku ze tří kurzů - Dějiny filosofie I a II a Ontologie I. Případný neúspěch u této zkoušky znamená určitou komplikaci v dalším studiu - tento kurz je totiž prerekvizitou (tj. nezbytným předpokladem) pro registraci do mnoha dalších kurzů. Proto byste měli tomuto kurzu věnovat značnou pozornost.

Náplň zkoušky

Zkouška má ústní formu a pokrývá celkem 34 témat z obecných dějin antické a středověké filosofie a speciálnějších témat z dějin ontologie od antiky až po 20. století:

  1. Myšlenka řádu v předsókratovské filosofii
  2. Charakteristika přírodní filosofie antického Řecka
  3. Pojem bytí a koncepce dynamického a statického světa v řecké filosofii
  4. Představy řeckých filosofů o vzniku a stavbě vesmíru (kosmologie a kosmogonie)
  5. Mýtus a hledání podstaty skutečnosti v počátcích filosofie
  6. Eleaté a mladší fyzikové - problematika bytí, jsoucna, prázdna, změny a pohybu<
  7. Hlavní představitelé a myšlenky antického atomismu
  8. Celkové zaměření, podobnosti a rozdíly v myšlení sofistů a Sókrata
  9. Platónova nauka o duši, její zdroje a její vztah k jiným filosofických disciplínám
  10. Problematika idejí a Aristotelova kritika
  11. Základní pojmy Aristotelovy filosofie
  12. Aristotelova fyzika a metafyzika (pojetí pohybu)
  13. Vztah fyziky a etiky u stoiků a u Epikúra
  14. Novoplatónismus a jeho vztah k filosofii Platónově
  15. Boëthios a přechod od antické ke středověké filosofii
  16. Vztah filosofie a teologie ve středověké filosofii
  17. Spor o univerzálie - původ, různá řešení, postavy
  18. Důkazy boží existence - Anselm, Tomáš Akvinský
  19. Filosofické dílo a myšlení Augustina Aurelia
  20. Život a dílo Petra Abélarda
  21. Filosofie Tomáše Akvinského
  22. Typy ontologií 17. století.
  23. Charakteristika mechanického materialismu.
  24. Ontologické představy francouzského materialismu.
  25. Ontologie v německé filosofii přelomu 18. a 19. století.
  26. Přírodní věda a ontologie v 19. století.
  27. Scientismus a antropologismus a jejich odraz v ontologii.
  28. Ontologie ve 20. století.
  29. Fyzikální (a jiná) paradigmata (vědecká či předvědecká) v dějinách a jejich odraz v ontologických koncepcích.
  30. Srovnání substančních a relačních typů ontologických koncepcí.
  31. Čas v dějinách ontologických koncepcí.
  32. Prostor v dějinách ontologických koncepcí.
  33. Pohyb v dějinách ontologických koncepcí.
  34. Historické podoby determinismu a jejich zdůvodnění.

K dějinám filosofie patří okruhy 4 - 11 a 13 - 21, okruhy 1 - 3, 12 a 22 - 34 náleží k ontologii.

Smysl zkoušky

Studovat filosofii znamená zabývat se myšlenkami. Myšlenkami v jejich dějinném vývoji - při studiu dějin filosofie - nebo myšlenkami v souvislosti s určitými problémy - při studiu systematické filosofie. Takové studium by Vás mělo dovést:

Zkrátka - studium filosofie nespočívá v tom, že si do paměti uložíte určité množství dat, nýbrž v tom, že těm datům porozumíte v jejich souvislostech.

Ovšem druhou nevhodnou krajností by bylo pustit se pouze do přemýšlení bez znalosti dějin filosofie. S veškerým respektem k Vašim intelektuálním schopnostem lze považovat za velmi nepravděpodobné, že byste dokázali sami od sebe přijít na něco, co velkým myslitelům uniklo. Porozumět filosofii tedy nejde ani pouhým shromažďováním fakt, ani pouhým samostatným přemýšlením, nýbrž jen propojením těchto dvou cest.

K tomu Vás má vést i postupová zkouška. U testu musíte prokázat zvládnutí základních faktografických záležitostí, bez nichž nemůžete do skutečné filosofie proniknout, a také schopnost stručně, jasně a výstižně vysvětlit v písemné podobě některé souvislosti a problémy. Samotná ústní zkouška pak po Vás bude požadovat, abyste prokázali počínající schopnost tohoto průniku tím, že dokážete ještě ve větší míře vysvětlit problémy, souvislosti, návaznosti či důvody jednotlivých myslitelů a jejich myšlenek, a také že budete s to reagovat a argumentovat v živé filosofické diskusi.

Abyste měli určitou představu, co se pod tím skrývá, najdete u jednotlivých okruhů "problémové otázky", které na Vás mohou v testu i u zkoušky číhat. Budou to ovšem pouze příklady, nikoli úplný seznam otázek. Tak totiž nebudete vystaveni pokušení, že byste si nějakým (možná i velmi podivným a "nesportovním") způsobem obstarali dostačující výklad např. ke stovce problémů z dějin filosofie či ontologie, ten se naučili nazpaměť - a tím své studium filosofie skončili. Ani takto byste se k ní totiž nepřiblížili. Skutečné setkání s myšlenkami těch nejschopnějších myslitelů v dějinách (asi nelze popřít, že nejvýznamnější filosofové patří k nejvýznamnějším myslitelům vůbec, a při studiu dějin filosofie se setkáme jen s těmi nejvýznamnějšími - ostatní se tam nedostali...) a jejich pochopení Vás čeká teprve tehdy, když si vezmete jejich texty a budete je s nimi v tichém rozhovoru promýšlet.

Pokud tomu věnujete náležitý čas (ne, nelze toho dosáhnout během několika dnů nebo týdnů), žádná zkouška pro Vás nebude problémem. Získáte tím mnohem víc, než budete u zkoušek potřebovat. Jestliže byste však chtěli jen absolvovat zkoušku, a tedy zvládnout jen jednotlivé problémy či myšlenky, budete vždy riskovat, že Vaše dílčí a neúplné znalosti budou odhaleny a Vy neuspějete. Neprokážete totiž skutečné filosofické znalosti.

Kvůli tomu Vám předem zpřístupníme pouze část problémů, na které se u zkoušky budeme ptát.

E-learningová podpora kurzu

Má dvojí cíl:

  1. realizovat připouštěcí test elektronickou formou;
  2. být pomůckou pro Vaši přípravu na test a zkoušku vůbec.

Kurz je členěn na "ontologii" a jednotlivé okruhy z dějin filosofie. V každém oddílu najdete "odpovědník" s otázkami, které si můžete cvičně vyzkoušet. Otázky ke každému tématu můžete projít jedenkrát v každém ze dvou odpovědníků. Správné odpovědi byste měli hledat v uvedené literatuře. Otázky jsou voleny tak, aby Vás naváděly na důležité problémy, které pak budete vysvětlovat v ostrém testu, a zvláště u zkoušky. Příprava na test by tedy měla jít ruku v ruce s přípravou na ústní zkoušku. V "poznámkovém bloku" ke každému testu pak můžete zjistit svou úspěšnost a srovnávat s maximálním počtem bodů, který je dán počtem otázek násobeným číslem 3 (tj. za přesné zodpovězení každé otázky získáváte 3 body). Doporučený způsob práce s testy je následující:

  1. Projdete si texty doporučené k danému tématu.
  2. Odpovíte jeden odpovědník a v poznámkovém bloku zjistíte, kolik odpovědí bylo správných. (Výsledek si zapamatujte nebo zapište.)
  3. Pokud Vám bude chybět hodně bodů (otázky nejsou jednoduché, může se to snadno stát...), znovu se vrátíte k textům a zaměříte se na problémy, na něž Vás navádějí otázky.
  4. Po pečlivém prostudování textů si ověříte v druhém odpovědníku, jaký pokrok jste udělali.

Ostrý test:

V testu bude na tyto volné otázky položena mnohem větší váha než na "zaklikávací" otázky faktografického rázu.

 

Varování:

Zkušenosti z dřívějška ukazují, že by pro Vás bylo kontraproduktivní, kdybyste se pokoušeli dobrat se správných odpovědí na cvičné testové otázky způsobem, který by nebyl založen na studiu doporučených textů. Už u volných otázek v testu by se totiž ukázalo, že vůbec nerozumíte tomu, co jste možná správně "zaklikli", a proto byste u testu neuspěli a nemohli vůbec přijít k postupové zkoušce.

 

Jakékoliv nejasnosti nebo problémy, jež zůstanou i po prostudování příslušných doporučených textů, můžete řešit v diskusním fóru k

PH_PoZ a PHK_PoZ.



O kurzu
Náplň zkoušky
Smysl zkoušky
E-learningová podpora kurzu