Pouze jedna otázka v experimentu „zachování množství“ J. Samuel & P. Bryant (1984). Asking only one question in the conservation experiment. Journal of Child Psychology and Psychiatry, 25 (2), pp. 315-18. kontext studie - Piagetova teorie § hlavní pojmy Piagetovy teorie: akomodace, asimilace, ekvilibrium, schémata § schopnost pochopit zachování množství (conservation) - jeden z hlavních mezníků v rámci teorie kognitivního vývoje § stádia vývoje dle Piageta: § 1. sensoricko-motorické (0-2) § 2. předoperační (2-7) § 3. stádium konkrétních operací (7-12) § 4. stádium formálních operací (12-…) § schopnost zachování množství - konec předoperačního stádia a začátek operačního myšlení kontext studie - Piagetovy experimenty § „klasické“ Piagetovy experimenty zachování množství (Piaget & Szeminska, 1952): § dítěti prezentovány dvě identické kvantity (např. dvě sklenice vody) § následuje transformace (přelití vody z původní sklenice do jiné sklenice, která se liší svými rozměry) § dítěti položena otázka: „je zde stejné množství vody ve dvou sklenicích?“, a to před i po transformaci § dle Piageta mladší 7 let nezvládají tuto úlohu, nemají potřebné logické myšlení - operace, které úloha vyžaduje (reversibilita, schopnost zaměřit se na více aspektů situace) kontext studie - modifikace Piagetových experimentů § ovlivní jednoduchá změna experimentálního designu (vynechání pretrnsformační otázky) získané výsledky? § následující studie (jako mnoho dalších) je zaměřena na podmínky, ve kterých děti projeví schopnost pochopit zachování množství, spíše než na to, zda tuto schopnost mají § jedná se tedy o hodnocení Piagetových závěrů týkajících se „zachování množství“ přes kritiku použitých výzkumných metod vlastní studie - popis § zkoumané osoby (ZO): 252 chlapců a dívek (5 až 8,5 let) § ZO rozděleny do čtyřech věkových skupin s věkovými průměry 5;3, 6;3, 7;3, resp. 8;3 § každá skupina rozdělena na tři podskupiny se stejným věkovým průměrem § podskupiny - odlišné podmínky experimentu: § 1. standardní (pre a post-transformační otázka) § 2. „one judgement“ (pouze post-transformační otázka) vlastní studie - popis § 3. „fixed array“ - kontrolní: prezentován pouze výsledek transformace (dítě transformaci nevidělo) § 3. účelem bylo ověřit, zda děti, které odpověděly správně v prvních dvou podmínkách, odpověděly tak díky přenosu informace z pre-transformační prezentace § v různých pokusech byly použity tři druhy materiálu: § 1. „hmota“: v rámci podmínek 1 a 2 dítěti prezentovány dva stejné plastelínové válce, poté transformace jednoho z nich do podoby „klobásy nebo palačinky“ vlastní studie - popis § 2. „počet“: v podmínkách 1 a 2 prezentovány vedle sebe dvě stejně dlouhé řady kuliček (po 6), transformace - roztažení nebo stažení jedné z řad § 3. „objem“: pre-transformačni prezentace - dvě identické sklenice se stejným množstvím tekutiny, transformace: přelití tekutiny z jedné sklenice do užší (širší) sklenice § každé dítě prošlo 4 pokusy se všemi materiály § pořadí pokusů podle materiálu bylo systematicky obměňováno vlastní studie - výsledky § statistická analýza: analýzou rozptylu byl zjišťován vliv věku, podmínek a materiálu na počet chyb v pokusech § proměnná „materiál“ byla použita v analýze jako opakované měření § statisticky významné rozdíly v počtu chyb byly nalezeny vzhledem k věku, podmínkám a materiálu vlastní studie - výsledky § žádné významné interakce mezi proměnnými nebyly nalezeny § pomocí tzv. „post-hoc“ testů byly nalezené rozdíly dále specifikovány: § věk: signifikantní rozdíly nalezeny mezi všemi věkovými skupinami, starší skupiny podávaly lepší výkony než mladší § podmínky: úkoly s jednou otázkou byly snadnější než ostatní dva typy úloh (standardní a fixed-array) § materiál: úkoly s počtem byly snadnější než úkoly s hmotou a objemem průměrný počet chyb ve třech podmínkách a s třemi typy materiálu průměrný počet chyb společně pro materiál (A), pro věk (B) vlastní studie - závěry § Rose & Blank (1974) zjistili, že 6leté děti lépe zvládají úlohy týkající se zachování množství, pokud je jim kladena pouze 1 otázka (post-transformační) § prezentovaná studie tento závěr rozšiřuje také na různé druhy materiálu a na různé věkové skupiny § děti, které nezvládají tradiční verzi experimentu (dvě otázky) často rozumí principu „invariance“ § jejich chyby pramení spíše z irelevantního důvodu, opakování téže otázky experimentátorem vede děti k tomu, aby změnily svou odpověď vlastní studie - závěry n děti, které vyřešily úlohu s jednou otázkou, používají znalost invariance, protože byly schopné přenést informaci z pre-transformační prezentace n předchozí závěr jasně potvrdila horší výkonnost dětí v podmínkách kontrolních (fixed-array) n velice důležité je tedy uvažovat, zda experimentální situace nezabraňuje využití určité schopnosti, jejíž projevy má ve skutečnosti sledovat metodologie n studie zahrnuje tři nezávislé proměnné (podmínky, materiál, věk – vybrané věkové skupiny spíše než manipulovaná proměnná) a závislou proměnnou - úspěch v úkolu n jedná se o faktoriální design (4 x 3 x 3) n statistická procedura: analýza rozptylu, doplněná o post hoc testy hodnocení § použité materiály v experimentu měly signifikantní vliv na zvládání úloh (úlohy s „počtem“ byly snadnější než úlohy s hmotou a objemem) § tento výsledek zdá se podporuje Piagetův koncept „horizontal décalage“: „schopnost zachování množství“ se neobjevuje naráz pro všechno, ale postupně v neměnném pořadí během stádia konkrétních operací (např. počet a kapalina: 6-7 let, hmota a délka: 7-8 …) § kritika Piageta: Donaldson (1978): Piagetova koncepce je zaměřena pouze na porozumění dítěte fyzikálnímu světu s vyloučením světa sociálního hodnocení § pokusem o pochopení kognitivnímu vývoji v isolaci, Piaget systematicky podceňuje logické schopnosti dětí § Donaldson: dítě rozhoduje o požadavcích, které jsou na něho kladeny ze dvou zdrojů: mluveného slova a situace ve které se slova objevují § v Piagetových experimentech mohou být tyto dva zdroje informací v konfliktu § dítě může vzhledem k opakování téže otázky věřit, že je po něm vyžadována jiná odpověď (extraneous reason hypothesis) další výzkumy § McCarrigle & Donaldson (1974) - „Naugty Teddy experiment“ (nezbedný Teddy): § v případě zachování počtu experiment probíhal standardně až do okamžiku, kdy dítě řeklo, že je stejný počet kuliček ve dvou identických řadách (pre-transformační prezentace) § Teddy se potom vynořil ze skrýše, sebral jednu z řad a změnil ji § dítě pak vrátilo Teddyho do krabice a experimentátor pokračoval: “kde jsme to byli? Aha, je počet v této řadě stejný, jako počet v řadě druhé? další výzkumy § tento úkol správně zvládlo 50 z 80 čtyř až šestiletých dětí, při standardní formě úkolu to bylo 13 z 80 dětí § Light et al. (1979) však kritizovali, že děti byly neverbálně a nevědomě instruovány, aby ignorovaly proces změny, úkol jako takový se pak mohl vytratit (děti nemusely zaznamenat transformaci z důvodu zaujetí Teddym), výsledky jsou pak „falešně pozitivní“ § Moore a Frye (1986): zavedli do designu experimentu relevantní změny (něco je opravdu přidáno/odebráno v procesu transformace a správná odpověď je potom „objekty se liší“) a irelevantní změny (standardní forma experimentu) další výzkumy § potvrdila se hypotéza: pokud je Teddy rozptylující element, děti si povedou hůře v případě relevantní změny a lépe v případě irelevantní změny (podpora kritiky Lighta et al., nepřímo i Piageta) závěr § Bryant (1998): bylo by ukvapené zcela odmítnout Piagetovy experimenty § existuje značný počet dětí, které úkol nezvládají, a tato selhání si zasluhují vysvětlení § lidské schopnosti jsou velice obtížně „izolovatelné“ § pro sledování jejich projevu jsou třeba rozličné metody umožňující schopnosti sledovat z různých úhlů pohledu (včetně sociální dimenze)