Experimentální studie poslušnosti Stanley Milgram (1963). Behavioural study of obedience. Journal of Abnormal and Social Psychology, 67, 371-8. Historické pozadí a kontext studie n počáteční záměr: testování hypotézy o odlišnosti Němců používané historiky k vysvětlení systematického vyhlazování Židů, Poláků a dalších n původně měla být hlavní část experimentu provedena v Německu, výzkum v USA byl zamýšlen jako pilotní Klíčový pojem - poslušnost n poslušnost může být definována jako psychologický mechanismus, který řídí chování jedince dle systému autority n fungování tohoto mechanismu bylo spolehlivě prokázáno právě v souvislosti s událostmi v Německu během 2. světové války Obecný popis studie n celý experiment byl účastníkům prezentován jako studie o vlivu trestů na paměť n „skutečné“ zkoumané osoby (učitelé) měly na příkaz experimentátora učit slovním asociacím „falešnou“ zkoumanou osobu pomocí elektrických šoků n „falešná“ ZO (oběť - žák) byla ve skutečnosti najatým hercem Popis výzkumné situace – místo a zúčastněné osoby n místo experimentu: „prestižní“ laboratoř na univerzitě Yale n výzkumný soubor: 40 mužů (věk 20 – 50 let) různého vzdělání a zaměstnání n „oběť“: muž (47 let), nezávislými pozorovateli označen jako příjemný a sympatický n experimentátor (31): chování profesionální, oblečen v pracovním plášti Postup experimentu n sdělení o fiktivním účelu experimentu: téma - učení a trest n „náhodné“ rozdělení na učitele a žáka n v jedné místnosti žák připevněn na elektrické křeslo, učitel v sousední místnosti usazen za generátor šoků a panel zobrazující odpovědi žáka n zkoumané osobě je dán reálný ukázkový šok o síle 45 voltů pro zvýšení autenticity n učitel má za nesprávnou odpověď udělit elektrický šok, s každou další nesprávnou odpovědí má intenzitu šoku zvyšovat (po 15 voltech) Postup experimentu n v této verzi experimentu herec nereaguje na bolest verbálně, pouze se ozve náraz na zeď při 300 a 315 voltech, dále se již žádná reakce neobjevuje n od hranice 300 voltů již žák na otázky neodpovídá n reakce examinátora jsou odstupňovány od pobídky (prosím pokračujte) až po příkaz (nemáte jinou možnost, musíte pokračovat) n na otázku po nebezpečnosti šoků odpovídá examinátor sdělením, že přestože jsou šoky bolestivé, nevzniká trvalé poškození tkáně n v návaznosti na experiment byla s pokusnými osobami provedena interview a „podvod“ jim byl objasněn Výsledky n drtivá většina osob byla přesvědčena o realitě situace n žádný subjekt se nezastavil před hranicí 300 voltů (intenzivní šok) n 26 osob (65%) dosáhlo maxima 450 voltů (tyto osoby byly klasifikovány jako poslušné) n 14 osob se tedy vzepřelo příkazům autority n většina osob projevovala známky nervozity a tenze, obzvláště při silnějších šocích Výsledky n u tří subjektů byl vyvolán nekontrolovaný záchvat n osoby, které byly „poslušné“, vykazovaly často znaky extrémního stresu a bránily se administrování šoků od 300 voltové hranice – přesto nakonec poslechly autoritu Závěry n procento „poslušných“ osob bylo oproti předpokladům velice vysoké n přesto bylo zřetelné, že většina z těchto osob nejedná v souladu se svým přesvědčením n předchozí závěr dokazují známky extrémní tenze v testové situaci Některé možné interpretace n předpoklad Yaleské univerzity jako místa s kvalitními a kompetentními zaměstnanci n nevyjasněnost toho, co ještě může psycholog od zkoumaných osob vyžadovat a kde již překračuje svá práva n „oběť“ pokračuje v odpovědích až do hranice 300 voltů, tento fakt může být interpretován jako vůle pokračovat v úkolu ? Kritika studie n etika?: klamání účastníků; silný stres, který účastníci zažívali; experiment mohl mít dlouhodobý vliv na sebeúctu; bylo porušeno právo kdykoliv skončit n Aronson: silný „experimentální“ realismus, nedostatek „každodenního“ realismu (ekologická validita), n Orne a Holland: zkoumané osoby ve skutečnosti nevěří, že žák dostává bolestivé šoky Navazující výzkumy n studie z roku 1963 (‘remote-victim’ experiment) se stala inspirací pro další sérii výzkumů n Milgram referuje o 18 navazujících experimentech n velmi známý je druhý experiment v pořadí (‘voice-feedback’ experiment), kde byla zjištěna 62,5% míra poslušnosti n další variace: žák i učitel v jedné místnosti, instrukce po telefonu atd. n předložená studie (která je přesněji spíše kontrolovanou observační studií než experimentem) může být chápána jako část komplexního experimentu s měnícími se podmínkami Navazující výzkumy n Hoffling (1966): sestřičky v nemocnici požádány po telefonu neznámým doktorem, aby pacientovi aplikovali lék n množství aplikovaného léku bylo dvojnásobné oproti maximální možné dávce (uvedeno na lahvičce s lékem) n tento postup byl zcela v rozporu s nemocničními pravidly n přesto 21 z 22 sester uposlechlo autoritu