Chování z pohledu zúčastněného a pozorovatele R. A. Nisbett, C. Caputo, P. Legant, J. Maracek (1973). Behaviour as seen by the actor and as seen by the observer. Journal of Personality and Social Psychology, 27 (2), pp. 154-64 pozadí a kontext studie n atribuční teorie (AT) a její základní myšlenky (Kelley, Jones a Davis, Weiner, Schachter, Bem, Heider) n AT vychází zejména z Heiderovi „common sense“ psychologie, Heider byl ovlivněn Gestalt psychologií a Brunswikovým čočkovým modelem n Heiderovým hlavním přínosem k AT byla identifikace dvou základních zdrojů lidského chování: internálního (dispozičního) a externálního (situačního) pozadí a kontext studie n tři významné teorie (Kelley, Heider, Jones a Davis) vycházely z představy člověka jako „naivního vědce“, který provádí atribuce na základě logického a racionálního myšlení n výzkumy však ukázaly, že člověk často nejedná jako „vědec“ n vyvstává tedy potřeba deskriptivní analýzy na místo normativních modelů obecný popis studie n studie zahrnuje tři samostatné výzkumy n výzkumy jsou designovány k testování různých aspektů „efektu zúčastněný - pozorovatel“ (actor - observer effect, AOE) n obecná hypotéza (Jones, Nisbett, 1971): zúčastněný vnímá své chování spíše jako odpověď na situační proměnné, zatímco pozorovatel vnímá chování zúčastněného spíše jako projev jeho dispozicí obecný popis studie n obecná hypotéza rozpracována do konkrétnějších hypotéz, testovaných dílčími částmi výzkumu n 1. pozorovatelé budou spíše předpokládat, že zúčastnění budou v podobných situacích jednat stejně jako v situaci, kterou pozorovali (dispoziční příčina), zatímco aktéři tento předpoklad sdílet nebudou obecný popis studie n 2. osoby budou připisovat příčiny svého jednání (výběr přítelkyně, volba studijního oboru) vlastnostem voleného objektu, důvody stejných voleb budou u svého nejlepšího přítele připisovat jeho dispozičním vlastnostem n 3. osoby budou sami sobě připisovat méně osobnostních vlastností než ostatním studie 1 - popis situace n v každém pokusu byly přítomny dvě pomocnice a dvě skutečné zkoumané osoby n jedna ze zkoumaných osob byla náhodně vybrána jako „pozorovatelka“ druhá jako „aktérka“ n první experimentátor dal pozorovatelce za úkol podrobně sledovat „aktérku“ v situaci rozhodování n následně se zúčastněné osoby spolu s druhým experimentátorem shromáždily v jedné místnosti studie 1 - popis situace n pozorovatelka byla představena jako pomocnice experimentátora n experimentátor krátce popsal fiktivní studii rozhodovacích procesů, která má následovat po úvodním setkání n pomocnice a aktérka byly poté požádány aby strávily část víkendu (maximum 16 až 18 hodin) jako společnice manželek potenciálních sponzorů pro výzkum vzdělávání se zaměřením na minority studie 1 - popis situace n odměna za víkendovou práci činila 0,5, respektive 1,5 dolaru za hodinu n standardně se jedna z pomocnic zeptala, jak dlouho bude práce trvat v sobotu, druhá potom požadovala zopakování datumu víkendu n experimentátor se zeptal pomocnic, zda se zúčastní, jedna odpověděla, že se zúčastní přibližně 4 hodiny, druhá 12 hodin n potom byla na víkendovou účast tázána aktérka studie 1 - popis situace n aktérka i pozorovatelka měly následně uvést, jaká je pravděpodobnost, že se aktérka zúčastní podobné akce v budoucnu na škále 0 – 8 n výsledky byly získány od 33 párů zkoumaných osob studie 1 - výsledky n s účastí souhlasilo 24% aktérek v případě nabízené finanční odměny 0,5 dolaru (průměrně nabídly 5,6 h.), 68% v případě nabízené odměny 1,5 dolaru (průměrně 6,7 h.) studie 1 - výsledky n pokud aktérky souhlasily, vyšší pravděpodobnost, že se toto chování bude v budoucnu opakovat uvedly pozorovatelky oproti aktérkám (průměr 4,27, resp. 3,31) n tento trend byl naznačen i u ne-dobrovolnic - pozorovatelky uvedly nižší pravděpodobnost výskytu chování v budoucnu u aktérek než sami aktérky (2,78, resp. 3,92) studie 2 - popis situace n 30 studentů mužského pohlaví mělo za úkol napsat, proč mají rádi svou přítelkyni a jaké byly důvody volby jejich hlavního studijního oboru n 7 studentů buď nemělo přítelkyni nebo si ještě nevybralo svůj hlavní obor, k analýze tedy zůstalo 23 případů n dále měly zkoumané osoby napsat esej o stejné struktuře, ale pro svého nejlepšího přítele stejného věku a pohlaví (proč má rád svou přítelkyni …) n pořadí úkolů bylo vyváženo studie 2 - popis situace n odpovědi byly skórovány podle toho jak odrážejí motivy vycházející z objektu (psychologie je dobře placený obor) nebo subjektu (potřebuji vydělat hodně peněz) n jako dispoziční byly kódovány i odpovědi, které odrážejí spíše interakci objektových a subjektových motivů (s přítelkyní máme podobné povahy) n kódování bylo provedeno výzkumníky n navíc byly všechny protokoly přepsány do třetí osoby a kódování provedla osoba neseznámená s hypotézami (slepé kódování) n k analýze bylo použito kódování od výzkumníků (od slepého kódování se téměř nelišilo) studie 2 - výsledky n pokud osoby popisují proč mají rády svou přítelkyni, dávají více než dvojnásobek důvodů v termínech objektových než v termínech svých vlastních potřeb, zájmů a vlastností (4,61, resp. 2,04) n při vysvětlení proč má nejlepší přítel rád svou přítelkyni, nebyl nalezen rozdíl v objektových vs. subjektových důvodech n při vysvětlení volby svého hlavního oboru studia nebyl nalezen rozdíl mezi subjektovými a objektovými důvody n tento rozdíl však byl nalezen při vysvětlení volby u nejlepšího přítele a to ve prospěch dispozičních důvodů (1,70, resp. 0,43) studie 3 - popis n 24 osob vyplňovalo dotazník pro sebe a 4 další osoby: nejlepší přítel, otec, známý (méně než tři měsíce, stejného věku a pohlaví, kladný vztah) a televizní komentátor Walter Cronkite n dotazník obsahoval 20 položek po třech deskriptorech: vlastnost, opačná vlastnost a fráze „záleží na situaci“ n pořadí hodnocených osob bylo vyrovnáno studie 3 - výsledky studie 3 - výsledky n vysvětlením by mohla být volba „situační odpovědi“ jako ideální střední cesty při sebehodnocení na dimenzích vlastností n z toho důvodu byla provedena navazující studie studie 3 - rozšíření n zkoumaná osoba nyní posuzovala sebe a svého nejlepšího přítele n nejednalo se pouze o volbu ze tří možností (vlastnost, protipól, a „situace“), ale o 6 bodové kontinuum vlastnosti, plus možnost „závisí to na situaci“ n respondenti opět častěji využívali možnosti situačního vysvětlení v sebehodnocení než v hodnocení přítele n respondenti tedy nejspíš nevybírali situační vysvětlení jako prezentaci střední úrovně svých vlastností studie 3 - rozšíření n v této navazující studii byla navíc zjištěna délka vztahu s nejlepším přítelem n mezi touto dobou a tendencí připisovat více osobnostních vlastností příteli než sobě byla nalezena korelace -0,45 (p<0,01) n delší známost s přítelem vede k menšímu počtu jemu připisovaných vlastností, a tedy k přibližování hodnocení sebe a druhého závěry n všechny tři studie podporují hypotézu, že aktér připisuje kauzalitu situaci a pozorovatel aktérovým dispozicím n pozorovatelé v první studii předpokládali, že se aktéři budou chovat podobně i v budoucnu, zatímco aktéři tento předpoklad nesdíleli n respondenti ve druhé studii popisovali důvody volby přítelkyně a oboru spíše v termínech vlastností objektu, zatímco stejné volby u svého přítele zdůvodňovali spíše jeho dispozicemi n respondenti ve třetí studii připisovali své osobě méně osobnostních vlastností než jiným hodnoceným osobám interpretace n proč je vnímání zúčastněného a pozorovatele odlišné? n pozornost zúčastněného zaměřena na situaci, pozornost pozorovatele zaměřena na jednajícího (ten představuje „figuru na pozadí - Gestalt psychologie“ v sociální situaci) n různé informační zdroje: zúčastněný má víc informací o svém předchozím jednání, které nemuselo být v souladu s jednáním v dané situaci n Brehm (1966): člověk má touhu být svobodný a kontrolovat události, a tedy vidět své jednání „závislé“ spíše na šancích a možnostech nových situací než na „daných“ dispozicích metodologické problémy n Weiner (1992): postavení AOE (actor observer effect) zůstává nejisté n problém je v rozlišení dispozičních a situačních atribucí n například ve 2. studii Nisbett et al. udávají jako čistě dispoziční důvod pro volbu oboru „chci vydělat hodně peněz“ a jako čistě objektový (situační) „obor je dobře placený“ n oba důvody poskytují velmi podobnou informaci, respektive mohou vést k sobě navzájem jiné výzkumy na dané téma n self-serving bias (Miller a Ross, 1975) n v případě negativních událostí AOE platí, příčiny neúspěchu jsou hledány v situaci (self-protecting bias) n v případě úspěchů však AOE neplatí (self-enhancing bias)