Výpravy Alexandra Makedonského



Alexandrovo válečné těžení a rozsah jeho říše

Díky Alexandrově politice se proměnila nejen politická, ale také kulturní a náboženská mapa
antického světa.

Zdroj: Oliphantová 1993: 112.


Řím

Řím se stal centrem říše, která v době svého největšího rozmachu (poč. 2. – konec 3. století)
zahrnoval území významné části Evropy, Malou Asii a severní pobřeží Afriky.

Zdroj: Oliphantová 1993: 120.














náboženství v době helénistické

helénistický náboženský systém

Proměny světa

Helénistický svět: koiné, kosmopolitismus, ptolemaiovský systém, proměny ve sféře náboženství a
filosofického myšlení.

Hra sympatie a antipatie, Týché/Fortuna, osud, bloudění, spása.

Helénistický náboženský systém – synkretismus:

...Tak jako Kréťané, kteří se stále jeden proti druhému bouří a vedou spolu války, ale když zaútočí
vnější nepřítel, zanechají rozbrojů a spojí se – oni tonu říkají „synkretismus“, tedy „společné
kréťanství“. (Plútarchos, De Frat. Amor. 19)



Ptolemaiovský kosmos

Zdroj: Martin 1997: 8.











Helénistická náboženství


ženská božstva v helénismu

Feminní aspekty helénistické zbožnosti

Bohyně Ísis

Ísis

Kult původně egyptské bohyně se rozšířil na počátku helénistického období do většiny částí římského
imperia v podobě mysterijního kultu , kdy byla zotožněna s Démétrou, Afrodítou a dalšími
typologicky blízkými bohyněmi.

Zdroj: Kunsthistorisches Museum  Wien, http://www.khm.at.

Kult bohyně Isidy

(1) žena nese sistrum – chřestítko (rituální hudební nástroj, zobrazovaný také přímo v ruce ÍIsidy)
a kyathos .-  naběračku na posvátnou vodu; (2) kněz – nesoucí posvátnou vodu v nádobě (hydria) tak,
aby se jí nedotýkal přímo; (3) hierogammateus – posvátný písař, má pokrývku hlavy ozdobenou ptačím
perem a nese psací nástroje; (4) žena, která má ruku ovinutou hadem a nese vědro (situla) s vodou

Zdroj: : Beard – North – Price 2003: II, 136.


Artemis

Artemis

Helénistická socha bohyně, která byla s Isidou ztotožňována.

Zdroj: Kunsthistorisches Museum  Wien, http://www.khm.at.



Senatus Consultum de Bacchanalibus, 186 př. n. l.

Nejstarší zachovaný nápis s usnesením senátu, jímž se pokusil zakázat bakchánalie jejichž součástí
byly extatické rituály. Ozdobný rám pochází z roku 1727.

Zdroj: Kunsthistorisches Museum  Wien, http://www.khm.at.


Kult bohyně Kybelé – kněz/gallus

Kult bohyně Kybelé, původně maloasijské bohyně, označované také jako Matka Bohů, svůj orientální
původ dokládal také existencí zvláštního kolegia kněží zvaných Galloi. Ti se v extatické tanci sami
zbavovali svého mužství.(1) hudební nástroje používané při procesích gallů – malé činely, bubínek a
dvojitá frýžská flétna; (2)pokrývka hlavy s medailonem s Attidem a Jupiterem/Diem; (3) dlouhé stuhy
vpletené do spletených vlasů kněze; (4) kropítko; (5) prsní štít s Attidem; (6) důtky s prstními
kůstkami pro sebemrskání; (7) krabička skultovními předměty – víčko může být odkazem na tajnou část
kultu; (8) miska s ovocem obsahující mandle (které podle mýtu vyrašily z Attidovy krve po jeho
vlastní kastraci); (9) ovinutý oděv připomíná spíše ženské než mužské šaty; (10) nápis z moderní
doby.

Zdroj: Beard – North – Price 2003: II, 211.


Taurobolium


Zdroj: Turcan 1996: 50.


Oltář zasvěcený Mithrovi

Oltář zasvěcený Mithrovi s nápisem: „DEO SOLI INVICTO MYTHRAE SAECULARI LITORIUS PACATIANUS BF COS
PRO SE ET SVIS VSLM“ (Bohu Mithrovi, Věčnému Nepřemožitelnému Slunci, Litorius Pacatianus,
beneficiarius, za sebe a své ochotně věnoval)

Zdroj: Adkins – Adkins 1996: 157

Tauroktonie

Rituální scéna mithraistického kultu je obvyklou součástí mithreí. Mithra na ní zabíjí býka, jemuž
z ocasu vyrůstá svazek obilí. Nad Mithrovým ramenem je havran, který často usedá na jeho plášť. Pod
býkem je had a u nohou býka  je pes, který olizuje krev vytékající z rány. Do genitálií býka se
zakusuje štír. Po stranách stojí dva nosiči pochodní (Kautés pochodeň zvedá, Kautopatés jí míří k
zemi). Obvykle je scéna rámována znameními zvěrokruhu, v horních rozích často obsahuje také slunce
a měsíc. Interpretace je obtížná vzhledem k tomu, že není zachován mýtus, většinou se však
orientuje na astrologickou symboliku, kterou potvrzují znamení zvěrokruhu přítomná prakticky vždy
na vyobrazeních tauroktonie.

Zdroj: Turcan 2004: 53.

·       Zdroj: Kunsthistorisches Museum  Wien, http://www.khm.at.


Mozaika z mithrea v Ostii (polovina 3. st.n. l.)

Mozaika znázorňuje jednotlivé stupně zasvěcení do mystérií a božstva, která jsou jejich patrony.
Obvyklý sled jednotlivých stupňů: Havran, Ženich, Voják, Lev, Peršan, Sluneční běžec, Otec.
Významné byly stupně Lva a Otce (jako nejvyšší). (1) Kratér po straně s ratolestmi, nad ním nápis
„Felicissimus ex voto f(ecit)“. (2) Předměty symbolizující Orce, Mithrova čapka a Saturnův srp; (2)
pochodeň Slunečního běžce, důtky a sluneční koruna; (4) Perský srp a kosa a měsíční srpek; (5)
sistrum – chřestítko a Jupietrův hrom s ůohnivou lopatou symbolizující stupeň lva; (6) vojenské
torna, martova helma a kopí; (7) ženich s lampou a Venušiným diadémem; (8) havran se šálkem a
caduceus symbolizující Merkura; (9) kratér, oltář s planoucím ohněm, dvě perské čapky s hvězdami,
symbolizující světlonoše Kauta a Kautopata.

Zdroj: Beard – North – Price 2003: II, 306.


Asklépieum

Plán komplexu Asklépiovy svatyně v Pergamu, kde se podobně jako v jiných výzamných místech jeho
kultu prováděla léčba inkubací, tj. ve spánku. Hlavním střediskem jeho kultu byl Épidauros. (A) Via
Tecta – kolonáda; (B) nádvoří – propylaje; (C) rozsáhlé nádvoí; (D) chrám Dia- Asklépia; €
nemocnice; (F) klenutý tunel; (G) knihovna; (H) divadlo; (I) posvátný pramen; (J) tři malé chrámy.

Zdroj: Adkins – Adkins 1996: 20.

Panteon, půdorys a průřez

Neobvyklý typ stavby kombinuje tradice etruské a řecké architektury. Postaven za císaře Hadriána
v letech 117-126/8.

Zdroj: Gates 2003: 369.


Vznik křesťanství

Basilika postavená Konstantinem a Maxentiem

Stavba začala v letech 306-10 a byla ukončena Konstantinem po roce 313. Měří 100x65 m.

Zdroj: Gates 2003: 404.




Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě, rekonstrukce, 4. st.

Zdroj: Gates 2003: 408


Použité zdroje


·       Adkins, Lesley – Roy A. Adkins 1996: Dictionary of Roman Religion, Oxford: Oxford
University Press.

·       Baring, Anne – Jules Cashford 1993:, The Myth of the Goddess. The Evolution of an Image,
London: Arcana Penguin Books.

·       Beard, Mary – John North – Simon Price 2003: Religions of Rome, 2 vols., Cambridge:
Cambridge University Press.

·       Bianchi, Ugo 1976: The Greek Mysteries, [Iconography of religions XVII, 3], Leiden: E. J.
Brill.

·       Bouzek, Jan 2003: Etruskové – jiní než ostatní národy, Praha: Karolinum.

·       Burkert, Walter 1987: Ancient Mystery Cults, Cambridge – London: Harvard Universitys Press.

·       Gates, Charles 2003: Ancient Citites. The Archeology of Urban Life in the Near East and
Egypt, Greece, and Rome,  London: Routledge.

·       Guthrie, William K. C. 1993: Orpheus and the Greek Religion. A Study of the Orphic
Movement, Princeton: Princeton University Press.

·       Jesnick, Ilona Julia 1997: The Image of Orfeus in Graeco-Roman Mosaic. An Exploration of
the Figure of Orfeus in Graeco-Roman Art and Culture with SpecialRreference toIits Expression in
theMedium of Mosaic in Late Antiquity, [BAR International Series 671], Oxford: The Basingstake
Press.

·       Keller, Werner 1974: Etruskové, Praha: Orbis.

·       Kerényi, Carl 1967: Eleusis.Archetypal Image of Mother and Daughter, [Bollingen Series LXV,
Archetypal Images in Greek Religion vol. 4],  New York: Bollingen Foundation.

·       Marinatos, Nannó: 2000, The Goddess and the Warrior. The Naked Goddess and Mistress of
Animals in Early Greek Religion, London: Routledge

·       Martin, René et al. (eds.) 1993, Slovník řecko-římské mytologie a kultury, Praha: EWA
Edition.

·       Martin, Luther H. 1997: Helénistická náboženství, Brno: Masarykova Univerzita.

·       Oliphantová, Margaret 1993, Atlas starověkého světa, Bratislava: Gemini.

·       Price, Simon 2004: Religions of the Ancient Greeks, Cambridge: Cambridge University Press.

·       Simon, Erika 1981: Die Griechischen Vasen,München: Himer 1981.

·

·       Turcan, Robert 1996: Cults of Roman Empire, Oxford: Blackwell Publishers.

·       Turcan, Robert 2004: Mithra a mithraismus, Praha: Vyšehrad.

·       Zaidman, Luise Bruit – Pauline Schmitt Pantel 2005: Religion in the Greek Ancient City,
Cambridge: Cambridge University Press.


internet

·       http://www.metmuseum.org/collections/

·       http://www.khm.at