Mgr. Kryštof Trávníček Přednáška č. 4 (12. 3.): 1. Organizace (max. 10 minut!!!): a. Seminární práce studentů (kdo, kdy atd.) b. Zlámalová, Jana: viz ukončení písemným testem (jiná alternativa) c. Doporučená literatura d. Dotazy, nejasnosti 2. Aktuality a současná témata související s tibetským buddhismem: a. Článek v MF Dnes ze dne 10. března 09: „Tak převtělí se, či ne?" b. Uprising day/Povstání lidu ve Lhase: 10. 3. 1959 (17. 3. 1959 útěk 14. dalajlámy do indického exilu) c. Vyvěšování tibetských vlajek po světě i v ČR 3. Finalizace předešlé přednášky: a. Tibetský jazyk: jeho varianty, dialekty/sociolekty, úrovně, „výpůjčky z jiných jazyků" b. Rituální a folklorní tance tib. buddhismu a hinduismu, svátky - přehled: 1. Tib. buddhismus: ači lhamo-žoton (koně a lukostřelba) a folklór, losar, mönlam, saga dawa, Maitréja, oslava Paldän Lhamo, narozeniny 14. dalajlámy, gočhag, svátky v různých klášterech a oslava různých mistrů a zakladatelů rozličných klášterů, cchečhu - Padmasambhava, gutor atd. 2. Indie: Sivá Natarádža, rádža lila (rágamála), déva dásí, khatakali, bharat(a) nátjam (čistý tanec - nrtta; mimetický tanec - nrtja či abhinaja) atd. 3. Nepál: Kartik Naach, Dasain, Nava Durga, Lakhe Tance démonů, Indra Játra, Páchali Bhairav /hrozivá forma Sivy=Bhairav/ženská podoba Bhairaví/ Naach, Bhadrakali Naach, Lakhej Naach, Devi Naach, Khokana Rudrajáni, tanec Bag Bhairav z Kritinpur, Harisiddhi, tanec Majipat Lakhej, tanec Devi ze Sakhu, a tanec Svétakali, Lakhej Naach v Dolakha, Kartik Naach v Pharping, Indrajáni Naach v Makawanopur Palung, Aštamátriká, atd. Výroba masek v Nepálu od 4.stol.n.l. za dynastie Liččhaviů, dynastie Malla od 14. stol. dol7. stol. * Taneční a hudební tradice Tibetu ovlivněna indickými hudebními rágy, hudební tradicí Kašmíru, Baltistánu, Byzantskou říší, Persií atd. (viz Vergati, Gods and Masks of Kathmandu Valley). * Tibetský buddhismus a vadžrajánová praxe byla ovlivněna indickým tantrismem (převážně šivaistickým); viz Mahákála/Nagpo Chenpo/Gönbo/Siva/Bhairav, rudra/lingga/bam atd. - to se odrazilo také na chámovém tanci; viz také dynastie Liččhavi, dynastie Malla, Newárí styl umění atd. Více informací viz bakalářská práce autora obhájená na UR FF MU. 4. O tibetském buddhismu (o Mantrajáně, vadžrajáně, tantrajáně): původ, vlivy, vývoj, osobnosti a události - stručně!!! Téma přednášky: Historie, původ, mýty a legendy, dynamika a vývoj čhamu: a. Meta okruhy (historický pohled): i. ovlivněno paleolitickým animismem a šamanismem (neznámým lidovým náboženstvím - Werner) ii. starotibetským náboženstvím bön (první buddha a zakladatel bönu Tönpa Serab Miwo - narozen v části království Žangžung/Tazig zvané Olmo Lungring 16 000 let př. n. 1.) iii. šivaistickým staroindickým tantrismem iv. mahájánovým buddhism em v. historickými událostmi (viz Diplomová magisterská práce s. 17) b. Legendy a mýty 1): i. Buddha Sákjamuni - velmi spekulativní ii. Padmasambhava viz zakládání Samjá - Dordže phurbu čham iii. Lhalki Palgji Dordže/Lhalung Dordže viz vražda Langdarmy - tanec žanagů iv. Vize mistrů, mnichů a lámů - legenda či historie? c. Legendy a mýty 2) mody transmise a typy linií (parampará/ágama/brgiud pa): i. Buddhové - vidjádharové - lidé (úmyslná/záměrná - symbolická/obrazná - aurální/sluchová) ii. Dharmakája (Samantabhadra) - sambhógakája (Vadžrasattva - Heruka - Rigsum gönpo) - nirmánakája (král Zas/Zä - věštci - Padmasambhava, Vímalamitra, Silamandžu a Džňánakumára) iii. Bön - Ningma/Dzogčhen (kanonická linie: kama; linie skrytých pokladů: terma/tertön; linie čistých vizí: dagnang) - Kadam - S akj a/Kagj ů/Gelug iv. Linie: sprul sku brgjud/tulku gjü/ku gjü: linie tulku/linie těla; slob dpon brgjud/lo(b)pön gjü/lob gjü: linie učitelů; gdung brgjud/dung gjü: linie rodinná/pokrevní v. Linie a mody transmise v konkrétních jednotlivých liniích či klášterních okrscích (viz např. linie Gar čhamu viz Khampagar gonpa/Tašidžong - cchečhu gar čham dordže phurbu viz texty Ješe Ngamloga - sadhana 3. Khamtul Rinpočheho Kunga Tándzina či čham linie Gelug v klášteře Tašilhunpo původem ze Sambhaly) d. Čisté vize (tib, dagnang) mistrů a lámů: i. Guru Chöwang (1212-1270) - guru cchečhu cän gj ä čham ii. S linií Dzogčhenpa vstoupila do čhamu postava Gesara z Lingu iii. Parna Lingpa (1450-1521) - khado nga čham (tanec pěti dákiní) iv. Künga Tándzin (16. Století) - gar čham v. Sengge/Senggjá Ješe viz 5. pančhenlama Lozang Chokji Nima (1653- 1705) - čham linie Gelug v Tašilhiinpo klášteře pocházející ze Sambhaly vi. 7. dalajláma Lozang Kalzang Gjamccho (1708-1758) - čham v klášteře Namgjal vii. Končhog Tönpa Dönme (18. Století) - Mongolsko viz Milarápův čhm viii. 13. Dalajláma Thubtán Gjamccho (1904-1909) - postava Bílého starce/Cagan öbö včleněna do čhamů pořádaných ve Lhase v klášteře Namgjal atd. e. Historické události které měli vliv na čham 1) Texty: i. Text Khön locawy Klu Wangpo Sungwa ii. Text Khado Dordže Gura (z něj vychází Bütön Rinčhendub) iii. Text Sönam Gjalcchäna a Dagpa Džungnä iv. Text Künzang Cepa v. Text Serab Nangwa sjednocující předešlé texty vi. Po textech Seraba významné texty Ngag Changčhena linie Sakja (viz tanec kostlivců - čitipati/durdag/durtho dag po vii. Texty o čhamu Bütön Rinčhenduba ze 14. stol. viii. A konečně významné sepsání Cham jigu 5. dalajlámou Nawang Lozang Gjamcchem, 17.-18. stol. (přesněji: 1647-1709 tvorba Cham jigu) ix. Texty Ješe Ngamloga - a text sadhany 3. Khamtul Rinpočheho Kunga Tándzina (čham linie Gelug v klášteře Tašilhiinpo původem ze Sambhaly) f. Historické události které měli vliv na čham 2) Události a děje: i. Vize lámů o čhamu a zavedení nových postav do čhamů (Guru Chöwang, 13. stol. - Cchečhu čham (Ricard aj.); Padma Lingpa v Bhutánu, 15.-16. stol. - čham Pěti dákiní (Ricard aj.); Khamtrul Kunga Tándzin ve východním Tibetu, 16. stol - počátek Gar čhamu (Ricard aj.); Sengge Ješe, 17. stol. - gelug čham v Tašilhiinpo v Tibetu (viz Chaloupková aj.); 13. dalajláma Thubtán Gjamccho mezi léty 1904-1909 v mongolském exilu - postava Cagan Ebugena/Cagan Öbö začleněna do čhamu (viz Nebesky-Wojkowitz aj.) ii. v Mongolsku první čham v roce 1811 v Urze až do roku 1937, kdy konec čhamů v Urze - v roce 1990-1999 opět po šedesáti letech konání čhamů zahájeno (viz Najdakova, Sastina, Chaloupková, Pearlman aj.) iii. Vpády Dogrů roku 1834 do Ladaku, plenění klášterů a ničení také chámového náčiní - pouze klášter Hemis uchráněn, proto množství nejbohatších masek a kostýmů v tomto klášteře Ladaku (viz Sakspo, Končhog Namgjal, Jiná, Francké aj.) iv. V r. 1959 čínská invaze do Tibetu ovlivnila konání tibetských čhamů (viz např. Schrempfaj.) v. V r. 1974 turismus v Ladaku ovlivnil data konání čhamů a formu chámových ritů (viz Shakspo, Schrempf aj.) vi. Vr. 1979-80 přesunutí Cchedub čhamu v Phjangu ze zimy na léto (viz Shakspo, Končhog Namgjal, Jiná aj.) vii. Cham začali tancovat v indickém Revalsaru v Himáčapradéši v roce 1982 viii. Další mnohé čhamy začali provozovat teprve nově ve 20. stol. v indické, nepálske aj. diaspoře tib. buddhismu (viz Cantwell, Fantin, Kohn) a mnohé další historické události přímo související s chámovými obřady atd.