Pozorování a tázání v
kvalitativním výzkumu
Religionistika v kontextu společenských věd
30. 4. 2009
Michaela Ondrašinová
Diskuse k četbě - rozhovory
Co lze zjistit prostřednictvím techniky kvalitativního
rozhovoru? K jakým informacím získáte přístup?
Navrhněte téma nebo výzkumnou otázku, k jejímuž
řešení je vhodný:
 1) narativní rozhovor
 2) episodický rozhovor
 3) metoda ohniskové skupiny (focus group)
 4) polo-strukturovaný rozhovor
 5) strukturovaný rozhovor
Charakter dat z rozhovorů
Problematické otázky:
 Jaký je vztah mezi výpovědí respondenta a realitou,
kterou popisuje?
 Jakou roli hraje výzkumník?
Různé odpovědi podle teoretického zaměření badatele
(paradigmatu výzkumu)
 Pozitivismus
 Sociální konstruktivismus (interakcionismus,
etnometodologie)
Charakter dat z rozhovorů -
pozitivismus
 Data z rozhovorů poskytují přístup k faktům (o chování,
postojích, událostech, aj.), které jsou popisovány
 Důležité hledisko: korespondence s realitou, která existuje
mimo rozhovor
 Správnými technikami dotazování je možné získat pravdivý
obraz stavu věcí
 Eliminace nepravdivých výpovědí prostřednictvím komparace
s jinými rozhovory
 Snaha o takový design výzkumu, který minimalizuje vliv
vnějších podmínek (kontextu rozhovoru) i vliv výzkumníka na
respondenta ­ snaha o objektivitu a neutralitu
 Standardizované, strukturované rozhovory; flexibilita je
překážkou srovnatelnosti
Charakter dat z rozhovorů -
konstruktivismus
 Lidé aktivně tvoří sociální realitu
 Rozhovor je sociální událostí/interakcí výzkumníka s
respondentem, v níž jsou aktivní obě strany
 Výzkumník nabízí deifinici situace, respondent ji potvrzuje
nebo jí vzdoruje
 Nestrukturované rozhovory s otevřenými otázkami ­ snaha
zjistit způsoby, jakými jedinci definují svět (ovšem i to
neodstraní mocenský vliv výzkumníka)
 Do analýzy zahrnut vliv kontextu a vliv výzkumníka objasnění
základních rysů sociální interakce
 Rozhovor jako kulturně určovaný narativ, u něhož nejde o
otázku, nakolik odpovídá "vnější realitě"
Výzkum prostřednictvím rozhovorů tvorba
otázek
 Předem zvážit délku rozhovoru a přizpůsobit jí formy
otázek
 Vytvořit si plán otázek, ale uchovat si nezávislost na
tomto plánu
 Způsob kladení otázek důležitý, vliv na
respondentovu odpověď
 Výhoda ­ znalost slovníku respondenta
 Neklást několik otázek najednou
 Možno využít simulační otázky - podpora vyprávění
 Před rozhovorem zkontrolovat techniku (diktafon)
Výzkum prostřednictvím rozhovorů
 Kontaktování respondentů ­ navázání vztahů v terénu; využití
osobních kontaktů & snow-ball techniky
 Představení výzkumu i sebe samého ­ důležité!
 Získání informovaného souhlasu
 Významná role první otázky (hlavně u narativních, biografických
rozhovorů)
 Nepodceňovat závěr rozhovoru ­ prostor pro respondentovy
komentáře, shrnutí, pocity, apod.
 Aktivní naslouchání ­ nezbytná schopnost
 Problém řízení rozhovoru ­ jak reagovat na "rozvleklé odpovědi,
nepodstatné poznámky" (Hendl); přerušení odpovědi, která "míjí
zamýšlený záměr tazatele" (Hendl) ­ to, co se jeví na začátku jako
nepodstatné, se může při analýze stát významným
Diskuse k četbě - pozorování
 Jaký typ dat můžete získat pozorováním? Jsou
důvěryhodnější a přesnější než data z rozhovorů?
 Jaká je role výzkumníka při zúčastněném a
nezúčastněném pozorování? Jaké problémy a
otázky musí výzkumník řešit při zúčastněném a
nezúčastněném pozorováním?
 Co vše budete sledovat při pozorování? Co bude
obsaženo ve vašich terénních poznámkách?
Typy pozorování
 Nezúčastněné pozorování (viz Hendl) ­ snaha o odstup a
neutrální přístup, snaha eliminovat "rušivé" působení
badatele; postupné zpřesňování cíle pozorování
(popisné, zaměřené, selektivní)
 Zúčastněné pozorování ­ přímé zapojení výzkumníka,
zahrnuje také neformální rozhovory, reflexi vlastních
zkušeností
 Etický problém "úplného participanta"/"skrytého
pozorování"
 Získávání klíčových informátorů ­ reflexe jejich postavení
ve skupině
 Reflexe množství rolí, které výzkumník sehrává
Terénní poznámky
 Důležitý podklad pozdější analýzy
 Vyhotovit nejlépe hned na místě, resp. co nejdříve, v
nouzi použít diktafon
 Většinou nutné vyhotovit další verzi terénních
poznámek
 Velmi komplexní ­ nejde jen o čistý popis, ale i o
první reflexe a interpretace výzkumníka
 V praxi nelze zapsat vše, vliv výzkumné otázky