Religionistika ve společenských vědách

                             Teoretické nástroje v empirickém výzkumu



                                   Důležitost pracovní hypotézy

l   "umožnit lepší zaměření pozornosti na ty konkrétní aspekty problému, o nichž na základě minulé
zkušenosti můžeme věřit, že jsou relevantní pro náš výzkum (Young 2004: 104).

l   Dismanovy důvody pro dobré pracovní hypotézy:

l   test, zda je výzkum možný;

l   optimalizace redukce informací:

l   jistota výběru zásadních proměnných ovlivňujících zkoumaný problém, zajištění nesbírání
nepotřebných dat;

l   naše limity jsou většinou překročeny, aniž bychom vůbec do výzkumu zahrnuly všechny podstatné
proměnné;

l   pozor seznam hezkých otázek k ničemu: "Náš výzkum má totiž ... nepříjemné" (Disman 2000: 86).

l   informace pro rozhodnutí o technikách výzkumu;

l   odhad rozsahu výzkumu.

                                  Poučení pro práci s hypotézami

l   Nesnažit se hypotézu dokázat za každou cenu – doporučení:

-        "učit se hledět na hypotézy s nadhledem a nechávat prostor alternativám a výjimkám ...
pamatovat si, že ve většině sociálních situací jsme schopni najít to, co hledáme..." (Young 2004:
105)..

l   Jednoduchost hypotézy

-        vysvětlit maximum na základě minima principů, bez potřeby dodávat ad hoc vysvětlení pro
diskrepance (Occhamova břitva).

                                Dobré hypotézy: jak si je otestovat

Jak testovat pracovní hypotézy (Robert Bales):

l   Jsou použité termíny empiricky specifikované pro konkrétní (výzkumnou) situaci?

l   Je předpokládaný vztah mezi proměnnými formulován tak, aby mohl být verifikován/falzifikován?

l   Existuje nějaká předcházející evidence pro pravdivost/nepravdivost hypotézy?

l   Může na její základě být vhodně navržen výzkum?

l   Jsou proměnné kontextuálně vázané (např. na výzkum konkrétní náboženské skupiny), nebo mohou
být použity i stejně dobře v případě jiných sociálních interakcích (jiná náb. skupina, jiná
sociální skupina – rodina...)?

l   Jsou možná zobecnění kulturně vázaná, nebo je lze zobecnit i na jiné kultury?

l   Jsou další interferující faktory natolik dobře specifikovány a sumarizovány, aby dokázal
výzkumník během výzkumu zjisti, zda se nějak změnily či nikoliv?

l   Jsou zobecnění obsažená v hypotézách součástí nějakého teoretického systému, z něhož mohou být
na jedné straně odvozena, a na straně druhé ověřena empirickou indukcí?

l   Je empirický systém zkonstruován dostatečně přesně a artikulován tak, aby umožnil predikce v
konkrétních situacích?

                             Odfiltrování zkreslení: Dismanova poučka:

Soubor pracovních hypotéz musí zahrnout hypotézy o všech proměnných, které mohou mít významný vliv
            na závisle proměnnou a jsou přitom asociované také s nezávisle proměnnou!!!

                                      Sběr a klasifikace dat:

Fakta dávají smysl jen tehdy, jsou-li usouvztažněna (logicky spojena) s jinými fakty, roztříděna
podle svého charakteru a organizována do posloupností důkazů, které se navzájem dokládají
/vysvětlují) (Young 2004: 112).

lVýzkumník by tedy měl klasifikovat svá data podle:

Ø  podstatných podobností a rozdílů mezi nimi;

Ø  souhrnů vzájemně souvisejících faktorů, které se objevují opakovaně s jistou mírou
pravidlenosti;

Ø  opakující se sekvence událostí.

"Jeho cílem je objevit série, sekvence a vztahy, které budou moci objasnit podobnosti v jedné
skupině dat a rozdíly ve srovnání s jinými skupinami" (Young 2004: 112)‏