Geografie náboženství Úvod do studia Geografie náboženství n stručná historie oboru n vymezení základních pojmů n souvislosti a vazby s dalšími obory Historie - počátky n potřeby lidí – lov, rybolov, kočovný chov dobytka, primitivní zemědělství n znalost a zobrazení okolní krajiny – způsob života divokých zvířat, migrační cesty ryb, produktivita pastvin, úrodnost půd – petroglyfy – nejstarší mapa světa – 25 000 let (Pálava) n Prehistorická mapa Pavlovských vrchů (mamutí kel – stáří cca 25 000 let) Historie - starověk n dlouhé výpravy a vojenská tažení – objevování nových území a národů – nové zdroje surovin a potravin – záznamy poznatků, představ, zvyků, ... – Egypťané, Mínojci, Fioničané, Kartáginci, ... – gés periodos (objezdy země) n periply (popisy pobřeží) n periegezy (popisy pevniny) Historie - starověk 25. st. BC – vznik mapy údolí Eufratu na hliněné destičce 20. st. BC – Babylónský mýtus o stvoření světa a potopě 6. st. BC – Hekataios z Milétu sestavuje první popis celého Řekům známého světa 5. st. BC – Hérodotos představuje svět rozdělený na Evropu, Asii a Libyi 4. st. BC – Aristoteles – Meteorologika – soudobé poznatky fyzické geografie 2. st. BC – Kratés – první glóbus 1. st. BC – Strabónova Geografika Historie – 0-1000 n Řecko – vnímání světa – manifestace náboženských ideových principů – zprávy antických cestovatelů (Pausanias, Strabón, Ptolemaios, ...) n pád římské říše (476) – úpadek n arabský svět – rozvoj geografie – dědictí antiky – Al Muquaddasi – regionálně-geografické popisy n keltské klášterní školy v Irsku (6.-11. st.) – 991 Airbheartrtacht MacCosse – báseň o geografii a vesmíru n OT mapy (Orbis Terrarum) – kruhová mapa – bible = jediný zdroj geografických znalostí Historie – Zlaté období n 1000-1500 n poznatky o magii, kosmografii, astrologii n teologická geografie – svět jako série smyslově dostupných Božích zjevení – prostorová expanze křesťanství – popis prostorového rozmístění jiných náboženství – studia jiných náboženství (Mexiko, Peru, Japonsko) n církevní geografie – mapování křesťanství ve světě – misie, podpora křesťanské církve – popis Evropy v náboženských termínech – náboženská místa a církevní historie Historie – Zlaté období n biblická geografie – historická geografie biblických časů – geografie křesťanství – biblický atlas – 1525 – nejstarší tištěná bible s mapou – historicko-geografická jedinečnost Svaté země n přírodní teologie – příroda = bohem vytvořený pořádek – geografický determinismus (Montesquie) n geodeterministická koncepce – vliv přírodního prostředí na vývoj společnosti a na utváření náboženských systémů – vliv životního prostředí na náboženství Historie – Osvícenství n geografie se vymanila z vlivu teologie n Immanuel Kant – Náboženství v mezích rozumu – popis rozdílných náboženství v kontextu země, společnosti, životního prostředí a kultury – změny v náboženství v průběhu expanze do nových míst – zakladatel předmětu geografie náboženství n Gottlieb Kasche – Myšlenky o náboženské geografii – terminologie – výzkum vlivu přírodního prostředí na náboženství Historie – 19. a 20 st. n vliv náboženství na sociální a ekonomické struktury (Max Weber) n oddělení geografie náboženství a religionistiky (C. Troll) n geografie kultury (P. Fickeler) n vztah náboženství a krajiny (Isaac) n koncepce „náboženské“ a „ryze geografické“ geografie náboženství (Sopher) Současnost n Německo – M. Büttner – sociální geografie - bochumský model n USA – specializovaná skupina pro geografii náboženství n Polsko – A. Jackowski – geografie poutí n Slovensko – R. Matlovič, A. Kovács, V. Ira n Česká republika Vymezení pojmů n teologická geografie n církevní geografie n biblická geografie n geosofie (vývoj geografických poznatků a představ) X geoteologie n antropogeografie (regionální geografie a historie náboženství) n „náboženská geografie“ X „geografie náboženství“ (Isaac, 1965; Stump, 1986) náboženská geografie n úloha náboženství při formování lidské percepce světa a pozice člověka v jeho vesmíru n úloha teologie a kosmologie při interpretaci vesmíru n role náboženství v lidském vnímání světa n vývoj geografických poznatků a představ geografie náboženství n klade důraz na sociální, kulturní a environmentální vazby a účinky náboženství n vztahy mezi různými činnostmi člověka n prostorové aspekty náboženských systémů a jejich vzájemné vztahy s jinými prvky FG a SEG sféry geografie náboženství definice: Geografie náboženství je vědní disciplína zkoumající prostorové aspekty náboženských systémů a vzájemné interakce mezi těmito systémy a geografickou sférou. (Matlovič) postavení mezi ostatními vědami a obory n religionistické hledisko – struktura – doktrína, kult, organizace – klasifikace – geografie náboženského vyznání – geografie náboženské krajiny – geografie svatých center a poutí – ... postavení mezi ostatními vědami a obory n geografické hledisko – topografie – geografické rozmístění – životní prostředí – demografie n struktura obyvatel a osídlení n natalita, mortalita, sňatečnost, rozvodovost, nemocnost, potratovost n otázka antikoncepce n charakter manželství postavení mezi ostatními vědami a obory n geografické hledisko – demografie – osídlení n centra náboženského uctívání n posvátné prostory a posvátná místa n ochrana posvátné krajiny – sociologie a ekonomie - hospodářství n využívání a ochrana určitých druhů plodin a zvířat postavení mezi ostatními vědami a obory n geografické hledisko – životní styl a obchod n vliv na oblékání a celkovou vizáž n půjčování peněz n ekonomika posvátných míst – kultura n kontrola nad chováním a názory n dominantní náboženství udává normy n víra ovlivňuje oblékání, stravování, kalendář, svátky, výchovu, sociální a ekonomickou činnost n vliv církve na společnost dříve a dnes – politika DOTAZY???