Stará ukrajinská literatura (9. – 18. století) seminář UJA_110 (ukrajinské názvy zde transkribovány do češtiny dle ukr. vzoru, ukr. u = čs. y, ukr. i=čs. i) 1. Kyjevská Rus: r. 988 kníže Vladimír Veliký – křest, 1240 vpád Mongolů- zničení Kyjeva písmo(črty a řezy do dřev. destiček, hlaholice- Konstantin, cyrilice, ustav – napivustav – skoropis/kurzíva/) znaky: synkretizmus středověké literatury(spojení žánrů), anonymnost: autorství nedůležité teorie o původu obyvatel Rusi: Pogodinská teorie (ruský původ všech) X někteří ukr.vědci ruský = východoslovanský! Teorie původu obyvatel KR- autor Pricjak (Harvard): 1.normanská teorie-Varjagové 2.keltská teorie- autor Šeljuchinyj 3.chozarská teorie – Chazaři původem Židi. 2.Letopisectví: cyklus Letopis ruskyj (Povist vremjanych lit + Halyčsko-volyňský letopis + Kyjevský letopis) Ilarion, Nykon - Nykon Veliký(napsal Počatkovyj letopis), Nestor (Čytaňja pro Žytja i zhubu Borysa i Hliba (1081-88), asi i Povisť vremjanych lit: více redakcí, známý je Ipatský spis (15. st., ipatský monastýr v Kostromu) a Lavrentijivský spis (14. st., přepsán mnichem Lavrentijem v Suzdali) Haličsko-volyňský letopis (část haličská a volyňská-odlišné) Duchovní náboženská poezie: život svatých-hagiogragie, pateriky (povídky o círk.otcích): Kyjevo-pečerský paterik 3. Řečnická literatura – kázání: Ilarion = Larion Kyjevský = mnich Nykon Veliký ( ? – 1088) (Slovo pro Zákon i Blahodať i Istynu), Feodosij Pečerskyj (+-1036 – 1074) (Poučení Feodosije Pečerskoho), Volodymyr Monomach (1053 – 19.5. 1126) (Poučení Volodymyra Monomacha, Statut Volodymyra Vsevolodovyča – doplnil svého děda Jaroslava Moudrého a jeho právnický spis Pravda ruska) 4. Slovo o pluku Igorově: I. Svjatoslavyč poražen1185 u řeky Kajaly, spory o pravost: originál – ruští a ukr. vědci (Myšanyč, Jaremenko, Jakobson X falzum- Mason, Edward L. Keenan:článek Josef Dobrovský a vznik Slova o pluku Igorově, V:Dějiny a současnost, 5/2003), Keenan: dílo napsal později Dobrovský X Zadonština (Slovo o velikém knížeti Dmitriji Ivanovyči a o bratru jeho knížeti Vladimíru Andrejevyči, kterak porazili nepřítele svého chána Mamaje) – 1380 Kulikovo pole, vítězství 5. Překladová literatura středověku: náboženská – z Bible, apokryfy ,hagiografie, a světská – Šestodnev, Fizioloh, Sborník r. 1073, Sborník r. 1076, Bdžola, pověst o Alexandrovi aj. Latinská literatura: Jurij Drohobyč (cca 1450 – 1494), Pavlo Rusyn iz Krosna (cca 1470 – 1517), Polská literatura: Stanislav Orichovskyj, Sofonij Počaskyj 6. Renesance: 15. st.– otevření vlivu Západu, cesty, začíná kritický pohled na církev – reformace, šíření vzdělání prostřednictvím akademií a bratrstev 7. Tiskárny a bratrské školy: od 16. st.:Ivan Fedorov, spolky - bratrstva: Vilno (Vilnius), školy: Ostroh, Lvov, Kyjev vzniká drama: veršované, tematika náboženská, formou jednoduchých deklamací a dialogů Intermedia: ital. komedia de l´arte, něm. Fastnachtspiele, zakladatel Jakiv Havatovyč (r. 1619) Stará ukrajinská literatura – pokr. 8. Polemická literatura:1598 brestská unie=vznik římsko-katolické (uniatské) církve (rituál pravoslavný, podřízena papeži) + zavedení tzv. Gregoriánského kalendáře 1582+rozdíly v liturgiích Ivan Vyšeňskyj (1550 – 1621): Poslaňja do epyskopiv Herasym Smotryckyj (?-1594): Kluč carstva nebesnoho Meletij Smotryckyj (1575?-1633?):Trenos, abo ljament…Žánr pláče -většinou nesouhlas se zavedením unie, kritizují ji… 9. Baroko: drama: Ivan Velyčkovskyj, Semen Klymiv Klymovskyj – píseň Jíchav kozak za Dunaj, Samijlo Velyčko – dramata, portréty, letopis Ivan Někraševyč – báseň Spor duše a těla, hra Jarmarok, scénky z lidového života Semen Divovyč – dialog Rozmova Velykorosiji z Malorosijeju nejvýznamnější barokní autor Hryhorij Savyč Skovoroda (1722 – 1794), filozofie antitetiky: učení založené na vytváření protikladných tvrzení tzv. tezí a antitezí, které se dále ve vyšší jednotě spojují, svět na příkladu stromu věčnosti (jabloně) a jejího stínu (materiální, povrchní svět) literatura: volný překlad, zrušil tvrdý znak, básně (Sad božestvennych piseň), bajky (Bajky charkivski), fil. traktáty (Potop zmijinyj, Narcis-poznej sám sebe), aforizmy – aktuální stále 10.Století 18.: – zesvětšťování literatury, úpadek církevní tvorby, rozvoj satiry, rozvoj lyriky, tvorba ale více racionální, specializace, postupně uvědomění autorství, prosazují národní jazyky – lidová ukrajinština, v rozdělené Ukrajině (1654 – Levobřežní a Pravobřežní Ukrajina) odlišný vývoj literatury: přerušena kontinuita jejího vývoje- Pravobřežní pod vlivem R.-Uherska, Levobřežní – vývoj nepřerušen, ale zákazy ukrajinštiny žánry: lid. poezie (milostná, kalendářní, historická), doprovázeno hudbou, písně, epigramy, drama: školní drama,vertep-loutkové divadlo, lidové divadlo: Proso, Koza, Vesillja…hrány dříve mezi lidmi jako zábava, duchovní poezie (Bohohlasnyk), satira (Pekelnyj Marko) Kozácké letopisy: tématika kozác. života, bojů, Litopys Samovydcja, Litopys Hrabjanky, Litopys Velyčka (viz S. Velyčko) +Istorija Rusiv (konec 18. st.) 11. zákazy ukrajinštiny (ukr. linhvocyd): v Levobřežní (ruské) Ukrajině od 17. st.- 1720 car Petr I, 1863 – Valujevský oběžník ministra Valujeva, 1876 – Alexandr II v městě Ems nařízení…zakazovali zde tisk ukr. knih (krom církevních) nebo dovoz ukr. literatury -až do r. 1905, snaha snižovat prestiž ukr. j., prý se nehodí k literární tvorbě. /snaha pozvednout ukr.j. do literárního jazyka:r.1798 vydal I. Kotljarevský drama Enejida/ v Pravobřežní Ukrajině – ne zákaz, ale prosazování polštiny, němčiny, také snižována prestiž ukr.j, lepší situace – odchody spisovatelů z vých. části sem a tisk v ukr.j.