100 u m ě n í LV I / 2 0 0 8
Zásady úpravy textů
v časopise Umění
Ve snaze dosáhnout standardní úpravy textů publikovaných
v časopise Umění prosíme autory o dodržování
následujících zásad. Týkají se citování časopiseckých
a novinových článků,1, 2, 3, 4
různých typů knih a statí
v nich obsažených,5, 6, 7, 8
neperiodických sborníků,9
edičních řad,10
katalogů,11
diplomních prací,12
recenzí13
anebo nevytištěných textů, které jsou dostupné pouze
na internetu či na CD-ROM.14, 15
Namísto zdlouhavého
výkladu seznamujeme přispěvatele s těmito pravidly
prostřednictvím praktických ukázek, shrnujících typické
příklady. Předem však upozorňujeme alespoň na
uvádění plného jména autora (křestní i příjmení); na
dvojí pojetí funkce editora,7, 8
na interpunkci, tj. umístění
čárek, teček a dvojteček v jednotlivých bibliografických
údajích a na pomlčky mezi nimi,1, 5, 6, 7
dále
na vyznačení kurzivy, na rozdílnou funkci římských
a arabských číslic,1, 2, 3, 5, 6, 7, 10
na využívání předložky
,,in"6, 7, 8, 9
a také na plný výčet stránek citované
práce, případně citovaného místa v ní (pro citování
konkrétních jednotlivých stránek však porovnejme
pozn. 1 a 16). Internetovou citaci uvádíme s datem, kdy
byla vyhledána.14
Je-li některá práce citována v textu vícekrát, připomíná
se číslem poznámky, kde byla uvedena popr-
vé.16
Jsou-li v textu opakovaně citovány různé práce
jediného autora, předsuneme před toto číslo poznámky
zkrácený název dané práce.17
Je-li v našem textu
citována práce mající více autorů, uvedeme nejvýše
tři jména a popřípadě ještě zkratku ,,et al.".6
Používáme
mezinárodní ekvivalenty odkazů, jako ,,idem",8
,,eadem" (mn. č. iidem, eaedem)... Odkaz ,,ibidem" je
možno použít pouze v téže nebo následující poznámce,
není-li mezi ni a stať, k níž se odkaz ,,ibidem" vztahuje,
vsunut jiný titul.18
Místo vydání zahraničních publikací
píšeme původním, nezčeštěným pravopisem.5, 7, 10, 11
Kurzivu užíváme vždy u názvů časopisů, knih,
katalogů nebo diplomních prací a zpravidla také u názvů
uměleckých děl v textu, například Svoboda vedoucí
lid na barikády. Citáty se vyznačují kurzivou a uvozovkami:
,,Výroky vynikajících tvůrčích individualit jsou
vždy zajímavé, i tehdy, když zkreslují skutečnost ..."18
Je-li
text proložen číselnými odkazy k vyobrazením, uzavíráme
tyto číselné odkazy do hranatých závorek. [19]
U titulků k reprodukcím upozorňujeme na podobu pro
díla neanonymní19
a na trojí základní schéma pro díla
anonymní, rozlišitelná prvotně podle lokace,20
ikonografického
typu21
nebo podle funkce.22
Příspěvky přijímáme v elektronické podobě. Zároveň
je třeba odevzdat i vytištěný text včetně seznamu
vyobrazení a podkladu pro cizojazyčné resumé v rozsahu
1 normostránky (1 800 znaků včetně mezer).
Autoři rovněž odpovídají za zajištění autorských
a reprodukčních práv svých ilustrací.
P o z n á m k y
1. Georges Didi-Huberman, Rovina materiálu. Tvárnost, znepokojení,
přežívání, Umění XLVI, 1998, s. 502­514.
2. Hal Foster, Convulsive Identity, October, č. 57, Summer 1991,
s. 19­54.
3. Petr Wittlich, Rouby dekadence, Ateliér X, 1997, č. 9, 30. 4.,
s. 1, 7.
4. R. W. [Richard Weiner], Nadrealismus, Lidové noviny XXXII,
1924, č. 536, 24. 10., s. 7.
5. Ernst Gombrich ­ Didier Eribon, Ce que l'image nous dit, Paris
1991. ­ Karl R. Popper, Věčné hledání: Intelektuální autobiografie
(samizdat), Brno 1988.
6. Jaroslav Pešina, Desková malba, in: Jaromír Homolka ­ Josef
Krása ­ Václav Mencl et al., Pozdně gotické umění v Čechách, Praha
1978, s. 318­386, cit. s. 326.
7. PZ [Pavel Zatloukal], heslo Meretta Gustav, in: Anděla Horová
(ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995,
s. 505. ­ Wolfgang Kemp, Narrative, in: Robert S. Nelson ­ Richard
Shiff (ed.), Critical Terms for Art History, Chicago ­ London 1996,
s. 58­69, zvl. s. 63­65.
8. Vincenc Kramář, Nové umění a kritika (1932), in: idem, O obrazech
a galeriích, ed. Josef Krása, Praha 1983, s. 35­50. ­ Idem,
Několik slov o objektivitě (1937), in: ibidem, s. 51­56.
9. Vincenc Kramář, Čemu slouží umění, in: Sborník k šedesátinám
Václava Jelínka, Brno 1938, s. 80­84. ­ Klára Benešovská,
Meze uměnovědných metod aneb chvála ,,postvědeckého" přístupu
k předmětům uměleckohistorického zájmu, in: Opuscula seria
atque iocosa: Sborník přátelských gratulací Josefu Krásovi k 50. narozeninám
(nepublikovaný strojopis, přístupný v knihovně Národní
galerie v Praze), Praha 1983.
10. Walter Koch, Literaturbericht zur mittelalterlichen und neuzeitlichen
Epigraphik (1976­1984), München 1987 (Monumenta
Germaniae Historica, Hilfsmittel XI).
11. I. výstava Divokých (kat. výst.), Topičův salon v Praze 1909. Jiří
Kotalík, Jan Preisler (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1964.
12. Pavla Sadílková, Nová recepce gotiky v Čechách na příkladu
Svatovítské katedrály (diplomní práce), Ústav pro dějiny umění
FFUK, Praha 1999.
13. Lubomír Konečný (rec.), Milan Togner, Sandro Botticelli,
Umění XLV, 1996, s. 102­103.
14. Michaela Ottová (rec.), Poznámky k moravským výstavám Od
gotiky k renesanci, Bazar, http://www.intimate.cz/bazar/index.asp,
vyhledáno 20. 7. 2002.
15. Miroslava Hlaváčková, Osobnost Augusta Švagrovského, in:
Galerie moderního umění Roudnice nad Labem: Multimediální publikace
o historii galerie s výběrem děl ze sbírkového fondu, CD-ROM,
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem 2000.
16. Didi-Huberman (pozn. 1), s. 504­506.
17. Kramář, Nové umění (pozn. 8), s. 41.
18. Ibidem, s. 45.
19/ Philippe de Champaigne, Portrét Charlotty Duchesneové,
po roce 1638, olej, plátno, 65,5×50,5cm, Moravská galerie v Brně.
Foto: Moravská galerie v Brně
20/ Řeznovice, kostel sv. Petra a Pavla, první polovina 12. století,
pohled od jihovýchodu. Foto: Ústav dějin umění AV ČR, Praha
­ Prokop Paul
21/ Dvanáct apoštolů, začátek 16. století, nástěnná malba,
Chvalšiny, kostel sv. Máří Magdaleny, severní strana kněžiště. Foto:
Petr Odložil
22/ Pastoforium, kolem roku 1375, zlacené železo, v. 50cm,
Praha, katedrála sv. Víta, kaple sv. Václava. Foto: Jiří Hampl