Kapitoly z dějin hudby II. 18. února 2009 Dějiny hudby: Hans Heinrich Eggebrecht a jeho výklad pojmu Schopnost diskursu o hudbě Typ zkoušení: písemný test, 20 otázek, 40 bodů (viz IS – informace o předmětu) Aspekty: dějiny hudby dějiny forem: vznik (klasicismus, romantismus), jejich proměny; duchovní hudba hudební teorie v dějinách liturgická hudba – římskokatolická, pravoslavná, židovská lidová hudba – jen okrajově, modely: česká (instrumentální) x moravská (vokální), romská, židovská (viz také IS – osnova předmětu) literatura: www.dejiny.hudby.cz Encyklopedický atlas hudby Kouba: ABC hudebních slohů Navrátil: Nástin vývoje dějin hudby 20. století Zenkl: ABC hudebních forem Pečman: Sloh a hudba Jaroslav Smolka: Dějiny hudby (Černušák: Dějepis hudby) (více na IS – literatura k předmětu) Vladimír Helfert: Periodisace dějin hudby - hudba jako přechod od horizontality k vertikalitě (nascanováno v IS – studijní materiály) Johann Sebastian Bach (1685 – 1750) (x Mannheimská škola) Barbara Maria Willi – cembalo basso continuo číslovaný bas fuga: imitační práce, daný počet hlasů fugeta, fugato Dobře temperovaný klavír – tóniny, ladění (zbytek příště) Suity pro sólové violoncello Braniborské koncerty – různé sólové nástroje, poslech: č. 2, 3, 5 (kadence) Hudební obětina + Umění fugy (BWV 1079 + BWV 1080) Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (1906 – 1975) 24 preludií a fug op. 87 Symfonie č. 4 c-moll - fugato Lady Macbeth Mcenského újezdu – passacaglia 25. února 2009 (dokončení programu z minulého týdne) Lidová hudba Čech a Moravy typ západní - východní / instrumentální – vokální 4. března 2009 Bohuslav Martinů: Kuchyňská revue, Slzy nože, Podivuhodný let (návštěva představení) 11. března 2009 Dnešní pomůcka: http://www.josef-k.net/mim/ThePianoKeyboard.gif Hudební teorie - tón (výška, hlasitost, trvání, barva) - intervaly (oktávová identita) - stupnice - akordy Intervaly: 1 prima, 2 sekunda, 3 tercie, 4 kvarta, 5 kvinta, 6 sexta, 7 septima, 8 oktáva atd. - čisté: 1, 4, 5, 8 (zmenšené > čisté > zvětšené) - velké: 2, 3, 6, 7 (zmenšené > malé > velké > zvětšené) Obraty intervalů = doplnění do oktávy Posuvky: křížky (-is) a béčka (-es) Dodekafonická stupnice (po půltónech) od C: C Cis D Dis E F Fis G Gis A Ais H C anglická terminologie: B místo H! (naše = německá) Durová stupnice C-dur: C [cis] D [dis] E F [fis] G [gis] A [ais] H C Durová stupnice G-dur: G [gis] A [ais] H C [cis] D [dis] E [f] Fis G Durová stupnice Cis-dur Cis [d] Dis [e] Eis=f Fis [g] Gis [a] Ais [h] His=C Cis Mollová stupnice a-moll: (atd.) Harmonie (terciová harmonie) Tónika – na 1. stupni, dominanta – na 5. stupni, subdominanta – na 4. stupni akordy a jejich obraty: - trojzvuky (kvintakord CEG, sextakord EGC, kvartsextakord GCE) (durový, mollový, zmenšený, zvětšený) - čtyřzvuky (septakord CEGH, kvintsextakord EGHC, terckvartakord GHCE, sekundakord HCEG) (měkce/tvrdě malý/velký) Bitonalita (Stravinskij), polytonalita kvartové akordy (Bartók) 18. března 2009 glosa: James Tenney (1934 - 2006): In a large open space (čtvrtek 26. března 2009 od 19:30, dvorana VUT) Rytmus Notace: modální, předfrankonská, frankonská, černá menzura, bílá menzura perfektní a imperfektní menzura (stará hudba) staré hodnoty: maxima, longa, brevis, semibrevis, minima, semiminima, fusa, semifusa perfektní: imperfekce, alterace (pouze ilustrace) základní hodnoty: nota celá, půlová, čtvrťová, osminová, šestnáctinová atd. triola, kvartola, kvintola, sextola atp. akcent = přízvuk polyrytmika volný rytmus, non mésuré, rubato Poslech: gregoriánský chorál Franta Okénka romská hudba z Rumunska Složení orchestru: Lidský hlas: soprán, alt, tenor, bas skupiny: smyčce, dřevěné, žesťové, bicí Smyčce: housle I. II., viola, violoncello, kontrabas Dřeva: flétna (pikola), hoboj (anglický roh), klarinet (basklarinet, saxofon), fagot (kontrafagot) Žestě: trubka, lesní roh, trombony, tuba Bicí: tympány (laděné), malý a velký buben, triangl, xylofony, zvony, tam-tam klavír, harmonium, celesta partitura Poslech: Beethoven: Symfonie č. 3 Es-dur Eroica Stravinskij: Svěcení jara (1913) – 1. část (Uctívání Země) 25. března 2009 Hudební klasicismus Kult rozumu, osvícenství Počátky: rokoko, galantní sloh, Mannheimská škola Odlišnosti: dynamika, melodika (raketa – Mozart: Eine kleine Nachtmusik), rytmika, seufzer, ozdoby, klarinety Motiv a téma Malá písňová forma: A, AB, ABA Velká písňová forma: XYX (X = ABA; Y= BAB) Česká hudební emigrace: Paříž: Krumpholz, Dusík (+Rejcha) Mannheim: Stamic[/tz], Richter severní Německo: bratři Bendové (+Zelenka) Itálie: Mysliveček, Pichl Vídeň: Vaňhal, Koželuh, Vraničtí, Kramář, Míča, Voříšek (Rusko: Mareš, Nápravník) Joseph Haydn (1732 – 1809) autorství poslech: Haydn: Sedm slov Vykupitelových na kříži Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791) problém geniality (Lebrecht + Gould; Dvořák x Nejedlý) Salieri (Puškin 1830, Rimskij-Korsakov 1897, Shaffer 1979, Forman 1984) návaznost na Bacha Mozart a Praha poslech: Kouzelná flétna, Únos ze serailu, Figarova svatba (předehry) 1. dubna 2009 Ludwig van Beethoven (1770 – 1827) učitelé hluchota Bach (knihovník van Swieten) hrdinství, osvícenství, revoluce symfonie subjektivní chápání díla Sonáta x sonátová forma sonátová forma: (úvod) Expozice: hlavní (T) a vedlejší téma (D) (+3. téma - D) (opakuje) Provedení: oblast hlavního tématu, oblast vedlejšího tématu, (+3. t.) Repríza: hlavní (T) a vedlejší téma (T) (+3. téma - T) (coda) poslech: Beethoven: Sonáta pro klavír č. 8 c-moll op. 13 „Patetická“ I. věta Grave. Allegro di molto e con brio Symfonie: čtyřvětá I. rychlá, v sonátové formě II. pomalá, variační forma III. taneční: menuet, gavotte => scherzo (počínaje Symfonií č. 2 D-dur) Struktura A – B – A (Scherzo – Trio – Scherzo) IV. rychlá: rondo A – B – A – C – A – D poslechy: Symfonie č. 3 Es-dur op. 55 (1804) - Sinfonia eroica, composta per festeggiare il sovvenire d'un grand'uomo č. 5 c-moll op. 67 „Osudová“ (1808) neoklasicismus – poslech: Darius Milhaud (1892 – 1974): Le boeuf sur le toit (Vůl na střeše) op. 58 (1919) Les Six Rondo/Rondeau: A – B – A – C – A – D atd. 15. dubna 2009 poslechy: č. 6 F-dur op. 68 „Pastorální“ (1808) – programní symfonie č. 7 A-dur op. 92 (1812) č. 9 d-moll op. 125 (1817-24) (s tzv. Ódou na radost, text Friedricha Schillera) Smyčcový kvartet a-moll op. 132 (1825) – Heiliger Dankgesang neoklasicismus – poslech: Sergej Sergejevič Prokofjev (1891 – 1953): Symfonie č. 1 D-dur op. 25 „Klasická“ (1917) Allegro – Larghetto – Gavotta: Non troppo allegro – Finale: Molto vivace video: Beethoven: Missa solemnis D-dur op. 123 (1819-1823 – video): Gloria, Credo mše = ordinarium + proprium ordinarium: Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus (vč. Benedictus), Agnus Dei proprium: Introitus, Graduale, Alleluia, Offertorium, Communio Hudba 19. století x hudební romantismus: raný: do r. 1830 (Weber, Schubert, Rossini) vrcholný: 1830 – 1850 (Liszt, Berlioz; národní školy |–––>>>) pozdní: 1850 – 1890 (Wagner, Verdi, Bruckner; *Brahms+Dvořák) krizový: 1890 – 1914 (Mahler, R. Strauss, Debussy, Puccini) historismus Felix Mendelssohn Bartholdy (1809 – 1847) – provedení Matoušových pašijí (1829) bujení provozovacího aparátu programní hudba Eduard Hanslick (1825-1904): Vom Musikalisch-Schönen (O hudebním krásnu, 1854) národní školy ruská škola opera *klasicko-romantická syntéza železnice poslechy: Felix Mendelssohn Bartholdy (1809 – 1847): Oktet op. 20 (1825) – III. Scherzo Hector Berlioz (1803 – 1869): - Symphonie fantastique (1830): idée fixe, první romantická programní symfonie: IV. Pochod na popraviště; V. Sen o noci sabatu - Requiem – Grande messe des morts: Lacrymosa Modest Petrovič Musorgskij: Картинки с выставки (Obrázky z výstavy – klavírní cyklus, 1874, obě verze vč. orch. Maurice Ravela) 22. dubna 2009 Dokončení minulého učiva, pokračování hudby 19. století Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (1844 – 1908): Šeherezáda – symfonická suita Mocná hrstka: Musorgskij, Kjuj, Balakirev, Borodin, R. – K. Pjotr Iljič Čajkovskij (1840 – 1893): Koncert č. 1 b-moll pro klavír a orchestr op. 23 Symfonie č. 4 f-moll op. 36 Sergej Vasiljevič Rachmaninov (1873 – 1943): Всенощное бдение op. 37 (1915) Bedřich Smetana (1824 – 1884): Triumfální (slavnostní) symfonie E-dur op. 6 (1853) Má vlast – cyklus symfonických básní (1874-…): Vyšehrad – Vltava – Šárka – Z českých luhů a hájů – Tábor – Blaník 29. dubna 2009 Antonín Dvořák (1841 – 1904): Symfonie č. 9 e- moll op. 95 „Z nového světa“ Smyčcový kvartet č. 12 F-dur op. 96 „Americký“ Requiem Rusalka Leoš Janáček (1854 – 1928) 1) rusofilství 2) lidová píseň + nápěvky mluvy 3) ženy opera 19. století opéra comique, grand opéra, drame lyrique, opera buffa, opera seria, německá romantická opera, Verdi, Wagnerovo hudební drama (Gesamtkunstwerk), verismus Richard Wagner (1813 – 1883): Tannhäuser (předehra k opeře) - Gesamtkunstwerk - Bayreuther Festspiele Anton Bruckner (1824 – 1896): Symfonie č. 8 c-moll - dirigent Sergiu Celibidache Alexandr Nikolajevič Skrjabin (1872 – 1915): Poème de l’extase (Poéma extáze) op. 54 (1905) Claude Debussy (1862 – 1918): Prélude à l'après-midi d'un faune (Předehra k faunovu odpoledni, 1894) – Ruský balet (1912) Erik Satie (1866 – 1925): klavírní skladby s žertovnými názvy - 3 Gymnopédies - Parade (Paráda) – balet (prem. 1917) Charles Ives (1874 – 1954): Klavírní sonáta č. 2 „Concord, Mass., 1840-1860“ (1911-1915); Tři čtvrttónové kusy Alois Hába (1893 – 1973): Matka op. 35 (1927-1929) Gustav Mahler (1860 – 1911): - české kořeny - Vídeň - Olomouc – Lublaň – Kassel – Praha – Lipsko – Budapešť – Hamburk – Vídeň – New York - Alma - programnost, lidové texty, smrt, Rückert, čínští básníci Symfonie č. 2 c-moll „Vzkříšení“ Symfonie č. 5 cis-moll Symfonie č. 8 Es-dur „Symfonie tisíců“ Hudba 20. století - východiska hudebního romantismu - impresionismus - expresionismus - 2. vídeňská škola: Schönberg, Webern, Berg - atonalita, atematismus, dodekafonie, seriální technika, inverze a račí pohyb (Thomas Mann: Doktor Faustus) - neoklasicismus - Les Six (Pařížská šestka), Erik Satie, dadaismus - folklorismus - realismus, verismus - avantgarda - socialistický realismus (x formalismus) - elektroakustická hudba - aleatorika - témbrová hudba - konkrétní hudba - multimédia, happening - grafické partitury - polystylovost, synkretismus - minimalismus, redukcionismus, repetitivní hudba - meditativní hudba - syntézy, spojení s rockem, jazzem Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (1906 – 1975): - tři tvůrčí období (1936/1960) - umělec v totalitním státě - Chaos místo hudby - útoky 1936, 1948, 1960; zlomová díla Igor Fjodorovič Stravinskij (1882 – 1971) Arnold Schönberg (1874 – 1951) T. W. Adorno: Filozofie Nové hudby Igor Stravinskij: - Rozhovory s Robertem Craftem, Praha 1967 (orig. ???) - Kronika mého života - Hudební poetika - Deník ze společných cest Charles Ives (1874 – 1954): Tři čtvrttónové kusy pro dva klavíry (1923-24) – studie čtvrttónové harmonie Alois Hába (1893 – 1973): Matka – čtvrttónová opera op. 35 (1929) Olivier Messiaen (1908 – 1992): Symfonie Turangalîla (1946 – 1948) vahranní skladby Et exspecto resurrectionem mortuorum ondes Martenot – Martenovy vlny Pierre Boulez (*1925) Douze notations (1945) Philip Glass (*1937) operní trilogie: Einstein on the Beach, Satyagraha, Akhnaten (Achnaton) filmová trilogie: Koyaanisqatsi, Powaqqatsi, Naqoyqatsi Steve Reich (*1936) Different Trains (1988) Arvo Augustovič Pärt (*1935) styl tintinnabuli Magnificat, De profundis, Te Deum, Passio (Pašije), Fratres (různé verze)