Základy sociální komunikace • Komunikace - sdělování, dorozumívání, veřejné spojení, dopravní cesta • Sociálně komunikační procesy - podmínkou a předpokladem existence společenství. • Nejen tokem informací, komunikací mezi lidmi, také s přírodou, s Bohem (modlitba, rozjímání). • S přírodou komunikují přírodní vědy (experiment jako kladení otázek přírodě). • Komunikujeme s ní spíše tím, že se do ní vciťujeme, že s ní souzníme nebo ji umělecky ztvárňujeme. Vývoj sociální komunikace • Sociální komunikaci rozlišujeme na: • - přímou x nepřímou • - verbální x písemnou • Vývoj sociální komunikace: • období řečové • dokumentové a) rukopisné b) tištěné • elektronické Podobné rozlišení McLuhan: doba orální (I), fonetická (IIa), elektronická (III). Médii jsou řeč, písmo, elektřina. Vývoj sociální komunikace • Vymezení podle McLuhana: • I. doba orální – doba jednoho smyslu – sluch, velký význam má paměť. Negramotní lidé – žijí ve světě přísloví, pořekadel, podobenství, mýtů, pohádek. Přirozený jazyk bohatý na pojmenování deště, větru, chůze apod. Jazyk odráží život společenství, jeho projevy jsou i ozdoby, tetuáže … • II. doba fonetická – fonetické písmo (abeceda) na rozdíl od písma obrázkového odděluje vizuální kód od sémantického významu – doba zraku. Vývoj sociální komunikace Psané slovo: - ovlivňuje řeč, gramatiku, syntax, artikulaci i společenské použití jazyka - vede k odstupu od řeči, možno se zabývat myšlením → filosofie, věda - individualizace, myšlení v posloupnosti - historie se neděje již ve spirále, ale v přímce - psané slovo získává na věrohodnosti - mechanizace, abstrakce, fragmentarizace Vývoj sociální komunikace III. doba elektronická – objev elektřiny v ݣ8.století – urychlení - posloupnost myšlení střídána simultánností → simultánní média: rozhlas, televize - elektřina médiem působícím na naše smysly – dochází ke spojení rozpojených smyslů → návrat ke kmenové společnosti, avšak globální (lidstvo jako globální vesnice) - fascinace mýtem, přírodou nahrazuje vědu • Jednotlivá období rozlišujeme na základě vynálezů. Ty se vzájemně nevytlačují, ale jednotlivé formy se postupně kumulují a vzájemně se ovlivňují. Přímá komunikace • Základem mezilidských vztahů a sociální komunikace – řečová a mimořečová přímá komunikace. • Přímá komunikace mezi dvěma jedinci základem zprostředkování věcných obsahů – umožňují o něčem se dorozumět. Nejen rozumět jazyku, ale dorozumět se o věci. • Nenahraditelné rysy dány tím, že jde o setkání dvou živých bytostí – dvou jedinečných osobnostních fondů, endoceptů. Přímá komunikace • Mimořečová komunikace – sděluje mnohdy více než samotné věty. Dodává větám smysl, pochází z vnitřního prostředí člověka, z jeho psychiky. • Přináší do komunikace emocionální prvky – projevuje se sympatie, nepřátelství, láska, opovržení apod. • dělíme ji na: - paralingvální prostředky - řeč lidského těla Nepřímá sociální komunikace • od objevu písma se rozrůstá • probíhá prostřednictvím komunikačních prostředků: - rukopisné záznamy, dopisy - nápisy, vzkazy, doklady - rukopisné knihy,časopisy, noviny - film, telegraf, telefon - rozhlas, televize - počítač, internet, mobilní telefon Nepřímá sociální komunikace • S rozvojem individuálních a masmediálních prostředků nepřímé sociální komunikace získáváme znalosti o přírodě a společenském dění v naší zemi i ve světě • Byli jsme při tom když 1. člověk přistál na měsíci, při pustošení vlny tsunami, při válečných konfliktech (válečné zpravodajství). Jsem ale vždy jen „jakoby“ při tom. • Jsme v zajetí symbolické kultury, v izolaci od reálného světa. Nepřímá sociální komunikace • v 2. ݣ0. století zasahuje do nepřímé sociální komunikace počítač a tím způsobuje i změny v přímé sociální komunikaci • možnost zaznamenat jakýkoliv zvuk, obraz a text v digitální podobě • uchovává stále rozsáhlejší texty na stále menší ploše, vyvolává informace v krátkém čase na globální vzdálenosti • zvyšování efektivnosti v důsledku propojování se spojovou, reprografickou a tiskárenskou technikou Nepřímá sociální komunikace • Počítač používán jako integrující nástroj - automatizace: • přístupových cest k informačním fondům, nahrazení katalogů knihoven a bibliografických seznamů • ukládání celých textů na počítačové nosiče a automatizované vyhledávání • vytvoření faktografických informačních systémů a smysluplné propojování jejich jednotlivých prvků • Komunikace s počítačem umožňuje čerpat z nově uspořádaného znakově zaznamenaného poznání • V důsledku možností počítačů a jejich sítí změněna reprezentace poznání Paralingvální prostředky - zvukové (fonetické) vlastnosti lidské řeči - mnohdy nemají protějšek v grafických prostředcích - informují o aktuálním stavu mluvčího - mohou být vrozené, ale i získané během života - hrají úlohu v image osobnosti - negativní paralingvální prostředky a zlozvyky – záhodno záměrně se zbavovat – velmi obtížné - platí zvláště u veřejně vystupujících lidí (politiků, moderátorů, herců, učitelů, manažerů) - ovlivňují význam a smysl sdělení Paralingvální prostředky - smysl v komunikaci – vyjevuje se ve větách, v pohybech svalů, i v pouhé komunikační situaci, ve znalosti komunikujících - komunikovat jde i mlčením. Co však nejde je nekomunikovat (není možné se ne-chovat) » intenzita hlasu – síla hlasu může odrážet sebevědomí mluvčího, jeho důraz na části sdělení » tempo mluvy – vypovídá o temperamentu mluvčího a míře jeho aktuálního vzrušení » intonace – výška hlasu typická pro pohlaví (soprán, mezzosoprán, alt - ženy, tenor, baryton, bas - muži) a věk mluvčího (typické pro pubescenty). Paralingvální prostředky » barva hlasu – sytý, zvučný, kovový, šeplavý atd. » frázování – členění projevu, vyjadřuje sebevědomí a odvahu, váhavost, nejistotu či opatrnost ve vyjadřování mluvčího » pazvuky a slova vyplňující pauzy v průběhu řeči (prostě, samozřejmě …) - jde o zlozvyky či nezvládnuté vnější tlaky (stres, tréma) - př. stereotypní vulgární oslovování místo oslovování jménem, jak to dělá část mládeže – svědčí o povahové primitivnosti a nedospělosti Řeč lidského těla - komunikace beze slov, doprovod řeči - pohybové projevy člověka zkoumá kineziologie (také antropomotorika) - mimořečové prostředky se mohou používat samostatně bez vazby na lidskou řeč - důležité pro politiky, manažery, novináře, herce, vychovatele, kriminalisty .. - komunikace mezitónů, postojů, nálad, skutečných pocitů - konáme mimovolně, spjato s podvědomím - upřímnější než slova Řeč lidského těla - řeč lidského těla – společný světový jazyk, má nářečí – kývání hlavou ano x ne (Bulhaři naopak než my). Italové jsou živí, seveřané umírnění - komunikujeme i tím, kam a jak si sedáme, hrou prstů, rukou, nohou, hlavy… - řeč se v čase mění (společensky i individuálně), mimořečové prostředky ne, jsou stálé - mimořečové prostředky mimovolní - lze do určité míry zvládnout, ale obtížněji než slovní projevy. Tato schopnost roste s věkem a postavením - u dítěte průhledné. Dospělí přestávají ovládat ve vypjatých situacích života – spěch, tíseň, napjaté očekávání, stres… Řeč lidského těla - uplatňuje se i v nepřímé komunikaci, např. ve filmu, televizi » mimika – výraz tváře doprovázející řeč či samostatný výraz tváře bez řeči » pantomimika – celkový pohyb těla » haptika – dotyky a taktilní, dotykové a hmatové počitky (pozitivní – polibek, pohlazení, negativní – útok, bití) » posturika – postoje a držení těla komunikantů. Vyjádření vzájemného vztahu (úcta x neúcta, oficiálnost x intimnost, ústupnost x agresivita) Řeč lidského těla » distanční (intimní) zóny – i u živočichů (ptáci zpěvěm chrání svá území) • každý člověk má svoji intimní zónu • 4 pásma: - intimní zóna: těsná blízkost do 40 cm - osobní odstup: na vnější hranici nelze dosáhnout na člověka, od 40 – 120 cm - společenský odstup: nadřízený x podřízený, od 120 – 360 cm - veřejný odstup: prominentní osoby se distancují od jiných osob, což jim umožňuje důstojný pohyb, od 360 cm Řeč lidského těla - distanční zóny se liší u jednotlivých národů, také u různých povolání. Obyvatelé menších ploch (Japonci) x větších; lidé zvyklí pohybovat se ve volném prostoru (zemědělci). • Porušování nepsaných pravidel neverbální komunikace má psychické a sociální důsledky. Např. porušování distančních zón v dopravních prostředcích → zvýšená agresivita, neurvalé jednání. Metakomunikace • když nevyužíváme komunikaci ke komunikaci, ale k tomu, abychom komunikovali o komunikaci • musíme užít pojmy, které nejsou součástí komunikace, ale pojednávají o ní • Přitom: výzkumu lidské komunikace je k dispozici pouze přirozený jazyk. Ten používán v komunikaci i v metakomunikaci → problém • Syntax – stavba vět a souvětí, skladba, pravidla pro kombinace symbolů • Sémantika – studium vztahů mezi formou a významem znaku, význam jazykových jednotek • Pragmatika – studium vztahu znaků k jejich mluvčím Modely komunikace • Formální model: komunikátor ^kanál› komunikant vysílač ^ › přijímač • model K. Jasperse (filosof): - sociální komunikace znamená naslouchající sounáležitost a odpovědnou otevřenost - naslouchání – umění naslouchat – nutno se učit. Ne jen slyšet, ale porozumět druhému, pochopit, o co mu jde Modely komunikace - může jít jen o povídání, o přijetí druhým člověkem, projev názoru, radosti z komunikace. Zapojit nejen sluch, ale i zrak, vcítění - odpovědná otevřenost – vyjít druhému vstříc, abych mohl pochopit kořeny jeho uvažování - tento model podmiňuje lidskou existenci. Týká se i skupin, národů, států – mají problémy nejen s dorozuměním, ale i s porozuměním - třeba kvůli řešení globálních problémů Země i kvůli komunikaci výsledků vědy široké laické veřejnosti Nepřímá sociální komunikace • vývoj nepřímé komunikace – zdokonalování schopnosti člověka zaznamenávat znakově své znalosti tak, aby mohly být uchovávány a šířeny • vynález písma – před 5000-6000 let → psané a tištěné knihy • knihovny a archivy – zachování kontinuity ve vývoji lidského rodu, překonání rozptylu poznatků a dosud osvojených znalostí & archivy – uchovávají znakově zaznamenané památky, písemné pozůstalosti institucí, skupin lidí i individuí & knihovny – organizované sbírky knih a dokumentů, jde o možnost znovu je použít Nepřímá sociální komunikace • papír – levnější než pergamen, v Číně již 2.st., Evropa → díky Arabům 11.st. • tisk – 11.století Čína - technologie s pohyblivými literami, menší využítí → velké množství piktogramů - 1400 Evropa – Jan Gensflesch zvaný Gutenberg - knihtisk vyvolal: nacionalismus a vznik novodobých národů, podnítil rozvoj průmyslu, rozšíření trhů, zvýšení gramotnosti a vzrůst vzdělanosti, náboženské nepokoje Nepřímá sociální komunikace - poznání dostalo křídla – rychlé zhotovení knihy (dříve 2 – 3 roky) • linotype – Otmar Merghentaler, 1886 – sázecí stroj, automatizace tiskařského lisu → časopisy, noviny • 1876 – vynález telefonu, dnes mobilní telefon • rozhlas – 20. léta 20. st., v Československu 1923 • 1953 – televize v Československu • rozhlas a film – od nepřímé komunikace mezi jednotlivci k hromadné synchronní komunikaci Nepřímá sociální komunikace • ½ 20.st. – elektronický počítač: nový sociální jev • objevy vedoucí k počítači: • 1. znovuobjevení dvojkové soustavy • 2. pravidla matematické logiky G. Boola (booleova algebra) • aplikace symbolické logiky pomocí relé • vynález tranzistoru - počítače pronikají do institucí a postupně i do domácností