INFO Se Autor: UČO: Typ stu Ročník Počet z ORMAČNÍ eminární p Filip Šub 217536 udia: k: 3. znaků: 120 M Ústa Í CHOVÁ práce k př brt prezenč 000 Masaryko Filoz av české l Kabin ÁNÍ UŽIV ředmětu U ční va univerz zofická fa literatury a net knihov VATELŮ V Učící se sp Brno 2008. zita v Brn akulta a knihovni vnictví VYSOKO polečnost a ě ictví OŠLSKCÝ a role knih ÝH KNIHO hovníka v OVEN ní Informační chování uživatelů vysokoškolských knihoven Úvod Na úvod své práce bych rád představil samotný výraz Informační chování. Pod tímto výrazem si každý člověk může představit v podstatě cokoliv, co souvisí s informacemi a chováním. Nejlépe bude asi použít definici z České terminologické databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (zkráceně TKDIV). Ta výraz Informační chování popisuje takto: Souhrnné označení pro aktivity člověka v informačním prostředí. Zahrnuje řadu informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků.1 Dnes se informačnímu chování věnuje především informační věda, ta však již ze své podstaty nedokáže sama popsat informační chování. Potřebuje k tomu spolupracovat i s jinými obory jako je pedagogika, počítačová věda, psychologie, sociologie a mnoho dalších věd a vědních disciplín. Jak vidno, jedná se o problém velmi široký a jednou vědou těžko popsatelný. Historie chování uživatelů knihoven Mechanické a systémové stádium Toto stádium bylo v padesátých a šedesátých letech dvacátého století. Tedy v době rozvoje moderní informační vědy. V této době byly v knihovnách, nejen vysokoškolských, jen určité služby, které se nijak nevyvíjeli. Ať už z důvodu specifického poslání vysokoškolských knihoven nebo prostě a jen z důvodu omezeností zdrojů (z pohledu dnešní doby). 1 TDKIV Sociálně-psychologické stádium Toto stádium nastává v osmdesátých letech dvacátého století. Hlavní myšlenkou je podpora zlepšení využívání poskytovaných služeb knihoven a hlavně využívání automatizovaných systémů, které se začali do knihoven, i vysokošlských, zavádět. V tomto stádiu již uživatel není jen pasivním příjemcem informací, ale je mu přiznáno právo na různé interpretace jemu dodaných informací. Stádium elektronického prostředí Nastává v období nástupu počítačů do knihoven. Jedná se tedy o konec dvacátáho a začátek dvacátého prvního století. Zde jde o podporu človeka při využívání informací směrem od nejistoty k porozumění. Přitom se bere do úvahy úroveň myšlení, cítění a konání různých osobností. 2 V tomto stádiu se již některé specifické lidské činosti související s vyhledáváním stávají integrovanými funkcemi nových informačních systémů a služeb. Dá se tedy říci, že člověk a systém se stále více a více sbližují. Myslím, si že nejlépe celou situaci popisuje tato tabulka:3 Vývojová stádia 1 mechanické, systémové stádium 2 sociálno-psychobgické stádium 3 elektronické informačné prostredie (integračné) Typ otázky KTO su používatelia, CO preferujú AKO sa správajú PRECO sa používatelia správajú určitým sposobom AKO a PRECO funguje interakcia člověka a systému Názor na infarmáciu Informácia ako entita, objekt Informácia ako proces, konštnikcia, změna Infbmiácia ako interakcia a adaptácia Typ infarmááe Dokumeniy, explicitné informácie Expliciiné informácie a impliciiné informácie v basách Implicitné poznatky vbázach a sociálnych sieťach Infomtacný proces Vstup-výstup Vývoj poznania Interakcia, inteligentné správanie Informacnapotieba Statický stav poznania Medzeia pii konštnikcii významov Vývoj konštnikcie významu, posun k akcii a zážitku Objektivně /subj ektivne poznaně Objektivně informácie Kognitivizmus, osobnosť v kontexte Sociálně poznatkové siete v systémech Informačně prostiedie Inštitúcia (kiuznica) a infbmiačný systém Piacovné prostredie, sociálně skupiny., reálny život, kultúina podmienenosť Sieťové systémy a služby, inteligentní sprostredkovatelia Metody Pozitivistické, kvantitativné KonštniktrTstické, kvalitativně Emergentné, inteligentné modelovanie interakcie Kontext Laterit ný Téma, problém, doména, stádium, sociálna skupina, stav poznania Senzitívnosť, sociálna situácia, účel, motivácia, riešenie probémov Pouovatel1 Pasivný piíjemca informácií Aktívna osobnosť vo vývoji stavov poznania v kontexte Aktívna osobnosť, sučasť prostře dia Koncentrácia výskumov Systémová orientácia Oiientácia na osobnosť člověka Integrácia systému a člověka Riesenia komplexity Odstraňovanie neurčitosti Hladanie zmyslu, konštnikcia Podpora různorodých ulilo v 2 Steinerová (2005) 3 Steinerová (2005) významu pohladil, interakcií Schernasp rávania pouzwatla Deterministická Evoluč ná Adaptačná, Interaktívna Zlo zky správama pouzwatla Využívanie dokument o v, shižieb, systémov Afektívna, kognitívna. Fyzická Perceptívna, Analytickosyntetická, tvořivá Typy inoformačního chování V literatuře najdme popsány dva typy uživatelů. Jsou to uživatelé strategičtí a analytičtví.4 Strategický typ vyhledává informace horizontálně. Má široký záběr zdrojů a hlavně upřednostňuje rychlost a pragmatičnost. Tento typ není ochoten za informace platit. Rovněž preferuje jednoduché dotazy. Tím pádem nepotřebuje tak kvalitní informace. Pro strategický typ je důležitější rychlost před kvalitou a i zpracování informací je jednodužší. Analytický typ naopak má zájem o větší hloubku, má rád bohatší kontext informací, které vyhledává. Je ochoten za informace i palatit a také věnovat více času vyhledávní a zpracování informací. Důraz klade na pochopení problému. Tyto dva typy uživatelů byly použity na Slovensku při výzkumu, který se zaobíral Informačním chováním uživatelů vysokoškolských knihoven. I podle očekávání vyšel jako zastoupenější strategický typ. K tomu to typu se příhlásilo kolem 57% uživatelů. Jsou to především mladší lidé do 30 let, kteří jsou zvyklí surfovat na internetu a obstarávat si rychle informace. Analytický typ se vyskytuje v průměru mezi 10% uživatelů. Jsou to hlavně starší lidé (starší 51 let), výzkumní pracovníci a vysokoškolští učitelé. Zbytek tedy 33% uživatelů je typ tzv. přechodný. Malý přehled rodílů a shod mezi analytickým typem (v závorce písmeno A) a systematickým typem (v závorce písmeno S)5 : Ochota věnovat více času hledání (S spíše ne, A spíše ano) Ochota za informace platit (S spíše ne, A víc ano) Používat neformálních informačních zdrojů (S často, A méně často) Plánují vyhledávací strategii (S neplánuje, A plánuje) Preferují dobrý přístup k dokemntu na úkor obsahu (S hodně často, A méně často) Preferují dobrou organizaci a atraktivní formu informací (S hodn často, A méně často) Preferují známé vědecké dokumenty (S hodně často, A méně často) Preferují organizaci informací do širokých kategorií (S ano, A ne) Zajímají se o nové myšlenky (S méně často, A hodně často) Inspirují se k hledání i prokladných myšlenek (S spíše ne, A spíše ano) 4 Steinerová, Šušol (2005) 5 Steinerová, Šušol (2005 Považují za důležetí informace, které jsou použitelné ihned (S hodně často, A méně často) Výzkum chování Bohužel jsem neměl možnost k této práci udělat vlastní výzkum, proto zde uvedu závěry, které vyplynuli z výzkumu, který provedli na Slovensku (v České republice žádný takovýto výzkum neproběhl). Slovensko jsem si vybral i proto, že jsme byli po dlouhých 75 let jeden stát a i naše způsoby jednání jsou dosti podobné. Tento výzkum se uskutečnil v roce 2002 a zúčastnilo se 16 vysokoškolských knihoven. Zkoumaly se nejen informační zdroje, ale i kooperace, hloubka zpracování informací. Při využívání elektronických zdrojů jako vyhledávání na internetu, preferované typy a vlastnosti elektronických informačních zdrojů a postoje k elektronickému publikování. Celkový vzorek repondentů čítal 793 uživatelů. Průměrný uživatel na Slovensku, a já se domnívám, že i České republice, preferuje dobrou dostupnost zdrojů a dobrou organizaci znalostí. Uživatel spoléhá na kvalitní zdroje a také na doporučení autorit. Přičemž známé jméno bývá důležitým výchozím bodem při začátku vyhledávání. Průměrní uživatelé upřednostňují informace získané ihned, tedy ty, které jsou použitelné okamžitě. Je zajímavé, že průměrný uživatel si vůbec neplánuje systém a strategii vyhledávání informací. Průměrný užvatel rovněž není ochten věnovat příliš mnoho času vyhledávání. Spoléhá se na systémy a služby, které mu mohou pomoci. Je zajímavé, že se nespoléhá na pomoc knihovníka či někoho jiného kvalifikovaného ale jen sám na sebe a své znalosti. Průměrný uživatel není ochoten platit za informace. Toto se mi zdá logické, dne již vysokošlké knihovny mají nakoupeno dost licencí do obsáhlých odborných databází, které studentům i vysokošlkým učitelům zpřístupňují zcela zdarma. Z výzkumu dále vyplynulo, že uživatelé využívají různé služby a systémy a jsou schopní neustále přeformulovávat své dotazy, aby získali tížěný výsledek. Z výsledků se dále zjistilo, že se uživatelé nechtějí učit nové typy vyhledvání (např. boolovské operátory). Ve výzkumu se také potvrdila silná vazba vyhledáváním informací a formulací a pochopením informačního problému. Je důležité, že v průměru jsou při využívání informačních zdrojů optimističtí a důvěřují systémům, službám a knihovnám. Potvrdil se také předpoklad, že v oblasti vědy a vzdělávání jsou najrelevantnejšími informačními zdroji odborná periodika. Přechod od tradičních systémů (např. katalogů) k elektronickému prostředí se u průměrného uživatele potvrdil jen částečně, zejména jako první bod přístupu při vyhledávání informací. Průměrným uživatelům je zejména student vysoké školy, který se i při studiu a zpracování informací do značné míry chová pragmaticky. Závěr Již výše jsem popsal průměrného užvatele knihovny a myslím si, že to není zrovna lichotivý popis. Ale jak to změnit? Domnívám se jednoduše, ať se uživatelé vzdělávájí v oblasti informační vědy již od dětsví, ale hlavně ať začnou svou pedagogickou činnost vyvíjet knihovny. V nich já vidím největší základnu pro vzdělání uživatelů knihoven. Těch uživatelů, kteří jsou schopni využívat všech dostupných informačních zdrojů, těch kteří se nestydí či nebojí požádat knihovníka o pomoc. Je to ale hudba budoucnosti, ale kdo ví. Třeba jednou se tento sen stane skutečností.... Zdroje: 1) Grešková, Mirka. Kognitívne a afektívne aspekty informačného správania pri interakcii s agentom na vyhľadávanie informácií. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 7 [cit. 20090427]. Dostupný na World Wide Web: . URNNBN:czik4886. ISSN 12125075. 2) Steinerová, Jela. Informačné správanie človeka ­ používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 20090427]. Dostupný na World Wide Web: . URNNBN:czik2008. ISSN 12125075. 3) STEINEROVÁ, Jela: Obzretie sa za seminárom Informačné správanie človeka pri využívaní informácií a percepcii textov. In ITlib. Informačné technológie a knižnice [online], 2005, č. 01 [cit. 20050331]. Dostupné na internete . ISSN 13360779. 4) Kubisová, Lucia; Steinerová, Jela. Informačné správanie a digitálne knižnice. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 7 [cit. 20090427]. Dostupný na World Wide Web: . URNNBN:czik1450. ISSN 12125075. 5) Steinerová, Jela. Informačné správanie človeka ­ používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 20090427]. Dostupný na World Wide Web: . URNNBN:czik2008. ISSN 12125075. 6) TDKIV Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy. [cit.20.11.2005] Dostupné z: http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find a&local_base=ktd 7) STEINEROVÁ, Jela, ŠUŠOL, Jaroslav. Library users in human information behaviour. Online Information Review [online]. 2005, no. 29 [cit. 20090420], s. 139157. Dostupný z WWW:http://proquest.umi.com/pqdweb?index=2&did=857301081&SrchMode=1&sid=2&F mt=4&VInst=PROD&VType=PQD&RQT=309&VName=PQD&TS=1240822662&clientId=45397 >. ISSN 14684527.