Doménová analýza 20. 3. 2009 předmět: Organizace Znalostí přednášející: Ladislava Suchá Osnova přednášky — Doména, doménová analýza: definice pojmů — Metody v doménově-analytickém přístupu — Epistemologické tradice a doménový přístup — Příklady využití doménové analýzy Doménová analýza — Socio-kognitivní paradigma — Subjektově-specifický přístup: jednotkou primární analýzy je doména ¡ nesoustředí se na informaci, na poznání nebo informační systém jako celek, ani na uživatele, ale spíše na sociální aspekty produkce, uchovávání a sdílení vědění — Historický, kulturní a společenský kontext — Poprvé představena v roce 1995: • Hjorland, B., Albrechtsen, H. (1995). Toward A New Horizon in Information Science: Domain Analysis. Journal of the American Society for Information Science, vol. 46, no.6, s. 400-425. Východiska doménově-analytického přístupu — Klasifikace je pořádaním objektů (procesů, myšlenek atd.) do tříd na základě vybraných vlastností. — Vlastnosti objektů nejsou pouze „dané“, ale jsou nám dostupné na základě popisů a před-porozumění těchto objektů (v popisu není možné zachytit všechny charakteristiky objektu). — Popisy (reprezentace) objektů jsou reflexí popisovaného i popisujícího. Reprezentace jsou více či méně záměrné a ovlivněné určitou teorií. — Výběr vlastností objektu klasifikace nevyhnutelně reflektuje účel (smysl) klasifikace --> „neutrální“ či „objektivní“ způsoby výběru neexistují. Východiska doménově-analytického přístupu — (Klamnou) víru v existenci objektivních kritérií klasifikace lze nazvat empirismem, či pozitivismem. Názor, že klasifikace vždy reflektují jistý účel, lze nazvat pragmatismem. Doménová analýza obhajuje pragmatický pohled. — Kritéria pro klasifikaci jsou obecně doménově specifická. Různé domény vyžadují různé deskriptory a klasifikační schémata. — V každé doméně existují rozličné teorie, přístupy, zájmy a paradigmata, které popisují a klasifikují objekty dle vlastních specifických kriterií a cílů. Východiska doménově-analytického přístupu Neexistuje neutrální (obecně platný, pravdivý či objektivní) způsob organizace světa a vědění o něm Doména — Doména = diskurzivní komunita „A domain may be a scientific discipline or a scholarly field. It may also be a discourse community connected to a political party, a religion, a trade, or a hobby. (…) a given domain may have different definitions caused by different theoretical views or different interests associated with it.“ Hjorland, B. (2004). Domain analysis in information science. In: Encyclopedia of Library and Information Science. New York: Marcel Dekker. s. 1-7. Doména a její vymezení — Ideální definice domény – vyplývá z vysoce interpretativní studie subjektu (dané komunity) a měla by být výsledkem vyjednávání — Interpretativní studie ÷ Odhaluje epistemologické základy stojící v pozadí různých koncepcí ÷ Odhaluje různé pohledy na hranice domény — Doménová analýza (nebo analyzující osoba) doménu pouze neodhaluje, nebo neobjevuje, ale také se podílí na její reprezentaci Metody v doménově-analytickém přístupu v vytváření bibliografických příruček a předmětových informačních bran; v konstruováni speciálních klasifikací a tezaurů; v výzkum indexování v jednotlivých oborech; v empirické výzkumy chování uživatelů; v bibliometrické analýzy; v historické metody a studia; v dokumentace a žánrová studia, včetně studií informačních struktur a informační architektury; Metody v doménově-analytickém přístupu v epistemologická a kritická studia; v studia terminologie, jazyka pro zvláštní účely, databázovou sémantiku a studia diskurzů; v studia struktur a institucí ve vědecke komunikaci; v studia vědeckého poznávání, expertních systémů a znalostí a umělé inteligence. v Metody je žádoucí vhodně vzájemně kombinovat 1. Vytváření bibliografických příruček a předmětných informačních bran — Od počátku 20. stol. — Průzkum literatury v doméně — Klasifikace této literatury — Výběr nejdůležitějších zdrojů — Poskytování vodítek k využívání informačních zdrojů — Slabé stránky: nejedná se o výzkum – metody a rozhodování o výběru nejsou často explicitně stanoveny, velice časově náročné — Silné stránky: vysoká využitelnost v praktické informační práci 2. Konstrukce speciálních klasifikačních schémat a tezaurů — ISK se často soustředí na univerzální klasifikační schémata, málo pozornosti je kladeno specifickým systémům — MEDLINE, PSYCinfo – vývoj ad hoc, často bez asistence profesionálů z ISK — Slabé stránky: velice časově náročné, nutná spolupráce mezi specialisty z ISK a specialisty z oboru, nebývá v ISK vysoce akademicky hodnoceno — Silné stránky: praktická využitelnost 3. Výzkum indexování v jednotlivých oborech — Může odhalit nedostatky v odbornosti indexátorů — Častým nedostatkem indexace je neznalost oborové terminologie, oboru samotného 4. Empirické výzkumy chování uživatelů — Mohou odhalit překvapivé skutečnosti ÷ Např. vědci nepoužívají formální informační kanály tak, jak předpokládají, nebo tak, jak by si přáli jejich tvůrci, velkou roli naopak hraje neformální komunikace — V ISK existuje zatím pouze málo teorií, které mohou vést kvalitní výzkum chování uživatelů 5. Bibliometrické analýzy — Empirický přístup založený na detailní analýze vztahů mezi dokumenty v doméně — Metoda bibliometrické analýzy v sobě ale vždy zahrnuje jistá hlediska, která ovlivňují výběr metody (vzorku, sledovaných proměnných) — Bibliometrickou analýzu je vhodné kombinovat s historickou perspektivou a především s epistemologickým a kritickým studiem domény 6. Historická studia — Nepříliš rozšířená metoda — Ne pouze popsat historický vývoj, ale porozumět mu 7. Dokumentace a žánrová studia — Studium žánrů, nově i informační struktury a architektury — Konkrétní doména může mít velmi specifické a charakteristické žánry dokumentů: ¡ Hudba: notové zápisy ¡ Právo: zákony ¡ Zeměpis: mapy ¡ Psychologie: testy 8. Epistemologická a kritická studia — Nejdůležitější součást doménové analýzy — V každé oblasti vědění existují různá paradigmata, školy, přístupy — Obecné druhy epistemologických pozic dle Hjørlanda: — Empirismus/pozitivismus — Racionalismus — Historicismus/hermeneutika/fenomenologie — Pragmatismus/marxismus/feminismus — Posmodernismus/skepticismus Hjørland, B. (2002). Domain analysis in information science. Eleven approaches - traditional as well as innovative. Journal of Documentation, 58(4), 422-462. 8. Epistemologická a kritická studia 9. Studia terminologie a diskurzů — Znaky a jejich význam jsou formovány v sociálním kontextu (dělba práce) — Různé komunity vyvíjí různé typy jazyka, termíny, … — Epistemické, diskurzivní komunity 10. Struktury a instituce ve vědecké komunikaci 11. Studium vědeckého poznávání, expertního vědění a AI — Doménová analýza v úzkém slova smyslu — Mentální mapy, modelování expertních systémů — Přínos ISK: zohlednění sociálních, kulturních a historických dimenzí poznávání Příklad 1 – Gender Studies — Naprosto nevyhovující klasifikace a indexace gender studies (nejen) v univerzálních systémech Příklad 1 – Gender Studies — Naprosto nevyhovující klasifikace a indexace gender studies (nejen) v univerzálních systémech Příklad 1 – Gender Studies Příklad 2 – periodická tabulka Příklad 2 – periodická tabulka Příklad 2 – periodická tabulka — Periodický systém jako jedna z nejúspěšnějších klasifikací — Pokus o vysvětlení z pragmatického hlediska: ¡ Periodická tabulka jako systém do budoucna otevřený debatě ¡ Ad hoc vysvětlení z povahy chemie (strukturální analýza) ¡ Vysvětlení z hlediska racionální povahy vědy, která se snaží najít nástroj k efektivnímu ovládání světa ¡ Periodická tabulka jako druh kognitivní klasifikace, která je do jisté míry odlišná, než klasifikace sociální (např. klasifikace chemie na agrochemii, toxikologii, farmakologii…) Hjørland, Birger (2008) Book review of: Eric R. Scerri. The Periodic Table: Its Story and Its Significance. Oxford: Oxford University Press, 2007. Knowledge Organization 35(4):pp. 251-255. Povinná literatura — Hjorland, B. (2002a). Domain analysis in information science. Eleven approaches - traditional as well as innovative. Journal of Documentation, vol. 58, no.4, s. 422-462. — Hjorland, B., Albrechtsen, H. (1995). Toward A New Horizon in Information Science: Domain Analysis. Journal of the American Society for Information Science, vol. 46, no.6, s. 400-425. — Hjorland, B. & Hartel, J. (eds.) (2003). Special Issue of Knowledge Organization on Domain Analysis. Knowledge Organization, vol. 30, no. 3/4, s. 125-245. Doporučená literatura — Abrahamsen, K. T. (2003). Indexing of Musical Genres. An Epistemological Perspective. Knowledge Organization, vol. 30, no. 3/4, 144-169. — Hjorland, B. (1998). The Classification of Psychology: A Case Study in the Classification of a Knowledge Field. Knowledge Organization : KO, vol. 25, no.4, s.162. — Olson, H. A. (1998). Mapping Beyond Dewey's Boundaries: Constructing Classificatory Space for Marginalized Knowledge Domains. Library Trends. no.2, p. 233-54.