Filosofická východiska Knowledge Organization



                                            27. 2. 2009





                                   PŘEDMĚT: ORGANIZACE ZNALOSTÍ



                                    PŘEDNÁŠEJÍCÍ: MICHAL LORENZ

                                             Taxonomie

—  Čínská encyklopedie The celestial Emporium of benevolent Knowledge dělí zvířata na:

—  a. ta co patří císaři

—  b. balzamovaná

—  c. cvičená

—  d. selata

—  e. sirény

—  f. pohádková

—  g. zaběhlí psi

—  h. ta, která jsou zahrnuta v této klasifikaci

—  i. třesoucí se jako šílená

—  j. nespočetná

—  k. malovaná extra jemným štětcem z velbloudích vláken

—  l. a tak dále

—  m. na rozbité váze

—  n. z dálky vypadající jako mouchy



                                             Taxonomie



—  klasifikace čili třídění – jedna z nejdůležitějších složek poznání

—  klasifikace či kategorie jiných skupin – srovnáním sociální kontext

—  závislost kategorií na čase – posun ve významech slov, zcela jiný kontext



                                         Taxonomie poznání

= taxonomie taxonomií

—  Poznání:

                     -      vědců   x    umělců

                     -     veřejné x soukromé

                                           (elitní skupina, okultní filosofie)

                                              mystérium + métier (profese)

                     - svobodné x užitečné

                        (klasiků)    (řemeslné: 7 hrubých [mechanical]

                                             umění: tkaní, loďařství, lodivodství,

                                             rolnictví, lov, léčení, herectví

                                         Taxonomie poznání

—  Poznání:

                   - specializované x univerzální

     encyklopedisté-nemožné     (pansophia, polymathia,

                                                          polyhistor)

                   - teoretické         x          praktické

logocentrická, knižní učenost             znalost věcí



                     - kvantitativní  x  kvalitativní

                                         Stromová schémata

—  Strom poznání – metafora, od středověku

—  Odlišení hlavního a odvozeného

—  Naturalizace kultury – konvence přirozené, vynález objevem, popírá zodpovědnost skupin za
klasifikaci

—  Ramón Lullus – Arbor scientiae

Stromová schémata

—  Logický Porfyriův strom

—  Genealogické stromy

 (stromy rodu = rodokmeny)

—  Gramatické stromy, strom lásky, strom bitev, jezuitský strom podle vzoru rodokmenu Krista

—  Ludwig Gilhausen – strom soudů, Arbor judiciaria

—  Strom francouzských stavů a úřadů

                                 Filosofická východiska poznávání





   realismus (idealismus, nominalismus, ale i empiricismus a positivismus) – základ v
subjektivismu, socio - kognitivismu











   antirealismus - silný objektivismus

                                 Klasifikace akademického poznání

—  Podle tří subsystémů:

                                       - učební plány (3+4+3: trivium –

                                           jazyk, quadrivium – čísla, tři

                                           filosofie. Systém v novověku

                                           dále rozšiřován o nové obory)

                                       - knihovny (řád knih dle

                                          struktury učebního plánu, jeho

                                           materiální a prostorová forma),

                                           archeologie vědění



                                 Klasifikace akademického poznání

                                      - encyklopedie – Baconovo dělení

                                         dle tří rubrik (paměť, rozum,

                                         představivost), D’Alembert

                                         (přímé představy smyslů - poznání

                                         rozprostraněného, interakce a

                                         vlastnosti; kombinace a srovnání

                                         představ – abstrakce,

                                         zprostředkování myšlenek,

                                         napodobování přírody)



                                            LITERATURA

—  BORGES, Jorge Luis. The Analytical Language of John Wilkins. [online]. [cit. 2009-03-10]
Dostupné z: http://www.crockford.com/wrrrld/wilkins.html

—  BURKE, Peter. Společnost a vědění: Od Gutenberga k Diderotovi. Praha : Karolinum, 2007. 304 s.
ISBN 978-80-246-1319-2.

—  D’ALEMBERT, Jean. Úvod k encyklopedii. Praha : Svoboda, 1950. 114s.

—  GASSET, José Ortega y. The Mission of the Librarian. Antioch Review. 1961, No. 21. pp. 133 –
154.

—  HJØRLAND, Birger. Arguments for Philosophical Realism in Library and Information Science.
Library trends. 2004, Vol. 52, No. 3. pp 488 – 506.

                                            LITERATURA

—  HJØRLAND, Birger. Library and information science and the philosophy of science. Journal of
Documentation. 2005, Vol. 61, No. 1. pp. 5 – 10.

—  HJØRLAND, Birger. 2007. What is Knowledge Organization (KO)? [online]. Last edited: 19-05-2007
[cit. 2009-02-10]. Dostupné z WWW:
http://www.db.dk/bh/lifeboat_ko/CONCEPTS/knowledge_organization.htm

—  TALJA, Sanna – TUOMINEN, Kimmo – SAVOLAINEN, Reijo. “Isms” in information science:
constructivism, collectivism and constructionism. Journal of Documentation. 2005, Vol. 61 No. 1.
Pp. 79-101.