Li na Mateiciucová Střední a mladý neolit střední Evror" ^ ozdni a kon (4900-3200 BC) Střední a mladý neolit ve střední Evropě (4900-4500 BC) Ví v'o J p^N V. *\ř Mitteln&Qlithische Kulturen LflfiHyí'-^llwr Dtwrlautwtwchw G*uppe fSQBr SúíhbMdksiUľi* TŤiwa.UB-iíl/.CiíiaiKalOm^líuílur ROswiwr-tfuilur ■ í í^ J>/ X *S V. W y." O fWlén • 51 Pötten d so too :y. mů Ano sm I]KjlartÉMis Synchronizace stř. a mladého neolitu střední Evropy Střední Evropa - Sopot Bicske -> Lengyel (4800 - 4100 BC) - Potiská kult. (Herpály - Csöshalom - Oborír' - VyK (Stichbandkeramik) (4900 - 4500 BC) S Evropa ► pozdní mezolit - Ertebolle - Ellerbek ■ Z Evropa ► střední neolit - Villeneuve-Saint Germain, Hinkelstein,Rossen, Grossgart ' ~ r ■-...- Švýcars1 iaiu jra ■ JZ Evropa ► střední neolit - kultura epikardiálová (JV Fr., V Španělsko) ■ J Evropa ► střední neolit - kultura Fiorano + Bocca quadrata (S Itálie) ■ - kultura Serra ďAlto Střední a mladý neolit Z Evropy JV Francie + Z Špaň. - epikardiálová S Francie - Blicquy -> Villeneuve Saint-Germain (4900-4600 BC) ■* Cerny (4600-4200 BC) Německo -* Hinkelstein (5000 - 4850 BC) -> -» Grossgartach (5000 - 4600 BC) -» Rössenska Ně + SV Ra + Čechy a Mor. + V Polsko - Stichbandkerami (4900-4500 BC SZ a S Německo + Dánsko + J Švédsko - Ertebolle - Ellerbek Blicquy a Villeneuve Saint-Germain (4900-4600 BC) illeneuve Saint- Střední neolit ve Francii Neolit severní Itálie J Francie Span, Portug Bretagne Pařížská pánev SV Francie časný Fiorano Cardium Cardium Cardium Roucardien megality-typ Carn La Hoguette Rubané + Limburg Blicquy, Villneuve-Saint-Germain Bocca quadrata střední Bocca quadrata Almería Lagozza Chassey Chassey Chassey-megality Cerny Chassey Rossen Michelsberg pozdní Lagozza Los Miliares Chalkolit Seine-Oise -Marne Remedello KZP KZP KZP KZP KZP Jahre vor Chr, (14C, cal. B.C.) Süddeutschland Mitteldeutschland Norddeutschland Geobotanik 2000 Bronzezeit ---------2200— Frühe Bronzezeit Frühe Bronzezeit Glockenbecher i Dolchzeit und Stacheldrahtkeramik Glockenbecher 2000 2500 Endneolithikum Schnurkeramik 2800- Goldberg Glockenbecher Schnurkeramik T Kugelamphoren Schönfeld 2500 Einzelgrabkultur 3000 Spätneolithikum Horgen-Cham-Wartberg Bern- burg Walte r-nienburg ^ Jüngere Trichter-ö becher-z kultur 3000 3500 3500 4000 Jungneolithikum (VI) V Michels- iv JJ5 c Altheim berg scnus- |m 111 "f l„ Polling ned M" a Salzmünde Tiefstichkeramik Aichbühl Schwie- Wa||er. Baalberge müh, Gaters- leben -C o 2 Fuchsberg Satrup Ältere Trichterbecher- Siggen-kultur eben Rosenhof 3500 4000 Sub-boreal 4400- dingen 4500 Mittelneolithikum Bischheim 1 Rossen Großgartach -Münchs-höfen 4500 Stichband Stichbandkeramik Rossen ENerbek (keramisch)" Atlantikům 5000 5000 Hinkelstein Erteb0lle- l^nH.ir 5000 5500 Alt-(Früh-) neolithikum ---------5500— Linien- bandkeramik La Hoguette Jüngere Flomborn Älteste Linien- bandkeramik (a keramisch?)- 5500 HINKELSTEIN k 1-3 Schuhlejstefikeile . Flachbelle 4-5 fixte (1 durchbohrter SctujhleiňtBnkeiLJ 6 PfsilgläClar 7 Armring (Ton) S chrnu CK a 9-14 *íuiií> f ga f í B« 15 Steílwartdiger Becher 16-13 Schalen fl6 ZlpffllaclHle, 16 FüSchensehalaj 19 AflphOre 20 Becher 21 Fußbocher/schala Großgartach-Kultur (5000 - 4600 BC) vystřídala Hinkelstein, koexistovala se StBK, a skupinou Oberlauterbach, zřejmě zanikla s rozšířením kultury Rossen vliv kultury Bocca Quadrata Rozšíření: území dříve osídleném kulturou Hinkelstein Nejdůležitější lokality: Großgartach, Langweiler 12 Sídliště: kruhové příkopové areály Pohřební ritus: kostrový, v natažené poloze na zádech, hlava k JV Giußgartach Pottery Giußgartach, Kr. Heilbronn, Germany (Müller-Kaipe 1968 Plate 231 B) kultura rössensk (4 800/4700 - 4 600/4500 BC) (= podunajská tradice) Rozšíření: SV Francie (oblasti, kde dříve Rubané), V Švýcarsko, Z Německo - na Z od lengyel. Komplexu (od Posálí po Limburg a od Hannoveru po Bavorsko, mezi s^ Labem a horní Veserou se překrývá se StBK) Pohřební ritus: mrtví ve skrčené poloze Keramika: zdobená klasickým rossenským dvojvpichem, vzácně s bílou inkrustaci kultura rossenska (4800/4700 - 4600/4500 BC) Jahre vor Chr. (14C, cal. B.C.) Süddeutschland Mitteldeutschland Norddeutschland Geobotanik 2000 Bronzezeit ---------2200— 2500 Endneolithikum -2800- 3000 Spätneolithikum 3500 4000 3500 Jungneolithikum 4400- 4500 Mittelneolithikum 5000 5000 5500 Alt-(Früh-) neolithikum ---------5500— Frühe Bronzezeit Frühe Bronzezeit Gfockenbecher Schnurkeramik | Goldberg I 1 I Dolchzeit und Stacheldrahtkeramik Glockenbecher 2000 Glockenbecher Schnurkeramik T Kugelamphoren- Bern- Schönfeld 2500 £ Einzelgrabkultur o C Horgen-Cham-Wartberg bürg Walte r- nienburg J Jüngere Trichter-fe becher- z kultur 3000 Tiefstich-keramik Michels- (VI) V IV IV Pfyn und Al t heim berg schus- fin HI «j" 111 Pollino fi| Aichbühl T i Schwie- ber- dingen ßischheim Wallerfing ■ Münchs-h Öfen Salzmünde Dr,«iu«»-™« Jordans- Baalberge mühl Gaters-leben E n r* x: ~Č5 d) c sz =ľ3 1 Fuchsberg Satrup Ältere Trichterbecher- Siggen-kultur eben Rosenhof 3500 4000 1 Rossen ■jroßgartach Stichband Stichbandkeramik Rossen Hinkelstein 4500 Ellerbek (keramisch)" Linien-bandkeramik La Hoguette Jüngere Flomborn Älteste Linien-bandkeramik Erteb0lle- Kultur 5000 (akeramisch ?)- 5500 Sub-boreal Atlantikům kultura rossenská (4800/4700 - 4600/4500 BC) znalost a užívání mědi - patří k nejst. v Ně Nejdůležitější lokality: Rossen (Sasko) - pohřeb. Sídliště: nížinná, někdy ohrazena palisádou Architektura: vychází z LBK, dlouhé domy - délka až Keramika: bohatě zdobená, postupně se výzdoba vytrá Pohřební ritus: kostrový, mrtví ve skrčené poloze, v mladší fázi - také žárové pohřby ROSSEN 12 Rossen Id Rossen U Rossen I Entwicklung in Mitteldeutschland [Lichardus 1976) rossenská kultura - formy a výzdoba /" pohřebiště Rossen, (u Merseburg u, Sachsen-Anhalt) hřebiště Rossen: Nagel (výzkum 1879-1890) ramorové náramky Oberwiederstedt .kr.Mansfelder Land) pažníky z ženského hrobu >ssenské kultury ,;ruhy navlečeny v mladém ku a nošeny po celý život iramor z Čech J mramorové náramky rössenske kultury Jflř^^^ sekeromlaty rössenske kultury sekerky rössenske kultury Stichbandkeramik >OOBC) Rozšíření: hlavně střední Německo, Bavorsko, také Polsko, Čechy a Morava, Horní a Dolní Rakousko Architektura: dlouhé domy trapezoidního půdorysu v Bavorsku - koncentrace rond ĽJ SI: těžba bavorského plattensilexu - Abensberg-ofen BBBBBBBBMBBBBBB Stichbandkerami (4900 - 4500 BC) Literatura D. Kaufmann, Wirtschaft und Kultur der Stichbandkeramiker im Saalegebiet. Veröffentlichungen des Landesmuseums für Vorgeschichte Halle 30, (Berlin 1976). M. Zápotocká, Die Stichbandkeramik in Böhmen und in Mitteleuropa. In: Die Anfänge des Neolithikums vom Orient bis Nordeuropa, Fundamenta Reihe A 3/II (Östliches Mitteleuropa). Sonderdruck (Köln-Wien 1970). MN I: Stichbandkeramik Hausneindorf Sachsen-Anhalt ■ — -r,--- * m ** *~ ^- ] « J ^ V ■ - 1* *^» "^ ♦ " ,1 ,' ■' *• * ■ ■ ; in* ■ ■ . . ■ . . - ^wAVv.',v - -v* --" W*' \ » v //V ///< ■ ■flflKV'-vv ■ ■■""■''■"' -■■r-mm zoomorfní nádoby kultury s Vy K Elbeu (Sachsen-Anhalt) 14C-cca 4900-4700 BC Střední a mladý neolit ve střední Evropě (4900-4500 BC) Ví v'o J p^N V. *\ř Mitteln&Qlithische Kulturen LflfiHyí'-^llwr Dtwrlautwtwchw G*uppe fSQBr SúíhbMdksiUľi* TŤiwa.UB-iíl/.CiíiaiKalOm^líuílur ROswiwr-tfuilur ■ í í^ J>/ X *S V. W y." O fWlén • 51 Pötten d so too :y. mů Ano sm I]KjlartÉMis Synchronizace středního a mladého neolitu střední Evropy Střední Evropa - - Sopot Bicske -> Lengyel (4800-4100 BC) - Potiská kult. (Herpály-Csoshalom-Oborín) *,..., —jchbandkeramik) (4900-4500 BC) ■ Balkán ► pozdní neolit II (časný a střední eneolit) - kultura Vinca C (Vinca Pločnik), Butmir - Pre-cucuteni - Tripolje (SV Rumunsko, Ukrajina) - Gumelnica (J Rumunsko) - Hamangia (Dobrudža) - Karanovo V - Marica, Gradešnica, Poljanica (Bull - Dimini (Thesálie* J Řecko ► pozdní neolit II - Franchthi ' ► pozdní M/konečný neolit - keramický neolit (Kypr) - kultura Kephala (Kyklady) ^^m^w 3íái:ol> chiaMlotoin Eneolit střední Evropy (IV Synchronizace Evropy (4500-3200 BC) ■ Střední Evropa ► ■ Lengyel/Epilengyel (4800-4000 BC) -* Baalberg (4000-3600 BC) ■ Tiszapolgár -> Bodrogkeresztúr (4400-3600 BC) ■ Balaton-Lasinja ■ Gatersleben (4400-4000 BC)^ Baalberg (4000-3600 BC) ■ Jordanovská (4300-3600 BC) -> bádenský komplex (3600-3000 BC) -> kultura Mondsee (3600-3200 BC) ■ S a SZ Evropa ► KNP (4400 - 2800 Michelsberg (4400 - 3500 BC) ■ Z a JZ Evropa ► mladý neolit ■ Chassey (JV Francie) ■ Cortaillod (Švýcarsko) ■ Lagozza (S Itálie) 1 kultura Serra ďAlto (J Itálie) alkan ► pozdní neolit ll/konecný neolit (pozdní eneolit) ■ kultura Vinca C,D (Vinca Pločnik), ■ Cucuteni - Tripolje (SV Rum., Ukrajina) ■ Gumelnica, Cerna Voda I (J Rum.) ■ Varna (Dobrudza) ■ Karanovo VI, Krivodol, Kodžadermen (Bulharsko) Thesálie ► ■ fáze Rachmani J Řecko ► konečný neolit - Franchthi ostrovy ► konečný neolit ■ keramický neolit (Kypr) ■ jeskyně Grotta (Kyklady) ■ Phaistos, Platyvola, Trapéza, Masaga (Kréta) Evropa (4500-3200 BC) JV Fran Švýcarsko - Cortaillod (4500-3500 B S Itálie - Lagozza Německo -> Michelsberg (4400-3500 BC) -» Gatersleben (4400-4000 BC) Baalberg (4000-3600 BC) SZ Evropa - KNP (4400-2800 BC) kultura Cerny (4600-42 EEg Rozšíření: Pařížská pánev [EME Sídliště: také vyšší polohy na terasách, lichoběžníkovité půdorysy domů ve směru východ - západ. Opevnění sídlišť - palisády a příkopy Pohřební ritus: megalitické stavby, ve skrčené poloze takřka bez milodarů Hospodářství: specializace na pěstování pšenice, a snad obdělávána pluhem taženým koňmi nebo voly často parohová industrie Šl: makrolitická industrie silné mezolitické tradice neznali kov kultur I Location uľ niĚini si les üLlHtmlcJ ti? tlie Ctrnv L-ulluiv. FRANCE LYNDA D1 A M ICO Itura Ce Jív J C. GOLViN kultura Chassey (= stredomorská tradice) Rozšíření: Francie, část Švýcarska, západní část S Itálie Nejdůležitější lokality: Chassey-le-Camp (dep. Saône-et-Loir Madeleine (dep. Heráult), Soumont-Saint-Quentine, jeskyně Roucadour (dep. Lot), Clairvaux a Chalain asi Sídliště: otevřená, také osady ve vyšších polohách, opevnění, i osídlení jeskyní Pohřební ritus: v S a Z Francii se objevují dolmeny, také kamenné skříňkové hrobky, také neúplné kostry v jeskyních Keramika: jednoduché formy se zaobleným dnem, ouška ve tvaru Panovy flétny, výzdoba rytím-mřížky, šachovnice, motiv vlčích Šl: pazourkové sekerky, hroty šípů ve tva. íi75TiiMi5j[f 111 kultura Chassey <ÍW\ í oo 0 \ <0>fe s\J rrj -i—-' i« Clairvaux a Chalai kultura Cortaillod (4500 - 3500 BC) ■ Rošíření: Z a střední Švvc ■ Nejdůležitější lokality: Egolzwil 2, Egolzwil 4, Burgaschisee, Däniken, Twann (am Bielersee) Sídliště: nákolní i na pevném terénu, ohrazena palisádou Hospodářství: rybolov a lov (kačeny, bobr, jelen, srnec, divo zubr), také zemědělství (pšenice), chov domácích zvířat -druhotnou úlohu (asi 10 %, skot, prase, ovce a kozy), textilnictví (tkaniny z konopí) Pohřební ritus: ojedinělé kostrové hroby, Däniken - hroby v kamenných skříňkách, v jedno ' ' ~w' ' r ' rossenské kultury j jjíjJ*raglLJjJ^WjrJ [jljMy kultura Cortaillod Keramika: černý leštěný povrch, dobře vypálená, vakovité a baňaté nádoby, jednoduchá plastická výzdoba, v ml. fázi - větší variabilita a více profilovaná, výzdoba povrchu nádob březovou kůrou bohatá zvířecí plastika bohaté nálezy dřevěných nádob a nářadí: šálky, poháry, lžíce, palice, klíny, motyky, oštěpy, luky a šípy KPI: harpuny, rukojeti seker, závěsky hojné využití jeleního paroží- hlavně k upevnění kamen, sekyře kultura Lagozza (součást komplexu Cortaillod-Chassey-Lagozza) Rozšíření: severní Itálie, hlavně Ligurie, Emilie a Lombardie Lokality: Isolino de Varese, Ripoli, jeskyně Arene Candide Keramika: většinou nezdobená, černý leštěný povrch, na hrubých užitkových nádobách se často objevují výčnělky kultura Lagozza Sídliště: na březích jezer a řek (jezero Lagozza) Architektura: nákolní stavby, vzácně jeskyně Neolit severní Itálie J Francie Span, Portug časný Fiorano Cardium Cardium Cardium Bocca quadrata střední Bocca quadrata Al meria Lagozza Chassey Chassey pozdní Lagozza Los Miliares Chalkolit Seine-Oise -Marne Remedello KZP KZP KZP Bretagne Pařížská pánev SV Francie Roucardien megality-typ Carn La Hoguette Rubané + Limburg Blicquy, Villneuve-Saint-Germain Chassey-megality Cerny Chassey Rossen Michelsberg KZP KZP Jahre vor Chr. (14C, cal. B.C.) Süddeutschland Mitteldeutschland Norddeutschland Geobotanik 2000 Bronzezeit ---------2200— Frühe Bronzezeit Frühe Bronzezeit i Dolchzeit und Stacheldrahtkeramik Glockenbecher 2000 Glockenbecher 2500 Endneolithikum Schnurkeramik 2800 Goldberg Glockenbecher Schnurkeramik T Kugelamphoren' Schönfeld 2500 Einzelgrabkultur 3000 Spätneolithikum Horgen-Cham-Wartberg Bern- burg Walte r-nienburg ______Tiefstich- ^ Jüngere Trichter-£ becher-z kultur 3000 ^ufihfibaí^ Sub-boreal 3500 3500 4000 Jungneolithikum (VI) V Michels- |Y Salzmünde keramik IV Pfyn und Altheim berg schus- -sin "I "J Í., Polling ned j=>> LU Aichbühl 4400- T i 4500 Bisch heim Schwie- Wa||er. 5er" fing dingen -----------------Münchs- Q„„.u^^„„ Jordans- Baalberge müh, Gaters-leben E ■=> & xz ~ö ÜJ c xz o Satrup Ältere Trichterbecher- Siggen-kuftur eben Rosenhof 3500 4000 h Öfen * 4500 5000 Mittelneolithikum ---------5000— Rossen Stichband Großgartach Stichbandkeramik Rossen Ellerbek (keramisch)" Atlantikům Hinkelstein Erteb0lle-Kultur 5000 5500 Alt-(Früh-) neolithikum ---------5500— Linien- bandkeramik La Hoguette Jüngere Flomborn Älteste Linien- bandkeramik (a keramisch?)- 5500 Gaterslebener Kultur (4400-4000 BC vyvinula se z pozdního rossenského horizont koexistence s kulturou jordanovsko Rozšíření: střední Německo, vytváří zde podloží pro baalberský stupeň Kf Keramika: většinou nezdobená, patrný pozdně lengyelský ráz, také zřetelné kořeny rossenske kul (ker. tvary) nejstarší nález mědi ve stř. Německu Pohřební ritus: ve skrčené poloze na boku, v také žárové pohrb ne Gaterslebener Kultur Zschernitz (ZNT-08) - Grab 1: Gaterslebener Becher, Schuhleistenkeil (!), 40 Klingen Michelsberger Kultur (4400 - 3500 BC) Rozšíření: oblast Porýní, Belgie, pařížská pán ojedinělé nálezy ve stř. Německu a v Čechách Nejdůležitější lokality: Untergrombach (Baden-Würtemberg* Hospodářství: těžba silicitů, hluboké šachty a chodby např. Rijkholt-St. Geertruid, přístup k dolům byl pod Michelsberger Kultur (4400 - 3500 BC) Sídliště: na temenech kopců a v nížinách byly zjištěny sídlištní centra (10-100 ha) obehnaná palisádou a/nebo příkopem s plochým dnem, příkop bývá na několik' místech přerušen Architektura: půdorysy domů jen vzácně, 23 velkých staveb bylo zjištěno na lok. M airy (v povodí řeky Maas (Meuse) ve Francii, celý areál byl obehnán palisádou a příkopem Pohřební ritus: ojedinělé hroby jednotlivců nebo více lidí v jamách na sídlištích, zřejmě se nejedná o regulérní pohřby Michelsberger Kultur (4400 - 3500 BC) Keramika: většinou nezdobená, se zaoblenými až zahrocenými dny, typickejšou tulipánovité poháry broušené silicitové sekerky - dálkový obchod s jezerními oblastmi v jižním Německu EmmmEEm* Michelsberger Kultur tulipánovité poháry »^~7 Tafel 43: Micheisberger Kuliur (i£iji oh; e t; p ti c c c- c ľ p c d c ľ t c c ccFřřičj i/'.iš^'i-. ^r^'"Ä^ «■^-■- '::/!^' ■v ~>.»Yŕ*éte'K '.■-■'■■iv Tafel 46: Michelsberger Kultur Baalbergská kultura Rozšíření: střední Německo, později rozšíření jižním směrem, i Baden -Württemberg BfflEsnEKaiMfelllflBtf»" Wansleben Sídliště: nížinná, někdy ohrazená, i výšinná Pohřební ritus: kostrový, ve skrčené poloze na boku, !^ vé nebo kamenné skříňkové hroby, t~'~~ časti koster a lebek na sídlištích JMLJJ [SlttYzV I ymi*£ Tafel 62: Baalberger Kulim 05 CO t^ on I 3 QĎ 109. Wulfen 3980-38(0 K l~7 91. Stemmern, Grab 14 3710-3630 Al. Alsleben, SI. ř 3660-3500 O Bemburg-Rosengarten 3630-33SO 68. Kölhen. Grab 6 3640-3520 10 13 93. Stemmern, Grab 15 3500-3350_______ 66. Käthen. Grab 2 3700 -3630 50. Großwirscrileben 3640-3510 11 90. Stemmern. Grab 13 3695-3840 86 Preuliiitz. Grab 6 3630-3330 14 10. Quenstedt. Grab 1 3500-3340 Weißenfets-Esälsweg 27 3520-3350 12 15 "V 25. Cörmigk. Grab 40 3510-3340 16 <^5 # 70. KroppenstetJt 3370-3100 Langendorf, Sachsen-Anhalt Verzierter Trichterbecher Baalberger Kultur viz Drezentace I eolit Švýcarska nákolní stavby FEDERSEE OBERSCHWABEN Wasserburg Buchán «--..:..'■>.. _____-a Hallstatt-Kultur Urnentelder-kultur Mittelbronzezeit Frühbronzezeit 621 721 862 993 1481 1767 Siedlung Kürschner «-_--' Alleshausen-Grundwiesen MUL * UHU * Seekirch -Stockwies u n Q 01 Reute-SchorrertriOd öS Taubr i ĚŮ «: +* IFŤfa Pfyn/Alt- heimer Gruppe Schussen- rieder Kultur Aiclibiihler Kultur 3650 3745 3871 3955 4229 Aichbühl Jahre v.Chr. BODENSEE -v 10OO Ol NI I— LU N 2T O CC ta í ! 850 ^H-jrrrr* Urnentelder-kultur VOi 2000 1060 Mittel -1503 bronzezeít x. ~*e POBIT Unteruhldingen >i--i--ťi 1644 Frühbronzezeit Bodman-Schachen IC Egg-Obere Gull I 1? Bodman-Sch3Chen l A 4x......i. 3000 3 M Q Z 4000 3870 3917 JěM* •u o o°-.a* Homstaad-Hörnle IA \£tó^ ~ť * : J** J i ■» V . -'■■. i IV Pli V-'" ""^S^^'1, * ■"■"■: y;^: : ^ ■ŕ,.v°- , - ,i ■■ j- * ■■L , '.tj^rT^^ *■ Lí-^P .;Ä .^ :'■■ ;**? = '.■"' imň mSáš Seekirch-Stockwiesen (Federsee), půdorys dlouhého domu, cca 3000 BC Sehr große, bis zu 15 m lange Häuser wurden um 3000 v. Chr. am Federsee gebaut. Nur die Feuerstellen wurden mit Lehm ausgekleidet, Fußböden und Wände dagegen nicht mit Lehmestrich, sondern mit Rinde, viel leicht auch Torf oder Grassodeň isoliert. Wohnvariationen Die Häuser der ältesten Ufersiedlung am Bodensee, Hornstaad-Hörnle IA (um 3900 v. Chr.), waren abgehoben errichtet und mit tiefgreifenden Pfählen und Pfahlschuhen fundamen-tiert. Das älteste Dorf im Federseemoor, die Siedlung Aich-bühl, wurde um 4260 v. Chr.| gegründet. Die Gebäude hatten massive Wände aus senkrechten Spalt- und Rundhölzern. stavby u Federsee (Oberschwaben) životnost domu cca 25 let, jen v kultuře Horgen u Bodamského jezera až 60 let múmth Die Kieldungsstücke aus Gehölzbast stammen aus verschiedenen Ausgrabungen im Bodensee (Baden-Württemberg): 1.2 Hornstaad, Hut und Fragment wohl eines Umhanges, beide mit fellartigem Vliesbelag, um 3900 v. Chr.; 3 Sipplingen, Sandale, um 2900 v. Chr.; 4.5 Allens-bach, Sandalen, um 3000 v. Chr. -nahoře: detail pleteniny z lýka (lípa) části oděvů z lýka (Bodamské jezero) Pfahlbaudorf der Mondsee-Gruppe bei Kammerl am Attersee (Oberösterreich) älteres Jungneolithikum 4 400/4 300 - 3 500 BC Wolfsbach-Gr.- MOG IIb S o pot IM Bisambe rg-Oberpullendorf-Gr.(Epilengyel) Epi-Iengyel MonHopp-Althpiin fír Retz - Bajč (Baalberg) Balaton - Lasinja jüngeres Jungneolithikum 3 500 - 3 000/2 800 BC Baden - Boleráz-Gruppe Baden-Boleraz Baden - Ossarn-Gruppe Baden II älteres Endneolithikum 3 000/2 800 - 2 500 BC Jevisovice -Vučedol (Mödling-Zöbing) Vučedol Kosi hy-Ma kó-Ča ka jüngeres Endneolithikum 2 500 - 2 300/2 000 BC SK (Schnurkeramik) KZP (Glockenbecherkultur) Balkán 4900 - 3200 dále se vyvíjí kultura Vinca Vinca C (Pločni s Z Bulharsko Thrákie S a SV Bulharsko Dobrudža SZ Anatólie ? ? monochronn keramika ? ? Ilipinar X-IX ? Časný neolit starší mladší kultura Čavdar-Kremikovci kultura Čavdar-Kremikovci Karanovo I Karanovo II Kultura koprivecká Kultura Ovčarovo Kultura Koněvo Ilipinar X-VIII Ilipinar VII-VI ■ ■ Střední neolit Karanovo III = kultura i Veselinovo kultura Samovo dene kultura Hamángija Ilipinar Vb Pozdní neolit kultura Akropotamos-Topolnica Karanovo IV -kultura Kalojanovec kultura Hotnica+kultura Usoje kultura Hamán gija Časný eneolit kultura Gradešnica kultura Dikili Taš - Slatino Karanovo V -kultura Marica kultura Poljanica kultura Hamán gija kultura Sáva Střední eneolit kultura Marica kultura Poljanica Hamangij a/Sava Pozdní eneolit kultura Krivodol Karanovo "VT kultura Gumelnica kultura Kodžadermen kultura Varna Časný a střední eneolit v Bulharsku (4850-4500 BC, =pozdní neolit II v Řeck^ časnv a střední eneolit (4850- Karanovo V - Marica (JV Bulharsko) kultura kultura Dikili Taš - Slatino (JZ Bulharsko) kultura Gradešnica (Z Bulharsko) ra Poljanica (SV B1 ra Hamangia (Dobr Trácie □ ra Karanovo V - kultura Marica (J Trácie) Nejdůležitější lokality: Karanovo V, Azmak, Marica, Bikovo, Jasatepe JZ Bulharsko - údolí Strum s miuMífti». :=Hl- QM Nejdůležitější lokality: Slatino, Dikili Taš, Sitagroi Západní Bulharsko HÜD dešnica .ežitěj »■I n k?i 11' y: většinou nížinná - Gradešnica, Sadovec, také tellv - asnv eneolit v Bulharsku (4850- 4500 BC SV Bulharsko j kil IUI 1^1^ janica Nejdůležitější lokality: Ovčarovo, Poljanica, Targoviště, Hotnica Pobřeží Černého moře a Dobrudža j IMMUMlřsl™ 21, jzinx£3fi!EÍ& ava angi Nejdůležitější lokality: Sáva, Zonevo, Goljamo Delševo, Durankulak, Suvorovo kultura Pre-cucuteni 000-4500 P_ ■ Rozšíření: Rumunsko - JV Transylvánie a Moldávie (byv.), Moldávie (Besarabie), Ukrajina (nazývána Tripoije A) ■ Sídliště: v různém přírodním prostředí, někdy obehnána příkope ■ Architektura: stavby obdélníkovitého půdorysu ■ KPI: početná ■ V závěru: nárůst figurální ženské plastiky, typická výzdo malováním, úbytek zvířecích plas ' ■ Hospodářství: hlavně chov dobytka a pěstování obilí, také lov podle oblastí, i rybolov a sběr ■ na konci - metalurgie mědi Pohřební ritus: nejsou známa pohřebiště Thrákie Dobrudža Dolní Podunají (Rum) Moldavie-Ukrajina 9 9 Časný neolit Kara novo 1 Kara novo II Kultura Koněvo Kris Kris III 1 Střední neolit Kara novo III kultura Hamangia Dudesti LnK Pozdní neolit Kara novo IV -kultura Ka loja no kultura Hamangia vec Boian + Váda stra LnK Časný eneolit Kara novo V -kultura Marica kultura Hamangia kultura Sáva Gumelnica A Pre-Cucuteni - Tripoije Střední eneolit kultura Marica Hamangia/Sava Gumelnica B Cucuteni -Tripoije Pozdní eneolit Kara novo VI kultura Varna Cernavoda 1 Cucuteni -Tripoije kultura Pre-cucuteni Keramika: tmavý povrch - šedý, černý, i cihlově v rvený, zdobena spíše vytlačováním n_v A" ometrické ornamenty s bílou inkrustač [i WMVŘUW PRE-CUCUTENI CUCUTENI kultura Cucuteni - TripoIje Precucuteni - TripoIje A (5000-4500 Cucuteni A,B - TripoIje B,C (4500-3500 BC) Rozšíření: jako Pre-cucuteni Izvoare, TripoIje, Frumusica MEDITERRANEAN 5£A ultura Cucuteni - Tripolje Sídliště: domy v řadách nebo do koncentrických kruhů, ve vých. oblasti rozšíření - na sídlištích až několik stovek staveb Architektura: dřevěné stavby obdélníkovitého půdorysu omazané mazanicí, vzácně také stavby z kamene KPI: početná, tvarově bohatá Hospodářství: jako v Pre-cucuteni, hlavně chov dobytka a pěstování obilí, také lov podle oblastí, i rybolov a sběr Pohřební ritus: nejsou známa pohřebiště, pouze ojedinělé hroby kultura Cucuteni - TríDolie Keramika: velmi typická pro tuto kulturu, předpokládá se, že byla vyráběna na primitivním hrnčířském kruhu A) nejstarší fáze: výzdoba rytím a žlábky B) střední fáze: monochronní C) mladší fáze: dvě až tři barvy použity k v bílá) ervena, cerna a kultura Cucuteni - Tripolj ti k. jj—. A kultura Cucuteni - Tripoije kultura Cucuteni - fiaurální plastika -bohatě zdobená starší fáze - rytí mladší fáze -malování dominuje ženská plastika W: kultura Gumelnic 4900-3500 B" Gumelnica A = Karanovo V (4900-4500 BC) Komplex Kodzadermen- Gumelnica- Karanovo VI Rozšíření: mezi dunajskou deltou na S, řeckou T pobřežím Černého moře na V a centrálním Bulharskem na Z Thrákie Dobrudža Dolní Podunají (Ri Moldávie -Ukrajina 9 9 Časný neolit Kara n ovo 1 Kara novo II Kultura Koně vo Kris Kris II II Střední neolit Kara novo III kultura Hamangia Dudesti LnK Pozdní neolit Kara n ovo IV -kultura Ka loja no1 kultura Hamangia vec Boian + Vád a stra LnK Časný eneolit Kara novo V -kultura Marica kultura Hamangia kultura Sáva Gumelnica A Pre-Cucuteni -Tripolje Střední eneolit kultura Marica Hamangia/Sava Gumelnica B Cucuteni -Tripolje Pozdní eneolit Kara n ovo VI kultura Varna Cernavoda 1 Cucuteni -Tripolje kultura Gumelnica Nejdůležitější lokality: epon. lok. Gumelnica, Harsova, Karanovo Sídliště: hlavně telly, někdy opevněny valem KPI: velmi bohatá, nástroje z paroží losa drobné nástroje z mědi také zlaté předměty Tell Harsova -■ ß J Tell Harsov . Tell Harsova - způsob obživy m - I 37 1 I t o Tell Harsova - obchod ^LťíCVJl i i Vi pierre et silsjt -/ .r SÍlOK lärsoŕa áfc pterre (schiStů V9ľť Conttanta CfTT Hu 95 f 340 Pozdní eneolit Bulharsku a JV Rumuns (4500-3800 BCT KGK VI (Kodžadermen- Gumelnica- Karanovo VI Thrákie = kultura Karanovo VI SV Bulharsko = kultura Kodžader J Rumunsko = kultura Gumelnica obřeži Černého moře a Dobrudza kultura Varna (někdy jako součást komplexu KGK VI) KSB ÍKrivodol - Salkuza - Bubani Hum I Pozdní eneolit Bulharsku a JV Rumuns (4500-3800 BCX KGK VI (Kodžadermen- Gumelnica- Karanovo VI Lokality: hlavně telly- Hotnica, Ovčarovo, Poljanica, Karanovo, Radingrad také pohřebiště (pouze v SV Bulharsku) - Goljamo Delčevo, Omurtag, Radingrad kultura Varna íPobřeží černého moře a Dobrudža Lokality: Varna, Durankulak Pozdní eneolit Bulharsku a JV Rumuns (4500-3800 BCT KSB (Krivodol - Salkuza - Bubani Hum Z Bulharsko = kultura Krivodol Lokality: Krivodol, Sadovec-Golemanovo, Jagodinsk: Haramijska dupka, Baniata kultura Varna (4400-4100 cal. BC) někdy jako součást komplexu KGK VI pobřeží Černého moře Lokality: Varna, Durankulak *** ■T> ^t,^ŕ M V^ ■■i ^ 1 ^_ _Jfr-.v" ■ ^^B - Jj i ■ i. fa n .vfcfey c x i j p I-* ■ ' Í^H V ^V'- ■*:" Í5 j" F ■ ultura Varna - hrob 43 kultura Varna kultura Varna '■ Durankula hrebiste (neivetsi ulak .Lil. > Jp é m IE 1 1 li1.:; m I T! I|M\' | úi Durankulak ET /! _^ ä. ^m^Ě 1 \ ;■" Durankulak Sjí^toi Durankulak Perioda Chrono Thessafy Centrale Cyclades Northern Macedonia t Balkan Asia Minor logy Soul hern Crete Aegean Thrace Eastern Ciwuu 3 200 Ftachmani Attba-Kephaia Attba- Foibcnni 1 Mandab Ml Karanovo v l Kumte pe lb FINALNL refkahia DÍJ0S Kjpphais EfrttöriCi K rite ana Kodzadermen F-.'lr.'---j; ■:■'.' Ij Fygos VI- VII Sitagroime-c Makri B ubanj Hum la Vinca C2^D Kumtjepe la 4SO0 hiaiiq iia-b Depilb Classical Oirnini Nea Mahři Faroe Makriyiabs II Genia Naxoe E inborn VIII vassiiika iik-rv KaranovoV LATE OCjl.1 Oo rye ian Cave (2 as Cave, oiyntma 1-0 Marba NLII 4000 Agia Sophia Dims GlOttS) saiiagos Kncssoa 1 Knocks 11 D i Mil T 83 n U&-C Makrí Pared ími rv Sitagioi nt*. Dihili Ta$h IIA vinca ci Maliq l-Karnnik iiipinarv Depilb Nea Mahn ErnborioCX-X Makriyiaba 1 Karanovo W Anp) Kites Cave ■-■■■ Jl-E :"ikj HI Karanovo III- IlipinarVI-YII LATE Elateia Saiiagos Agb Galas Farad imi III veeelinovo NLI Tsangli-Larissa Knossos ill "Lower Cave Makrí vinca B Matt painted ware Knossoa IV 11 sitagroi 11 Dihili Tasn 1 Sitagroii Farad í mi mi Porod in 11 Area rv vinca a Yarimburgac 3-* SM» Ago Galas Karanovo n 2ano Chaironeia Knossos Lower Cave' Starcevo Iiipinarv III-rx MIDDLE Nea Mahři V-V« 1 Area HII Vanmtjurgaz HL 5DOD Seekb hii urfimtj ware Agbs Petroa Servi a Porod in 1 vashtemi-Fodgorie 4-5 Hflcirar kv Pfe*&3kl0 F ran; ht h i KfWiíŮÍ: Karanovo 1 nipinarx EARLY PlDtOSBSklO YI1HX Agb© Felloe servis v cardiuiw NL G500 Earhr Potteiy Rainbow war? Ybuna Impreeao HacilarVI-K PŘE- Arg esa F ran: M r, i Knossos X Ybura CE RAMIC 640Q pozdní neolit v Thesálii a V Středomoří Thesalie ► Pozdní neolit II = kultura Dimini (5300-4500 BC) J Recko ► pozdní neolit -Franchthi ostrovy ► pozdní/konečný neolit - fáze Otzaki-Dimini (4900-4500 BC) ► konečný neolit fáze Rachmani (4500-3000 BC) keramický neolit (Kypr) kultura Kephala (Kyklady) Knossos ll-l (Kréta) + další lokality: osada Phaistos konečný neolit (= fáze Rachmani, iraSJ .-<•• p?-7 ,Äá ■ ^Báafiŕ^Jg^íťl^ r^^^ÉĹ^-jlfl v. konečný neolit Sitagroi keramika pozdního a konečného neolitu styl Dimini a Rachmani 2 jeskyně Franchthi konečnv neolit (4000-3000 BC Neolit Kréty - Akeramický neolit (6800-6500 BC) ■ Knossos (= vrstva X) Časný neolit (6500-5850 BC) Knossos (= vrstva IX-VIII) - Střední neolit (5850-5350 BC) ■ Knossos (= vrstva Vll-V) - Pozdní neolit I (5350-4900 BC) ■ Knossos (= vrstva IV-III) - Pozdní neolit II (4900-4550 BC) ■ Knossos (= vrstvy ll-l) onečný neolit (4550-3200 BC) haistos, Platyvola, Trapéza, Masaga Knossos era Keramický neolit (Neolithic II, 4 500-3 900 BC KM ä HIšT a (3500-2200 B počátek doby bronzové ■ Rakousko -> Mondsee Kultur (3600-3300 BC) ■ J Německo -> Horgen-Cham-Wartberg (3500-2900 BC) Stř. Německo -* Bernburg + Walternienburg (3400-2900 BC) -* SZ Evropa - KNP (4400 - 2800 BC) ■ SV Evropa - ŠK literatur mvAWIiIiiiltfsl RsRIsJíSmEIB] Identity London ♦ Demoule, J.-P. and Perlěs, C. 1993: The Greek Neolithic: A new Review. Journal of World Prehistory 7, 355-416. ♦♦♦ Fowler, K. D. 2004: Neolithic Mortuary Practices in Greece. Oxford: BAR International Series S1314. ♦ Hiller, S. and Nikolov, V. (eds)..2000, Karanovo III. Beiträge zum Neolithikum in Südosteuropa Österreichisch-Bulgarische Ausgrabungen und Forschungen in Karanovo, Band III, Vienna. Manson J. L. 1995: Starcevo Pottery and Neolithic Development in the Central Balkans. In William K. Barnett and John W. Hoopes (Editors) The Emergence Of Pottery: Technology and Innovation ir Ancient Societies. Smithsonian Institution Press, Washington, DC, literatur ♦♦♦ Phelps, W. 2004: The Neolithic Pottery Sequence in Southern Greece Oxford: BAR International Series S1259. ♦♦♦ Perlěs, C. 2001: The Early Neolithic in Greece. The First Farming in Europe. Series: Cambridae W Wllllllllll HĽ m ■ i« WM n ■ rs mi mt ví ♦♦♦ Schubert, H. 1999: Die bemalte Keramik des Frühneolithikums in Südosteuropa, Italien und Westanatolien. Internationale Archäologie 47. Verlag Marie Leidorf 1999. Rahden/Westf. ♦ Wilkie, N. C. and Savina, M. E. 199 e Earliest Farmers in ♦♦♦ Whittle, A, 1996. Europe in the Neolithic: the creation of new worlds. Cambridge: Cambridge University Press. ♦ A. Whittle (ed.) 2007: The Early Neolithic on the Great Hungarian Plain: investigations of the Koros culture site of Ecsegfalva 23. Co. Békés. Vol. II. Varia Archaeologica Hungarica XXI. l^ysiltg Literatura k neolitu Kré 9 J. D. Evans, "Excavations in the Neolithic Settlement of Knossos, 1957-60. Part I," BSA 59 (1964) 132-240. J. D. Evans et al., "Knossos Neolithic, Part II," BSA 63(19 239-276.