KATERINA RUDCENKOVA (1976) absolvovala Konzervatoř Jaroslava Ježka (obor Tvorba písňového textu a scénáře) a Provo; České zemědělské univerzity v Praze. Vydala básnické sbírky Ludwig (1999), Neni nutné, ab\ mě navštěvoval (2001), Popel a slast (2004) a knížku povídek Noci, noci (2004). Její básně byly přeloženy do několika jazyků, svými te; zastoupena v domácích i zahraničních antologiích. Za překlad druhé sbírky Nicht nötia. mich zu besuchen (2002) vydaný v Rakousku obdr; básnickou cenu Huberta Burdy. Získala tvůrčí stipendium v Nezávislém literárním dorm v rakouské Kremži (2001), Stipendium Hermanna Kest v Norimberku (2002) a v Künstlerhaus Schloß Wiepers (2004) v Německu. Scénický náčrt její divadelní hry i ,„„ .,, „,„„ „.._____ studio Ústí nad Labem roku 2004, Za hru Niekur získal. 2. cenu v dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka 2006 Žije v Praze. ROZRAZIL SOUČASNA ČESKA HRA 2007/04 Kateřina Rudčenková NIEKUR Dramatická báseň o česko-litevském přátelství (na věčné časy) P?P^?5?^^^^ © Kateřina Rudčenková, 2007 © Větrné mlýny/www. vomemjyny.cz/, 2007 ISSN 1213-7022 «u*? Svolení k divadelnímu provozování a k Jakémukoliv veřejnému užití této hry udffl tSjb agentura DIUA /www.dilia.cz/. **'? " ■' - .<■ í 'ffi. " V Ji* í« . iJ..Ja*t.tóäSS - OSOBY Agnes (28) Kornelljus (44) a siamské sestry srostlé hlavami Odehrává se na východoněmeckém zámečku v roce 2004. // - Dvě lomítka označují místo, kdy postava svoji repliku začíná zároveň s bezprostředně předcházející promluvou jiné postavy. „Oslovuje člověk sám sebe ve druhé, třetí, nebo v první osobě? Tady je to lhostejné, tam se rozhodují meditace. Tady je to ulice zamilovaného, který vede monology, tam je jitro němé." Günter Eich „Předstírá lítost nad tím, že ji od něho dělí různé překážky, po pravdě si jej však vybrala právě proto, že mezi ní a jím žádný skutečný vztah není možný. (...) Dívka nalézá v takové lásce alibi, které jí umožňuje vyhnout se konkrétním zkušenostem." Simone Beauvoire „Současný postmodern! svět má pro člověka, kterému chybí hierarchie tradičních hodnot a božská zkušenost, podoba posvätnosti a chtonickosti, hodnotu jen v umění. Tvorba zůstává jedinou autentickou možností vztahu člověka se sebou samým i světem, hraje roli ve světovém názoru, filozofii i náboženství." Audinga Pelurityté /4/ I. Scénou nejprve projde Agnes s kufříkem. Vpovzdálí zámeček uprostřed lesů. Dívá se do mapy. Po chvíli tudy proběhne Kornelijus v teplákové soupravě s čelenkou na hlavě. Vyklu-sává. Vydýchává se. II. (Agnes a Kornelijus sedí proti sobě v růžové jídelně a obědvají, v pozadí jsou slyšet hovory německých umělců u jídla:) Hlas l Ah klasse, heute gibt's Knödel! Hlas 2 Ich persönlich mag lieber Karoffeln, aber Knödel mit Reich von Zeit zu Zeit zu essen, ist auch keine schlechte Idee. Hlas l Ich esse gar kein Fleisch. Hlas 2 Was?! Du bist Vegetarier? Danach siehst Du nicht aus. Du bist aus München? Hlas l Nö, aus Dresden. Hlas 2 Ach so. Und bist Du Schriftsteller, oder Maler? Hlas l Maler. Hlas 2 Maler sind oft Vegetarier. Du isst nicht mal Fisch? Hlas l Nö, ich weiss, es klingt komisch, aber ich könnte es nicht ertragen, dass wegen meinem Essen ein Tier geschlachtet wurde. Einmal habe ich /5/ auch 'nen Fisch getötet, ich habe ihm die Kehle durchgeschitten. Bis heute habe ich es nicht überwunden. Ich versuche, es wenigstens so gutzumachen. Ich bin Schriftsteller. Kornelijus Na Grand Canyonu je zvláštní to, že tam jdeš obráceně než na horách. Nejdřív několik hodin sestupuješ do údolí, a teprve když se vracíš, tak dlouho stoupáš vzhůru. (A. se usměje, mlčí) Nebo Plitvická jezera... fantazie! Průzračná voda, tak průzračná, že vidíš až na hluboké dno, a ryby k tobě připlouvají naprosto bez ostychu. Tyrkysové modré vážky ti dosedají na ramena, procházíš se pod vodopádem padajícím z nebe. A když se na to díváš seshora, vidíš ten předěl, kde se voda z jasně modré mění na jasně zelenou... Agnes To, co říká, je zajímavé, ale ona má už od rána na mysli jednu utkvělou otázku. Kornelijus Každý rok vyráží na kánoi po řece, každý rok jeden týden jiného života. Agnes Poznali se předevčírem. Když přijela, on už tu byl. Seděl u stolu v růžové jídelně s ostatními. Samí cizinci, hlavně Němci. Hlasy Němců Wohin kommst du? - Aus Wien. - Aus Zürich. - Aus Finland. - Aus Litauen? - Ah, Baltische Meer, kannst du schwimmen in Baltishe Meer? Ah, ja, ich verstehe, die tode Fische. Es ist nich möglich zu schwimmen mit tode Fische. Ah, ja, es ist möglich, aber nicht schmackthaft. Agnes Koho jí okamžitě připomněl. Augustina, z Litvy. Jaká náhoda, když jí řekl, že i... Kornelijus On je z Litvy. Agnes ... a že dokonce Augustina... Kornelijus Zná Augustina. /6/ Agnes Zná jen dva lidi z Litvy, a oni se znají! Jsou si i podobní. Oba vysocí, šlachovití, s hezkými vlnitými vlasy. Kornelijus Druhý den po obědě... (složí příbor) když ji uviděl poprvé, cosi v něm se dalo do pohybu. Cosi v něm se postavilo do pozoru. Agnes Druhý den po obědě... (složí příbor) slunce vyšlo po několika dnech dešťů. Kornelijus Zda by se s ním šla projít do lesa? Agnes (váhá) Sla by, proč ne. Tak jdou. Že studoval matematiku, filozofii a později ateis-mus. Že byl sekretářem Svazu litevských spisovatelů. Že je nyní vydavatelem literárního časopisu. Že boty, které má na sobě, vyhrál v jedné literární soutěži. Kornelijus Že studovala ekonomii, ale vlastně ji to vůbec nezajímalo. Odmala chtěla být herečkou. A když ne herečkou, tak klidně spisovatelkou. Agnes Když byla malá, měla velká očekávání. Kornelijus Přehnaná? Pravděpodobně. Agnes Především o tom, co sama jednou dokáže. Kdo jí to jenom nakúkal, že je výjimečná? Už si nevzpomíná. Muži dvořící se holčičce jako velké dámě? Učitelé v lidové škole umění? Muži na ulici? Později přišel jistý úspěch... Kornelijus Rychlý a možná předčasný? Agnes Rychlý, předčasný, dočasný. Teď hledá úkryt před světem. A je tady. Chtěla by znovu zadoufat. Kornelijus Kdysi strávil měsíc na ostrově v Baltickém moři. Visby. To je místo vhodné k zadoufání. Agnes I on tu zůstane tři měsíce? Kornelijus Do konce dubna. Agnes Ona do patnáctého května. ni Kornelijus Co bude psát? Agnes Asi hru... o dvou sestrách... o siamských dvojčatech... srostlých hlavami. Kornelijus Nadčasové téma. Agnes A on? Kornelijus Zatím neví. Cokoli... novou sbírku básní. Agnes Za německé peníze. Kornelijus Co je na tom. (Kornelijus přidřepne a na koleni si balí cigaretu. Agnes stojí za ním, dívá se na něj shora a uvažuje, jestli mu nemá zabořit ruce do vlasô, má ruce nad jeho hlavou, ale pak je rychle stáhne.) Agnes Dál jdou lesem vzrostlých borovic. Mladým umělcům se totiž nemá pomáhat. Kdo umělci pomáhá, ten ho ničí a nakonec zničí. Thomas Bernhard, Ritter, Dene, Voss. Kornelijus Borovice I Agnes Ona miluje borovice, připomínají jí přímořskou krajinu. Kornelijus A přitom moře je odtud daleko. Agnes A přece, když jdou lesem, jak rozhrnují větve, jak to šumí, jak zdálky pozorují divoká zvířata, jsou tak sami, jako by byli na lodi uprostřed moře. Kornelijus Divoká zvířata... v moři? Agnes Nikdy neslyšel o mořských kancích? O mořských srnkách s ploutvičkami místo kopýtek? Kornelijus Než kance na mořském dně, to by spíš hledal velrybu v lese. Agnes Ano! V noci se tady nad stády velryb slétají rejnoci, mají hnízda v březových korunách... mluví německy s netopýry... hele, chobotnice... du bist schöne Tintenfisch... támhle za pařezem! Žere houby. Pozor, neonky... jsou rozjeté... Kornelijus Slyší to? To houkají sépie. Kolikrát sépie houkne, tolik ještě zbývá let. /8/ Agnes Ať nešlápne na murénu! Tahle zelená muréna se živí lidským masem. Kornelijus Stáda divokých delfínů divoce funí... jejich dusot sílí... ale ať se nebojí, delfíni se člověku vyhnou, neušlapou ho. Agnes Mezka procházka. III. Agnes Večer někdo klepe na dveře. Kornelijus Zve ji na víno, jestli má chuť. (K. v proběhu kouří cigarety, nejlépe takové, které si smotává ve speciálním strojku. Nyní napodobují rozhovor vysílačkou:) Agnes Její pokoj číslo čtyřicet osm. Přepíná. Kornelijus Jeho pokoj číslo padesát. Stejný výhled z okna. Přepíná. Agnes Jen o pár metrů posunutý vlevo. Přepíná. Kornelijus Stejný půdorys, úplně stejné rozměry dva a půl krát čtyři metry. Přepíná. Agnes Stejný klíček vypadává ze stejné skříně. Postel, křeslo, lampa, stůl, vše na stejném místě. I koupelna se záchodem. Přepíná. Kornelijus Obrázky jsou jiné. Ona má mořskou pannu. Přepíná. Agnes On ženu nakloněnou ve větru. Ženu s dítětem. Ta utkvělá otázka, která se jí stále vyjevuje v hlavě. Místo toho se zeptá: Zda už četl místní domovní řád? Kornelijus Nečetl. (Zapálísi.) Agnes Na pokojích je přísně zakázáno kouřit. Povoleno jen v růžové jídelně. Kornelijus Pak ovšem nechápe, k čemu jsou na pokojích popelníky. Agnes A v předsíni koše na popel! Kornelijus To je na popel, ten koš v chodbě? 19/ Agnes No ano, má přece kovové dno. Kornelijus On do toho naházel prázdné flašky. Agnes To se mu bude uklízečka obdivovat. Kornelijus Víno? Agnes Ano, díky. Kornelijus Hudbu? Agnes Ano. (K. pustí hudbu.) Kornelijus Bude s ním tančit? Agnes (prudce) Ne! Bože její! Tenhle pubertální způsob svádění! Tančit v pokoji, a pak se při tom tanci náhle jako zarazit, že?, hudba dohrála, oni tam najednou stojí v objetí... jé, co ted?... Tyhle triky! Nesmírně romantické. Kornelijus Když řekla ne, myslel, že je vše ztraceno. To něco v něm však stále zůstalo na pozoru... Agnes Její utkvělá otázka... Kornelijus ... nebo v pozoru, jak se to vezme. Agnes ... se v průběhu večera posouvá až na špičku jazyka. A po pár sklenkách vína už to dokáže. (chvíli se na sebe dívají) Jestli je... ženatý? (K. přikývne.) Myslela si to. Děti? Kornelijus Syn. Agnes No ovšem. Kornelijus Sedmnáct let. A ona? Agnes Ona nic. Žádný manžel, žádné děti. Kornelijus Nechce děti? Agnes Ještě neví. Asi leda jako svobodná matka. Kornelijus Proč? Agnes S nikým nevydrží. S nikým dýl než rok. Kornelijus To přijde. Agnes Ne, v jejím případě to zřejmě nejde. Kornelijus To je přece špatný přístup. Když píše, taky si /io/ dopředu neříká, že to bude špatné. On sám má takovou zásadu. Když už mrdat, tak královnu. Agnes Baví se spolu anglicky, takže když řekne - if fuck, then queen - nezní to tak sprostě jako česky. Taky by ráda mrdala královnu, potíž je, že si vždycky znovu vybere nějakýho šaška. MIKROHRA 1. VSTUP Kornelijus teď hraje siamskou sestru spolu s Agnes. Nasadí si spolu kuklu (ještě lépe masky) - jsou srostlé hlavami. Agnes Je horko, sestro. Kornelijus Horko, horko, sestro. Pojďme k oknu. Agnes Ne, pusťme větrák. (každá chce na opačnou stranu) Agnes Sakra. Tak nejdřív okno, pak větrák. Kornelijus Doktor už stanovil datum. Agnes Ježiš, to vím, ne... Kornelijus Neklej, prosím tě. Agnes ... sem tam byla, když jsme se o tom bavili. Tři-náctýho. Sem viděla, jak na něj valíš voči. Kornelijus Jo tys viděla oči... Agnes Sem cejtila, jak se chvěješ celá. Ale on bude zřejmě starej perverzák, víš, nic si nemaluj, já myslím, že až nás oddělí, už ho tak rajcovat nebudeš, víš? Kornelijus O čem to mluvíš? Agnes Jestli tě napadlo, o co mu jde, doktůrkovi? Každej, na to vem jed, každej chlap si přeje mít v posteli dvě ženský. A když jsou k tomu ještě srostlý... Kornelijus Jediný z nás, kdo myslí na ty hanebné věci, jsi ty. Agnes Jenže mě doktor nepřitahuje. Ty valíš. Kornelijus Nic nevalím, sestro. Pomodleme se. Agnes Pomodli se i za mě, já si jdu číst. (K. se modlí, A. si čte.) ni/