7
Marja ja Jana keskustelevat asunnosta
Marja:
Jana:
Marja:
Jana:
Marja:
Missä sinä asut? Onko sinulla oma asunto?
Asun Dejvicessä. Minulla on oma asunto. Entä sinä?
Minä asun Vinohradyssa. Minulla on pieni vuokra-asunto. Millai-
nen asunto sinulla on?
Minulla on suuri asunto. Siinä on kolmé huonetta, tilava keittio ja kylpyhuone. Se on noin 90 neliometriä. Siinä ei ole parveketta, koska se on ensimmäisessä kerroksessa. Minkälainen asunto sinulla on?
Minulla on pieni yksiô, siinä on vain yksi huone, eteinen, keitto-komero, vessa ja kylpyhuone. Huone on mělko pieni, mutta asun-toon kuuluu vielä suuri parveke. Talo on vanha eikä siinä ole his-siä, mutta onneksi asun toisessa kerroksessa.
1
Jana:    Kuinka paljon kello jo on?
Marja: Kello on puoli viisi. Onko sinulla kiire?
Jana:    On. Olen jo myôhässä. Minulla on luento kello viisi. Soitan huo-menna. Hei, hei!
Marjan olohuone on hyvin valoisa. Siellä on suuri ikkuna ja sieltä on kau-nis näkôala puistoon. Huoneessa on suuri vaalea mäntypoytä, neljä tuolia ja vuodesohva, sillä huone on myós Marjan makuuhuone. Se on myôs tyô-huone j a sen tähden hänellä on siellä tyôpôytä, tietokone ja puhelin. Ikku-nan luona on televisio ja sen vieressä kirjahylly. Toisella seinällä on vaate-kaappi ja mukava nojatuoli. Seinällä on suuri taulu. Se on maisemamaalaus. Marja on hyvin tyytyväinen asuntoon. Hän asuu mielellään Vinohradyssa. Katu, jolla hän asuu, on hyvin hiljainen.
FRASEOLOGIAA - UZITECNE VÝRAZY_
Hän asuu mielellään Prahassa.       Je rád, že žije (dosl. bydlí rád) v Praze.
POZOR!   Slovo mielellään v tomto tvaru lze použít jen ve spojení s 3. osobou.
tyytyväinen + ILL
Hän on tyytyväinen asuntoon. Olen tyytyväinen työhön.
Adverbia - Příslovce
Je spokojen s bytem. Jsem spokojen s prací.
Lokální příslovce jsou ve finštině často používaná. Vyjadřují místo a směr, a to vzhledem ke vzdálenosti mluvčího od předmětu, o kterém se mluví. Chovají se podobně jako ukazovací zájmena. (Srov. lekci 3.)
täällä	tady, zde	tässä	tady, zde (blízko)
täältä	odtud, odsud	tästä	odtud, odsud (zblízka)
tänne	sem	tähän	sem (blízko)
84
85
tuolla	tam (o kousek dál)	tuossa	tam (nedaleko), tady
tuolta	odtamtud	tuosta	odtud
tuonne	tam (směr)	tuohon	tam, sem
siellä	tam (neutrální)	siinä	tam (blíže), zde
sieltä	odtamtud	siitä	odtud (zblízka)
sinne	tam (směr)	siihen	tam, sem
POZNÁMKA: Příslovce siellä, siinä atd. se vztahují k určitému místu, o kterém jsme mluvili; lokální aspekt je relativní, neurčuje místo mluvčího.
Užití lokálních příslovcí ve větách:
Torilla oli paljon vákea. Na trhu bylo hodně lidí.
Huoneessa on suuri ikkuna. Pokoj má velké okno.
Olimme eilen ravintolassa. Byli jsme včera v restauraci.
Se oli hyva ravintola. To byla dobrá restaurace.
Lainaan rahaa isan lompakosta. Půjčím si peníze z otcovy peněženky.
Etsin rahapussia. Onko se táálla? Hledám peněženku. Je tady?
Etsin täältä (hyllyltä) Seifertin runokirjaa.
Hledám tu (na poličce) Seifertovu sbírku básní.
Siellá oli paljon tavaraa. Bylo tam hodně zboží.
Siitá on kaunis nakóala. Je z něj krásný výhled.
Láhdimme sielta myóháán. Odešli jsme odtamtud pozdě.
Sinne menemme toisenkin kerran. Tam se vrátíme i podruhé.
Panen rahat siihen takaisin huomenna.
Dám tam peníze zpátky zítra.
Ei, mutta aamulla se oli viela tuolla ikkunalla.
Ne, ale ráno byla ještě tamhle na okně.
Sen loydat tuolta toiselta hyllylta. Najdeš ji tam na té druhé poličce.
Paninko rahapussin tánne póydálle? Et, panit sen tuonne ikkunalle. Dal jsem peněženku sem na stůl?       Ne, dal jsi ji tam na okno.
Kirja on tässä poydällä. Missä? Kniha je zde na stole. Kde?
No, tuossa/tuolla.
No tamhle.
Hän ottaa tuosta /tuolta.
On bere odtamtud.
Otan kirjat tästä. Beru ty knihy odtud.
Panitko sen kirjan tähän vai mihin?   En, panin sen tuohon/tuonne.
Dal jsi tu knihu sem nebo kam ? Ne, položil jsem ji tamhle.
Mihin aikaan? Milloin?
Mitä kello on?
Kuinka paljon kello on?
Paljonko kello on?
Kello on kuusi.
V kolik hodin? Kdy?
Kolik je hodin?
Kello on viisitoista/varttia yli kuusi.
Kello on puoli seitsemän.
Kello on viittätoista/.varttia vaille seitsemän.
Je 6.00.
Je 6.15.
Je 6.30.
Je 6.45.
86
87
Kello on kymmenen yli kahdeksan.
Kello on kaksikymmentä yli kahdeksan. Kello on kymmentä vaille puoli yhdeksän.
Kello on kymmenen yli puoli yhdeksän. Kello on kaksikymmentä vaille yhdeksän.
Kello on kymmentä vaille yhdeksän.
Kello on viittä vaille yhdeksän.
Kello on kahdeksan viisikymmentäviisi.
POZNÁMKA: Kello má také význam hodinky, nástěnné hodiny.
Příklady: Hyllyllä on kello. Na poličce jsou hodiny.
Minulla on uusi kello.    Mám nové hodinky.
Je 8.10.
Je 8.20.
Je 8.40.
Je 8.50.
Je 8.55.
KIELIOPPIA - MLUVNICKÁ ČÁST
Lisää sanatyyppejä - Další slovní typy
Typ se zakončením na -os/-ös, -us/-ys > -kse
kerros Vkm kerrokse- Kkm kerros-poschodí, patro
NOM mn.č. kerrokse-t
GEN	kerrokse-n
PART	kerros-ta
INES	kerrokse-ssa
ELAT	kerrokse-sta
ILL	kerrokse-en
ADES	kerrokse-lla
ABL	kerrokse-lta
ALL	kerrokse-lle
maalaus     Vkm maalaukse- Kkm maalaus-
obraz, malba (< maalata malovat)
NOM mn.č. maalaukse-t
GEN maalaukse-n PART maalaus-ta INES maalaukse-ssa ELAT maalaukse-sta ILL maalaukse-en ADES maalaukse-lla ABL maalaukse-lta ALL maalaukse-lle
POZNÁMKA: Vkm na -kse mají často podstatná jména tvořená ze sloves. Příklad: kysyä ptát se > kysymys otázka
88
89
Typ se zakončením na krátké -e v NOM
Typ nukke
huone       Vkm huonee- Kkm huonct-
pokoj, místnost
nukke
panenka
Vkm silný nukke-Vkm slabý nuke-
parveke
balkon
kone
stroj
NOM mn.č. huonee-t
NOM mn.č. nuke-t
GEN	huonee-n
PART	huonet-ta
INES	huonee-ssa
ELAT	huonee-sta
ILL	huonee-seen
ADES	huonee-lla
ABL	huonee-lta
ALL	huonee-lle
GEN
PART
INES
ELAT
ILL
ADES
ABL
ALL
nuke-n
nukke-a
nuke-ssa
nuke-sta
nukke-en
nuke-lla
nuke-lta
nuke-lle
Vkm parvekkee- Kkm parveket-
NOM mn.c. parvekkee-t
GEN parvekkee-n PART parveket-ta INES parvekkee-ssa ELAT parvekkee-sta ILL parvekkee-seen ADES parvekkee-lla ABL parvekkee-lta ALL parvekkee-lle
Vkm konee- Kkm konet-
NOM mn.c. konee-t
POZOR!
Slovo nukke se zakončením na -e má v Vkm krátké -e a nemá Kkm. Do této skupiny patří jen několik podobných slov, např. kolmé tři,  Vkm kolme-itse     sám, Vkm itse-.
Typ se zakončením na -(i)n
puhelin
telefon
Vkm puhelime-
Kkm puhelin-
NOM mn.č. puhelime-t
puhelime puhelin puhelime
GEN	konee-n
PART	konet-ta
INES	konee-ssa
ELAT	konee-sta
ILL	konee-seen
ADES	konee-lla
ABL	konee-lta
ALL	konee-lle
GEN PART INES
ELAT puhel ILL ADES ABL
ALL puhel
puhelime puhelime puhelime
-n ta
ssa ime-sta en 11a lta ime-lle
90
91
sydän
srdce
Vkm sydäme- Kkm sydän-
NOM mn.č. sydäme-t
GEN	sydäme-n
PART	sydän-tä
INES	sydäme-ssä
ELAT	sydäme-stä
ILL	sydäme-en
ADES	sydäme-llä
ABL	sydäme-ltä
ALL	sydäme-lle
Relatiivipronomini joka - Vztažné zájmeno který
Zájmeno joka nerozlišuje rody. Má pouze jediné skloňování:
mn. č. jotka kteří, která, které
NOMj.č.	joka	který, která, které
GEN	jonka	jehož, jejíž
PART	jota	kterého, které
| INES	jossa	ve kterém, ve které
! ELAT	josta	ze kterého, ze které
ILL	johon	do kterého, do které
ADES	jolla	na kterém, na které
ABL	jolta	od kterého, od které
ALL	jolle	kterému, které
Talo, jossa asun, on pieni. Ikkuna, josta on näkôala puistoon, on suuri. Katu, jolla asumme, on hiljainen. Rahapussi, jota etsin kauan, oli ikkunalla.
Dám, ve kterém bydlím, je malý. Okno, z kterého je výhled do parku, je velké.
Ulice, ve které bydlíme, je tichá. Peněženka, kterou jsem dlouho hledal, byla na okně.
) £ POZNÁMKA: Sloveso etsiä hledat s Vkm etsi-, končícím na -i, má v přítomném i minulém čase stejné tvary:
HARJOITUKSIA - CVIČENÍ
pnt. čas: préteritum:
etsin etsin
etsit etsit
etsu etsi
etsimme etsimme
etsitte etsitte
etsivät etsivät
1. Použijte vztažného zájmena joka ve správném tvaru.
1. Sarjafilmissä, ....... alkaa tänään televisiossa, on monta osaa.
2. Onko kaupunki,.......puhut, Tukholma?  3. Maa,.......matkustat,
on keskellä Eurooppaa. 4. Pôytä,.......kirjat ovat, on ikkunan vieressä.
5. Kaupunginosa,.......asut, on hyvin kaunis. 6. Kirjeen,.......tänään
kirjoitan, vien huomenna postiin. 7. Museo,.......menemme huomenna,
on kaupungin keskustassa.
2. Přeložte do finštiny a odpovězte tak na úvodní otázku.
1. Kolik je hodin?
Je čtvrt na dvě. (čtvrt na pět - půl druhé - půl páté - tři čtvrtě na dvě - tři čtvrtě na čtyři - za pět minut jedna - jedna (hodina) a deset minut - za pět minut půl třetí - půl druhé a deset minut - jedna (hodina) a pět minut - za deset minut půl druhé - půl třetí a pět minut - za deset minut dvě)
2. Kolik je hodin? Máme ještě čas?
Je teprve půl šesté, máme ještě půl hodiny.
3. V kolik hodin vstáváš? Obvykle vstávám v sedm.
3. Přeložte do finštiny.
1. Dům, ve kterém bydlíme, je malý. 2. Kniha, ze které jsem studoval, je tlustá. 3. Strom, který stojí blízko břehu jezera, je vrba. 4. Okno, ze kterého je krásný výhled, je velké. 5. Dívka, která zpívá v kostele, je mladá. 6. Věta, ve které jsou tři slova, je krátká. 7. Dítě, které má panenku, zpívá. 8. Stůl, na kterém je počítač, je černý. 9. Knihovna, která je blízko náměstí, je dobrá. 10. Obraz, který mám v bytě, je cenný. 11. Hotel, v jehož restauraci Pasi pracuje, je přepychový. 12. Kočka, kterou hledám, je šedá. 13. Student, kterého jsem se ptal na cestu, byl zdvořilý. 14. Obchod, do kterého jsem vstoupil, byl drahý. 15. Židle, na kterou jsem položil tašku, byla špinavá.
92
93
4. Skloňujte ve všech pádech, které znáte: GEN, PART, INES, ELA, ILL, ADES, ABL, ALL, ESS.
uusi puhelin nový telefon toinen kerros druhé patro kevyt savuke    lehká cigareta
5. Přeložte do finštiny.
1. Dnes je neděle. Je večer. Promiň, kolik je už hodin? Už je čtvrt na jedenáct. V kolik hodin vstáváš zítra ráno? Já vstávám vždy v 6.45. 2. Jak se jmenuje ta ulice, ve které bydlíš? 3. Víš, jaké má Petr telefonní číslo? Petr nemá telefon. Ale určite má mobil. Jo, to má, ale nemohu si vzpomenout, jaké má číslo. 4. Marja přišla včera pozdě domů a měla strašný hlad a žízeň. Neměla jídlo v ledničce, ale obchod za rohem má otevřeno každý den do jedenácti.
6. Přeložte za použití příslovcí místa (täällä, tuolla, siellä apod).
1. Kde je slovník? Je tamhle. Kde tamhle? Je tam na poličce vedle televize.
2. Kde máš auto? Tam na ulici. Kde na ulici? Tam naproti obchodu.
3. Kde je telefon? Je tady. Kde tady? Tady na stole.
4. Na zdi je obraz. Jsou tam také nástěnné hodiny.
5. Co je v té tašce? Je tam peněženka.
6. Do které restaurace jdeme? Do té, ve které jsme byli včera.
kevy|t, -en, -tä	lehký	paju, -n, -a	vrba
kirjahylly, -n, ä	knihovna,	paljon	hodně
	police na knihy	pari, -n, -a	pár, několik
kirje, -en, -ttä	dopis	parvek|e, -keen, -etta	balkon
kokoelma, -n, -a	sbírka	puisto, -n, -a	park
koska	protože	rahapussi, -n, -a	peněženka
kunnioit|taa, -an, -ti	respektovat, vážit si	runo, -n, -a	báseň
kuulu|a, -n, -i	patřit	sarja, -n, -a	série
kuuma, -n, -a	horko	savuk|e, -keen, -etta	cigareta
kylmä, -n, -ä	zima	seinä, -n, -ä	zeď, stěna
kylpyhuone, -en, -tta	koupelna	soit|taa, -an, -ti	zavolat; zvonit; hrát
luen|to, -non, -toa	přednáška	takaisin	zpátky, zpět
makuuhuone, -en, -tta ložnice		taulu, -n, -a	obraz
maisema, -n, -a	krajina	tietokone, -en, -tta	počítač
mark|ka, -an, -kaa	marka	tilava, -n, -a	prostorný
matkust|aa, -an, -i	cestovat	tähden: sen tähden	proto
mie|s, -hen, -stä	muž	vaalea, -n, -a	světlý (odstín)
museo, -n, -ta	muzeum	vaatekaaplpi,	šatník
män|ty, -nyn, -tyä	borovice	-in, -pia	světlý (mající hodně
neliometri, -n, -ä	čtvereční metr	valoisa, -n, -a	
nojatuoli, -n, -a	křeslo		světla)
nopea, -n, -a	rychlý	vart|ti, -in, -tia	čtvrthodinka
olohuone, -en, -tta	obývák	vessa, -n, -a	záchod, WC
oma, -n, -a	vlastní	vuodesohva, -n, -a	rozkládací gauč
onneksi	naštěstí	vuokra, -n, -a	nájemné
osa, -n,-a	část, díl	yksio, -n, -tä	garsonka
7. Popište s použitím slovníku, jaký máte byt.
SANASTOA - SLOVNÍ ZÁSOBA
-stä
al|kaa, -an asun|to, -non, -toa etei|nen, -sen, etsi|ä, -n, -fllmi, -n, -ä hylly, -n, -ä
začínat byt
předsíň hledat film police
jatku|a, -u, -i jo
keittio, -n, -tä keittokomero, -n, keskustel|la, -en, -
pokračovat už, již kuchyně kuchyňský kout mluvit, hovořit, diskutovat
94
95