1
weaměl-by. hanbu oči zvésti, kdyby hanbu za hanbu měl. Protož sláva dobroty vládyčie jsú jich erbové. A jakož sami erbové veliké siávy sú, takúž slávu tčm uvodie, ktož se v nich rodí. Protož veliké slávy jest puol konč malovaného, a ktož od nčho rod vládyči má, též slávy jest jako puol konč malovaného.
1 dobrota urozente vlddyčtho urozený původ, urozenost vladycká; skrze zdmysl nepravý na nepravdivém výmyslu - 2 k dobyli k získáni - 5 trubici trubku - 8 by připravil přivedl by k... - 9 opraou/l ospravedlňují - 11-12 s chlapy za 'roveň se sedláky Jako rovni - 13-H své pokolenie Jejich potomci - 14 se vzlevatt nazývali so - 10 doUstt dokázatl; se jest dobře urodil narodil so Jako urozený - 17 ddvd: tj. král -18-19 abyjmlen byl aby byl považován - 20 práyl opravdu, právem; vyvisll dokázali, prokázatl - 22 bez zmatku bez odporu, bez pochyby; z psi hlavy; z erbovní rodiny (Ironicky) - 24-25 čtyři kůlové clyřl porody, čtvuro narození, IJ. Ilcchllcký pQvod obou dédo a babiček - 25 dobrote urozenosti - 20 peském hanebném - 27 nesmel by... zvesti (z vivéstl) neodvážil by se zvednoutl - 29 uvodie přivodí, dávají
• (O ■MIS STANU CII)
• : Ale mistr Protiva, mluvč o základu mést, toto praví: že Kain pro vraždu bratra svého udélal jesť mesto, jehožto vzdelaní příčina jest byla, že lúpežcm a násilímzboží shromáždil jest. Protož svých zlodějstvi jest požíval a sprostnost života lidského nalezením cíle země, vah a-mír v chytrost nebo ve lstivost proměnil jest a v porušenie přivedl. Cíle země prvnLpoložil jest a města zdmi ohrazoval jest, a boje se těch, kteréž jest urazil a zlúpiíŠ svú rotu, v svýchměstech jest shromaždoval.Tak písmo i mistrové základ první měst-oznamuji.-.
' ' '.Protož Kainovi se přidává počátek měst a hraduo dčlánie, a to z .příčiny, vraždy; lúpežě a násile, nebo Kain pro nenávist zabil jest bratra: svého Ábele á učiněn zběhemá tulákem ná.zemi, boje se, za život. Protož najpřvé* městq.-udělal-jest a potom jiné lúpil a násile jim činil. A těmi lúpeži zbožia shromáždili.. A lid zlý sobě k zlodějství sebral á potom jiná města dělal jest, aby je osadě zlodějským lidem mohl se brániti těm, které jest násilím zlúpil. Protož vražda jeho přivedla kděláni měst a města jeho vedla k lú'pežóm bezprávným, nebo ncmuož se mnozstvie zavřieti na městě k válkám jinak, než jiné lúpíce násilím, i žráti lúpeže, bráníce se jiným. Protož jaké maji založenie města a hradové v Kainovi, tak stojí v též šlépěji kráčejíce, nebo jini by nemohli měst a hraduo osiesti, jedno vražedlníci a násilnici, lichev-nlci, kupci, trhovci; šantročnici, ješto se najvicc nevěrami a lakomstvím pickuji. Proto založíce města a hrady a ustavíce mnozstvie městské na takých křivotách, takéC jich ostrihati music skrze násile a bezprávie jiných, aa každý čas připraveni súce k vraždě, neb vždy na ně běží nepřiezně, bezpráví od jiných i zrady, a oni takové nepřiezně vždy hotovi sú děliti se krví,
"80
Činíce zlé za zlé. Mají-li město tvrdé k bránění, tehdy lúpi a násile jiným člnie, aby zbohatčli, a těmi bezprávími popudie na se mnohých, a tak válku proti sobě zbudí. I přijde jim na to, že se tak zapletú, aby jediné ve krvi * v lúpežích usilovali, tepúce še a k bití ohrady připravujíce. A pakli takové illy nemají a smělosti, aby jiné skrze násile lúpili a války začínali, ale to v'aobe mají, nby netrpěli násile od jiných. Protož na to všecko množství městské připraveno jest, aby se bránili těm bezprávím s poddáním životuo svých k smrti: jiné zbiti chtiece, sami se k zabití poddávají. Protož pro zachování životuov n statkuo město tidělajlcc, musí krev prolévati, a chticco cizie prolévati, musí své k témuž poskýtali. Protož to pokolenie městské a'erbové, ješto kryje životuo na hradiech.na tvrziech a na městech, vždy láká ve krvi bratru svého u násilím je dáví. Protož jest pokolenie Kainovo, prvního vražedlníku. A s ticm bytem ncmuož se jeho vražda pustiti, nebo založíce pokoj života tělesného á prospěch statku časného, i dělati na to 'města a množstvím je osaditi i musí přidati příčiny k městu, aby úmysl první došel, aby je vždyhradili/vždy nad ním bděli v noci i ve dne, aby jeho nižádný'nezlekl n jim Životuo nezmordoval a zboží jim ncpobral. Pakli se ktozjeví svú nepřiezní, chtě nětco vzlti neb poškoditi, ihned bez pomeškánie zvoň svolá'všecky, to mnoiíství městské, k zabití. Pakli zlapají zloděje aneb zrádce; těm neodpustí aniž sq.upokojí', dokudž jich krve neprolejí.
'' ' Protož od založení počnúce mnozstvie městské, aby u pokoji života a zbožie chovali, musí stá ti na krev každému, kto by jim chtěl na to bezpráví sáhnuti, a na to všecku péči města přidatii aby mnozstvie, maje se za čím kryti, mohlo se všelikému neštěstí odbiti; A položíce takový zámysl množství.městského k zachovaní života a statku u pokoj, jakož žádají, tehdj neostane v nich'žádné přikázaní'bóžic, kteréž příleží k milováni bližních; nebo pro svój pokoj, kterýž chtl za zdí sytý zachovati, některé násilím budí! lúpiti, některélstivě rozličně oklamávati a na protivné sobě sahati, hrdla jirr. odjímajíce: Nebo poněvadž-proto hradí se a okopávají, aby bezprávie netrpěli na životě a na statku; musí vždy zlé za zlé činiti, bránice se bezpráví Protož ta všecka přikázaní musí prestúpená býti, kteráž trpělivost přikazuj kresťanom a obranu života a pomstu zapovídají: ,,Ne sami se bráníce, naj' milější.nebot dí pán buoh: ,Mně pomsta a ját odplatím.' Protož jest-li lačei nepřictel tvuoj, nakrm jeho, a jest-li žiezniv, napoj jeho." Ta všecka přiká zanic božie musí prestúpená býti, když tak za zdí u pokoji to množstvu chce života chovati. A co sami mezi sebú bezprávie mají, v súdiech s svárj dělé skrze práva pohanská, pravdu často sobě nepravdu činíce, přestupujíc* přikázaní Kristovo, ješto velí přidati plást k sukni a nechati sváruo v sou; diech. Protož ani k bližním, ani k bohu neostane nižádné prikázanie Kristovo na tom lidu městském: tak se zlé za zdí chová a v to šibalstvie svorn* se uplete. Nebo die miláček Ježíšuo: ,,To£ jest láska božie, abychom v přikázaní jeho chodili." A jinak milosti jeho nemuožem mieti, jediné zachová-
2
vájíce všecka přikázaní božie. A když pak jediného nenie na množství městském, tehda ovšem milosti božie nemají aniž jie mohu mieti, tak byd-léce ve mnohých přestúpeních a v zapleteních takových, pro něž nižádnu 1 stranu nemuož prikázanie božie přistúpiti. Protož hroznů věc prorok die o nich: „Viděl sem zlost a protivnost v městě. Ve dne i v noci na zdech jeho zlost a práce prostřed něho a nespravedlnost a násile; z ulic jeho nesešla lichva a lest." - Dosti tvrdý nápis a nesličná pověst na ty, ješto chtí všecko se ctí provésti. Necht to smaží s sebe tuční a múdří městal Ale by jim kto rovný poslal do rady takový list, toť by se naduli; ta srdce pýchu prorostlá řekla by: „Haní dobré, haní pány rathúzní." Protož nepochybně muož řečeno býti to písmo, že jest viděl zlost a protivenství v městě, všelikého pokolenie zlost, ješto jest každá protivná velmi bohu, že takové množství, šibalsky spojené, v němž nižádné prikázanie božie neostává aniž muož miesta mieti v něm podlé toho běhu, v němžto mnozstvie městské založeno jest, nelze jest s jich úmysly nižádnému přikázaní božímu ostati v nich. A poněvadž nenie v nich přikázaní božích, tehda jest prestúpení všech. Protož m isí v nich býti všelikého plemene hřiech hojně rozmnožený. Pomsta a krev, ta ihnei od základu příkopuov a zdí na ně vlita jest, potom pýcha za erby u patách kráčí za nimi k lakomství - tím město stojí -, obžerstvie, opilství, rozkoši tělesné (smilství, cizoložství, plzkých milostí, frejuov) k úrazóm jedni druhým, ohyzdně obcujíce, peská spolu m uvenie majíce, jedni druhým jako jáma prokopaná k slomení hlavy. Pýcha jako siet osáhla je ve všech věcech jako pokolenie erby zkorunovaná. Všecky věci s poctivostí a s chválu tohoto světa chtí provésti, vládykám se rovnajíce postavů, oděvy, pokrmy, nápoji, domy, pokoji, světnicemi, loži. A což koli jednají, vždy řiekají: „Ať jest počestno." Jediné žeť jich záchodové nepočestnějie smrdí nežli vesních výruov, jinét vše se ctí chtí mieti. A lakomství, to jim přirozenie, aby každý honil, kdež muož. Nebo to množství zdí okrocené málo dědin k tomu množství má, a založili sú mieti stoly tučné bohatcovy, domy vysoké a nákladné a jiná zboží mnohá. Protož na to musí dobývati, jakž koli budú moci, obchody, trhy, kupectvím, krčmami, řemesly, lichvami, lstí, jakož ted písmo die, že „nesešla z ulic jeho lichva a lest". Každý mieří lstivě na bratra svého, aby jeho ujal a sobě nahnal, aby jeho lúpil v tom, oč s ním má děliti; a což u něho vidí sobě libého, aby o to skrze lest hledal k němu, aby jeho zklamal na tom. Nebo jest všecka věrnost a milost bratrská umrtvena, protož muž bratra svého loví až do smrti, die pán buoh. Protož lichva tu jest hojná i zjevná i v puojčení peněz na dědiny, na lúky na určený rok, aby užil dotud, a nemuož-li vyplatiti na ten rok, ztratí drahú věc za malé puojčenie. A těch běhuov lichevných mnoho mezi sebú mají, ješto bohatějí jedni druhými skrze lichvu a bohatí chudé sehltí těmi běhy lichevnými; ač nebude zjevná lichva, ale bude zmalována nějakým milosrdenstvím nazvaným aneb spravedlností. Protož toho lidu městského pravý
«Kf'. jest byl otec Kain na mnohých kuších, nebo on sprostnost života proměnil JÍIlO jest v lest nalezením vah a měr, jenž předtiem tak sprostný lid, že snadná směnili sú jedny věci za druhé, nevážíce ani měřiece, až on jim položil, těm WĚ z'ým' akv Poc* vahu a Poc* niěrú ceny šly. Protož tento lid v tom má múdrost Wík- velikú, aby váhy a miery majíce, někde k sobě větčie a od sebe menšie. 31$ A pakli miery a váhy pod vyrčením rychtářským musí jiti anebo že jsú «t |15 pravé, ale nasadí cenu přieliš drahú. A což vážie anebo měří, to umějí vše, Étffcx zfalšovati: korenie v vlhce chovati nebo kameníčka do něho namiesiti, aby těžká na váze malá věc byla; též obilé s plevami zespod smiesí. Tak dábelskú 'l&^i lest jednají jedni proti druhým k oklamání, umějí jednati v trzích, v řemeslech, Protož z samého břicha Kainova ten lid se všelikú lstí vyšel jest. Nebo f 120 synové Agar, umějíce múdrost, kteráž z země jest, byli sú kupci zemští,, ^'■i • a Temanští, ale múdrosti boží sú nepoznali; takéž tento lid pln jest múdrosti »JÍ *' zemské smiešené se lstí, ješto posluhuje jich lakomství a ku polapení bratra, >4*' aby jeho škodami šťastnějie na světě a prospěšněji uměl býti, čím lstivějie "fcŕ     bratra umie ujiti.
■| 125        Protož veliká rána vieře stala se jest, když tak odporná šibalstva skrze jednání Antikristovo u vieru umiesená jsú se všelikými přestúpeními a od-. $Ý+    pornostmi Kristu Ježíšovi, aby jsúce pod koží viery, tak škodně ji na zemi. ! "^íi » potlačili a k sobě ji přitáhli/ aby stála podlé nich na jedné šlápěji, až by ji   . f *      najposléze, ujmúce mezi.se ta šibalstva, uvedla ji po sobě, rozkazujíce jí, 110 aby jim shoyívala, jha těžká na ně nevzkládající. Protož všecka ztracena ' ^     jest pro ta mnohá zlosynstva, přimiešená k ní skrze lež Antikristovu, jenž sú ^    moc ujala nad věru a táhnu ji po sobě, a ona nižádné moci v své pravdě ^ »•     nemuož ukázati. A že ta šibalstvie sú základové zemští, protož viery se ^
nesnadně pustí, by ji zjevně zapřeli, a právě ji také držeti nebudú aniž mohu. 114 podlé svého založenie a podlé.svých zámysluov odporných Kristu. Nebo ^ kdyby chtěli v pravdě vieře povoliti, ona by jim příkopy zasula a okolo měst,. ^ hraduov a tvrzí zdi by jim položila a z všeho mordéřství i z jiných zvlášt-. ý aostí městských by je vyvlekla, v nichž jest moc Antikristova proti Kristovi ' silná;, nebo, kdyby chtěli v pravdě vieře povoliti, musili by se těch všech 140 věcí. pustiti. Protož nyní tak lstivě se viery přídržíce, najspieše s ní tak tj falešně vuokol puojdú, usty ji a prstem ukazujíce, aby ji držali a opatrně ^ na šibenici vedli. Protož město jest nádoba jedu mnohotvárného, aby trávilo ej mnohotvárnu tráveninú své přebyvatele i jiné všecky okolo sebe, aby v smrt uběhli ti, ktož se k nim přivinu jako k sodomským lidem, jenž plá tli smilstvím, opilstvím a rozkošmi. A všecky pohostinu vcházející bláznivé
okolo sebe ztrávi svým opilstvím a zlými a porušenými příklady; téměř. ^ vkchen lid sedlský v jich pýchu a v lakotu se obláčí a jich lstivým kupec- 1^ lvím se učí a obvyká jich okrase a v rozkoši jich leze. Protož město jaka l0Si malomocný mnohotvárné barvy malomocenstvie, ješto rozličně mohu zkalit lení býti lidé jich malomocenstvím. Nebo v městě jsú pochotné věci žádos- 19
3
i tělesným* bezpečenství těla, rozkoši, poctivost křivá s ochotenstvírrr odným, ale jediné na potkání a těm, ješto pohostinu vcházejí, ale na trh lčím zubem proti všem. Protož se na bydlo táhnu mnozí do měst i tova-tví jich obvykají ti, kteříž okolo nich jsú, pasúce se lahodami jich. •tož musit silný muž podlé viery býti, ktož jedem rot erbových a měst-ch nebude otráven. A kněz vejda mezi ně na to, aby je navedl na pravú tu, a prvé než on je navede, až oni jeho otráví a svedu jeho svými stoly, ItoČujlce hustčieho, zasílajíce, lahodíce, až pomalu, nezřetedlně kněz. lne na jich cestě. Prvé než on je múdrosti naučí, až oni z něho blázna íí, až i přijde na to, že oni počnú se jemu posmievati řkúce: „Toť se kněz. ci na kvasu opil, že nemohl s nemocnými mluviti." Protož takový stojí :i nimi jako umrlec; nevedeť šibenici na hrdlo ten lid zpražily, ješto prvé zumí knězi nežli kněz jim.
A protož z těchto věcí muožem srozuměti, coť netrpělivost móž zlého idi uvésti a kterak daleko muož je od viery i ode všech ctností odsúditi.. ož muož známo býti na lidu městském a hradském, že chtiece u pokoji ty a statky zachovati, aby jim na to nemohl nižádný snadně sahati, radí město a okopají a osadí je množstvím, aby za zdí a za příkopy mohli •. uchovati od zlých věcí, jichž trpěti nechtí - pakli se nepřízeň zdvihne,, se množství silně brániti mohlo. A založíce ten zámysl, musí v to ve ko uběhnuti, nač je prebývanie města vede. Protož přebývaní města í je v ty nepravosti, kteréž se města přídržie a z něho se rodí. A toho-io jest základ netrpělivost, že nechtí nižádných bezpráví trpěti ani pro-i, ani pro své spasenie. A protož ta netrpělivost jich se nepustí; dokudž. ía místě stojí, vždy se budú biti pro svá bezpráví. A dokudž se tak biti í, dotud viery následovati "nemohu. Protož nemuož tak mnoho viery •ci jedna věc od lidí, jako takový byt množství městského odvrhl trpět, nebo bez trpělivosti nelze jest viery pravé držeti. A protož město* zené k uobraně jest najodpornejšie věc trpělivosti, a najvětčí osidlo jest ěsto těm, ktož sú z viery dlužni trpěti bezpráví. Protož sv. David viděl zlost a protivenstvie v městě a uprostřed něho práci, nebo město své yvatele napne na mnohú práci a obtieží je mnohými břemeny, aby a stavěli, hradili, střiehli jeho ve dne i v noci, bili se a války vedli pro ně. rch prací mnoho v městech obce trpí. Než pak v hřiešiech, kteří v měs-sú, velikú práci mají a lakomstvie každý v svých obchodiech dosti , že mnohú práci musí na se vzíti. A než pýše dosti učiní, co nákladu, áce na ni naloží! Co pak práce obžerstvie a opilstvie na ně uvedel Co tvé a nenávisti práce na konšely uvedú! Co na kněžiech práce neužitečné 'shne! A tu všelikú práci hřiechové uvodí na města, aby jich břiemě ; bylo v nepravostech jich. Protož pán Ježíš, vida město v tak hrozné , plakal nad ním vida, že v té zlé práci již pokoj má, bito jsa bolestí tčije.
Ale to by mělo váženo býti, kdyby mohli lidé školy viery znáti, odkud jejie zkaženie přišlo jest? Jediné z toho, co se praví o městech. A kto jest lakovú poběhlost těch šibalských rot vieře přičetl a zřiedil je věru skrze lež se všemi odpornostmi jich, ten jest člověk hřiecha, syn zatracenie, ješto pohanství zjevného za hřiech nemá, anebo jinak: Antikrist domácí, úhlavní nepřietel Jezukristuov, ješto všemi cestami mrtví Jezukrista. Tenť jest ta Šibalství odporná městská a jiná včetl u vieru skrze lež, aby ta oklamaná lež, nazvaná věru, chránila ta všecka zlosynstva, přičtená lživě Jezukristovi, aby jeho viera pravá ven vyvržena byla skrze ta zlosynstvie šibalská, jenž oni sú sílá Antikristova proti Jezukristovi. Protož Antikrist zřiedil jest města pod věru skrze svú lež se všemi nepravostmi jich; a krvavosti měst-' ské, co jich jednají, mrtviece lidi, to jim za službu boží počítá; á tu lstivú chválu boží, kterúž jest zřiedil mezi křesťany skrze svú vysokú lež, jižto najsilnějí vede v městech: kostely veliké staví, zvony veliké slévá, kněží a žákuov mnoho jest nasvětil, aby uprostřed těch vražedlníkuo zdála se najslávnejší služba bohu, ale nic výše než samými křiky a notováním V hlasích vymyšlených od kněží a žákuo pyšných a smilných. Protož teri člověk hřiecha oslavuje takové množství hřiešníkuov chválu boží a řády í jeho skrze lež a pokojí jich svědomí, aby svých hřiechuov neměli za hřiechy, ale aby najtěžšie hřiechy měli za službu boží, a sú-li kteří proti svědomí jich, . na to jim odpustkuo dosti dá a vody jim nasvětí a postaví kropáč u dveří, l aby ty hřiechy smývali s sebe. Protož kto muož mluviti o zkažení viery aneb počisti odpornosti, jimiž jest viera zkažena skrze ta šibalství městská i jiná? i Nebo člověk hřiecha, pasa se a bohatěje hřiechy, řiedí svú lží takové mnoz-; «tvi hřiešníkuov pod vieru. Protož tolik jest mohl úrazuov a odporností 1 vieře uvésti, že jest z lidí vypadla a v neznámost a v zapomenutí jest vešla, jako by nebývala na světě. A najviece proto, že ten člověk hřiecha své úrazy a odpornosti viery oslavil jest světu jako vieru s velmi velikú chválu, aby mohl své úrazy jako chválu a řád boží světu ohlašovati. Protož jemu zisk Jest hřiechuo množství, protož mohl jest své bludy za vieru světu uvésti I pase.se na ně hojně a bohatě a cti a chvály tím sobě na světě dobývá a mnohé národy svú omylností spokojil jest v hřiešiech a oslavil jim svú lež jako službu boží.
1 mistr Protiva: míněn Jan Vikleí (f 1384), anglický církevní reformátor, z ně-boi Chelčický sice čerpá některé myšlenky, ale zároveň s ním polemizuje (protiva =• •» protivník papeže a církve); citován zde spis De civili dominio (O světském panování), kap. 21-2 vzděláni založení, zbudování - 3 zboží statky, majetek; sprostnost proitotu - 4 cíle hranic   6 které jest urazil kterým ublížil
9 se přidává přisuzuje se - 11 boje se za boje se o - 18 založenie základ - 19 Uttl osaditi; jedno leč, jen - 20 šanlročnici podvodníci - 21 se pickujl krmí se, živí uítavtce postavíce - 22 na křivolách na nespravedlnostech; ostřihali ochraňovati -
4