1
2
3
(73)
155a
Stala se jest příhoda nynie tohoto hoda, že jedna viklefice pozvala k sobě panice, 5 a chtiec ho vieře naučiti.
A řkúc: „Pro Ježíše, příd ke mně velmi tiše! Chci tě vieře naučiti, ač ty mne chceš poslúchati, io chciť Písmo otevřití."
Panic viklefce odpovědě a na ni velmi mile hledě řka: „Já chci rád vše učiniti, ač ty mne chceš naučiti 15 v tvém zákoně býti."
Vece viklefka: „Zezři na mě, panice, příď kc mně až po klidu, když tu nebude lidu; 20 chciť Písmo zjeviti."
noda = svátku
viklefice =
vyznávačka
učení Viklefova,
fakticky Husova
učení,
též bekyně
(viz v. 64
i skladbu č. 38)
chccš-li mne poslouchat
chciť = chci ti
odpovčdč = odpověděl
»• tvčm zákonč > tvé řeholi, u tebe
(spr. vzezři) = pohlédni
35
se mnú málo poseděti, chciť Písmo vyložia, biblí i také čtenie; s námať žádného nenie, budeš sám obierati."
Tuť mu bába biblí výloži, dvě kapitole výloži pěkné, velmi okrúhlé; k hruškám bysta podobné 40 a tak velmi bílé.
Panic vece bez strachu: „Podáš jich sem, milá brachu!" Jě sě biblí rozkládati a kapitol vykládati 45 s večera až do světu.
A když počč svítati, panic sč chtieše pryč brati. Viklefice se ho chváti .i rktiť: ..'/.ilfť jest osr.ni, *   ■>c mnu jitřni dokon.ui."
Panic bez meškanie učini jejie kázanie. Po večeři v neděli, když uhlédal svú chvíli, 25 přišel jest k ní tiše.
vykonal, splnil její příkaz
Začcchu Te Dcum l.md.unus A jakž slušic k tomu dvoru
55 ještať sě diškantovati. / /
Vece vikleřice bez lenosti: „Vítaj, mój milý hosti, co sem dávno žádala, po němž má duše práhla! jo Rač ke mně vstúpiti,
bez lenosti bez váháni
155b
Když sú jitřni skonašta, pěkněť se mile objašta, v božie lásce i v milosti. Nebylo tu nemilosti, so což mohu znamenati.