Izajáš 5 Hospodinova vinice
nazpívám svému milému píseň mého milého o jeho vinici: „Můj milý měl vinici
na úrodném svahu.
2Zkypřil ji, kameny z ní vybral a vysadil ušlechtilou révu. Uprostřed ní vystavěl věž i lis
v ní vytesal a čekal, že vydá hrozny; ona však vydala odporná pláňata.
3Teď tedy, obyvateli Jeruzaléma a muži judsky, rozhodněte spor mezi mnou a mou vinicí.
4Co se mělo pro mou vinici ještě udělat a já pro ni neudělal? Když jsem očekával, že vydá
hrozny, jak to, že vydala odporná pláňata?
5Nyní vás tedy poučím, co se svou vinicí udělám: Odstraním její ohrazení a přijde vniveč,
pobořím její zídky a bude pošlapána.
6Udělám z ní spoušť, nebude už prořezána ani okopána a vzejde bodláčí a křoví, mrakům
zakážu zkrápět ji deštěm."
7Vinice Hospodina zastupuje dům izraelský a muži judští sadbou, z níž měl potěšení.
Čekal právo, avšak hle, bezpráví, spravedlnost, a hlejen úpění.
8Běda těm, kteří připojují dům k domu a slučují pole s polem, takže nezbývá žádné místo,
jako byste jen vy byli usedlíci v zemi.
9V uších mi zní slovo Hospodina zástupů: „Ano, zpustnou četné domy, i velké a pěkné
budou liduprázdné.
10Deset jiter vinice vydá jediný bat a chómer osevu vydá jedinou éfu."
uBěda těm, kteří za časného jitra táhnou za opojným nápojem a až do setmění je rozpaluje
vino
12
Citera a harfa, bubínek a píšťala a víno jsou na jejich pitkách, ale na dílo Hospodinovo
neberou zřetel a dílo jeho rukou nevidí.
13Proto bude můj lid vystěhován, neboť nemá poznání. I nejváženější budou hladovět,
jeho hlučící dav bude prahnout žízní.
14Podsvětí roztáhne svůj chřtán a dokořán rozevře svou tlamu. Do něho sestoupí jeho
důstojnost i jeho hlučící dav, jeho hukot a jásot.
15Sehnut bude člověk a ponížen muž, oči zpupné budou poníženy.
16Hospodin zástupů se však vyvýší soudem a svatý Bůh se prokáže svatým spravedlností.
17Jako na své pastvině se tam budou pást beránci, a kde zůstaly trosky po zbohatlících,
budou jíst bezdomovci.
18Běda těm, kdo v provazech šalby vlečou nepravost, jako by v postraňcích táhli povoz
hříchu,
19 a říkají: „Nechť urychlí a uspíší své dílo, ať je uvidíme; nechť se přiblíží a uskuteční
úradek Svatého, Boha Izraele, ať jej poznáme."
20Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu,
kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké!
21Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích a rozumní sami před sebou. Běda bohatýrům zdatným v pití vína, mužům udatným v míchání opojných nápojů, těm, kdo za úplatek ospravedlňují svévolníka a spravedlivým upírají spravedlnost.
23 .x
24
Proto jako jazyky ohně stravují strniště a suchá tráva mizí v plamenech, tak ztrouchniví jejich kořen a jejich květ odlétne jako prach, neboť odvrhli zákon Hospodina zástupů a řečí Svatého, Boha Izraele, pohrdli.
25Proto plane Hospodin hněvem proti svému lidu; až napřáhne na něj ruku a udeří jej, budou se chvět hory, mrtvol bude jako smetí na ulicích. Tím vším se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka zůstane napřažená.
26I vztyčí korouhev k dalekému pronárodu, hvizdem jej přivolá od končin země. Hle, přijde rychle a hbitě.
27Nikdo v něm nebude znavený, nikdo nebude klopýtat, nikdo nezdřímne, nikdo nebude spát, nikomu se nerozváže pás na bedrech, nikomu se nepřetrhne řemínek u opánků.
Jeho střely budou naostřené, všechny jeho luky připravené, kopyta jeho koní budou jako křemen a kola jeho vozů jako vichr.
29Bude řvát jako lvice, řvát bude jako lví čata, zavrčí, popadne úlovek, odvleče a nevyrve mu jej nikdo.
30 V onen den se nad ním bude rozléhat jekot jakoby jekot moře. Pohlédne-li kdo na zemi, hle, skličující temnota; světlo ztemnělo jejím šerem.