Matouš, 25
14
Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil
jim svůj majetek;
15
jednomu dal pět hřiven, druhému dvě, třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a
odcestoval.
16
Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět.
17
Tak i ten, který měl dvě, získal jiné dvě.
18
Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána.
19
Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat.
20
Přistoupil ten, který přijal pět hřiven, přinesl jiných pět a řekl: ,Pane, svěřil jsi mi pět
hřiven; hle, jiných pět jsem jimi získal.`
21
Jeho pán mu odpověděl: ,Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný,
ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.`
22
Přistoupil ten se dvěma hřivnami a řekl: ,Pane, svěřil jsi mi dvě hřivny; hle, jiné dvě
jsem získal.`
23
Jeho pán mu odpověděl: ,Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný,
ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.`
24
Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: ,Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý
člověk, sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.
25
Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří.`
26
Jeho pán mu odpověděl: ,Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a
sbírám, kde jsem nerozsypal.
27
Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s
úrokem.
28
Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven!
29
Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
30
A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.`
Lukáš, 15
Pověděl jim toto podobenství:
4
,,Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na
pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne?
5
Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena,
6
a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: ,Radujte se se mnou,
protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.`
7
Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí
pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.
8
Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu,
nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde?
9
A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: ,Radujte se se mnou,
poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.`
10
Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí
pokání."
11
Řekl také: ,,Jeden člověk měl dva syny.
12
Ten mladší řekl otci: ,Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.` On jim rozdělil
své jmění.
13
Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam
rozmařilým životem svůj majetek rozházel.
14
A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.
15
Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.
16
A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.
17
Tu šel do sebe a řekl: ,Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu
hladem!
18
Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.
19
Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.`
20
I vstal a šel k svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k
němu, objal ho a políbil.
21
Syn mu řekl: ,Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se
tvým synem. `
22
Ale otec rozkázal svým služebníkům: ,Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte
mu na ruku prsten a obuv na nohy.
23
Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,
24
protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.` A začali se veselit.
25
Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec.
26
Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat.
27
On mu odpověděl: ,Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase
má doma živého a zdravého.`
28
I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.
29
Ale on mu odpověděl: ,Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz;
a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.
30
Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít
vykrmené tele.`
31
On mu řekl: ,Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé.
32
Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije,
ztratil se, a je nalezen.`"