PÍSMO Počítačové písmo se od tiskového písma předchozích staletí zásadně liší. Zejména tím, že nemá materiální podstatu, nebot je pouhým matematickým zápisem, řetězcem jedniček a nul. Zmizely drobné rozdíly mezi jednotlivými literami, každý znak v celém textu je identický. Písmo ztratilo náhodné chybičky v kresbě, patinu, která činila tištěné texty lidštějšími a přívětivějšími, než chladné a dokonalé otisky počítačového písma. V době klasického knihtisku bylo nutné pro každou velikost písma vytvořit samostatné kovové raznice. Nejpoužívanější písma (tzv. chlebová) byla obvykle k dispozici v nejširší nabídce velikostí, obvykle od 6 do 36 bodů. Jednotlivé velikosti měly své zvláštní pojmenování, které se dnes již nepoužívá — přehled najdete v příloze. Větší písma měla jiný vzhled, byla jemnější v detailech a křehčí v kresbě. Pro plakáty byla určena speciální písma řezaná nejen do kovu, ale i do dřeva nebo lina. Písmo tak bylo fyzicky přesně předurčeno pro své použití. Počítačové písmo tuto závislost na materiálu zcela odstranilo. Matematická definice obrysů písma umožnila každý znak libovolně zvětšit či zmenšit bez ztráty kvality. To zcela proměnilo způsob práce s písmem, typograf najednou může použít plakátové písmo na vizitce a knižní antikvu na billboardu. Současné varianty Bodoniho antikvy od čtyř významných písmolijen (Adobe, Bauer, ITC a FontFont). Z obrázku je patrné, že neexistuje jednotný přístup k digitalizaci písem. Některé písmolijny ponechávají archaické zakončení nožičky písmene R. jiné ostře ukončují šerify apod. V době knihtisku bylo teoreticky možné nechat vytisknout knihu autentickými písmy dávných typografů nebo jejich přímými kopiemi. Počítačové verze klasických knižních písem, jako např. Garamond, Baskerville či Bodoni, jsou pouze interpretacemi těchto historických typů. Proto vzniklo a stále ještě vzniká velké množství různých verzí starých písem. Jednotlivé verze se liší například tím, zda bylo nové písmo vytvořeno podle dvanáctibodového nebo šestatřicetibodového vzoru. Nové interpretace navíc obsahují znaky, které dříve nemusely nebo nemohly být v sadě obsaženy, jako @, $, € nebo např. akcenty pro sazbu češtiny. Některé firmy se snaží o maximální racionalizaci a uniformitu výsledné podoby písma — jako příklad může sloužit většina běžně používaných variant písem původně určených pro knihtisk nebo fotosazbu (Times, Futura, Univers), jiné se snaží zohlednit určitá specifika, jako třeba výše zmíněnou závislost tvaru písma na velikosti kovových liter. Firma ITC prodává verzi Bodoniho antikvy, která má jedno písmo určené pro sazbu textů ve velikosti kolem 6, druhé kolem 12 a třetí kolem 72 bodů. Podobně přistoupila v roce 1999 tatáž firma k nové verzi antikvy Williama Caslona; Foundry's Caslon představuje též další typ přístupu k interpretaci historického písma. Jednotlivé znaky mají totiž záměrně ponechány nerovné obrysy písma připomínající nedokonalost ruční sazby. Paradoxně však všechna písmena (např. „a") opakují stále tytéž chyby. aaaaaaa Náhodně naskenované a zvětšené znaky písma Garamond. Každý otisk má neopakovatelný tvar STRUKTURA POČÍTAČOVÉHO PÍSMA Počítačové písmo tvoří soubor, který obsahuje základní informace o písmu (přesný název, identifikační číslo, styl, jméno autora, rok vzniku atd.), informace o kódování a počtu znaků, matematický zápis všech liter a dále může obsahovat sadu kerningových párů, informaci o hintingu a další informace. V běžné praxi se vyskytují dva základní typy formátů písma: PostScript Type 1 a TrueType. Oba se od sebe liší způsobem, jak jsou vnitřně definovány tvary jednotlivých písmen. Jsou-li písma kvalitně navržena, dá se říci, že mezi oběma formáty není zásadního rozdílu. Novinkou v oblasti počítačového písma je formát OpenType, který kombinuje PostScript a TrueType do jediného souboru. Mezi velkou výhodu, kterou do určité míry sdílí s formátem TrueType, patří možnost vložit do písmového souboru desítky tisíc znaků. OpenType se totiž drží normy definované konsorciem Unicode, jehož cílem je každému znaku libovolné současné i historické abecedy přiřadit jedinečný index, což umožní např. bezproblémové psaní mnohojazyčných textů a jejich distribuci prostřednictvím internetu. Z pohledu typografa spočívá výjimečnost OpenType ve způsobu práce s textem. Soubor písma totiž v sobě může obsahovat jak písmena malé a velké abecedy, tak kapitálky, minuskové a verzálkové číslice i nepřeberné množství slitků. Autor písma navíc může definovat, že např. kdekoli se v textu objeví dvojice znaků „ct", automaticky se vytvoří ligatura „čt". Označíte-li toto slovo a pomocí schránky přenesete do jiného programu, který nemá původní písmo k dispozici, nezískáte nečitelný paskvil, ale ligatura se opět rozloží na původní písmena. Pomocí vyspělých typografických funkcí lze u písem OpenType nastavit různé další parametry, například automatickou záměnu slitků 1/3 za Ví, náhradu nuly 0 za 0 nebo vkládání ozdobných znaků (z,) apod. Pojmenování písem Jednotný způsob pojmenovávání řezů písem neexistuje, každá písmolijna užívá svůj vlastní způsob označování. Zkratky, jejich význam a překlad do češtiny přináší tabulka v příloze. Přívlastky určují např. tři základní kvality písma, které můžeme charakterizovat jako osy tenký—tlustý, úzký-široký a stojatý—kurzivní, informují nás o typu znakové sady (obsahuje-li minuskové číslice nebo alternativní a ozdobné znaky) apod. Vnést do pojmenování rozsáhlých rodin řád se v padesátých letech 20. století pokusil německý typograf Adrian Frutiger, který místo slovního pojmenování zvolil dvouciferný kód. První číslice označuje tloušťku, druhá šířku, přičemž lichá čísla patří stojatému řezu a sudá kurzivnímu. Přestože se jedná o jednoduché a praktické řešení, příliš se neujalo. O to více je překvapivé, že firma Linotype při nedávném znovuvydání Frutigerova písma Univers (pod názvem Linotype Univers) nepřistoupila k dvoucifernému označování, ale zvolila hůře zapamatovatelné trojciferné kódování. Velice svérázně se postavila k názvům svých písem americká Hoefler Type Foundry, která pro označení svých 32 řezů grotesku Knockout užila jmen jako Junior Featherweight, Ultimate Welterweigth nebo Full Sumo. Správné pojmenování jednotlivých řezů písma je věda. V dialogovém okně FontLabu je možné ke každému řezu přiřadit jméno rodiny, informace o tloušťce a šířce, jméno stylu, zkrácené a dlouhé jméno a jméno, které se objeví v menu. Podrobnou nápovědu najdete například v návodu k FontLabu, který je uložen na přiloženém CD Počet bodů v písmu Každý znak písma je tvořen pomocí bodů spojených křivkami. Profesionální autoři počítačových písem se snaží počet těchto bodů minimalizovat, čímž se nejen zrychluje vykreslování na monitoru, ale zmenšuje se i velikost písmového souboru. Typickým nešvarem laciných písem je, že mají nadbytek kotevních bodů, které jsou navíc rozmístěny nepravidelně. Zatímco například znak O písma Arnold Bôcklin z produkce firmy Adobe má 14 kotevních bodů, „sharewarová" verze Arnold z kolekce Písma-loga-symboly 3 jich obsahuje 38. Kerningové páry Každý znak v písmu má pevně definovanou šířku. Jsou-li šířky stanoveny korektně, většina vysázených slov působí dobře. U některých dvojic znaků se ale mohou písmena jevit jako příliš od sebe vzdálená nebo k sobě nalepená (např. „rn" může vypadat zdálky jako „m" nebo mezi znaky „LA" či „T." může být příliš velká mezera). Počítačové písmo umožňuje vytvořit seznam párů, které mají definovaný způsob vzájemného postavení. Čím více těchto kerningových párů písmo obsahuje, tím bývá kvalitněji připravené. Je nutné upozornit, že obsahuje-li písmo informace o kerningu „LA" a nikoli „LA , „LA a d., jedná se o nekvalitní produkt. Skvělou pomůcku pro tvorbu kerningových párů najdete na stránce www.typotheque.com; speciální skript doplní kerningové páry neakcentovaných znaků o všechny kombinace znaků s diakritikou, a to jak pro západoevropské, tak i pro východoevropské kódování. Po zadání „LA" bude tedy kerning rozšířen o „LA", LA", „LA" atd. VLTAVA VLTAVA Vlevo bez zapnutého kerningu, vpravo zapnutý kerning idem fa afcn j Codepages ] TrueType Namet 1 Co»«srt j Vwtjon j Dimensions ) Atgnmenl Family Name, i I PiTTJl ŕHľl Iíki i ki! Weight JBold *j P fart * take Width [Medium (normal] d T OfcMictett ate tMfcttcoiati F Character* are negatíve P Chaiacteft «e ouUmed I" Chatactart are oversttuck Sij4e Name: JBold Italic Buid Style Name j FcntNiWne |T.mesNe^cm*iPS-8c4c!takcMT Fii Name. JTmes New Roman Bold Italic Menu Nam* JTmies New Roman Check j Bmld Namet records j ' in MM fonts tength c-í íbe Mer»J Name a Érmled (o 7 chaaeters ' Menu Name « used only in Type 1 fonts , Don! add Style Name to the Menu Name OK 1 Caned j . I H* ■*] Add | Oper j S ave | P«r»tt: [6ŤŤ K«i*e|92 m in í-*i: ... [ ] m m -m & VĽ1 E ľAVA. Programy na editaci písem umožňují manuální nastavení kerningových párů. Na ukázce z aplikace FontLab je nastavení vztahu znaků L a T, které je nutné upravit, aby se k sobě přiblížily. Z obrázku je patrné, že v písmu jsou již nastavené i dvojice TA, AV a VA. Písmo Franklln Gothic #2 Roman obsahuje celkem 677 kerningových párů Hinting Počítačová písma obsahují obvykle informace o hintingu; tento termín se dá do češtiny přeložit velice obtížně. Funkcí hintingu je zajištění co nejlepší kvality zobrazení písma na výstupních zařízeních s nízkým rozlišením, což bývá obvykle monitor. Díky hintingu se písma na obrazovce jeví „hezká", v dané velikosti mají všechny znaky stejně silné tahy, drží pevně na účaří a jsou stejně vysoké. Kvalitně připravit hinting je velmi obtížný úkol, proto se s ním setkáváme většinou jen u profesionálních písem. Částečně však mohou pomoci zabudované funkce editorů písem. Hinting nemá vliv na výstup písma na zařízeních s vysokým rozlišením, jako je třeba osvitová jednotka. Podrobné informace o hintingu jsou např. uvedeny v angličtině v manuálu k editoru písem FontLab, který je ve formátu PDF k dispozici na přiloženém CD nebo na adrese www.fontlab.com. Počet znaků Do nedávna obsahovala většina fontů pozice pouze pro 256 znaků. Profesionální písma se držela standardních tabulek a určené pozice obsadila požadovanými znaky. Mnozí autoři stovek freewaro-vých nebo sharewarových písem ale necítili potřebu vyhovět normám, a tak vytvářeli písma pouze se znaky, které se jim zdály důležité. Tato písma často postrádají akcentované znaky, symboly pro měny nebo dokonce interpunkci. V současnosti je trend ponechat v souboru s písmem co nejvíce dostupných znaků. Z jediného souboru písma Times je možné v textovém editoru na PC vysadit jak český text, tak třeba ruský, řecký i arabský. Vyspělé sázecí programy (Adobe InDesign) nejsou limitovány 256 znaky a mohou z celého souboru použít libovolný znak. Důležité je, aby každý znak měl jedinečný a standardní identifikační kód dle standardu Unicode. Výhodou je, že již nemusíme mít dvě speciální písma pro sazbu česko-španělského textu. EH ^ ^fe fATji 'i -'ie 3 It j MS Windows 1252 Latin 1 ~Ž\ ]V- %, oooo 0001 00021 0003! 0004 0005 0006 0007 0O08I 00091 OOOAl 00061000C1 OpOOlCODE1 OpOFl 0010 0011 0012] 0013Í 0014 0015 0016|0017|0013|0019|001A 001b1001C 001 o 303 E 0010 0020 0021 ; 0022 •> oco: # í. 0020 h 2: &. 002 ~ I 0030 í. 002S ), 003 -* 631 ■í-• 002E 002D i '002E B 002F / 0030 o. 0031 L, 00 . 2 0033 4, 0035 \ 0036 003? oox s. 0039 Q. 003i 00 36 0030 < ř 003i: O03E > 003F • .1012 B 0043 C 0044 D. QMS E. i k!. F. 004 3 0048 0049 004A 0046 K, 00412 L, 114D M, IXT4E N, DB4F o. u ion P. 0051 Q. R. 0053 s, 0O54 T 0050 u. ono.. 005? W * 0058 X 0059 \ 005A z. »58 [. 0Ú5C 0050 005E X5F %. E! G. H. I. J \, 1. 0060 0061 a, 00 j. b. 0063 C 0064 d, 0065 ef 3060 f, 006? «, 0068 K 8003 i CI36A j. 1066 K I006C 1, OOO! m 006E n 306F o, 0070 P, 0071 q. 0078 0073 s, 0074 0075 u, 01373 V • 007? W. 8078 0079 y, 007A zt 00 7B i. 007C 1. 0071 }, BBt 007F 3'.3. 20AC €, 293.4 0192 201E 2026 ' - 2020 t. 2021 t. 0330 20» "h 3 :-.0 2039 0162 CE. 01 7D Ž * 2018 ■ 2018 - 201C 301 [3 2022 2013 2014 OXC 2122 0161 Š, 2034 > * ... 01 ?E Ž, ... 8 /. s. < * • - tm ý. OOAl 0042 0I3A3 30AÍ 0OA5 00A7 00=8 10:48 JUAA JOäB OOAC OCAD OOAE OOAF 008 01 0061 0082 9X3 0084 026 0 0OB6 0087 OOE 3 0069 OiiBA 008B OOBC 30E D OOBE OOE c •— i . ŕ. i. D *, §. ©. m «, * ©, ■ O » ±. t * 3 ľ ,J, 1 i 0 ». '4 \ «k ooco k\ 0061 Á. 00102 Ä. oof: Ä, O0C4 K 00C5 A. 00136 &\ ooc? c. 0OC8 Ě. O0C9 É, GOCŕ Ě, ooc b Ě dure i. OOCO í. OOCE i. OOC F í. 0000 D, 0OD1 Ň, OOO 2 O, 0003 O. 0OD4 ô. 000 0 ô. 0006 ô, OOO 7 x OCtif O, 0.0 , ú, OOO A % OODB Dj 00013 0 OODO Ý OOOE OODF G. 0X0 0OE1 00E2 á. 00E3 Ž, 0OE4 ä. 00E5 *. 00E6 aef 00E -š'. JOES é, O0E9 e. JOE A e, OOEB OOEC 1, OOED 1 OXE J OOEF 1. OOFO ô 00F1 ň. 00F2 ó. 0OF3 Ó, CKX4 ô 0OF5 ô. 0I3F6 o, 00F? 0X8 í! 00F9 U- OOFA ú. OXB ô, 0X0 ä. OOFD JL OOFE OOFF y, ä. a. 0100 0101 0102 0103 0104 0105 0106 0107 0108 0103 OlCŕ. 01« 01X 01 CC. 01« 01 Of 0110 0111 0112 0113 0114 0115 0116 0117 011i 0119 011A 01.18 011c 0110 0116 011F á, ä. ä, A. A. č. é Č Č, č. č č, Č ď ď. n. d Ě. 5, é. é. É é. E. <. Ě, ě G s. G. g. 0120 0121 0122 0123 0124 0125 0126 0127 0128 012-3 0124 0128 012C 012D 0126 01 x 0130 0131 0132 0133 0134 0135 01X 0137 0138 0133 0114 01 x 01 x 013d 01 x H! X G. S, G, g. H. h. n h I i. i. T. i. i. I. i. i 1 U. i.i. J, j. k K Ĺ l. i. Ľ r. L. 0140 0141 0142 0143 0144 0145 0146 0147 0148 : • i1 014* 0146 014C 0140 314t 014F 0150 0151 0154 0155 0156 0157 0158 0159 015A 0158 015C 0150 015E 015F 0162 0163 lf L, 1. Ň, ú. N, 0. Ň, ň, :n D. 0, ô, Ô. ô ô. Ó Ó Ŕ. r. i. f. R f, š. š. S š. 5. ?, T, 1, 0164 0165 0166 016? 0168 0163 016A 0168 016C 8160 01 E€ 016F 0170 0171 0172 0173 0174 0175 0176 0177 0179 017A 017B 01X 017F 01AO 01A1 01AF 01 BO 01 CD 01 CE 01CF f. ť í. t C ú U, U Ú Ú U U B Ú, C. J1J W W v V . Í, Z Ži £, h 0 o. JÍI A. ä i. 0100 01D1 01D2 01d3 01D4 01 ['5 01D6 01D7 01D8 01DS 01 [A 0108 01 ['C 01 F* 0168 01FC 01FD 01 Fí 01FF 0X7 0X9 0X3 02O3 02OA ox* 2203 03« 0X1 02133 0303 03.23 037E í ô. ó. Ď. ú. l. U Ů U Ď ú. U. ú Á a í. *, P. ~ ■ " * ; 0384 0386 0»3? 0388 030-, 038A 038C ■>m o:=x 03SO 0391 0392 0393 3394 0395 0336 0397 0333 03'9A 0398 039C 033O 03-3E 03A0 0341 03A3 034.4 03A5 03A6 A. E. H 1, o. X u 3 A B r. \ E Z, H f) 1. K A, H N z O H. P V T Y 03A7 03A6 0343 í\ 03AÄ i. 03*6 Ý 03AC U am ŕ. 03.-..Í n. 03ÄF i 0380 0. 0381 «. 1336.. [3. «383 y. 0384 3X5 E 03B6 C, 0387 n. 036. e. 0363 038A K 03BB /, 03EC 03BD V 038E 0X6 C! 03CI3 0X1 p. 0.12 02C3 O 0364 t 03C.5 U 03C6 A K. y U, A, B. B. r A. E. >K, 3 II ÍL 041A 0416 041C 04'it 041E 041F 0420 0421 0422 UiíO 0424 0420 U4.313 042? 04,01 0429 04 0426 04X 0421 04X 042F 04:!. 0431 04.C 013.. 0434 0435 0420 0*3 3:4 3í 04X K. ;i M. H o. n. P. C T. y <». X U, H h bi b 3 K) a. Ó B I ■3. e 3 11 íi 543A 0436 04 X 043D 04 3£ 04 X 0440 0441 0442 0443 0444 0445 0446 0447 0448 0449 044Ä 044B 04413 044C MC 044F 0451 0453 0453 0454 045': 0456 0457 045£. 0459 045A. K. •1. M H o. n. P, c. T, ) *. \ 4 "i. bi 31 a. é b. r. S 1 1 j. Jb 045E KS. 045E 045£ 0430 0491 C6BC 0363 0582 053 [884 0585 05B6 058? 05E:é 0561 0X:B 058C 058E 05BE 05BF 050 C 05C1 05C2 053 ■02., 05J>! 050, 05P3 0504 0505 05D6 h. K_ y. u. r r - 3. J "t n \ T_ 0SD7 051.! 050? 05DA pra 05OC D5DC 05OE 05DF 05E0 056 í 05E2 05f 002,! 05E5 05EE 06E7 03 3 00::- 05EA 05F0 05F1 05F2 05F3 05F4 000:3 :S18 001F Oť.21 0622 0624 e • 1. 2, >} D. 1. : °. n. s J\ s. P. 1 n " ' ' « í ' i K 0625 »26 0627 3623 .«-..- 062A 3026 06X 062D 00.X 062F 0630 0631 0632 363. 0634 0635 0636 Iltj? 0638 X39 it, ä* 0640 0641 0642 0643, 0644 0645 3648 064? 0648 8649 " 1 íí 1 M ó C. C. ^„ » J, j wu ^. ijSt 1 "Í C, J. \Á J C, Ú, i. li 0E.4Ä 08« [MC 0640 064E 064F 0650 005? 0061 3663 0662 0663 0664 0665 066E 066? 0003 0669 066A 0.0-ŕ 0660 0671 067E 0686 0633 06A4 064.9 06AF 06CC 0ĚO5 t F" J, ' 1 ' t ľ I Ů -, V ' A ' =. X • n. í. J_ □ '^í .í 0 • m 06F2 06F3 iliF4 06F5 DER 06F7 .•; • 06F9 1E8C 1E81 '3332 1E83 1E84 1E65 1EA0 1EA1 1EA2 'f i 1EA4 1EA5 1EA6 1EA? 1EA8 1EA.9 1EAA 1EA8 1EAC 1EA£ 1EAE 1E.4F !E60 1 V a f : V * ' A ' \ w wt w. *. \Y Ä. A. a. Á a. A. ä. A. ä. Ä. ä. Ä. ä. A. A. á. A. Některá nová písma umožňují nejen sazbu jazyků, které používají latinku, ale obsahují znaky i pro sazbu azbukou, řeckým, arabským a hebrejským písmem. Na ukázce je otevřené okno s písmem Times New Roman v aplikaci FontLab PROBLÉMY S PÍSMY Bohužel mnohá počítačová písma obsahují řadu chyb, které mohou působit problémy. Týká se to zejména různých sharewarových a freewarových produktů šířených na internetu. Odstranění chyb je obvykle náročné, ne-li nemožné. Jednou z frekventovaných chyb je špatné pojmenování, které v některých programech může způsobit nedostupnost některého z řezů. Jiným důsledkem může být, že se v menu místo jména rodiny objeví dlouhý seznam všech řezů daného písma. Poměrně častým problémem je nevhodná nebo nekompletní znaková sada. Pokud chceme vysadit český text a máme písmo, které neobsahuje české, ale jen západoevropské znaky, není to chyba písma a je třeba zvolit jiné. Pro sazbu češtiny nebo slovenštiny jsou potřeba písma se středoevropským kódováním, která bývají označena jako CE nebo EE. Novější písma podporující standard Unicode tuto koncovku mít nemusí a informace o možnosti sázet středoevropské jazyky se pozná až z písmového menu. Některým písmům schází ale třeba jen několik málo používaných znaků. Tato chyba se obvykle projeví až tehdy, když je celý dokument vysazen, zbývá doplnit třeba e-mailovou adresu a vy zjistíte, že chybí zavináč. V tomto případě se dá nahradit znakem z podobného písma, horší ale je, když znaků schází více, pak je třeba celý text přesadit. Amatérsky počešťovaná písma mohou mít špatně kódované znaky, což se může projevit v novějších aplikacích. Ještě větším prohřeškem jsou akcenty, které nerespektují charakter písma a to buď tvarem nebo velikostí. Zde pomůže jedině úprava písma v editoru, což vyžaduje značnou zkušenost. Smutným příkladem, že ani velké firmy nemusí připravit esteticky hodnotnou diakritiku, jsou akcenty nad českými znaky v písmu Times New Roman, kde je příliš malý a asymetrický háček a nevýrazná, ostrá čárka. Jedním z největších problémů, který omezuje grafické designéry, je nepřenositelnost písmových souborů mezi platformami. Dokument připravený ve Windows se na Macintoshi otevře korektně pouze tehdy, máme-li nainstalována zcela shodná písma, a naopak. Totožná písma pro obě platformy prodávají ale jen profesionální písmolijny. Doufejme, že tento problém vyřeší nový písmový formát OpenType, který je shodný na Macu i na PC; ne všechny firmy ale mají v plánu na tento formát přejít. Jako pomůcka pro převod písem mezi platformami slouží program TransType, který je na přiloženém CD v demoverzi. Existují i velmi složitá písma, jejichž znaky mají obrovský počet bodů. Ta mohou způsobit chyby při tisku, pokud se je vůbec podaří vytisknout. V tomto případě doporučujeme raději sáhnout po jiném písmu. Chybějící kurzíva, kapitálky Typograf navrhující písmo obvykle předem určí, v jakých řezech bude k dispozici. Vytvoří-li rodinu o normálním, tučném a kurzivním řezu, měl zřejmě nějaký dobrý důvod, proč nevytvořil tučnou kurzívu. Počítačové programy ale dokáží vytvořit nasílením a nakloněním tahů tučnou kurzívu. Příkladů takto násilně vytvořených písmových novotvarů je v českých tiskovinách více než dost. Z typografického hlediska jde však o paskvil. Uměle nakloněná antikva neodpovídá svým charakterem principu kurzivy, která se od stojatého řezu liší kaligrafičtější kresbou znaků. Profesionální sazeč by se měl nejprve seznámit se způsoby vyznačování v textu a zjistí-li, že bude potřebovat nejen kurzívu a tučné písmo, ale třeba i tučnou kurzívu a kapitálky, měl by si vybrat takovou rodinu písem, která všechny tyto varianty obsahuje. KLASIFIKACE PÍSEM S neustále se rozšiřující nabídkou písem vyvstala od poloviny 20. století potřeba písma nějak smysluplně roztřídit. Vzniklo několik systémů, z nichž se u nás ujaly dva. Prvním je oficiální klasifikace mezinárodní asociace typografů ATypI, druhým klasifikace Jana Solpery, profesora vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, která se v roce 1977 stala v Československu oborovou normou (č. 88 1101, která je ovšem v současnosti pouze neoficiální). Oba systémy jsou vhodné spíše pro odborníky, což si uvědomují i písmolijny, které ve svých vzornících používají různá vlastní členění. Nevýhodou obou systémů je i to, že řadu současných počítačových písem není možné jednoznačně zařadit do žádné z jejich kategorií. Jednu z nových klasifikací zavedl německý distributor písem FontFont, který svůj rozsáhlý katalog dělí do 9 kategorií - na písma typografická, geometrická, amorfní, ironická, historická, inteligentní, ručně psaná, destruktivní a obrázková. Tento systém totiž odráží rysy i těch počítačových písem, která by v tradičních klasifikacích nešlo zaškatulkovat. Jelikož pod „typografická" zahrnuje FontFont veškerá tradiční antikvová a grotesková písma, je vhodné si tuto rubriku dále dělit. Podrobný popis klasifikací najdete v příloze této knihy. Obrázková „písma" Klasifikaci se vymykají i obrázková písma, která využívají fakt, že počítačové písmo nemusí být tvořeno jen znaky latinské abecedy, ale umožňuje na pozice znaků vložit libovolný vektorový objekt. Komerční písmolijny nabízejí stovky fontů s matematickými či chemickými symboly, piktogramy, historickými ornamenty či žertovnými kresbičkami. Nejznámějším obrázkovým písmem je Zapf Dingbats od německého typografa Hermanna Zapfa z roku 1978. Některé firmy si nechávají navrhnout speciální „písmo", které obsahuje firemní logotyp a další často používané symboly, aby byly snadno k dispozici v libovolné aplikaci. Určitou nevýhodou je, že znaky jsou ke klávesám přiřazeny náhodně, takže bývá problém najít správný znak. Jako pomůcky vám poslouží programy pro snadný výběr libovolných znaků písma, které jsou uloženy na CD. TVORBA PÍSMA Po několika staletích byl definitivně ukončen náročný proces výroby liter, kdy pro každé písmenko každé velikosti musela být vyryta speciální matrice. Určitým zjednodušením výroby písma se stala v 2. polovině 20. století fotosazba, ale i té již odzvonilo. Písmo dnes vzniká výhradně na počítačích. Základem dobrého písma samozřejmě zůstává kvalitní návrh provedený na papíře, ale všechny ostatní části procesu již probíhají na monitoru počítače ve speciálních programech. Nakreslené znaky se naskenují, vyretušují a převedou na vektorovou kresbu. Vektorové znaky se dále upravují v nějakém editoru (Adobe Illustrator, CorelDRAW) a poté se překopírují do programu na editaci písem. V současnosti existuje několik profesionálních aplikací, s jejichž pomocí lze vytvářet kvalitní písma. Velmi dobrým produktem je FontLab firmy Pyrus, jehož demonstrační verze je přiložena na CD. Mezi další aplikace patří Fontographer, FontStudio a Ikarus. Recenze na tyto i další editory si můžete přečíst na serveru Typo (www.typo.cz). V písmovém editoru se jednotlivé znaky umístí na správné pozice, doplní se akcenty, vytvoří se hinting, definují se kerningové páry, vepíší se informace o autorství, kódování, jméno písma apod. a poté se generuje font v příslušném formátu. Práce s programy na editaci písem je poměrně jednoduchá a po pár hodinách tréninku zvládne výrobu jednoduchého písma kdokoli, komu nejsou cizí ostatní grafické aplikace. Není proto divu, že každým dnem vznikají nová amatérská písma, která mají jeden společný jmenovatel: nepoužitelnost. Rádoby typografové otevřou nějaké běžné písmo, aplikují na ně desítky nesmyslných efektů borcení, tříštění a drcení, výsledek uloží a za dolary prodávají na internetu, v lepším případě šíří zdarma. Naštěstí existuje na světě několik písmolijen, kterým kvalita leží na srdci. Ze zahraničních jmenujme alespoň Adobe, Agfa-Monotype (která nedávno pohltila ITC), Berthold, Bitstream, FontFont, Hoef-ler Type Foundry nebo Linotype, z českých První střešovickou písmolijnu Františka Storma. Písmo-lijny buď digitalizují tradiční a osvědčená písma z doby minulé (Adobe Caslon, ITC Foundrys Caslon) nebo spoluprací se současnými typografy a pomocí soutěží získávají návrhy nové. Odhaduje se, že digitálních písem existuje již několik desítek tisíc. Písmové formáty Jak již bylo zmíněno, existuje několik formátů písma. Postscriptová písma jsou označována jako Type 1 fonts. Na Macintoshi jsou reprezentována souborem s postscriptovým písmem, který má obvykle zkrácený název, a „kufříkem" s bitmapovým písmem. Na PC mají tyto fonty koncovku PFB (Windows, OS/2) nebo PFA (Unix). Type 1 písma vyžadují přítomnost nějakého pomocného programu pro jejich zobrazování na monitoru, nejznámějším je Adobe Type Manager (ATM), který zároveň umožňuje správu těchto fontů. ATM Lite je zdarma ke stažení na stránce www.adobe.com. Variantu postscriptových písem představuje u nás téměř nepoužívaný formát Multiple Master (MM). Principem těchto písem je, že v sobě zahrnují několik variant jediného písma (např. úzké a široké nebo patkové a bezpatkové), mezi kterými je možné plynule přecházet, přičemž grafik si sám pomocí malé aplikace vygeneruje přesně takový font, jaký potřebuje. TrueType je formát používaný jak na Macintoshi (kufřík neobsahuje bitmapu, ale truetypový font), tak na PC, kde má koncovku TTF. Jeho výhodou je dobré vykreslování znaků na obrazovce a systémová podpora, takže již není třeba žádný speciální program pro používání těchto fontů. Novinkou je OpenType, který kromě nezávislosti na platformě přináší mnohá typografická vylepšení. Jedná se sice opět o postscriptové nebo truetypové písmo, ale obohacené o tzv. tabulky, které umožňují z jediného souboru sázet např. minuskové číslice, kapitálky, zlomky, ligatury, ozdobné znaky a ornamenty. Písma mají koncovku OTF. Distribuce a autorská práva Písma jsou dnes šířena výhradně v elektronické podobě. Distribucí fontů se zabývají stovky firem po celém světě. Písma se buď prodávají jednotlivě, po rodinách, ve speciálních kolekcích nebo kompletní balíky všech písem dané písmolijny. Na internetu také existuje obrovské množství archivů freewarových a sharewarových písem. Odkazy na stránky desítek písmolijen, distribučních společností či archivů písem najdete na serveru Typo (www.typo.cz). Písma jsou chráněna autorskými právy. Jejich kopírováním poškozujete nejen distribuční firmy, ale i autory, kteří se jejich tvorbou živí. Licence na užívání fontů se prodávají buď pro jeden počítač, nebo v multilicenci pro více strojů. Autorský zákon umožňuje uživateli modifikaci softwaru pro vlastní potřebu v případě, že se jedná o změnu, která má umožnit využití softwaru v dané zemi. Počešťování zakoupených zahraničních písem je tedy legální. Podobně si můžete písma nechat upravit třetí firmou.