Vizuální studia
IMK081 (JS 2010)
Mgr. František Kůst
Teorie interaktivních médií
Ústav hudební vědy Filozofické fakulty MU Brno
Téma 1. části přednášky
Kulturní Teorie:
Medium / Umění / Obraz / Spektákl /
Simulacrum
Otázky ­ k diskuzi -) Filozofie jako myšlenkový framework
 Co je médium?
 Příklad užitečného frameworku z mediálního pohledu:
McLuhanovy zákony médií
 Jean Baudrilard: Simulace a Simulakra
 Walter Benjamin: Umělecké dílo ve věku své technické
reprodukovatelnosti
 Guy Debord: Společnost spektáklu
 Douglas Kellner: Kulturní a společenské teorie
Otázky pro hodinu
 Jeden z pohledu na přechod z moderní do postmoderní společnosti
je o problematice reprezentace, stavu obrazů, kulturní, ideologické a
technické funkci médií, nové role fotografie a filmu a obecně masové
medializaci života. Texty Benjamina, Deborda a Baudrillarda
představují základní pohledy na tento přechodné stavy média.
Jakou roli hraji dnes?
 Jak tedy chápat pojmy jako médium, umění a obraz v kontextu
Vizuálních studií?
 Co je použitelné pro VS v dnešní praxi?
Literatura
 Walter Benjamin, The Work of Art in the Age of Mechanical Reproduction.
[česky online / anglicky online ]
 Guy Debord, Společnost spektáklu (1967) [česky knihovna]
(anglicky online Selections: Sections 1-6, 10-11, 17-18, 24-30)
 Jean Baudrillard, "Simulacra and Simulations." From Simulations, 1981;
English trans., 1988. (anglicky v PDF ; česky knihovna)
 Douglas Kellner: CULTURAL STUDIES, MULTICULTURALISM, AND
MEDIA CULTURE (online)
 Doporučená:
 Steven Best and Douglas Kellner, "Debord and the Postmodern Turn: New Stages of the
Spectacle. (anglicky online)
 Douglas Kellner, "Media Culture and the Triumph of the Spectacle," (anglicky online)
Téma 2. části přednášky
 Postmodernismus: Přehled teorií
postmoderny
Otázky:
 Proč se vlastně ve Vizuálních studiích zabývat postmoderní
situací ?
 Co je postmodernismus?
Rozlišení mezi postmodernismem a postmodernitou.
 Jak moc je postmoderní teorie od 60 do 90 let 20 století relevantní
pro dnešní uvažování?
 Kde nacházet kulturní významy v postmoderní situaci?
 Co je dobrým příkladem postmoderního v populární a vysoké kultuře
dnes?
Témata postmoderní filosofie
 Kritika moderny
 Merkantilizace a konzumerství.
 Serialita, stírání rozdílu mezi originálem a kopií z vědění.
 Uvědomění si mezí poznání a vědění a toho, že zároveň s
konceptualizací tohoto vědění tyto meze vytváříme. (J. F. Lyotard).
 Hledání způsobů, jak se s touto pluralitou vypořádat, jak na ni
reagovat za situace, kdy je všudypřítomná a proniká "dovnitř" dosud
integrovaných oblastí, včetně našeho nitra.
 Hledání nové argumentace a nové formulace vztahů "nových" a
"starých" jevů, zejména vztahu k dosavadnímu klasickému
paradigmatu novověké vědy, a hledání nových postojů.
 Nová formulace problémů klasické genealogie filosofického myšlení v oblasti
 Ztotožňující či odmítavá praktická reakce
(Slouková, D., Sešity k dějinám filosofie XII. Filosofie v postmoderní situaci)
Postmodernismus vs. VS
 Jak tedy pracovat ve VS s konceptem
postmodernity?
 Jean-François Lyotard považuje za postmoderní historický a kulturní "stav",
založený na zrušení velkého vyprávění nebo meta vyprávění (jako byly
příběhy o pokroku nebo národní historie), a stav vyvolaný krizí v dominantní
ideologii
 Frederic Jameson považuje za postmodernismus hnutí v umění a kultuře,
které odpovídá nové konfigurace politiky a ekonomiky, "pozdního
kapitalismu": nadnárodní spotřebitelské ekonomiky založené na globální
rozměru kapitalismu
 Historické, kulturní a ekonomické podmínky vyvolávají tento stav, kde jsou
vizuální významy roztříštěny a diverzifikovány do mnoha podvýznamů (=
charakter brikoláže)
 Post-moderní umělci opouštějí moderní předpoklady, předsudky, a omezení
moderny ve snaze obejmout rozpory, ironii a hojnost pop a masové kultury.
Srovnání modernita - postmoderita
Modernismus / Modernost Postmoderní / Postmodernity
Velké vyprávění a meta vyprávění o historii,
kultury a národní identity, jak byla přijímáno
před druhou světovou válkou (americkoevropské
mýty o pokroku). Mýty o kulturním
a etnickém původu.
Podezření a odmítnutí Velkého vyprávění o
historii a kultuře, nahrazení místními
příběhy, ironická dekonstrukce Velkého
vyprávění, protichůdné mýty o původu
Víra v "Grand Theory" (jedno vysvětlení pro
vše v historii, vědě a kultuře), který by
reprezentovalo všechny znalosti a všechno
se by se tím mohlo vysvětlit.
Zamítnutí ,,Grand Theory", příklon
k lokálním a kontingenčním teoriím
Víra a mýtizace společenské a kulturní
jednoty, hierarchie, sociální třídy a
etnických / národních hodnot, zdánlivě
jasný základ pro jednotu.
Sociální a kulturní pluralismus,
nejednotnost, nejasné základ pro sociální a
národní / etnické jednoty.
Velké vyprávění o pokroku vědy a techniky. Skepticismus k idei pokroku, antitechnologie
reakce, neo-Luddism, New Age
náboženství.
Smysl pro jednotu, soustředění na já,
"individualismus", jednotná identita.
Roztříštěnost a decententralizace já;
protichůdné identity.
Idea "rodiny" jako centrální jednotky
sociálního řádu: model střední třídy,
nukleární rodina. Heterosexuální normy.
Náhradní rodinné jednotky, alternativy k
měšťáckému modelu manželství,
Polysexualita, expozice potlačované
homosexuální a homosocialní reality v
kulturách.
Hierarchie, řád, centralizované řízení. Subverze, ztráta centralizovaného řízení,
fragmentace.
Víra a osobní ovlivnění velké politiky
(národ-stát-politické strany).
Důvěra v mikropolitiku na místní úrovni
Kořeny / Hloubka:
Víra ve hloubku významu (hodnoty, obsah,
znamenal) namísto povrchnosti (označující
označovaný).
Rozšiřování / Povrchnost
Klouzání obsahů po povrchu, obrazy bez
vnitřní hloubky,
Krize v reprezentaci a stavu obrazu po
nástupu fotografie a hromadných
sdělovacích prostředků.
Kultura se přizpůsobuje simulaci, vizuální
média se stávají nerozlišitelnými na úrovni
formy, simulace a ,,okamžitost" media
nahrazuje skutečnost.
Víra v "realitu a reálnost" médií, jazyk,
symboly a reprezentace, pravost "originálů".
Hyper-realita, obrazová saturace, simulakra
jsou silnější než "skutečné", obrazy a texty
jsou prosty vazby na originál
"Viděl jsem to v televizi" a "viděl jsem to na
MTV", jsou tvrzení silnější než
nemediované zkušenosti.
Dichotomie vysoké a nízké kultury (oficiální
­ vysoká vs populární kultura).
Dohodnutá shoda, že vysoká nebo oficiální
kultura je normativní a autoritativní z
důvodu hodnoty
Narušení dominance vysoké kultury a
populární kultury.
Míchání populární a vysoké kultury, nové
hodnocení pop kultury, hybridní kulturní
formy zrušit rozlišen na "vysoké" / "nízké"
kategorie umění.
Masová kultura, masová spotřeba, masový
marketing.
Individuální kultura, úzce specializované
produkty a marketing, menší skupinová
konzumace.
Umění jako jedinečný objekt a jedinečné
dílo ověřeného umělce a potvrzující
dohodnuté standardy.
Umění jako proces, performance,
intertextualita.
Umění jako recyklace kultury s ověřením až
na publiku, subkultury sdílející identitu s
umělcem.
Encyklopedické znalosti pokoušející se vše
totálně obejmout.
Orientace v informačním převisu,
informační management, fragmentarizace,
částečná znalost, just-in-time znalostí.
Web.
Masová media, centralizované one-to-Many
komunikace. Paradigmata: vysílací sítě a
TV.
Digitální, interaktivní, klient-server,
distribuované, uživatelsky-motivované,
individualizované, many-to-many
média.Paradigmata: peer2peer sítě a web.
Centralizace, centralizované znalosti. Rozptýlení, šíření, sítě, distribuované
znalosti
Rozhodnost, závislost, hierarchie. Neurčitost, události, polycentrické zdroje
energie.
Závažnost záměru a účelu, měšťáctví. Hraní, ironie, podvracení úřední závážnost.
Pojetí celistvosti a ohraničenosti pro
umění, hudbu a literaturu.
Hybridita, promiskuitní žánry, rekombinace
kultury, intertextualita, pastiše.
Design a architektura z New Yorku. Design a architektura LA a Las Vegas
Jasný rozpor mezi organickou a
anorganickou, člověka a stroje.
Kyborg, míchání organických a
anorganických, člověka a stroje a
elektronické.
Falické pojetí sexuality, jednotná sexualita,
vyloučení pornografie.
Androgynní, queer sexuální identity,
polymorfní sexuality, masový marketing
pornografie, porno styl mixování s
tradičními obrazy.
Kniha jako dostatečný nositele slova.
Knihovna jako komplexní systém tištěných
znalostí.
Hypermédia jako překonání fyzických limitů
tištěných médií.
Web jako nekonečně rozšiřitelný,
informační systém.
Postmoderní popkultura
 Film a literatura reflektují zmíněné chápání umění jako
pole vhodné k experimentování. Proto jsou často
využívány fantastické dějové prvky, metafikční odkazy,
absurdní jazykové hry a zlomy v rámci žánrů.
 V popředí stojí zájem o spolupráci recipienta o hravý
rozklad zavedených konceptů a konvencí.
 Filmové příklady (popkultura)
 Blade Runner
 Japonská manga and anime: Ghost in the Shell
 Trilogie Matrix trilogy
Otázky k diskuzi
 Co je postmodernismus?
 Proč postmodernismus neexistuje a proč je
významný?
 Jak se na současném stavu podílela nová média
a nové techniky práce/manipulace s obrazem
(např. postprodukce aj.)?.
 V příští hodině:
Úvod do mediologie: Media a mediace
Literatura
 Jean-François Lyotard, The Postmodern Condition: A Report on Knowledge
(1979) (ch. 1-5) (anglicky)
 Fredric Jameson, Postmodernism or, The Cultural Logic of Late Capitalism
(excerpts from Chap.1) (1991) (anglicky)
 Douglas Kellner, Selections from Postmodern Theory: Critical
Interrogations(v PDF v IS - anglicky)
 Doporučená:
 http://cs.wikipedia.org/wiki/Postmodernismus
 Baudrillard: A New McLuhan? By Douglas Kellner
(http://www.gseis.ucla.edu/faculty/kellner/Illumina%20Folder/kell26.htm)
 Slouková, D., Sešity k dějinám filosofie XII. Filosofie v postmoderní situaci, 1. část. VŠE Paha
1998 (http://www.gsgpraha.cz/~sloukova/soucasfil/pm1.doc)
Téma 3. části přednášky
 Úvod do mediologie: Transmise, média a
mediace
Otázky z minulé části:
 Co je postmodernismus?
Rozlišení mezi postmodernismem a postmodernitou.
 Jak moc je postmoderní teorie od 60 do 90 let 20 století relevantní
pro dnešní uvažování?
 Kde nacházet kulturní významy v postmoderní situaci?
 Co je dobrým příkladem postmoderního v populární a vysoké kultuře
dnes?
Co je mediologie?
 Mediologii lze především považovat za syntézu předchozích a
současných teorií popisující systémy a modely médií a komunikace.
 Mediologie nemá s médii nic společného, protože nestuduje přenos
okamžitých komunikačních sdělení ale kulturního dědictví
 Mediologie se nezabývá strukturou publika, chováním společnosti,
přímými nebo nepřímými účinky médií na příjemce, ale zaměřuje se
především na samotný akt cirkulace symbolů a ,,kulturních
stop".
 hlavním představitelem Mediologie je spisovatel a filozof Régis
Debray, jenž si pro studium přenosu sdělení a symbolů vytváří
vlastní vědeckou disciplínu, kterou nazývá ,,mediologií" jako vědu
o transmisi
Přístup mediologie k VS
 Klademe si otázku, kde a jakým způsobem
použít Mediologický přístup?
Definice mediologie
 Mediologie: věda, jejímž objektem zkoumání jsou
procesy transmise.
 transmise přísně oddělena od komunikace
- vymezení na základě opozic
 Transmise je víc než komunikace
 Akty komunikace jsou ukončené, narozdíl od procesů transmise, které
nikdy nekončí
 Transmisí sdělení se lišíme od zvířat. Komunikují všichni, lidé i zvířata
 Komunikace se liší od transmise také absencí institucionálního rozhraní
 Mediologie je více ponořena do antropologického vývoje
 Komunikace a transmise ale nejsou dvě oddělné skutečnosti existující
volně vedle sebe. Jsou v souladu, navzájem se koordinují.
Definice mediologie
 Objektem pro mediologa tedy nejsou média, ale mediace
(francouzsky ,,médiation")
= zprostředkování, proces, pomocí kterého se idea Slovo
(ve fr. Verbe) stává materiální silou -Tělem (ve fr.
Chair) a které tak dovolují symbolu se zapsat, přenášet a
přetrvávat ve společnosti lidí
 mediologie se nezabývá čistě jen technikou přenosu a
difúze symbolů, protože systém transmise není nikdy jen
technický, ale techno-kulturní.
 Mediologie funguje jako spojení kultury a techniky
 vztahů člověka k člověku neboli praxis a
 vztahů člověka k věcem neboli techné.
Metodologický přístup mediologie
 Mediologie jako věda mnoha přístupů
 procesy a účinky transmise srovnává a prezentuje na
různých disciplínách a oblastech a tím vysvětluje a
popisuje odlišnosti
 Mediologie versus teologie
 Transcendence, Inkarnace, Trojice, Dvojí tělo
 Mediologie versus historie
 Jako historie symbolů
 Mediologie versus sémiologie a pragmatika
 jde o to, jak tyto znaky tvoří svět -) posun k pragmatismu
 Mediologie a psychologie a sociologie
 sleduje dlouhý vývoj lidstva a ve svém zkoumání začíná již
v prehistorii.
Media v mediologii
 Objektem mediologického zkoumáni nejsou typická
masová média, neboť cílem není popsat či analyzovat
přenos informací v prostoru k velkému počtu příjemců,
ale přenos symbolů v historii k dalším generacím a
společenským formám.
 Zkoumá u média:
 jeho schopnost uchovat informaci v čase a učinit ji
trvalou
 jeho podstatu, která sama o sobě nese schopnost
uchovávat kulturní dědictví.
 Objektem je především vnitřní povaha média, složky,
které obsahuje a formy, které může nabývat.
Dvojí povaha média
 Složky média jsou ,,materiální" (papír, tiskárna, forma...),
některá ,,sociální" (jazyk, národ, vydavatel...)
 Dva charaktery šiřitelů transmise:
 MO (matire organisée, organizovaný materiál)
pro materiální charakter a
 OM (organisation materialisée, materializovaná instituce)
pro sociální charakter.
 A právě přítomnost OM i MO také odlišuje transmisi od
pouhé komunikace. Ke komunikaci stačí materiální
zařízení k přenosu, pro transmisi je ale nutná ještě
instituce, životný činitel.
Hlavní východiska a přístup M
 Důraz na studium transmise v průběhu času skrze různé sociální a kulturní
instituce namísto sledování komunikace stav jednoho sociálního okamžiku
 Institucionální význam transmise vždy předchází obsahu, který je
komunikován
 Institucionální význam komunikace: kulturní zapojení média, komunikace a
transmise v čase - to je podstatné, co v ostatních teoriích chybí
 Technologie je to, co kultura produkuje: technologie je jako součást kultury,
nikoliv její opozice
 Technologie pouze poskytuje podpůrné nebo transportní mechanismy
 Média jsou kombinací kulturního materialismu a politických/sociálních
institucí
 Media tvoří systém, dílčí médií nefungující samostatně
 Nová média nebo technologie nenahrazují ani nedoplňují předchozí
technologie, ale vytváří novou konfiguraci celého mediálního systému a to
se zahrnutím nových médií.
Případová studie M přístupu:
 Internet ­ rozlišení na MO a OM složku média
Otázky k diskuzi
 Může tento přístup vést k novým zjištěním?
 Co se stane, pokud aplikujeme tento přístup na
studium médií, mediace a transmise v rámci
VS?
 Rozšiřuje mediologie nebo naopak potírá
některá tvrzené ostatních teoretických tradic,
které jsme již zkoumali: komunikační teorie,
sémiotiku nebo postmodernismus?
 V příští hodině:
Vizuální kultura a mediologie (příjemci, vlivy a dopady)
Literatura
 Regis Debray, "What is Mediology?" Le Monde Diplomatique, Aug., 1999.
(anglicky)
 Jean Gagnon, "Introduction to Mediology," The Daniel Langlois Foundation
for Art, Science, and Technology, Montreal. (anglicky)
 Debray, Transmitting Culture, trans. Eric Rauth. New York: Columbia
University Press, 2000, (excerpts) ( PDF anglicky v IS)
 Doporučená:
 Daniel Chandler, "Processes of Mediation." Background to the issues that Debray is attempting to
think beyond.(anglicky)
 Review of Transmitting Culture: Constantina Papolias, "Of Tools and Angels: Regis Debray's
Mediology," Theory, Culture & Society, 21/3 (2004): 165-70. (anglicky PDF)