Výsledky testů z 3. a 4.4.2010 (JAP111): V pondělním testu nebylo mnoho věcí, které by bylo třeba řešit. Pominu-li chybějící dakuten (což je nešvar, který se stále ještě týká nejednoho z vás), pak s výjimkou kolegyně 327512 všichni zvládli správně utvořit otázku typu „Co se ti stalo?“ Pokud tvar n desu ka naznačuje nějaký „skrytý“ význam v odpovědi, je záhodno na něj reagovat podobně, tedy užitím n desu v odpovědi (čímž vyjádříme právě onu snahu něco objasnit, dovysvětlit apod.). Někteří z vás reagovali prostým ~mašita. Doporučuji asociovat si konstrukci n desu s významem typu „jde tu totiž o to, že …“ Výraz „teple se oblékat“ je asi nejlépe překládat konstrukcí かいをる. V poslední větě překladu do japonštiny spousta z vás přehlížela výraz „také“ ve větě „Každý den musím jíst také hodně ovoce.“ V tomto případě vložíme partikuli mo za výraz kudamono (výraz フルーツ jsem toleroval, i když se asi vyskytuje spíše v ustálených kolokacích typu フルーツ・ティー apod.), tj. např. 毎日、果物もたくさん食べなくてはいけません。Častou chybou pondělního testu bylo též nesprávné ohýbání slovesa 着る (jedná se o –u sloveso). Překlad odpověďového „To ano.“ by asi bylo nejlepší na zdvořilé úrovni řešit výrazem そうですね。 Překlad z japonštiny do češtiny jsem pro překlep v zadání nehodnotil. Úterní test začínal opět dialogem. Osoba A: „Promiň, ale je tu trochu zima.“ Zde je třeba si uvědomit, že A se nesnaží pouze sdělit holou informaci o momentální teplotě v místnosti. Naopak, snaží se pragmaticky přimět B k nějaké akci (která by vedla k tomu, že nebude taková zima). Je zde tedy nějaký „skrytý“ význam, a proto se opět hodilo použít n desu, např. stylem ちょっと寒いんですね。 nebo ちょっと寒いんですが…。 Následující replika B pak opět vhodně využije tvaru s n desu. Pokud bychom vysvětlení chtěli řešit jenom pomocí spojky, pak je třeba říct, že na konci neukončené věty se používá spojka kara, ale nikoliv node (to lze využít jen jako spojení před navazující verbalizovanou výpovědí). Toto můžete brát jako doplňující informaci. V úterním testu se také objevila gramatika následně vyložených tranzitivních a intranzitivních sloves. Tento bod nebyl hodnocen (byl jsem jenom zvědav, jaké je vaše dosavadní džidóši/tadóši cítění). Hodnocení: 321422 – Oba testy solidní. Pozor na používání výrazů s atributem. Ne vždy v japonštině funguje syntetická atribuce (typu 新学期 „nový semestr“). Ve většině případů se proto držte klasického způsobu pomocí atributivního tvaru adjektiv (např. あたたかいふく). Zopakujte si výraz pro „nachladit se“. Týkaly se Vás ještě další věci zmíněné výše. 172693 – Zaznamenal jsem zlepšení. Pondělní test měl ještě několik nedostatků, především na úrovni lexika, úterní pak již byl velmi dobrý. Jen tak dál. 343535 – V pondělním testu Vám neseděl tvar predikativu samui s příslovečným určením kinó. Také v ohýbání sloves ještě nejste zcela přesvědčivá. Jinak ale solidní výkony. 327512 – V pondělním testu bylo kromě první věty ještě pár věcí, z nichž nejvíce se mi nelíbilo asi Vaše Hai hai. jako prostředek ve formální promluvě. Tudy ne. V úterním testu mi nejvíc vadilo nezvládnutí záporného tvaru jmenného přísudku se sponou (2. lekce). 361825 – Pondělní výkon solidní. Doufám, že zlepšování je tendence, kterou si udržíte i po zkouškové období a do budoucna. 128138 – Opravte si psaní znaku 暖 (chyběl Vám 5. tah) a pozor na okuriganu u adjektiva 寒い. Také si dávejte pozor, abyste konzistentně udržovala zdvořilý styl (nebude-li zadáno jinak). „Vysokoškolák“ se řekne 大学生 (případně 大学院生, čímž je v japonském kontextu míněn student postgraduálního, tj. magisterského studia). 361876 – Pondělní test komentován ústně. V úterním jenom drobnost. 179286 – V pondělním testu uvázlo pár dakuten a ohnutí slovesa kiru do tvaru „muset se oblékat“. Také vězte, že koncové desu většinou vyžaduje ukončení věty (proto je to „koncové“), pokud tedy není následováno spojkou nebo koncovou partikulí, píšeme za ním kuten. Pro spojení pomocí tóten by to chtělo nějakou spojku. V předposlední větě (kdy B reaguje na doporučení od A) se moc nehodila koncová partikule jo, která se užívá především k tomu, abychom někoho o obsahu propozice (dikce) přesvědčili. V úterním testu mi vadil tvar *samu dešó (zopakujte si konstrukci příslovečného tvaru predikativů + naru). 220090 – Jen detaily. V úterním testu se moc nehodila partikule ga do konstrukce Šúmacu *ga samuku naru dešó. On to není přímo „víkend“, co se ochladí, spíš počasí, stav apod., a proto se víkend tematizuje nejlépe „superpartikulí“ wa. 357545 – Opět oba výkony velmi pěkné. Ve vztahu k oblečení se používá spíše かい než かい. 323707 – Pondělní test komentován ústně. Úterní test velmi zdařilý, snad jen to gomen nasai se do dané situace příliš nehodilo (užívá se k „anaforické“ omluvě). 361897 – Oba testy v podstatě bez chyby. Jenom se snažte trochu víc využívat modálních prostředků (koncových partikulí, spojky ga, kedo apod.). Tajemství přirozené japonštiny tkví spíše než v čistě gramatické správnosti právě především v užívání modálních prostředků a v příhodné realizaci komunikačních strategií. 324430 – Opravte si psaní znaku 着 (ve spodní části jste dvakrát po sobě použila komponent 日). Pozor na ohýbání slovesa naru. Jinak ale velmi pěkné výkony. 361894 – Zopakujte si vazbu s hó ga ii (nezdařila se Vám v obou testech). Jinak už jen drobnosti (dakuten). 361926 – Pondělní test solidní, jenom pozor na vynechávání pádových partikulí. Úterní test také pěkný. 345311 – Pondělní test pěkný (jenom Vám neladilo samui s kinó). Úterní komentován ústně. 359374 – V pondělním testu moc nesedělo to napojení predikativu ve tvaru „muset“ k druhé větě pomocí –te tvaru. Přinejmenším to chtělo vazbu „muset“ vyjádřit až do konce, a teprve potom napojit pomocí –te tvaru (já osobně bych ale toto napojení raději nezvolil). Pokud jste již chtěl za každou cenu napojit dva predikativy do společného tvaru „muset“, bylo nejlepší zvolit konstrukci s –tari …-tari šinakutewa ikemasen. Úterní test bez chyby. 361336 – V pondělním testu bylo pár drobností (zopakujte si vazbu „nachladit se“ a vazbu s hó ga ii). Úterní test byl téměř bez chyb. 342720 – Úterní test byl docela solidní. Poukázal bych snad jen na to, že větu „Ten člověk nejspíš nebude vysokoškolák.“ jste uchopila příliš doslovně. Budoucí čas zde v češtině neznačí toliko budoucnost (ve smyslu „nestane se z něj vysokoškolák“), ale právě spíše dohad, nejistotu. Vaši verzi あの人が大学生にならなでしょう。 (která je z gramatického hlediska OK, asi bych navrhoval jen změnit partikuli na wa) bych do češtiny asi přeložil stylem „Z toho člověka vysokoškolák asi nebude.“ 342195 – V pondělním testu mi chybělo pár pádových partikulí (wo). Také doufám, že tvarem *samui dešita jste se mě nesnažil dráždit záměrně. Úterní test byl velmi pěkný. 361581 – Pondělní test obsahoval několik chyb z nepozornosti (Vás a některých dalších kolegů se týká opakované psaní slova čotto nesprávným *ちっと). Úterní test komentován ústně. 361040 – Komentář podán ústně. 361527 – Oba testy velmi solidní. 255493 – V pondělním testu byl největším problémem Váš tvar *きのう寒いので。, který jako samostatná věta fungovat nebude. Úterní test téměř bez chyby. 361964 – Vícero drobností. Pozor na typ slovesa 着る, na vazbu „nachladit se“, na vazbu hó ga ii a na pár dalších věcí, zmíněných výše. 361940 – V pondělním testu kromě dvou chybějících dakuten už jen věci, které byly zmíněny výše. Úterní test komentován ústně. 361482 – Pozor na rozdíl mezi „být“ při vyjádření pomocí X ga iru vs. X da/desu. Je v tom docela velký rozdíl. Po úvaze jsem se rozhodl, že všechny studenty zapsané v kurzech JAP111a a JAP111b (s výjimkou kolegyně 67591) pustím přímo ke zkoušce, bez zápočtového testu. S ohledem na výsledky během semestru však hodlám svoji pozornost obzvláště směřovat na výkony kolegů 172693, 327512, 361825 a 179286, kteří by neměli očekávat, že při opravování jejich zkoušky budu náchylný k přimhuřování oka. Jak jsem již avizoval, výuka kurzů JAP111a v pondělí 10.5.2010 a JAP111b v úterý 11.5.2010 se z důvodu mojí nepřítomnosti nekoná. Za domácí úkol Vám zadávám překlad článku Tanabata, který máte vložený v ISu. Během víkendu Vám pravděpodobně ještě zadám další doplňující úkol, proto sledujte IS. J. Matela P.S.: Následuje doplňující slovní zásoba k textu Tanabata: まじめな pilný, snaživý, pracovitý はたをる tkát ある～ jeden, jistý (ある日 jednoho dne), pozn.: Nejedná se o sloveso aru, nýbrž o homonymní tzv. atributivum () od něj odvozené. dospělý 見つける nalézt (jedná se o tadóši. Protipólem je džidóši 見つかる být nalezen) 天の川 mléčná dráha 怒る rozzlobit se, rozhněvat se 泣く plakat かわいそうな ubohý ～までに až do ~, nejpozději do ~ かなう splnit se, vyplnit se たんざく barevné proužky papíru, fáborky lidé