Komentář k testům z 22. a 23.3.2010 (JAP111a a JAP111b): Zajisté jste odhalili, že jak v pondělním, tak v úterním testu byly věci, u kterých se očekávalo, že je nebudete znát (nebo alespoň většina z vás ne). Tyto body jsem nehodnotil, ale zajímalo mě, zda a jak se s nimi poperete. V pondělním testu to bylo užití minulého času v citaci (což jsme následně probírali až na hodině), hodnotil jsem to tedy tak, jako by bylo zadáno „Myslím, že Jukiko si v Kjótu nic nekoupí.“ V úterním testu to pak byl výraz 寂しくありませんでした, tedy tvar adjektiva 寂しい, které sice v pondělní slovní zásobě bylo, ale skutečně jsem neočekával, že byť pasivně si daný znak do druhého dne zapamatujete (zajímalo mě, zda dokážete formálně, tj. morfologicky odvodit potřebný tvar, aniž byste znali význam slova. Něco podobného je součástí tzv. Turingova testu, vůči němuž John Searle oponoval svým pověstným argumentem „čínského pokoje“, zvědavější nechť pobrouzdají po internetu). Ujišťuji vás, že ve výsledcích výše zmíněných dvou bodů jsem nebyl nikterak zklamán. Ani v dalších ohledech jste si nevedli špatně. V pondělním testu se hojně objevil překlad věty 何か手伝いましょうか。 ve stylu „S čím ti mohu pomoci?“ apod. To není úplně přesně, i když jsem to obecně uznával. Mnohem přesnější překlad je „Mohu ti/Vám s něčím pomoci?“, s ohledem na výraz 何か. Také bych rád poukázal na užívání partikulí v konstrukcích se „zanořenými“ (nebo „vnořenými“) větami. Takovou konstrukcí byla věta „Myslím, že Jukiko si v Kjótu nic nekoupila.“ Nemálo z vás použilo pro označení subjektu (Jukiko) partikuli wa. Je třeba si však uvědomit, že platnost této „super-partikule“ je vždy až do konce věty (či dále, není-li téma změněno jinak). Tudíž by se „Jukiko“ vztahovala i k přísudku omoimasu. Subjektem slovesa omou je zde ale mluvčí („já“). Proto je subjekt přísudku zanořené věty (v tomto případě subjekt přísudku „nekoupila“) označován prakticky zásadně partikulí ga. Použití partikule wa dává čtení (význam) typu „Jukiko si myslí, že v Kjótu nic nekoupí…“ apod. Na hodině jsem na tuto skutečnost upozorňoval, pečlivě si ji zapamatujte. Jméno Pavel lze přepsat do katakany buď jako パベル nebo jako パヴェル. Studujte příručku pro transkripci do japonštiny. Jméno Petr přepisujeme jako ペトル. Osobní jména zásadně nepřekládáme, pouze přepisujeme. Nelze tedy např. nejprve „Petr“ přeložit do angličtiny („Peter“) a odtud přepsat do japonštiny (ピーター). Jsem přesvědčen, že jsem na tuto skutečnost již v minulosti poukazoval. Překlad „říkal“ jako 言いました je uznatelný, i když bych to asi spíš vnímal jako „řekl“ (a čekal jsem, že použijete spíš 言っていました). Mám pocit, že při učení se lexiku 7. lekce si velká spousta z Vás zafixovala poněkud nepřesný význam slova （な）. V učebnici je pouze anglický výraz „convenient“, což jistě může česky znamenat mj. „vyhovující“, to ale zrovna vhodný překlad slova benri-na není. Proto ale také na začátku každé lekce probírám a komentuji lexikum, abyste si dělali poznámky, a lexikum se mohli naučit správně. Výraz benri-na je nejčastěji vhodné přeložit jako „pohodlný“. Pokud máte zafixovaný význam jiný (např. „výhodný“), udělejte maximum proto, abyste jej ve svých mozcích změnili. Hodnocení: 321422 – Oba dva testy docela solidní (i když Váš rukopis se mi stále příliš nelíbí. Připravte se, že Vám velmi pravděpodobně zadám intenzivní korekční kúru na prázdniny). V pondělním testu jste „nezapomeň“ přeložila jako わすれて下さい (což je samozřejmě opak) a „jarní“ jako あきの (v neznalosti výrazů pro roční období jste ovšem nebyla jediná). Za spojkou kara uvnitř souvětí se většinou dělá tóten. Předně však nemůžeme použít ～ます+だから (vnímejte to, jako nežádoucí vrstvení predikátů). Když už, tak ukončit větu pomocí kuten, a následující začít sponou a spojkou (stylově by však bylo vhodnější ～ます。ですから～, pro zachování konzistence zdvořilého stylu). Bohatě by ale stačilo ～ますから、～. V úterním testu jste netrefila význam slovesa 出る a psaní 上手 (napsala jste *上毛). Zapamatujte si, že jméno Petr se nejčastěji přepisuje ペトル, a že „moc“ (jako adverbium míry pro stupňování adjektiv) je totemo (případně taihen). 172693 – V pondělním testu jste použil nesprávnou partikuli ve vazbě „zapomenout deštník“, v úterním pak ve vazbě „hrát na kytaru“. V pondělním jste měl chybně tvar slovesa iku ve vazbě „rád se chodit dívat“ (správně je 見に行くのが好きです). V úterním testu už jste vazbu měl správně. Tam jste ale do prostého tvaru správně převedl pouze predikát adjektiva 寂しい (v tomto bodě byste tedy prošel Turingovým testem). Zbytek bohužel. Opravte si psaní znaku 何. 343535 – Netrefila jste význam slovesa morau. Jinak byl úterní test OK. 327512 – Komentář podán ústně. 361876 – V pondělním testu detaily (překlad výrazu „prší“ si žádal tvar ~te iru, vynechala jste v překladu „chodím“, ale to jsem akceptoval). V úterním pak minulý prostý tvar slovesa deru a překlad slova kinó. Jinak OK (při překladech z japonštiny nemusíte nutně udržovat mužský rod). 179286 – Výkony docela slabé. Nějaký gramatický základ máte, ale je zapotřebí na něm stavět, osvojovat si nové konstrukce a novou gramatiku. V pondělním testu byly problémem partikule (místo probíhající akce se označuje nejčastěji pádovou partikulí de, citace musí být postpozičně označena partikulí to aj.). Nezvládla jste ani záporný rozkaz, ani gramatiku „jít se dívat“. Překlad z japonštiny chyběl. O úterním testu máte také sama představu (pádovou partikuli ga nemůžeme napojovat přímo za sloveso, potřebujeme alespoň formální substantivum, např. v konstrukcích „být dobrý v něčem“). Zkuste co nejdříve popřemýšlet nad strategií, kterou své výkony budete moci pozvednout. 220090 – Oba testy kvalitní. V pondělním to chtělo jenom vhodnou partikuli pro označení subjektu ve „vnořené“ větě, správný tvar slovesa při překladu výrazu „prší“ (~te iru), a když už jste rafinovaně obešel záporný rozkaz „nezapomeň“, bylo záhodno utvořit tvar もっていってください správně. Úterní test bez problémů (i když o Turingův test jste se pokusit mohl). 357545 – Máte tendence zaměňovat znak た za znak な. Dejte si na to pozor, chybné zapsání má za následek chybný překlad. V pondělním testu jste „nepřijde“ překládala slovesem iku, a chyběl Vám sokuon v konstrukci s „prší“. V úterním testu jste větu s morau přeložila jako „Kamarád mi nic nedal.“ Možná se to zdá jako totéž jako význam „nic jsem od kamaráda nedostal,“ ale v japonštině hraje otázka perspektivy docela velkou roli (což zjistíme, až se dostaneme k tzv. deiktickým slovesům, jarimorai dóši, především ke slovesu kureru). Ve vazbě „hrát na kytaru“ jste použila nesprávnou partikuli. Jinak OK. 323707 – V pondělním testu bylo více nedostatků. Snad jste se gramatiku již doučila. V úterním testu byla gramatika bez problémů, ale problémem bylo lexikum (především české významy japonských slov). Celkově ale pozitivní výkon. 361897 – Tradičně solidní výkony. V pondělním testu jenom pár detailů. Spojku kara nemůžeme klást za rozkaz (měla být za prvním predikátem). Pokud již použijete u slovesa koncový tvar a nenavážete spojku, je záhodno na dotyčném místě větu ukončit (tedy použít nikoliv tóten, ale kuten). Pro partikuli wa ve Vaší větě かさはわすれないでください nebyl zvláštní důvod (v zadání bylo „tak si nezapomeň deštník“. Partikuli wa by asi spíš vyžadovala věta „tak si deštník nezapomeň“). V úterním testu jste demašita převedla na denakatta (změna polarity navíc), a Turingovým testem byste neprošla. Jinak OK. 324430 – V obou testech bylo víc nedostatků. Vnořená věta potřebuje predikát v prostém tvaru, sloveso furu se Vám také nepodařilo ohnout, drobné nedostatky lexikální. V úterním testu se Vám nepovedlo převést demašita a utvořit spojovací ~te tvar od ~i adjektiva wakai. Připadá Vám „Kamarád si nic nedostal.“ jako česká věta? 361894 – Pondělní test velmi solidní. Chtělo to jenom ~te tvar pro „prší“. Vaše věta パヴェルさん、明日は先生がこないと言っていました。 je gramaticky přijatelná, ale má trochu jiný význam, než byl v zadání (přibližně „Pavle, pan profesor o tom včerejšku říkal, že nepřijde.“). V úterním testu jste netrefila číslovku 六 (považuji to za chvilkový přehmat) a napojila pádovou partikuli ga přímo na sloveso (bez formálního substantiva no), což nelze. Jinak mám ale dojem, že Vaše výkony vykazují stoupavou tendenci. 361926 – Oba dva testy velmi pěkné. V pondělním byl nedostatek na straně lexika (a chyběl překlad z japonštiny). Větu se zanořenou větou jste zvládl zajímavě (a nelze říct, že špatně). V úterním testu Vám nevyšly významy adjektiv, ale gramaticky to bylo bez problémů. 345311 – Oba testy solidní. V pondělním jste měla v jedné větě dvě kontextové partikule wa (řešení viz výše), výraz „prší“ chtěl překlad pomocí ~te tvaru. V úterním testu Vám nevyšel překlad věty s morau (subjekt takovéhoto slovesa bývá označen klasicky partikulí ga. Výraz tomodači však měl u sebe partikuli ni). Utvoření ~te tvaru od adjektiva wakai bylo mimo, ale snad to již umíte. 359374 – Oba testy prakticky bez chyby. Je fajn, že zkoušíte přepisovat japonská jména pomocí kandži, ale dávejte raději přednost hiraganě (ne, že by Váš zápis byl nesprávný, ale u jmen je téměř vždy vícero možností zápisu, a kana je tak nejneutrálnější řešení). Využití výrazu hanami bylo trefné (i když jsme to ještě nebrali). V úterním testu jste přepisoval jméno Petr z angličtiny. Tudy ne. 361336 – Kromě jednoho dakuten v pondělním testu byly oba testy bez chyby. Blahopřeji. 342720 – Pondělní výkon tak na hranici přijatelnosti (spíš ale těsně za ní). Vázlo Vám lexikum, znaky i gramatika. U první věty jsem měl dojem, že jste vůbec nepřekládala (山下先生 se nikde v zadání nevyskytovalo). Máte-li mezery v gramatice z nedoučení, doučte se. Máte-li mezery z nepochopení, konzultujte. Od toho tu jsem. 342195 – V pondělním testu Vám u zdvořilého rozkazu chybělo kudasai. Nechápu, co Vás vedlo k užití wataši wa ve větě, která česky začíná „Rád se chodím dívat…“. V úterním testu se Vám podařil správně převést jen predikát se 寂しい. U překladu třetí věty jsem měl pocit, že jste vůbec nečetl zadání. 361581 – V pondělním testu mi chyběla jenom spojka kara. V úterním se mi nelíbil překlad výrazu amari, ale jinak to až na jeden dakuten bylo bez chyby (zvládla jste i adjektivum 寂しい). Gratuluji. 361040 – V pondělním testu bylo pár drobností (partikule, chybělo kudasai apod.). V úterním nevyšel převod slovesa demašita a chyběla partikule ga v konstrukci „být šikovný ve hře na kytaru“. Jinak OK (včetně překladů z japonštiny). 361527 – V pondělním testu víc nedostatků. Úterní byl solidní. 255493 – Spousta drobností. Japonština na rozdíl od češtiny nevyjadřuje „prší, sněží, svítá“ apod. jednočlennými větami, vždy potřebuje vazbu se subjektem. V úterním testu jste ani jeden predikát nepřevedl správně. Překlady také nedostatečné. Hodnocení negativní. 361964 – V pondělním testu víc nedostatků. Úterní byl lepší, i když jste se hodně zamotal do překladu věty do japonštiny. 321998 – V pondělním testu bylo několik nedostatků, ale celkově nepůsobil nejhorším dojmem. Úterní test byl slabší. Mám pocit, že probíranou gramatiku příliš neovládáte (nicméně žádnou žádost o konzultaci či povysvětlení jsem zatím nezaznamenal). Další postup nechávám na Vás. 361940 – V pondělním testu pár drobností (čas, aspekt, partikule), absence překladu z japonštiny. V úterním testu hlavně problém s lexikem (neplést si morau a arau, neplést si „mladý“ a „malý“). 361482 – Pondělní test solidní. Úterní slabší. Nezaznamenal jsem Vaši snahu psát větším písmem. V pondělí dokončíme dialog 9. lekce a začneme lekci desátou. Do ISu jsem vám vložil kromě Genki také dokument s barvami, v jehož popisu můžete též nalézt odkaz na zajímavou související webovou stránku. J. Matela