Perfektum

Tvoření

Perfektum se tvoří pomocí různých znaků napříč konjugacemi. I když u některých konjugací převažuje
jeden typ, vždy jsou tam zastoupeny i jiné znaky. Tvary perfekta a tzv. supina je proto nutné se
naučit.

1. Znakem -v-:

Velká část sloves 1. a 4. konjugace, ale i u řady jiných sloves, např.:
  * laudō, laudāre, laudāvī, laudātum
  * dēleō, dēlēre, dēlēvī, dēlētum
  * petō, petere, petīvī, petītum
  * audiō, audīre, audīvī, audītum

2. Znakem -u-:

Většina sloves 2. konjugace, ale i jiná, např.:
  * moneō, monēre, monuī, monitum „napomínat“; teneō, tenēre, tenuī, (tentum ve složeninách)
„držet“
  * cōnsulō, cōnsulere, cōnsuluī, cōnsultum „ptát se na radu“
  * vetō, vetāre, vetuī, vetitum „zakazovat“

3. Znakem -s-:

Původně to byl tzv. sigmatický aorist. Vyskytuje se zejména u sloves 3. konjugace, ale i u sloves
2. a 4. konjugace. Ve styku se -s- může docházet k hláskovým změnám (dīcō, ale dīxī; regō, ale
rexī; gerō, ale gessī)
  * scrībō, scrībere, scrīpsī, scrīptum psát“; dīcō, dīcere, dīxī, dictum „říkat“; trahō, trahere
trāxī, tractum „táhnout“
  * maneō, manēre, mānsī, mānsum „setrvávat“
  * sentiō, sentīre, sēnsī, sēnsum „cítit“

4. Zdloužením kmenové samohlásky:

  * legō, legere, lēgī, lēctum „číst“; agō, agere, ēgī, āctum „dělat, hnát“; faciō, facere, fēcī,
factum „dělat“
  * adiuvō, adiuvāre, adiūvī, adiūtum „pomáhat“

5. Reduplikací:

Pozůstatky původního perfekta, které se tvořilo zdvojením počáteční souhlásky a přidáním vokálu.
  * parcō, parcere, pepercī „šetřit“; currō, currere, cucurrī, cursum (asimilace na -u-) „běžet“;
cadō cadere, cecidī, cāsūrus „padat“
  * spondeō, spondēre, spopondī, spōnsum „slibovat“

6. Kmen perfektní se rovná kmeni prézentnímu:

V praxi to znamená, že tvary od prézentního a perfektního kmene rozeznáme pouze podle koncovek.

Pozor na tvary, které mohou mít více významů, např. dēfendī „být bráněn“ (inf. préz. pas.) a
zároveň „ubránil jsem“ (1. os. sg. ind. perf. akt.) nebo dēfendit „brání“ i „ubránil“
  * dēfendō, dēfendere, dēfendī, dēfensum „bránit“; statuō, statuere, statuī, statūtum „stanovit“;
tribuō, tribuere, tribuī, tribūtum „udělovat“