tSazoňi jazyka, filozofii vědy. politickou a morami filozofii, filozofickou literatúru a /foltere i IKhom se obrátil, ne kolegyně a kolegy z podobně zaměřených pracovišť knihoven a nakladatelství: pokud byste se mohl, podílel na obnově naši knihovny formou Munich a Časopiseckých dani. ozvěte se nám. Přestože velká Část produkce ústavního m FILOSOFIA byla rovněž zničena povodni, jsme schopni nabídnout k vý- .'.. i vydané tímto nakladatelstvím a případně zajistit reedici těch iež iiž ici'ou k dispozici. Můžete nas kontaktoval na adrese: Doc PhDr Vilém Herold. CSc Filozoficky ústav AV ČR Jilská 1 110 00 Praha í IhsekrQ Ionen. site.cas.cz tet. +420222220 124. tax +420222220 108 K etickým a sociokulturním koncepcím soudobého amerického neopragmatismu JAROSLAV HROCH Filosofická fakulta Masarykovy university, Brno Základni cíl léto práce vychází t äsili postihni tendence Filosofie k ľ ľi o myšleni Miiidohrlin amei it-kclu> iieapragmatisratt, a t" především v jeho etické a soeiokultumi (respektíve estetické) dimenzi. V léio souvislosti venuje tuto studie pozornost filosofii Richarda Roflyho Putnama a Stanley Cavella Podle mého názoru nelze etické a sociokuliumi koncepce uvedených představitelů neopragmatismu adekvátne pochopil, pokud je nehudeme analyzoval také \ kontextu vztahu ctična a esietiína, vlivů cvrop-skť hermeneutiky. ale i v hlediska lejicti návaznosti na koncepce an . transccndentálního idealism u (R W Emerson i.. i telu historiek«; souvislosti kladou představiteli: amerického neopragmatismu. í\ láäté I larold Bloom a Stanley Ca velí, velk-, ,: ■ ■ ,:ii..-. -■ ■ i-. i lověka / hlediska dialektického i ke sktiuviiosli niud(!lvlii> s*.ť 1j /ar.-ven -f ':.■;.■' slfcdkovanô - vyrovnáva s destruktivními moment) i mole zapadni společnosti, které ohruŕtiii lialši perspekliv \ euioanierickc nvili/aee Na n ti i projevy rcagit|c aiiicnck\ ncopraizmalismus -■■ životni zkušenosti.tltRla" ■ rllílají mn/iuisi ní-j.ikeli .nn ,■ os.ilMii -kušen lidského subjektu v úsilí o naplněni a sebet i S ■ ■ ■ ■ genstein) odrm'ial kom vůbec nezni své vitatm možností rozhodování, a / ioho důvodu se opět a opii Podstatná kritéria mravního fednänJ U .1 Deweyho byla ovlivněna etickými iifi\il\ koogregacionali»lĽ n xcio/'., ■. , i .'< V,\i skulcěnv íivol Deweyho ztělesňoval neúnavnou demokratiek" \ , , i ■>.'h1-i.ka služba, jak Dewej zdůrazňuje, lij), nt-niii/Ľ /ni n;] pres. ■„.■..-, r- . ,' ■;riiu vývoji a sebezdokonalovaní' individua, jedince i\elt) I'ihI'i' ILuľiIi.' u e\;.siii[Ľ lotiž taková ľihíIj jako pevné, ukončené, liniově já: ../ ňejslriktnéjäího hledisku je pni mrawu já (moral self) nemožné, ah> ziíslalo nehybným, stava »e něčím, a stava ve leptmi nebo horším. Zda vznikne ctiiosl. (kvf v kvalitŕ liateho stávání se (liecoming). Stanovíme si len či onen cíl, abychom jej dosáhli, avšak pravým cílem je sám růst. vzeslup íihr end is growth itself)"' De we} prdlo rozlišuje me/i dovršeným, ukončeným j.-ísivím a jásfWm novým a hybným, me/i statickým a dynamickým jé T'iio „vzesarpujifcí rozíiřujfci sc .1 mi nbozene |á" ide \ pľeil, aby se „selkalo s novými požadavky a příležitostmi, znovu se adapiu.jc a přetváří v procesu".1 Deweyho názor, že skutečné mravní Mi \ ítá iievvzknušeué situace, je v zajímavé shodě s údajným výrokem K Nielzscheho; ..Nikdy sc m ti í ncpovznáti výš. rief ■ -.mi hu jeho osud jestŕ /avede." Dewey ledy poraduje po mravní ■ hoptia poslihnoul amor fan (lásku osudu), a mohla tak utkuieŕnit ivou životní viih. kteia je individuu «ozena, ffmi předjímá koncepce peifckcíonísmu - soudobé neopragmatickc filosofii CuHncWiifldEdratdMli 1ounvt Spojený. lei pusu kterj sť logicko- idukcii .ici k analytickým koncepcím m suite sílící přesvSdĚenf, íe lby vůbec mohla reflektoval i přírodní skutečnosti na jedné lentaec tvůrčího filosofického ira americké ftlos. tnatismu Stanley Caveíl analy- iiĽpiiKli/i k lidskému kontextu, ztratí pak i kontext kterj by mu umožňoval porozumĚl vlasimmu b>ii a vlastním zájmům. Problém' ,"■.■ ■ textu nemají restriktívni kritéria, a tedy ani „žádné lmuty, které by mohly stanovil jejich správné či nesprávne používáni".'' Přibližné od sedmdesátých lei 20. slnleli se přitom stale \ ice zjím.i uk.t/ov.n. že analytická filosofie vzhledem ke svému mezinárodnímu charakteru, jakož i vzhledem k pQvodniími ideálu t/\ sjednocené \čd> iktery ti pochopitelné uni-el M'si například k malému zajmu o ol.tzky duchov ni tradice ,t národní ulen-lily) - nemůže přilit napoimvi pii ietem .lo/itseh sociokullumich problémů poleínosti, ivlääte pak při řešeni otázek kulturní a politické konii- ■ a OMorO UKíCs'fcxigrUSA.BBfcdwHiS nuity, respektíve celkového ji t kontextu soudobého filosof Výrazný zájem jati o prob jednoho i nejí) zni i nŕij hcrmenotilickchíi a pnstnioderitilin mvšlcní Rorty so především Itlií-i k Min m u t leide Leonu i .■ obdnhr .sW'i :".■ věd .1 dále koncepce dialogu, založená na svébytné dialektice otázk) b idj.....di V [11 Gada moroví Iťcric pí i/iun, ',"!■'■ 1 ' ,■ 1 ■ lilusolk k č her menení iky vůbec na formování gnoseologickýcb koncept j K Hony ho jo nepopiratelný. V tomto konteslu se ukazuje jako /cela uopudlo/eiiv n povrchní ná/.or, vyjadřován; ii ná> některými zastánci analytickí: filosofie, že „obdoby a an 11 liil.ío iiiľ/í Gadameretn a Konym jsou pouze slovní, a nikoliv obsahové", Například Gada menív důraz na ohňovom původního ľý/riamii kategorii" romitum sen\r a Bildung vo smyslu podstatného sepětí s it ry e noscu lo ľ k kého. cuckc'iu a osie-u k:1 h" je obsahmi analogický Rortyho koncepci rz\ ■ ■,l'i,i fcí I 1 ík ea ' mg philosophy), která zdůrazňuje moment solidarit; ,, záfow , .1 evzdi.....m. sebefomtujiď hledisko, které je založeno na tvořivém popeli nlosoliekeho myš hni Rorty přitom navazuje na (.ladamciovu uiiorjiroiaoi pojmu ic/rn.w aiimnwiis .eoloíické a zároveň spoleěen.sku-poliijcke kategorie, která v pojeti ■■.'■ sofa A -\ f" Shaňesburyho (1671 1713) byla ovlivněna jeho odmítavým sianoviskem ke strotic übstraktiiosii karteziánske racionality a pritom tchoprtosi solidarity s partnerem v procesu poznáni b komunikace, poliiDsii nebu společnosti, přirozenou ii.'iklotmosl. Mu * Mundúru, f Vmiw 1683. s <0 Mumea. O/naaa. TmtswHhaCaíBCIxinolLettivy » GrurtSiúvc tmel phlcwotsďiti «nmeiwuíi* 2 vyl raiiiľwí o Oo —-----rm- . 1- c •**• itv3,1 Zl-M PortoOnrrtilrloiíOtpltmiirJCřviíHiocri, J.Hans-GŕOrgOi.-! ho. jeho- hlosoiie /dŕira/ňovaki jií uvedení princíp zme-uvisejíci princíp) refawiMrnkce a .sociuímír,, ükiivismu. :pčti eticko a estetické dimenze filosofie, které odpovídá é ideové tradici \ dejinách britského a »nglo^merickího í (A, A. c. Shaftesbury, R. W, Emerson), bylo .1 Habermase, a to \ kontextu úvah o vztahu modemismu Ve své práci Dei philosophisch Diskurs .;, ■m graseotoQicfcých »oncípci H. BoityWa. ■. rlesuHgen ÍI°83) obraci Habermas pozomosi k Scriillerovc a Hegelové odmítavé rťí'lťM ceíc r if,'so i k- ke tradice ro/innn vycházej ÍĽiho ze siilijckiu. ledy (Milice. kiL-ľ.i /.iil-jňii IVMTirlcitl ■ • konŕi Kaniem. Taková koncepce rozumu nemele lotu uniknout schere terénem mu dilemám, kdy na jedné sírane ie lúlsi kriticky rozebrat (iivii.n aji.i |>n ivesy ■at'ijekiu. na drulic straní je však lakovalo kritika založena na vlastním rozumu subjektu." Tun, Ä- ie /amčřuicmé na individuálni sLihj.'kl. pomijriiie jn-ullt- Hakennase rede ke společenské fhigmcMai ad ,i rfroveů zabraňuje Rio ■■' i pluk m úlohu, kterou milo ii.> n,i K , ■. ■.; ■■■■■ i-i ■ ■ ■ ■ >.. ■ r i u.i ■ i i ■'..... \ \ . opozici vůli tradici sebestredto ■ - ■ vyivflfcj Hegel a mlad Sch II« koncepci uměni jakožto prnstfedkv, fcrerj umožňoval na...... U .1 ■ e dnoceni ■ qwleCDOsri. Podle Habermase lak i mf Schill H ■ ttripovali ideu komunikativního rozumu Práve jie-Ľ afickéhn p stihnout rozum nÍkoli\ 1 (ermtiiLvIi siihiek1'! r-, mčr> pofclas« kŕ filosofie k nap -■■-■ nediívĚfe nu vůbec. Vi vnl sebi acionilrdbo subjektu se proti představitel poklasické absolutní ■ .'utnu"''1 Habermas, kier; vnitřním vztahu mezí modernou a racionalitou ko ,.vstup do postmodern) ,1 charakterizuje Ni am t rac tona lni ..dcceriiroi.jrioii subjektivitu osvobozenou od vícch mezi poznáni ■ momeniu Nie tzsr heno estetici srnu vidí Haber-. návaznosti na hermeneutickoii tradici - kladen dúr.t/ n.i momenty rozumění a ko.......ikace „Komunikativní rozum je vyjidl ■ ■■ '■*i*i»xi&>aiD*xiumotMoat"*y tmivt LKiiľti CM» . ■■ ,.■■, ■ - ■ ..k odkry- by ľ. Člování raci on á lil iliii a iracionálního ■■ iak iika - ..vereine rétoriky*, kterou Estetika vv/nanincho '-.oiidohelit, představitele amerického nei'pragmatismu se tak i lasině nejakým zásadním a výrazným způsobem neodliäuje od estetiky Habermasovv. ľ líoruho například uepo/ormeme vliv nielřschovsky orientovaného esteticismu .1 svébytní estetik* telesnosti, které se projevily například v pozdním íilosolickem myšleni M Koucaulla. Tylo tendence by nepochybně Habermas označil za poslmodetni Rorly se především zajíma o takový typ literatury s hlubokým myslenkoi ym obsahem, která svou formální 1 obsahovou výstavbou odpovídá estetickým normám modemy Nepřekvapuje proto. íe je především inspirován díl} Marcela Prousta, Vladimíra Nabokova. George Orwclla a Mumm Kun.iery lín/hodně |sou mu lato literárni umělecká díla daleko bližší než například posimoderm uiidcie.iouiidová Ineratuta inspirovaná dadaismc.m, umělecké výtvory anarchistické postmoderny nebo hedonistický orientovaná díla americké populárni kultury v podobě -\cbvi.-,-., vyjádřené Formou pop music ve stylu rapu. Díla autoru, jako jsou ■■ ■ M. Proust, M Kundera, \ Nabokoi ,. G Orwell, oceňme nikoliv kvůli csie-■ ■ tköm dopto\;i.prar rnattcka fdo.soťic icds iisdute ,> 10/voi moi a ,■ ' .....no n lů udí kého .'iiiii.i .i kultury, pritom väak - na rozdíl od Son nmeri t kí hurnl les ice - se mi.,.'■ i o barmonizo' änl zájmů rflzných sprfecCi - ■ . . kupu ,'.ľ. ■ i Rortj programoví hledá adekvátní zpflsobj a formj praktici ti ■ ■ ■ ■■ r ee o nského angažováni ílovSka v soudobém svétl I e pil eMf od Halvrmssiiva n.i/oru. že ji' iřoha pokračovat » projel n mod i........nu ke všeolvené ouiancijiaci ;i pokroku, zatímco 'uhle.i pí, - ■ .u . w u ■].!, -ice ke k u I r unii' fragmenlarizaci V estetické dimen/, | i ľ n'u ; li ' i í m:is.. luk i liony usilují o osvojení výdobytků kultúrni (radia asiť na "i m vyíSfha stylu. Sil;i/i" se toll/ jcfin obsah přetlumočit do |.i.-\ r .1 - \ ■ ■■ ,i:isľ1i<> ži volního ^čr.i. ;i to pro.strediiiciWni prostředku hlr/kwh tr.it:it 1 kn'Kkc hcrmoncuiiky. K da Kim pŕedsi.o uchim s. >udohcln 1 .iírn-irt Kl-Ih ■ nt-iipi;is: ri!;niMiiLr lze hulil léí Hilary Puntema 1 ' 1926), kterj je především ovlivnfin tradici analytické filosofie, civ se výraznĚ projevuje icště > jeho km/e Ranou, Truth amiHistory ÍI987). Je však zajímavé, že se Hilary Pumám od přelomu osmdesátých a devadesátých Id 20. století i mnohém přibližuj« Rcrtybo gnozeologické koncepcí, která odmílá pojen j>o/narii j.ikc /uhra ví >l.i[.'.,i >t, /cel j nezávislé .. Pregnaornéje tmo Putnamovo stanot isko vyjádřeno \ knize Realism taň Face (1990), jejíž název, jak autot výslovně uvádí, byl inspirován koncepci socialismu - lidskou rviiři'" vůdčího pŕedsiimiele ľia/skcho jara Alexandera Dubčeka ..l'rvk\ lohn, cd ua/.ýiáinc jazyk' nehu .mysl', zasahuji lak hluboce do loho. co na/yvánic .skutečností', že samoin.i koncepce, která nás charakterizuje lakn .karrourah ' něčeho .nezávislého na jazyce', je od samého počátku osudové kompromitovaní Tak piko Relaiivismus. lak take Realismus. ■ ■ m způsobem, je neuskutečnitelným pokusem nahlížel na svéi Oilni- fřes mnohé výhrady k Ronyli ■ ■.■■'■ u-cpam můžeme podle Putnama „dokonce i souhlasil s Rortym v tom. že myšlenka, že existuje skutečný problém toho. jak je jazyk propojen se s vélem', je myšlenkou, pies kterou bychom se mrh přenést; ale neměli bychom se pře- ni přenášel tak, že bychom ■novu nešťastnou představu, že je li jazyk správně nahli/rn jako produkt evoluce, musejí býl naše výroky a verbalizovai ■ lení nám umožňuji pfeift. 1 WM* ■# i >VJ: farr »ú« IJM.Wity Pl«l Cídtlfillgi- \U3V,\ 1990. 5 JS • OIUU '-J-J--.. ■' Otru >. t*'!'" *"** 'f*ii.!i;y> mytbnía ji-rr v nt/eiKh patr Prito. Fíowf« NHUkUioUví Fin I I Z epistemokieicktlm hlediska ic podle Vuinama iádrem Jamcsnva a líewcyho prajimalisimi ..důr../, na převalili hlediska ěuiilc-le. Jcsdiíc- shledáme, že musin«: laujmoui iiiěiR- hledisko, použd urtitý .pojmoví systém,1 kdyä se zabýváme praktickou Einností, .praktickou ciniuisn" v nejširším slova smyslu. ľal ne mu/eme /armen ro/simviii n.í/.or, íe to ve skutečnosti není ./.piisoh. jak jsou Ve svých úvahách o eúce a demokracii rozlisuje Putnam dvi linie ugumen- laee. hnu sociální ;i hun cpiMemolni.nikmi ( Kpiast.llučiii i|ioi.'li, ,ir.......■■'.-. uř v sobe obsahuje sn.r.ii,, dimenzi, která se vztahuji k pospolitosti a je založena na jejích h..(lr.oi,;, h lain ivi-íiui dimenze argumentace je vsak doplněna l/v. epislemoloLiíckvui ovpiasedlnénini deniokiai ir. n.v ie /alo/eno na neopragmalickŕ Kvi. ř.c íilosolické a niciodoloiiické pojeli povnání - -leině lak jako pojeni skutečnosti - vydiá/i / ná/orii. které pospoliuisi filnsntu a vědců považuje za pravdivě. Putnam ve své knize Renewing Philosoph} (1992) -. teto souvislosti zdôrazňuje, l/t „demokracie neni pouze jednou 7 forem společenského života mezi jinými |...j, nýbrž základní podmínkou plného uplatněni tvůrčí inteligence při řešeni sociálních prohlěmii" 'J Putnam se ledy ne/aměňijc pouze na epistemologii a jeho vlastni úvahy o etické problematice, opírající se o podnít} amerického pragmatismu a neopi a e mat is mu, se zabýA aji pfedevsím > /tahem me/i ilea,. \ rat if b morálkou. Pokud, podle Putnama, nebereme ohled na individuální etiku týkající se toho, ÍĽii: máme lít, pak to neznamená pouze drobný nedostatek vzhledem k teorii etických základu demokracie ■, -. í -1 ,\,..,..laa chsbu, která můia podlomit .cK de-mokratiekv system. Putnam v této souvislosti poukazuje na lii základní kon- cepce rovnosti 1 západní kultuře před nástupem moderny, kteri jsou odlišné od moderní, novodobé koncepce rovnosti Vytvořené Kaniem Tyio tii koncepce l/c charakterizovat tfinio způsobem: 1. Udsl v sobě máji určitou mravní dimenzi a vzhledem k ní jsou -1 vltchm lidé rovni, bez ohledu na 10, jak jsou si nerovní ve svých schopnostech, výsled společenském přínosu a«L ľ Dokonce 1 n. kieři jsou nejméni ;i jejich? přinos společnosti je ten nejmenší, si zaslouží Setu V Stestí nebo utrpení kaídého z nás má stejnou mravní důležitost V těchto třech tradičních koncepcích, jak Putnam zdůrazňuje. Jiodnoia rovnosti - i s individuální svobodou a nemusí být * rozporu - různými druhs toudiuv r« Urn, faces a> "eaísm La Sa«e. OpwCwíi '967. s BJ osmu".-' Snadno si můžeme představit loialilnl teokracii, která bj definovala uvedené druh) rovnosti » leininuvti I i ti ski1 přiro/enoMi slvoŕené k ohr.i/u . ředí tun. /e (»im l.vln [onus rovnosti d.iiis ml Holin, /arové n In- l.ikoi .i koncepce omczos.il.i iiWriosri .irimnniuiiilio lidského ledn.hii ria podklade !c/c, . renin [•■'.'ski charakter lulskc [liiriveilosri, ..pi,its s učením i> spáse ■:- blaženosti, h> iieuirl hvl ri.inišosuii nějakým piolamiiui. svetským principem svolil Ol-dobné s; však jíĽtilt- ľulii.imr.i mú/emť predstavil i nějakou sekularizovanou totalitní společnost, která h> stejně i.ik omezovala svobodu .. -. -.iu.ril.1 rovnost I ■ ■■:■ ■■'.ľii njia.'ľiosii 11:1 u.idicc amerického individualismu a Irans-crndentálního uíealrsmii /diirařňujc Putnam, že to hyl právč Kant. který - na i-o medených koncepci, kterc In mohlv by i spjal) i s nedemokratickými autorita U vri im i systémy - vytvořil radikálne novou koncepci pojmu do nehol byla vŕlenŕna i svoboda. Autonomic lidského suh[ekiu wbodni vôle a aktivita našeho r n/u nm Koncepce autonomie efovéka pritom pod/c ľimiarri.i ■■ solv obsahuje tuto důležitou myS' ■.: také t lom, že nemáme žádné znalosti o nějakém ; n :k\ j lidské ši,'mi Abstraktní ružu m loiiž nemůže derer ľ icho wv.ihrnujiVilio cíle človeka, o klerý bychom měli vJicfni miloval " ' Naše wilha lohn, jak mann' žíl. není proto předurčena nebo omezována jakoukoliv přtrdcm známou podstatou lidské přnozenosti. zraloílf podstatného charakteru štěstí .1 snu-.ln Irdskélio /t\nta kíoval sami sehe luv pícdcin .[.meh" po'iulálu. co je -'■. I ■■. Slováka, právě lakové uvarování se stává nej- bodnoml Naše reflexe vztahující se k 01.1/c mime ■ ■■■/!■ ctnost, uyhiž lake iiejsy/naninějíi tne V souladu s pragmatickou tradici nezkoumá ptoio Pumám dem. > iko K Rony a S. Caveli - z hledíš! j hi/ jako ciiiky idr.il. lei. ■ ■ il Jti I fie ,1 ke kterému se m m vidy, nýbri svou vlastni individuálni «Ja je dobré, /•■ by nikdo mé! udélai um ti \i Hilar) Putnam, konám lub Fi ného vedeckého ■ faktu, jakkoliv velkoryse bychom chápali smysl termínu .vedecký'.■'■'■ V této souvislosti p.ik pinií, že pokud budeme definovat rovnost v termínech svobodného přemýšleni o mm. j;ik /.n. pak jakékoli kladení mc/.i tomuto svobodnému mySleni ohrožuje podle Putnama nejen demokratický požadavek svobody, ale i rovnosti. A kdyby etika byla spjata pouze s problémem socíálnOio pit 1 jehož výsledky by vedly ke stanoveným poznatkom, určujícím, jak správní vésl svůj život, pak by neexistovala žádná svoboda pro jednotlivce, aby se mohl m/liodiiout. kým se má stát. Dalším významným představitelem současného amerického neopragmatismu je Si.;„:,\ Caveli 110-26). Ten má též zásluhy na tom. že v aoglo-americké filosolli byla obnovena kontinuita s domáci tradici iraiisceudcniálního idealismu. který zdůrazňuje nezávislost a nonkonformisrnus filosofické osobnosti a v souvislosti se svou panteistickou ontológii klade důraz na sebepfesahováni ElovSka. CavcII studoval v Oxfordu, k jeho učitelům patřil také J. L, Austin. Nyní je profesore m estetiky a obecné leone hodnot na I kus tirdu. Patří k těm americkým postanals-nckvin filosofiím, kteří usiluji novým způsobem odkrýt spojující momenty mezi angloamerickou u kontinentálni evropskou filosofií. Ve svých etických koncepcích - v některých aspektech ovlivněných filosofii K I »i-M.......1 H. Pascala - vychází Caveli / hluboké reflexe skepticismu. Ca- vellova filosofie nechce od skepticismu utíkat, naopak usiluje být prase taková aby se mohla tomuto nebezpečí skepticismu otevřít. Jeho filosofie 101tí shledává nasi každodenní existenci zabydlenou skepticismem. Skepticismus vsak není podle CaveĽa něčím, co „má být překonáno v tom smyslu, že to bude odmítnuto, nýbrž je znakem toho. co Emerson nazýval .lidskou situaci'".'" \ Ki'iiti'Mti těchto úvah využívá Caveli původní existencialistickou a hermeneutickou kategorii situace (s nti předtím pracovali například Ka a Malis Geors vi.idamer'k vyjadřující jak umístěni člověka dodá::,' --.sč-u. lak 1 angar-ovitnost lidského subjeklu * úsilí o :■ 1 eil je Zřejmé, íe se Caveli pokouSI poskytl ■ ■ ding) nejen etický, ale t . 'i.iiaktei. s s sním 1 ic: 1,1k konečnost, tak 1 potenciálnu lidského býti do budoucnosti. -. -. i-.vnu sn. Psiinam. H . TheMaHj Faepsořfts^-s--"Cívoll.S . Phi/osůpUrcjt Pjísají! Wtígent »m, Emsiswi. Ausbfl. Oe rríi t o. s 120 Kujnuav Fttmfg,R..a>mn»S5 Civotl St» foatís ol m Ctoim oi Raison In CavcV.S .Pnixophaii Passages Wogertsltn£ntisai.*iisfiViriiM.ca. ■ kos) ..........evrels cestu novoväfcé filosofii DescartovS, v ,„/ je Stovek f....■:::. ..I....II, - pochybnost/. Aviak Wittgenstemova Filosofická ikou- viasulí hodnotu podle Cavella právě \ nun. ž.c neusiluji o konečné ľil.isofickú nad skepticismem.1* Svť pojen skepnci.sínti lormnloval Ca velí |iŕ n- «'č [U;ici Musi We Mean „Domníváme se, fc skepticismus musí znamenat. ře nemůžeme věděl, zd« svět csr.Tiue. .1 tudíž můžeme d»|íi k záveru, ře snad neexistuje (závěr, ke kterému se néttteřl hlasl - obdivem, a jíní se strachem). .Skepticismus tedy naznačuje, že poněvadž uculujeme vědět, zda svěl existuje. ..mi Uohoío svéia) iiemíiže uiil pru nás funkci poznání. SvĚl má hýl tiíccprtiviin. přítomnost jiných vědomi by neměla hýl poznána, nýbrž uzná- Práví i- tóro historickí souvislosti klade Staute) t zavelí veiký důraz na proces sebezdokonalováni 11 sebepFesahovánf člověka prostřednictvím dialektického přístupu ke skmeěnosti soudobého svŕta. Z hlediska oniolncicko-gnosealo- eického proto Cavoll odmítá myšlenku nezpochybnitelného zakladu. Slaví se lo- názoru. že filosofickd myšlení je charakterizováno zakládáním . i, íe můžeme například založil morálku mi m/umu ucho na vášních, tpoíecnnsi na smlouvě, védu na transcendentálni logice a jazyk na formalismu pravidel, ftroti pojen zakladl' jakožto lakehťM dna. dále již neprostupného, ' avcll s souladu s I/.iihtm lilovou di;ilcki řekou onlolojiij svébytný po- -.-.. nacházeni se \/iin/i/it;í.~' F'tul vlivem Imi>l-j"-.ihi;i chce C.avell ■ ■ Uiiii/iiií-) /áio ven znamená leZI, Že náhodne, kuním-..... . n ■ :l m.viüi v nutném a ..zároveň nutne v naho ..■ i>h|i'w>\ailllll n,r- . !■■ obdobní iato R W I * WOgenmei, Emerson. Xiaim. Ownfla. c a s 119. Vt StyCMxtlge. Cjmócdje Umumy Piu» 1969. s 3M ■ inspirace u Cavella je 1 zde zřejmá - u Entereona je :.>■... ivSi / hlediska iimolo;.n.-keh(i pojimán |ako dynamický, pkualitiii. spontánní, promůňuiící se obdobní, jako se proměňuje v neustálém vzestupu a sestupu život člověka K lepšímu pochopeni těchto Cavellových (a Emersonových) úvah můžeme lež. uvést známý výrok Hérakleuův ve zlomku B 30'. „Cesta vzhůru a cesta dolů jsou lotr/.""' Zároveň je však pro Entersona a Cavella HéiaVleuos inspirativní jako tviiice hlubinné uictaloiv pro duli." Právě \ tomto duchov-níni kontextu se Cavcllova filosoťicka aut ropo !oľi c pokouši vyrovnal , dcslnik-ti Vitími 1110 me ni v v životě 'a padni společ 110-11. které ohrožuji daß! perspektiv) curoamerické kultury, orientované na princip výkonu a konzumní /.působ ;■ s 1.1.1 Dalším důležitým tématem Cavcllova filosofického myšleni ie piohlcm ■.nnria.c americké demokratické tradice do Soudobého ÜVQia, která by v.ak neměla překážet potenciálním možnostem seberealizace EtovSka Právi důvodů Cavell rozviji tradici mravnihii perlékcioinsmu. vveba.'eiu'i i ttio-ohe li. W. Emersona, Emersoitu\ svébymj partteismus, zdůrazňující '■■ i ■ ■ * aornlty přiwsotowwdt) "tiliVi **""1TffT 1 T* * Srv .Pupiví ttaus do souvislosti nsyerw, (090s a tudun (Ntibmu) Henktems. 1..) 04 Hi rom*mi psyche siata NuOma Níí :namy poiem Wuík™ wyct*1?* 10 "V*** Kin» Di ■ i-rnmiiC a JI j.Sn>ar«B>*i NwíuoN"i»sn»."«***«' 30 J*rt>5i«v Hfocn . '/awn: ii-slll/L- ■■ "i.íAw (o [L- tu iviíekeioiiiNiiius.' Inko odpo- í a.i h>lo nephiKlnriši 1'iiin.ii / ( ji.'lli'Ni kmín Ctviiliiiťnx Handsome ■ Ji tpticism f 1990): ..IVe ■ úplného nesouhlasu, nespokojeno* n se sihh'íi.s . [uje nejen jejich pouhou reformu, nýbri nans- : .1 před tmi všiin proměřili íi'tw s.ini.i " pertekcioinsmii« i<- ue-numô LlúlcíitJ pro íivOl demo- ■ . bytnj pro kritiku demokracie zevnitř, ■ ■ ■:. ké, sebezdokonalujtei -ľ osoPim.ii. kiete mnhoij neilépe suneme spokojeni s insiiiueemi demokracie, s jejich vidy nedokonalou spravedlnosti ľerfekciomsnms je pinlle ľiivella nul r a > laké prnlo. ;■ isou pouze iak silné a äčinné, jek nsíinue poiižn.iii .1 kmi/uii. Pícdnosmi /ujem ■ p.....m kone ipován vnája- ■ • . . '. III. Ji I selV ■,; zrejmou obdobu í Jungo\ j 11. ■ ■.■ 1 i.Iku. íe proces indi' idua ■ ■...'-.: ; ■ : ■ : . ■ fCktivumu charalcu risi ■ ■ proMredoi.- . ■ ■ IVl'1 pro druhé '--■ ..'.'n.nli n,i některé pudné!) utiiier pnodovr . m .m v/[,i|i individuálního .;; tni subjektivity, nýbri iniiiii 1 1 iiimm/1 l.i-t ■■ i) !.i hun: zdrojem iil.'-." ■ ■ ho zkoumáni \J■ O dobru ti spravedlnoM pro vštehn;. i .1 těchto vlastností, jemu jde o hlubokou, podstatnou integ ■ . ■ . ■ 1. Perfektion 1 st.i nikdj nebude spokojen pokud existuji- i.ikákoli» nesprjuedluosr. .1 istJtucfm, íe nekonají lep ■■ uöml sebe 2 Pertckcioiusmiis 1 e nutní ■ l',,! ■ instituce opírají isou pouze do té mít) silní" ■ které těchto instituci ny ;....- . . Zárukou existence deiiiokialiekveri osobnosti ■ iimeniai-i přitom Cavell rozviji na podktudí kritik) Ra které n \ podstate chápe jako SleJ .1 postupů i'ii > j konávánl spw 1 : rfekcionismus je ik-.i. mol i,11 risuiin.-nin.il i s mi] navazuje na I>e»-eyho demokratickou etiku svébytného individua, tzv. Etického já (eihictii self), jehož ideálem je neustálý vzestup a sebezdokonalování. Etika sebezdokonalováni i ■iclf-perfcrtitw) považuje spoko-nŕjaké stabilní množiny konecrtvch cílu ktete t>\ mohlj limitoval náS mravní vývoj. Obdobní jako Dewey, i wáa ivr.....Eraereonem. Cavell vyiváfi svou koncepci dynamického t. .■■ ■ ".■ ■.."■ »■■■■imti .-. 'e/amĚruje na své zdokonalení, umožňuje i /lep- n sp- ■..". i- \ ' pnaico. Přitom je zřejmé, že v Cau-ll.o. J..'i. i ■■■ i j.Mvi lir/fl se projevuje jistá analogie s koncepcí úplného l .■ ■•■■■■ ' (Selbst) C, O. Junga: „Úplné bytostné Já re (aké cílem žiium. m ne: ;c nc|uplnč)šun vvra/eiti tc kombinace osudu. jeř. |e označována pilko individuum." .. Ke/ urči (osli. cclosii ;i /r.iní .se žádná osobnost neprojeví." [,..J „Osobnost se totii nikdy nemflíe rozvinout, aniž sr člověk vědomé ,1 s vedomým mravním rozhodnutím /voli \-h:i>i: . cí/jí."" Svou koncepci láství. to, že máme sehe sama pmstŕediucivim imveh. spojuje Cavell s metaforou odevzdávání .se nás samotných druhému v podobě řečové komunikace Zde přitom Ca vel I klade diira/ lak n.i n.ií lidsky Ilias (r™ c i. rak i na jej doprovázejíc/ dech t.hrcnltň Pii mm neopomíná /dma/mí. ŕe .akcii \i- sanio/rcimč siarobylým obra/em duše ucho jastvi u,-!ji..... Cavell tak uvádí enoseologicko antropologickou dimenzi své ncopraj.'.ma ticke filosofie do kontinuity s filosofickým myšlením R. W. Emersona. které v návaznosti na lieraklei la ztotožňuje pravdivé s hlubinným a c ha; ť pravé po/lián: iako vplynuli duše se svétem.'1 Zároveň je Emersonova filosofie pro Cavella nesmírné inspirativní svým dúra/em na nadčasový charakter osobnosti usilující o sic sebrzdnkonulerii a osvobozené od konformismu a konvenci, jakož, i svým přesvrdč: ■ statném sepětí filosofie se Kbepoznáním člověka. Přitom Cavellovo zásadní zdůrazněni kontinuity amerického neoptajimatismu s inspirativními prvky Fímcrsotiova panteismu a paripsydíismu ukazuje. Že pro soudobý ameríťkv neopiatíuiaiismus - i návaznosti na praeai.....ckou filosofii W lamese a j Deweyho - termíny duše a duiitovno.st nc].sou okrajovými poj- °Junn. C G. £Ms™*mŕH)ŕ»rf*d.c[l.[. 315.59. *Cm* S. Pr-y-'.- .......... /.„....., /..-..„■;., , ■] :. 1,1. hl::..... :,,-, m mivftó*n Hum ami t wcM, neoní psýchí jen sobé nejbliie oŕiBNíral .cMadnému ctecnií - päyrtten /namens dýchal «oni Crm» Jan ttmy OAomý r«)aMiM te&ii«tio vydaní tCai* Ptoea*. Brno. Naklsc)»wl5tvi' Tornáíc aa. ■■ ■ " .PloBttm oonovtm cnanattv IVÍB í .ŕi» lua» múre Cýl ieäfn /novuifo.'enrm ((nie ■ |.,] .Hljtwia vtíS r« Nub™." immun B w.řuti« In BifcMy.S.Berny,« C..long.E H «*.>. Tlie Ameixjn T'itttlial m ttM»tute W i Braorora utrtor Hř.ío* W w Notion »mi Company inc I9ff,s 1034 SUMMARY icio-cttltural and ethical conceptions in contemporary American neopragmatism arali /.cd . The Ihi Kl pa ,h= phik isophv o f S. 1 moral peifeclior nlnl.....ľ l.-alis USUI rural coi cepmins in itie nco-pujiniaiisi 'avell At the beginning ul'llii- has been influenced bj lohn ion oj a dynamic sell thai is ,"/ii/mupNY arc Thci.n inh pan ol this Essay deals with paid to his concepa "1 seepücism jiiJ i anicli : the influence ■ 1 ZUSAMMENFASSUNG Zu tlen ethischen mul soziokultitrellen Konzeptionen des amerikanischen .Xctipniiiiiiatisinim der Gegenwart 1 Vi Artikel bCM-liiiltijM suli mu den edu-.lH-i.....d •n/iiikiilliii eilen kou; cpi mní n der : -i .| ■;.,:■ i ;■..,' i'-i lie a nhiliisuphie lin li.ľil li eil ys. I lil,in I'm n.im- .«id S umlč s ■ icjuiiu dieses Ants.il/e~ /eii'l dei ■div« aiicli. das- die neopi.lai 51