* Metodologie Berkeleyho idealismus vol. 3 Co s textem? —1) Četba —2) Parafráze —3) Rekonstrukce argumentu —4) Hodnocení argumentu Parafráze – identifikace vsuvek —Cíl: odlišit podstatné od nepodstatného —Nepodstatné vynechat, podstatné ukázat — —Typy vsuvek: —1. zarámování: místo, zdroj, časové údaje, souvislosti aj. 2. pozadí: věci, které možná nevíte a které by vám mohly pomoci při porozumění textu 3. lingvistické aspekty: definice, překlad 4. nepodstatný detail 5. opakování 6. ilustrace (jakožto jistý specifický druh opakování) 7. oživení: humor, zdvořilostní vsuvky aj. Příklad —I když na celém světě, zdá se, převládá názor, který je totožný se záměrem přírody a Prozřetelnosti, že totiž účelem spekulace je praxe nebo vylepšení a řízení našeho života a konání, přesto jsou ti, kdo se spekulativním disciplínám věnují nejvíce, většinou jiného názoru. A vskutku, uvážíme-li snahu, kterou vynaložili na zatemňování i nejjasnějších věcí, nedůvěru ke smyslům, pochybnost a rozpaky, abstrakce a jemnůstky, které se objevují už na prahu vědy, nebude se zdát podivné, že si zajištění a zvídaví lidé dávají záležet na neplodných disputacích, a nesestupují k praktickým otázkám života ani nečerpají vědomosti v potřebnějších a důležitějších oblastech poznání. — Příklad Výsledná parafráze —Jelikož je věda už od počátku zatemňována nedůvěrou k nejjasnějším věcem, ke smyslům, abstrakcemi atd., věnují se schopní lidé ve spekulativních disciplínách neplodným disputacím místo důležitých témat a orientování životní praxe. Pravidla pro parafráze —1) Necitujte přímo z textu, snažte se používat vlastní slova. —2) Myslete na to, co by vaší parafrázi řekl autor textu. —3) Nepřehlédněte ironii či sarkasmus. —4) Rétorické otázky parafrázujte jako prostá tvrzení. —5) Klišé a rafinované odkazy či hříčky parafrázujte přímočarým způsobem. Hledání argumentů —Je mezi hlavní tezí a vedlejší tezí vztah podpory? —Jaké jiné typy vztahů známe? —[P] podpora: Dynamit vybuchl samovolně, protože s ním nikdo v posledních dnech nemanipuloval. [Vk] vysvětlení pomocí kauzální příčiny: Dynamit vybuchl, protože ve skladišti vznikl požár. [Vm] vysvětlení pomocí motivů jednání: Odpálili dynamit, protože již měl prošlou záruční lhůtu. [Vú] vysvětlení pomocí účelů jednání: Odpálili dynamit, protože chtěli otevřít sejf. [Dk] kauzální důsledek: Dynamit samovolně vybuchl a zabil šest osob. [Di] důsledek usuzování (implikace): Dynamit samovolně vybuchl, takže již musel mít prošlou záruční lhůtu. [Z] zpřesnění: Dynamit vybuchl, ale zvuk výbuchu byl zvláštně zastřený. —Vysvětlení pomocí motivů jednání: — Jelikož je věda už od počátku zatemňována nedůvěrou k nejjasnějším věcem, ke smyslům, abstrakcemi atd.,… — — —Teze: …věnují se schopní lidé ve spekulativních disciplínách neplodným disputacím místo důležitých témat a orientování životní praxe. — Náš případ —Podle běžných principů filosofů nemáme jistotu o existenci věcí z toho, že jsou vnímány. A učíme se odlišovat jejich skutečnou podstatu od té, která spadá pod naše smysly. Odtud pramení skepticismus a paradoxy. Nestačí, že nějakou věc vidíme a cítíme, že ji chutnáme a čicháme. Její pravá podstata, její absolutní vnější entita je přesto skryta. Neboť, i když je to jen fikce našeho mozku, prohlásili jsme ji za nepřístupnou všem našim schopnostem. Smysly klamou, rozum je nedostatečný. Trávíme život pochybováním o věcech, které jiní lidé průkazně znají, a věříme věcem, kterým se posmívají a pohrdají jimi. —Vedlejší teze ve vztahu podpory: Z principů filosofů pramení skepticismus a paradoxy, jelikož tvrdí, že nevnímáme pravou podstatu věcí. — — — —Teze: Pravá podstata věci je fikce našeho rozumu. Rekonstrukce argumentu —P1: Pravá podstata věcí je nezávislá na našem vnímání. —P2: Pokud je pravá podstata věcí nezávislá na našem vnímání, pak to, co vnímáme na věcech, není jejich pravá skutečnost. —MZ1: Nevnímáme na věcech pravou podstatu. —P3: Pokud nevnímáme pravou podstatu věcí, nemůžeme si být jisti ani jejich existencí. —MZ2: Nemůžeme si být jisti skutečností věcí – tj. jsme skeptiky. —P4: Skepticismus je nepřijatelný. —Z: Je třeba odmítnout některou z premis. —Podle běžných principů filosofů nemáme jistotu o existenci věcí z toho, že jsou vnímány (MZ2). A učíme se odlišovat jejich skutečnou podstatu od té, která spadá pod naše smysly (P1). Odtud pramení skepticismus a paradoxy (MZ2). Její pravá podstata, její absolutní vnější entita je přesto skryta (MZ1). Přitom je to jen fikce našeho mozku (HT). —P2, P3 a P4 jsou implicitní, Z je proveden pomocí HT, čili napadením P1. — Další text —Co je náplní pojednání? —Zjistit, jaké důvody a principy způsobují naši zmatenost. (mimochodem, již to bylo naznačeno v předchozím argumentu) —Jaké jiné práce jsou v této souvislosti podstatné? —Pojednání o principech lidského poznání (1710) —Esej o nové teorii vidění — Cíle pojednání —zničit ateismus a skepticismus —zjednodušit obtížné věci —vyřešit obrovské obtíže —zrušit zbytečné části vědy —využít spekulaci prakticky —přivést lidi k zdravému rozumu (toto je třeba zdůvodnit, co se tím myslí, a proč je to dobré) —- je to totiž příjemné! — Závěrem —Metoda: —Co nejpřísnější užití logiky a naplnění pravidel odvozování —Má to vůbec cenu dělat, když si to zase přečte jen pár lidí? Co z toho? —Mohlo by se podařit zvýšit popularitu vědy (ta upadá s neúspěchy), odstranit skepsi, definovat dobré a špatné, redukovat principy přirozeného náboženství na další vědy, a tím pádem zajistit ctnost a ochránit náboženství před útoky. —