Nahodilost a nutnost v TLP
PH0288 Tractatus logico-philosophicus
20. 4. 2010
W. komentář k § 5.552b
Z rozhovoru s M. Schlickem, 2. 1. 1930:
,,Jednou jsem ve svém Traktátu řekl: Logika je před Jak, nikoli před Co.
Logika závisí na tom, že něco existuje (ve smyslu, že tu něco je), že existují
fakty.
Je nezávislá na tom, jak jsou fakty uzpůsobeny, na faktickém bytí.
To, že fakty jsou, nelze popsat žádnou větou."
,,Ich habe in meinem Traktat einmal gesagt: Die Logik ist vor diem Wie, aber nicht vor dem Was. Die
Logik hängt davon ab, daß etwas existiert (im Sinne: etwas vorhanden ist), daß es Tatsachen gibt. Sie
ist unabhängig davon, wie die Tatsachen beschaffen sind, von dem Sosein. Daß es Tatsachen gibt,
das ist durch keinen Satz beschreibbar."
(Wittgenstein und der Wiener Kreis, s. 77)
Nahodilost a nutnost: 5.634
,,Zkoumání logiky znamená zkoumání všech zákonitostí. Vně logiky je
všechno náhoda."
,,Die Erforschung der Logik bedeutet die Erforschung aller Gesetzmäßigkeit.
Und außerhalb der Logik ist alles Zufall." (6.3)
,,A priori pravdivý obraz neexistuje."
,,A priori wahres Bild gibt es nicht." (2.225)
,,Předmět je to, co je pevné, trvalé, konfigurace je to, co je proměnlivé,
netrvalé."
,,Der Gegenstand ist das Feste, Bestehende; die Konfiguration ist das
Wechselnde, Unbeständige." (2.0271)
Metafyzický subjekt a etické
PH0288 Tractatus logico-philosophicus
20. 4. 2010
Metafyzický subjekt a vůle
Filosofické Já (metafyzický subjekt) chápe W. jako vůli:
,,Představující si subjekt je zřejmě prázdným bludem. Chtějící subjekt však
existuje.
Kdyby nebyla vůle, pak by ani neexistovalo ono centrum světa, které nazýváme
Já a které je nositelem etiky.
Dobré a zlé je bytostně jen Já, nikoli svět.
Já, Já je hluboce tajemné!" (Deníky 5. 8. 16)
,,[...] Vím, že tento svět je.
Že v něm stojím jako moje oko v zorném poli.
Že je na něm něco problematické, co nazývám jeho smyslem.
Že život je svět.
Že moje vůle proniká svět.
Že moje vůle je dobrá nebo zlá. [...]" (11.6.16)
1/4
Subjekt jako ,,nositel etického"
,,Může existovat nějaká etika, jestliže krom mě neexistuje žádná živá bytost?
Jestliže má být etika něčím základním [etwas Grundlegendes]: ano!
Jestliže mám pravdu, tak k etickému soudu nestačí, že je daný svět.
Tento svět pak není o sobě ani dobrý, ani zlý.
Protože pro existenci etiky musí být lhostejné, zda-li je na světě živá materie
či ne. A je jasné, že svět, ve kterém je pouze mrtvá materie, není o sobě ani
dobrý, ani zlý, tedy ani svět živých bytostí nemůže být o sobě ani dobrý, ani
zlý.
Dobro a zlo vstupuje až prostřednictvím subjektu [durch das Subjekt].
A subjekt nenáleží ke světu, nýbrž je hranicí světa. [...]
Jsem si vědom totální nejasnosti všech těchto vět."
(2. 8. 16)
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
Jak se subjekt vztahuje ke světu?
Metafyzický subjekt nemůže působit na svět jako souhrn faktů, neboť
neexistuje žádná nutná (= logická) souvislost mezi metafyzickým subjektem
a světem faktů. (6.3, 6.37)
6.373: ,,Svět je nezávislý na mé vůli."
6.374: ,,I kdyby se stalo vše, co si přejeme, byla by to stejně takříkajíc milost
osudu, neboť není žádná logická souvislost mezi vůlí a světem, která by to
zaručovala, a předpokládanou fyzikální souvislost přece nemůžeme sami
opět chtít."
6.375: ,,Tak jako je pouze jedna logická nutnost, tak je také pouze jedna
logická nemožnost."
Subjekt působí na svět ­ na jeho hranice.
Ale díky čemu/komu? (6.374, 8.7.16)
,,Jestliže dobré nebo zlé chtění nějak působí na svět, tak může působit
jedině na hranice světa, ne na fakty, na to, co nelze jazykem zobrazit, ale
je to možné jen v jazyce ukázat." (5.7.16)
Resumé: Co je metafyzický subjekt?
Metafyzický subjekt, filosofické Já:
nelze popsat (= není faktem) (5.631)
jestliže není faktem, pak není ničím ve světě, nemůže tedy být ani
tělem nebo duší (5.641)
přesto o něm lze cosi vypovídat v ,,nepsychologickém smyslu", není
totiž (zcela) mimo svět, nýbrž je hranicí světa (5.641)
metafyzický subjekt je zároveň vůlí ­ působí na svět (6.43)
nikoli však na fakty, nýbrž na hranice světa (6.373, 6.43)
vůle je nositelem etického (6.423)
dobro a zlo jsou ,,predikáty subjektu, nikoli vlastnosti světa" (2.8.16)
,,Vůle je zaujetím postoje subjektu ke světu." (4.11.16)
§ 6.4 a typy vět v TLP
Tři typy vět v TLP:
nesmyslné: unsinnige (věty filosofie, etiky a TLP; 4.003, 6.54)
beze smyslu: sinnlose (věty logiky, 4.461-4.4611)
smysluplné: sinnvolle (mohou být pravdivé/nepravdivé 4.064, 4.2,
2.222; jsou to empirické věty 4, 4.11, 6.53)
,,Tautologie a kontradikce nemají smysl [G: postrádají smysl]."
,,Tautologie und Kontradiktion sind sinnlos." (4.461)
,,Tautologie a kontradikce však nejsou nesmyslné; [...]"
,,Tautologie und Kontradiktion sind aber nicht unsinnig; [...]" (4.4611)
Komentář k § 6.42
,,Je-li něco dobré, pak je to i božské. V tom je zvláštně shrnuta moje etika.
Nadpřirozené může vyjádřit jen nadpřirozené."
Wenn etwas gut ist, so ist es auch göttlich. Damit ist seltsamerweise meine
Ethik zusammengefaßt.
Nur das Übernatürliche kann das Übernatürliche ausdrücken.
(10. 11. 1929; VB S. 454; Rozličné poznámky. Praha: Mladá fronta. 1993. s. 12)
,,Považuji to jistě za důležité, že tomu všemu žvanění o etice ­ zda-li existuje
poznání, hodnoty, zda-li lze etické definovat ­ učiníme přítrž. V etice vždy
dojde k pokusu říci něco, co podstatu věci nevystihuje a ani vystihnout
nemůže."
Ich halte es für sicher wichtig, daß man all dem Geschwätz über Ethik ­ ob es eine Erkenntnis
gebe, ob es Werte gebe, ob sich das Gute definieren lasse etc. ­ ein Ende macht. In der Ethik
macht man immer den Versuch, etwas zu sagen, was das Wesen der Sache nicht betrifft und
nie betreffen kann." (Wittgenstein und der Wiener Kreis, s. 68-69)
Štěstí a etické (6.43)
,,Stále znovu se vracím k tomu, že jednoduše šťastný život je dobrý,
nešťastný zlý. A když se nyní zeptám: ale proč mám žít právě šťastně, tak
se mi to jeví samo od sebe jako tautologické tázání; zdá se, že šťastný
život se odůvodňuje sám, že je to jediný správný život.
Toto všechno je v jistém smyslu hluboce tajemné! Je jasné, že etika se
nedá vyslovit!
Mohli bychom však říci: šťastný život se zdá v nějakém smyslu
harmoničtější než nešťastný. Ale v jakém?
Co je objektivním rysem šťastného, harmonického života? Tady je opět
jasné, žádný takový rys, který by se dal popsat, nemůže existovat.
Tento rys nemůže být fyzický, ale jenom metafyzický, transcendentní.
Etika je transcendentní." (30. 7. 16)
a)
b)
c)
d)
e)