206 že jest ladowäny; jest przy tym mlody, przystojny i inteligentný. W Polsce wszystko juž wiemy o takim facecie: kógóž stač na yacht, samochód, wycieczki; nie mówiac juž o tym, že ladná žona tež stanowi problém, kiedy czlowiek si? goli i ma zamydlone oczy i kiedy w mieszkaniu siedzi kolega z wojska, który chce jq, nam podcrwac wíasnie wtedy, kiedyv my^tabo widzimy, co si? dzieje. Jest to w každým badž razie okresíona p'óstač dramatu: ewaniak, zímny; ýachtu i samochodu nie przyslali mu kuzyni ze Stanów, ale doszedl do tego droga, wlasnych kombinacji, o których myslíc widz pblski doznaje uczuč zazdros'ci i pogardy w stosunku do samego siebie. Ten sam film ogladany przez widza niemieckiego byl odbierany w sposób zupelnie inny: mlody, dobrze wygladaj^-cy dziennikarz, posiadajacy samochód i yacht nie jest przed-miotem nienawisci, lecz uznania: widocznie wykombinowal to wszystko wlasnq glowa^ wlasnymi zdolnosciami; widocznie za-wdziecza to wlasnej inteligencji i wyobražni. Uczucia niecheci budzi natomiast chlopiec stojacy na drodze; jest to niszczyciel nie posiadajacy ani programu wlasnego buntu, ani powodów po ternu, aby niszczyč czlowieka, który zabiera go z drogi, daje mu ješč i stwarza mu propozycje przyjemnego spedzenia czasu, czym jest niewatpliwie pobyt na yachcie. Šwietnošč tego filmu polega na tym, iž jest to wlašciwie obraz rykowiska: dwaj samce haparzajg. si? przez caly czas, podczas gdy lania spokojnie skubie trawk?. Nie umiem zacytowač tego po polsku, gdyž widzialem ten film w niemieckiej wersji. Žona bohatera mówi w pewnym momencie do mlodego buntownika, myslíc o swoim mežu: „On byl taki, jakim ty jesteš, a ty b?dziesz taki, jakim on jest." I rzeczywiscie: ten piekny, dwudziestoletni tež kiedys dojdzie do wlasnego samochodu, do wlasnej tnotorówki i do lodówki, i do telewizora, i byc.može do kamery waskotasmowej. Jest to ostatnia i žatosna próba buntu; poniewaž nie možemy žyč jak ludzie wolni, starajmy si? nasladowač formy ich žycia. (Recenzi napsal M. Hlásko) 207 10. LEKCE (Lekej a dziesiata) NARESZCIE JEDZIEMY Q\ÚVODNÍ TEXT ^TEKST WST^PNY NA DWORCU Na peronie ezekaj^ na poci^g pospieszny babcia z Maryši^. B Marysiu, jestes pewna, že ten poci^g odchodzi z drugie-go peronu? Alež babciu, dwadziescia razy sprawdzalam. No juž dobrze, moje dziecko. A bilety masz? M - Tak, babciu. Zobacz jeszcze raz. Babciu!!!!! No dobrze, dobrze. Nie denerwuj si?! Ile mamy czasu? Mniej wiecej 10 minut. Bardzo si? denerwuj?, to moja pierwsza podróž na Morawy. A przedzial mamy dla niepal^cych? Nie lubi? dymu. M - Tak. Wszystko b?dzie w porzadku. " - Tak, tak. Ojej!!! Gdzie moja walizka??!! - Tutaj babciu. M B B M B M B B M 208 UWAGA, UWAGA!!! Poci^g pospieszny „Chopin" z Krakowa do Wiednia przez Brno wježdža na tor pierwszy przy peronie drugim. Prosz? zachowač ostrožnošč i odsunac si? od toru. Planowy odjazd pocig.gu godzina 16.24. B - Marysiu, wsiadamy, tutaj jest nasz wagon. M - Juž, juž. W poci^gu. B - Mamy dwa miejs-ca przy oknie. Wspaniale! Prze-praszam, czy mógl-by mi pan pomoc položyč t? walizke , na polce u góry/' P - Oczywiscie. Juž. B - Dziekuj?. No, na-reszcie jedziemy. M - Tak babciu. Nare-szcie. Slowniczek nareszcie pewien, pewna, pewne pocižig, -u (m) odchodzič, -dze, -dzisz peron, -u (m) alež (zesílená částice ale) babcia, -i (f) sprawdzač, -am, -asz konečně jistý vlak odjíždět nástupiště ale (ve významu citoslovečném) babička kontrolovat 209 dziecko, -a; pl. dzieci (n) denerwowač sie, -wuj?, -wujesz mniej wiecej podróž, -y (f) Morawy, Moraw (pl. t., f) przedzial, -u (m) niepal^cy, -ego (m) dym, -u (m) porz^dek, -dku (m) uwaga, -i (f) pociaj* pospieszny Wiedeň, -nia (m) Brno, -a (n) wježdžac, -am, -asz tor, -u (m) zachowač, -am, -asz ostrožnosč, -i (f) odsunúc sie, -e, -niesz planowy planowy odjazd odjazd, -u (m) wsiadač, -am, -asz wagon, -u (m) wspaniale pomoc, -mog§, -možesz položyc, -ž§, -žysz polka, -i (f) u góry dítě rozčilovat se více méně cesta Morava (území) oddělení (ve vlaku), kupé nekuřák kouř pořádek pozor rychlík Vídeň Brno vjíždět, zajíždět; zde: přijíždět kolej (železniční) zachovat opatrnost odsunout se; zde: odstoupit plánovaný pravidelný odjezd odjezd nasedat vagón nádherně, krásně; zde: bezvadně, báječně pomoci položit; zde i dát police nahoře Zwiqzki frazeologiczne No juž dobrze moje dziecko. Prosze zachowač ostrožnosč i odsunac sie od toru. Planowy odjazd poci^gu godzina 16.24. No dobře mé dítě.//No tak dobře mé dítě. V zájmu vlastního bezpečí ustupte od kolejí. Pravidelný odjezd vlaku je v 16 hodin 24 minut. 210 211 Cvičení (Čwiczenia) 1. Jak možná powiedzieč w Pani //Pana jazyku? a) Pocigg odchodzi z peronu drugiego. b) Nie denerwuj si?. c) Przedzial dla niepalacych. d) Czy móglby mi pan pomoc položyč te walizk? na polce u góry? e) Prosz? zachowač ostrožnošč i odsunúc si? od toru. f) No juž dobrze moje dziecko. d) Mamy miejsca ...... oknie. e) Prosz? položyč t? walizk? ......polce...... góry. f) Pocigg pospieszny „Chopin" ...... Krakowa ... nia...... Brno wježdža ...... tor pierwszy ..... drugim. g) ...... jeszcze mamy czasu? . Wied-peronie ®KONVERZACE KONWERSACJA 2. Tak czy nie? Prosz? odpowiedzieč calym zdaniem. a) Babcia pierwszy raz jedzie do Bratyslawy. b) Babcia i Marysia majq. miejsca w przedziale dla pal^cych. c) One jadq, poci^giem z Warszawy do Budapesztu. d) Marysia jest bardzo zdenerwowana. e) Babcia zgubila walizk?. 3. Prosz? odpowiedzieč na pýtania. a) Dok^d jadgi babcia i Marysia? b) Dlaczego babcia sie denerwuje? c) Dlaczego one maj g. miejsca w przedziale dla niepalacych. d) O ktorej godzinie odchodzi pociq.g? e) Gdzie panie maja^ miejsca? DO DOMU, DO DOMU ' Marta byla w Krakowie na stypendium. Teraz, po trzech miesiacach wraca do domu, do Olomuňca. I. Informacja kolejowa. M - Przepraszam, o ktorej godzinie sg. poci^gi z Katowic do Olomuňca? X - Do Olomuňca? Chwileczke.........Jest jeden o 7.45 i drugi o 22.30. M - Czy ten o 22.30 to poci^g pospieszny? X - Tak. M - A o ktorej jest w Olomuňcu? X - O 2.50. M - Dziekuj?. 4. Prosz? uzupelnič. a) Poci^g odchodzi ...... toru drugiego ...... peronie pierw- szym. b) 20 ...... to sprawdzalam. c) To moja pierwsza podróž...... Morawv. Zwiqzki frazeologiczne M. byla w Krakowie na stypendium. M. byla v Krakově jako stipendistka. //M. dostala stipendium do Krakowa. O której godzinie sa. pociaji do B? V kolik hodin odjíždějí vlaky do B? 212 II. W kasie Zwiqzki frazeologiczne 213 M - Prosz? bilet na poci^g pospieszny do Olommica. X - Na kiedy? M - Na jutro, na 22.30. X - Druga klasa? M - Tak. Dia niepalaxych. X - Ulgowy czy normálny? M - Ulgowy, 50 procent. Przepraszam, czy to miejsce jest wolne? Promiňte, to místo je volné? ^ SLOVNÍ ZÁSOBA >J SLOWNICTWO Slowniczek kasa, -y (f) klasa, -y (f) bilet ulgowy normálny studentka, -i (f) pokladna třída lístek se slevou normální; zde: lístek bez slevy studentka III. Nastejpnego dnia w poci^gu. M, X M X -M - X - Przepraszam, czy to miejsce jest wolne? Tak, prosz?. Dziekuje. Czy mógiby mi pan pomoc z t^ walizk^? Oczywiscie. Serdecznie panu dzie-kuje. Alež nie ma za co. 4> 1. CESTUJEME (PODRÓŽUJEMY) W Polsce sa_ cztery rodzaje poci^gów: - pociíjg osobowy (osobní vlak) - zatrzymuje sic na wszyst-kich stacjach (stanice); - poci^g przyspieszony (zrychlený vlak) - zatrzymuje sie w wiekszych miasteczkach; - pociíjg pospieszny (rychlík) - zatrzymuje sie tylko w dužych miastach; - ckspres//pociíjg ekspresowy (expres) - zatrzymuje sie tylko na staeji docelowej (cílová stanice) lub w bardzo dužych miastach. Autobusy šíj zwykle (obyčejné), pospieszne (rychlíkové) i przy-spieszone (zrychlené). Bilety i miejscówki (místenky) w dniu wyjazdu možná kupic na dworcu. Ježeli chcemy kupic bilet wczesniej, možemy go kupic albo w „Orbisie" („Orbis" to specjalne przedsiebiorstwo zajmujaxe sie m.in. sprzedaž^ biletów), albo w specjalnej kasie na dworcu. Chcac uzyskac informaeje o odježdzie poci^gu, pytamy: O której godzinie odchodzi pociqg do ...? (V kolik hodin odjíždí vlak do ...?) 214 O miejsce odjazdu pytamy: Z którego peronu odchodzi pociqg do ...? (Z kterého nástupiště odjíždí vlak do ...?) Ježeli chcemy spedzič podróž wsród ludzi, którzy nie palg. papierosów, prosimy o bilet w przedziale dla niepalacych (kupé pro nekuřáky): * Prosz? bilet do Warszawy, druga klasa, dla niepalacych. (Prosím jednou Varšavu, druhou třídu, nekuřáky.) Ježeli jedziemy calq, noc, prosimy o kuszetke (lehátko) lub o sypialny // sliping (lůžko) w wagonie sypialnym (lůžkový vůz). Ježeli czekamy na dworcu i mamy jeszcze dužo czasu, može-my zostawič swoja^ walizk§ w przechowalni bagažu (úschovna zavazadel). Majac dosyč pieniedzy možemy lecieč samolotem (letadlo) z lotniska (letiště). Wtedy, kiedy chcemy przežyč niepowtarzalng. podróž i mamy dosyč czasu, možemy poplynac (poplout) statkiem (loä) na przyklad z portu morskiego (mořský//námořní přístav). SITUAČNÍ CVIČENÍ_ ČWICZENIA SYTUACYJNE 1. Prosz? odegrač scenki z cyklu „Do domu, do domu". 2. Prosz? uzupelnič nastupujúce dialogi. a) - Przepraszam, o ktorej ...... pociaj* do ...... 215 - Czy to poci^g............? - Nie, to ekspres. b) - Przepraszam, z którego ...... odchodzi poci^g do ...... - Z............ - A o ...... godzinie jest odjazd? - O ............ - Dziekuj?. c) - Prosz? jedna^ kuszetk? do ...... - Na kiedy? - Na ...... - Niestety na ...... nie mamy juž kuszetek, ale sq. wolne miejsca w wagonie sypialnym. - Prosze jeden ......, ...... klasa, dla ...... d) - Przepraszam, czy to ...... do ......? - Nie prosz? pana, to poci^g do ......Poci^g do ...... stoi na ...... przy ...... czwartym. - Serdecznie pani dziekuj?. e) - Przepraszam, gdzie jest przechowalnia bagažu? - Prosz? isc ...... i po ...... stronie, na ...... peronie jest przechowalnia. 3. X chce jechač poci^giem pospiesznym do Gdaňská. Idzie na dworzec i w kasie kupuje bilet. Bilet jest pierwszej klasy, dla niepalacych, na wtorek 13 sierpnia. Y gra rol? kasjerki. 4. Y chce jechač autobusem do Pragi. Pyta paniq. w informacji, jak kursujq. (jezdit) autobusy do Pragi, gdzie kupič bilet. 216 5. Y chce jechač do Katowic, pyta w informacji, o ktorej ma pociaji i czy jest ekspres. Pyta tež, ile kosztuje bilet ulgowy. 6. Prosz§ zapowiedzieč (ohlásit) poci^g wedlug wzoru z dialogu „Nareszcie jedziemy". ^ GRAMATIKA GRAMATYKA 1. JMENA (IMIONA) 1.1. PODSTATNÁ JMÉNA - 6. p. mn. č. (RZECZOWNIKI - MIEJSCOWNIK 1. mn.) Rodzaj Koňcówka Przyklady m?ski -ach panach, psach, problemach, štólach žeňski kobietach, babciach, myszach nijakí miastach, jablkách, morzach, sercach 1.2. PŘÍDAVNÁ JMÉNA - 6. p. mn. č. (PRZYMIOTNIKI - MIEJSCOWNIK 1. mn.) Rodzaj Koňcówka Przyklady m?ski -ich // -ych mlodych panach, dužych štólach žeňski pietnych kobietach, dlugich ulicach nijakí nowych miastach, smacznych jablkách 217 1.3. PODSTATNÁ JMÉNA RODU STŘEDNÍHO ZAKONČENÁ NA -e (RZECZOWNIKI RODZAJU NIJAKIEGO ZAKOŇCZONE NA -e) 1.3.1. Typ „ciel?" Przypadek Liczba pojedyncza Liczba mnoga M. (1.) ciel -? ciel? -t -a D. (2.) ciel? -ci -a ! cielq -t C. (3.) ciel? -ci -u ciel? -t -om B. (4.) W. (5.) ciel -? ciel? -t -a N. (7.) ciel? -ci -em ciel? -t -ami Ms. (6.) ciel? -ci -u ciel? -t -ach Podle této deklinace se skloňují podstatná jména, která mají v jednotném čísle rošířen kmen o -ci- a v množném čísle o -t-. Jedná se především o pojmenování mlácíat - např.: stí szczeni?, zwierze^ kurcze, žrebi?, jagnie, dziewcze. 1.3.2. Typ „imie" Przypadek Liczba pojedyncza Liczba mnoga M. (1.) imi -? imio -n -a D. (2.) imie -ni -a imio -n imie -ni -u imio -n -om * (4.) W. (5.) imi -? imio -n -a N. (7.) imie -ni -em imio -n -ami Ms. (6.) imie -ni -u imio -n -ach 218 Podle této deklinace se skloňují podstatná jména, která mají jednotném čísle rozšířen kmen o -ni- a v množném čísle o -n-, napr.: # ramie, znamie, brzemie, plemi?. 1 4 SKLOŇOVÁNÍ OSOBNÍCH ZÁJMEN (ODMIANA ZAIMKÓW OSOBOWYCH) Przypadek Zaimek M. (1.) ja ty on ona ono D. (2.) mnie ciebie jego jej jego cie go niej go niego1 niego C. (3.) mnie tobie jemu jej jemu mi2 ci mu mu B. (4.) mnie ciebie jego jíl je cie go nia^ niego niego N. (7.) mna. toba. nim nia^ nim Ms. (6.) . _.___ mnie tobie nim niej nim A Poznámky: 1 Po předložkách jsou užívány tvary zájmen on, ona, ono, které začínají souhláskou n- (bez niego, czekam na niaj. 2 Krátké tvary osobních zájmen (mi, ci, mu, go, cie) nemohou stát na začátku věty, po předložce a při důrazu kladeném na dané zájmeno. V těchto případech je nutné užít delších zájmenných tvarů (dla ciebie, do mnie). 219 Przypadek Zaimek M. (1.) my wy oni one1 D. (2.) nas was ich ich C. (3.) nam wam im im B. (4.) nas was ich je N. (7.) nami wami nimi nimi Ms. (6.) nas was nich nich A Poznámka: 1 Zájmeno osobní on, ona, ono je v množném čísle zastoupeno tvarem oni pro rod „meskoosobowy" a tvarem one pro „niemeskoosobowy". 1.5. SKLOŇOVÁNÍ ZVRATNÉHO ZÁJMENA - „sie" (ODMIANA ZAIMKA ZWROTNEGO - „sie") Przypadek Zaimek M. (1.) D. (2.) siebie C. (3.) sobie B. (4.) siebie sie 1 N. (7.) soba^ Ms. (6.) sobie A Poznámka: 1 Krátký tvar zvratného zájmeně (sie) nemůže stát na začátku věty, po předložce a t)ři důrazu t1nr)p«£m ^ 220 ^GRAMATICKÁ CVIČENÍ CWICZENIA GRAMATYCZNE 1. Podané w nawiasach wyrazy prosz? wpisač w odpowiedniej formie. a) Prosz? (2 bilety) ............... na (poci^g pospieszny) .....................do (Praga)..................w (przedzial dla niepal^cych) ........................ b) Prosz? (1 kuszetka) ..................... do (Gdaňsk) .................. na (12.06) ..................... c) Chcialbym zarezerwowac (3 miejsca) ..................w (sa- molot) ......... do (Londýn) ..U... na (26.07) ............ d) Prosze (2 bilety) .................. z (miejscówka) ..................... na (ekspres) ..................... do (War- szawa) ........................ na (15.05) .................. e) Chcialbym zarezerwowac (5 miejsc)..................na (statek) ..................z (Gdaňsk)..................do (Helsinki) .....................na (30.08) o (godzina 10.45).................. 2. Wyrazy podané w nawiasach prosze wpisač w odpowiedniej formie. a) Profesor Lecki jest (biolog) .................., a jego žona jest (dentystka)..................... b) Nie mam dzisiaj (czas)......... c) Musz? kupic (chleb, maslo, šmietana)........................ d) Po (praca) ............ ide na (spacer) .............. 221 e) Czy (mama) ......... podoba si? (mój nowy sweter) f) Gdzie jest mój slownik? Pod (stol) ...............!!! g) Co zamawiasz? (Zupa pomidorowa, kurczak i mizeria) h) Czy mog? rozmawiac z (pani Božena Hamerská) ........................? Przy (telefon) .................. i) Na co masz ochot?? Na (herbata z cytryna, i tort czekolado-wy) ..................................................................... j) Niestety, w tym terminie nie dysponujemy juž (wolne pokoje) ............................................. k) Musi pani wysi^sč na (szóšty przystanek) ..................... 1) Nie lubi? ani (zupa jarzynowa)................................., ani (barszcz czerwony) ................................. m) Jutro lec? do (Rzymu) .................. 3. Czasowniki podané w nawiasach prosz? wpisač w odpowiedniej formie. a) Gdzie (ty - jechac) ........................? b) (my - kupowač) ........................... prezenty dla calej rodziny. c) Co (wy - zamawiač) ...........................? d) Chcialbym (zarezerwowac) ........................... pokoj. e) Wczoraj (ja - zrobič) ........................ zákupy. 0 Jutro (my - ogl^dac) .................. Staré Miasto. g) W czwartek (ja - zadzwonič) ..................... do ciebie. h) (wy - jechač) .................. do Polski? 4. Wyrazy w nawiasach prosz? wstawič w odpowiedniej formie. a) W (autobusy) ..................... jest zawsze tlok. b) Piwo podajemy w (wysokie szklanki) ..hvlV „............ c) W (te gazety) ..................... nie ma nic ciekawego. d) Na jego (pólki) ..................... jest zawsze balagan. e) Nie možná palič na (perony) ........................ 222 223 5. Prosze wstawič zairríki osobowe w odpowiedniej formie. a) Oczekujemy (ty) ............ jutro wieczorem. b) Pójdziemy do (on)............ na kolacj?. c) Chcemy si? spotkač z (oni) ............ w kawiarni. d) Dia (ja) <ům(4:. prosz? herbat?. \e) Bez (on) ......... nie možemy odjechač. f) Pójdziecie z (my) ......... do teatru? g) Widzialem (wy) ........ wczoraj na placu. h) Kupi? (ty) .íí...... nowy swetr. i) Agnieszka byla ze (ja) ......... .; j) Dam (on) ......... t? nowa. ksiažk?. 6. Prosz? przetlumaczyc na jezyk polski. a) Na dvoře jsou kuřata. b) Setkal jsem se s tím děvčetem na nádraží. c) Peter má pět nových jehňat. d) Jaké je vaše křestní jméno? e) Nekupuj ta štěňata! f) Leszek a Marysia jsou stará polská jména. KONTROLNÍ CVIČENÍ ČWICZENIA KONTROLNE 1. Wyraz w nawiasach prosz? wstawič w odpowiedniej formie. a) Marysia i babcia jada^ (poci^g pospieszny) b) Babcia bardzo si? (denerwowač) ..................... i ci^gle (pytač) ..................: (mieč bilety) ...........................? c) Z (który peron) .............................. (odchodzič) ....................................... nasz poci^g? e) Marysia i babcia maja^ dwa miejsca w (przedzial dla niepalacych)..............V.í.l/...;.í............ 2. Prosz? powiedzieč lub napisač kilka zdaň o Pani//Pana ostat-niej podróžy. 3. Prosz? przetlumaczyc na j?zyk polski. a) Za týden pojedu do Polska. b) Nejdříve si musím koupit na nádraží jízdenku. c) Chci lístek 2. třídy na 10. ledna. .,•/>.:, ,/f ľ d) Bohužel nevím, v kolik hodin odjíždí rychlík z Prahy do Varšavy. e) . Musím se zeptat na nádraží v informacích. , í) Určitě pojede z druhé koleje u prvního nástupiště, g) Odtud odjíždějí všechny vlaky do Polska. 4. Co oni mówiaj' 224 DOPLŇUJÍCÍ TEXT TEKST UZUPELNIAJ4CY CZAR ANTYLI Antyle. Któž w mlodosci nie marzyl o podróžy sžlakiem kapitána Flinta i dlugiego Johna, któž nie szukal pirackich skarbów i nie zawijal do portów Morza Karaibskiego, aby posluchač szumu fal przy swietle ksiežyca. Do tych wyobražeň wspólczesni mlodzieňcy dokladajú jeszcze kolorowe przygody pletwonurków. Wszystko to i dzisiaj jest dostupne dla miliono-wych rzesz turystów grasujacych masowo po wielkich i malých Antylach. W dobie obecnej rol? piratów lupiacych kieszenie takich wedrowców speíniaj^ biura turystyczne, linie lotnicze, restauratorzy, hotelarze, czy wreszcie wlasciciele wiekszych czy mniejszych lodzi, jachtów. Na Antylach sprzedaje si? codziennie i wyprawy Kolumba, i pirackie skarby, jednym slowem sprzedaje si? turystom ich wlasne mlodzieňcze marzenia, które powstaly niegdys na pod-stawie lektury i znajomosci historii. Nie jest to može towar najwyžszej jakosti, ale jest sprzedawany rázem z cudownym klimatem, przepi?knymi widokami i nieklamanym wdzi?kiem mieszkajacych na setkach wysepek ludzi, rázem z ich folklorem. Tak wi?c urok Antyli trwa; od stuleci odkrywany w coraz to innym ksztalcie dla každego pokolenia oddzielnie. Dobrodziejstwem wspólczesnej komunikacji lotniczej jest god-ny pochwaly zwyczaj przewožników lotniczych, polegajacy na tym, že pasažér w ramach tej samej oplaty za bilet može zboczyč z obranej trasy, przerwač swoja^ podróž lub nawet, o zgrozo! - zmienič lini?. Dla potentatew swiatowego transportu pi?čset kilometrów pojedynczego turysty wi?cej, trzysta mniej - jest bez znaczenia. Žeby nam si? tylko kochany pasažér nie przezi?bil, no i powrócil kiedys na nasz szlak - kombinuje chytrze szefowie reklamy wielkich linii lotniczych. Totéž po wyladowaniu na Gwadelupie oswiadczylem w biurze 225 zwloki interesów. Zeznanie to przyj?to z naležytym szacunkiem i potraktowano mnie niczym bankiera, który przylecial zakupič pól wyspy. Wepchni?to mi do r?ki mas? prospektów, na wypa-dek, gdybym mi?dzy jedna., nie cierpiaca^ zwloki spraw^, a druga. - zechcial znižyč si? do niegodnych wielkiego biznesmena uciech turystycznych. Z czystej uprzejmosci tež podáno mi adresy dwóch najbardziej luksusowych hoteli wyspy i zaoferowano wynaj?cie samochodu. Po zalatwieniu formalnosci biletowych, niedbale wsadziwszy do kieszeni prospekty, poszedlem najpierw na oranžad?, bo goraco na tej Gwadelupie bylo wsciekle. Zatloczony autobus dowiózl mnie do miasta; po zapewnieniu sobie kwatery zaczalem starannie studiowač prospekty na lawce miejskiego skweru, skad roztaczal si? przyjemny widoczek na port i dwa luksusowe transatlantyki, wypeínione halasliwym tlumem amerykaňskich turystów, odplywajacych akurat na Martynik?. (...) Nazajutrz siedzialem juž w malej maszynie Windward Islands Airways, która w póltorej godziny miala mnie dostarczyč na Wysp? Šwi?tego Marcina. Na Wysp? Šwi?tego Marcina wybralem si? glównie dlatego, aby zobaczyč, nie istniejaca. w Europie, granic? francusko-holen-dersk^. Badž co b^dž zabawna to rzecz, na malej wysepce, licz^cej niespeína 100 km2, zobaczyč dwie stolice i podwójny sztab urz?dników. Jeden z nich rozgniewal mnie zaraz na wst?pie, to znaczy w porcie lotniczym, nosz^cym imi? ksi?žniczki Julianny. Byl to ciemnoskóry oficer. Dlugo ogl^dal mój, egzotyczny w tych szerokosciach geograficznych, paszport. Kiedy zas stukn^l w nie-go wreszcie stempelkiem, zerkn^l na mnie i zapytaí z rozbrajajaaj szczeroscia; - Panie, a wlašciwie jakim j?zykiem mówi si? w Polsce? Podróže ucz^ synów Lechistanu, mi?dzy irínymi, skromnosci, i ja zdolalem si? juž przyzwyczaič do tego, že istnieje wiele miejsc na ziemi, gdzie o Polsce nic nie wiedz^ lub z wysok^ prccyzja. lokuj^ j^ mi?dzy ... Pirenejami a Uralem. (...) Zamožni turysci pojawiaj^ si? na Šwi?tym Marcinie nie tylki) 226 Wypoczac na Šwi?tym Marcinie, jak i zresztq. wszedzie niemal na Antylach, možná znakomicie. Zielone wzgórza, lazur wód i na-grzany piasek plazy owianej lekka^ bryzg. - stwarzaj^ warunki, o jakich sni každý mieszczuch, bez wzgledu na narodowosč. Na lotnisku przy odlocie znajomy policjant usmiechnal si? do mnie z daleka pdm\ geba. - Panie, sprawdzilem na mapie! Polska to rzeczywišcie cal-kiem blisko Holandii. A mój wuj, on byl w Europie, mówil, že polskie oddzialy wypedzily Niemców z Bredy. On tam byl. Polish tanks i general Maczek. Yes! (J. Wolniewicz; In: Zrozumieč Polské - učební texty UJ, autorek U. Czar-necké a M. Gaszyňské, s. 60-63) 227 BIBLIOGRAFIE ZÁKLADNÍCH PRAMENŮ (Bibliografia podstawowych žródel) 1. Awdiejew U., Dajnbska E., Lipiňska E.: Jak to napisač?, UJ Krakow 1986. 2. Ba.k P.: Gramatyka jazyka polskiego, Warszawa 1987. 3. Buffa F., Stano M.: Polsko-slovenský a slovensko-polský slovník, Bratislava 1988. 4. Czarnecka M., Gaszyňska M.: Zrozumieč Polske, Cz§sč I, UJ Krakow 1990. 5. Gramatyka wspólczesnego jezyka polskiego. Morfológia. Pod red. R. Grzegorczykowej, R. Laskowskiego, H. Wróbla; Warszawa 1984. 6. Kozák K., Pyzik J.: Čwiczenia z gramatyki funkcjonalnej jezyka polskiego dla cudzoziemców, Czesč I: Czasownik, UJ Krakow 1988. 7. Miodunka W.: Prononciation polonaise pour les francophones, UJ Krakow 1987. 8. Mluvnice češtiny, díl L, 2., Praha 1986, díl 3. Praha 1987. 9. Posingerová K.: Audioorální kurs výslovnosti spisovné polštiny, Praha 1989. 10. Pyzik J.: Čwiczenia z gramatyki funkcjonalnej jezyka polskiego dla cudzoziemców, Czqšc II: Imiona, UJ Krakow 1989. 11. Rudzka B., Goczalowa Z.: Whród Polaków, Lublin 1977. 12. Siatkowski J., Basaj M.: Slownik czesko-polski, Warszawa 1991. 13. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Praha 1978. 14. Slownik jezyka polskiego. Pod red. M. Szymczaka, Warszawa 1979. 15. Slownik poprawnej polszczyzny. Pod red. W. Doroszewskiego, Warszawa 1973. 16. Slownik wymowy polskiej. Redakcja naukowa M. Karas, M. Madejowa, Krakow 1977. POLSKO-ČESKÝ SLOVNÍK VÝRAZŮ UŽITÝCH V TEXTECH (Slownik polsko-czeski wyrazów užytych w tekstach) (V slovníku jsou uvedeny jen ty gramatické jevy, které by mohly českému mluvčímu činit nesnáze.) A 231 abonent, -a (m) aby adres, -u (m) adresát, -a (m) akademik, -a (m) aktor, -a (m) akurát albo albowiem ale aleja, alei (f) alez (zasílená částice ale) aparát, -u (m) a. radiowy apartament, -u (m) aperitif, -u (m) arkadowy armia, -mii (f) asekuracja, -cji (f) autobus, -u (m) aulorytet, -u (m) 1. spoj. ve významu odporovacím: ale; 2. spoj. ve významu slučova-cím: a předplatitel 1. spoj.: aby; 2. částice: jen aby, aspoň adresa adresát 1. akademik; 2. vysokoškolská kolej (hovor.) herec právě, přesně, úplně; akorát spoj.: nebo spoj.: neb, nebo! spoj.: ale, avšak, leč 1. alej, stromořadí; 2. třída, ulice ale (ve významu citoslovečném) 1. přístroj; 2. soustava úřadů; aparát 3. (anat.) ústrojí radiový přijímač apartmá aperitiv arkádový armáda pojištění, zajištění, zabezpečení autobus autorita B babcia, -i (f) babička; stará žena, stařenka babka, -i (f) 1. babička, babka, stará žena, sta- řenka; 2. bábovka; 3. (bot.) jitrocel; 4. porodní bába (hovor.); 5. bába (hanlivě - o jakékoli ženě) bagaž, -u (m) zavazadlo bakalie, -lii (pl. t.) sušené jižní ovoce (hrozinky, fíky, oříšky aj.) baleron, -u (m) rolovaná šunka banán, -a (m) banán 232 233 baranina, -y (f) = migso baranie bardzo barszcz, -u (m) ba_dž w každým ba.dž razie; ba_dž co b^dž befsztyk, -a//-u (m) bez (předl, s 2. p.) bezposredni bialko, -a (n) bialy biegnac, -e, -iesz (Ned.) bigos, -u (m) bilet, -u (m) blat, -u (m) b. biszkoptowy blisko bo (spoj.) bogactwo, -a (n) bohater, -a (m) bóbr, bobra (m) brac, biore, bierzesz (Ned.) brak, -u (m) br^zowy Brno, -a (n) brusznica, -y (f) brutálny bryza, -y (f) brzeg, -u (m) brzoskwinia, -ni (f) budzic, -dze, -dzisz (Ned.) bulka, -i (f) b. šwieža b. czerstwa bunt, -u (m) buntownik, -a (m) burak, -a (m) b. čwiklowy bursztyn -u (m) skopové maso velmi, velice baršč - speciální polévka z červené řepy 1. spoj.: nebo; 2. imper.: buď v každém případě; buď jak buď biftek předl.: bez bezprostřední, přímý; upřímný bílek; bílkovina 1. bílý; 2. běloch; 3. (přen.) čistý, nevinný 1. běžet, utíkat; 2. vinout se (o cestě) bigos - jídlo z kyselého zelí s kousky různých druhů masa lístek, jízdenka; vstupenka plát; deska piškotový plát blízko; skoro, málem protože, neboř, poněvadž bohatství hrdina, bohatýr, rek bobr brát, zabírat, dobývat; přijímat, dostávat 1. nedostatek; vada, chyba; 2. zmetek 1. hnědý; 2. bronzový Brno brusinka brutální, násilnícky bríza, teplý vánek (na moři) břeh, okraj, kraj, hrana broskev; broskvoň budit, vzbuzovat, probouzet houska čerstvá houska stará houska vzpoura, povstání buřič, odbojník řepa červená řepa jantar bulclka, -i (0 bycic, -a (n) byc, jestem, jestes, jest, jestesmy, jestescie, sa. (Ned.) byc može caly ccbula, -i (0 centrum (n - v j. č. nesklonné) ccrcmonialny chcicé, chce, chcesz (Ned.) chemie chleb, -a (m) ch. bialy cíi. razowy ch. ciemny chlodnik, -a (m) chtód, -odu (m) chociaž choč chory clnvila, -i (f) chyba ciasno ciaslkarnia, -i (f) ciasto, -a (n) ciekawošc, -sci (f) ciekawy cielecina, -y (f) = mieso cielece ciemnoskóry cienki derpiec, -pie, -pisz (Ned.) láhev bytí, existence být možná, je možné 1. celý, veškerý, úplný, plný; 2. nepoškozený, neporušený, zdravý cibule centrum, střed ceremoniální, obřadný chtít ochotně, s chutí chléb světlý chléb, bílý chléb tmavý chléb, žitný chléb tmavý chléb 1. různé druhy studeného baršče; 2. (tech.) chladič chlad 1. přísl.: aspoň; 2. spoj.: ač, ačkoli, jakkoli, i kdyby 1. přísl: aspoň; 2. spoj.: ač, ačkoli, jakkoli, i kdyby nemocný, chorý chvíle, okamžik, moment 1. přísl.: snad, asi; 2. spoj.: ledaže těsně cukrárna; pekárna prodávající jemné pečivo 1. těsto; 2. sladké pečivo (větších rozmetů jako např. bábovka) zvědavost zvědavý telecí telecí maso tmavé, snědé pleti tenký, slabý 1. trpět, strádat; 2. snášet (koho) 234 ciežki cocktail, -u// koktají (m) c. truskawkowy codzienny cos, czegoš córka, -i (f) cóž, czegož // czegóž cudowny cudzoziemka, -i (f) cukier, -kru (m) cukiernia, -i (f) curiosum (n - v j. č. nesklonné, v mn. č. smíšené skloňování) cwaniak, -a (m), (hovor.) cytryna, -y (f) czar, -u (m) czarny cz. jagoda czas, -u (m) od tego czasu czasem, czasami czek, u (m) czekač, -am, -asz (Ned.) czekolada, -y (f) czerešnia, -i (f) czerwiec, -wca (m) czerwony czesč, czci (f) czesto czeič, -šci (í) czlonek, -nka (m) czuč sie, -j?, -jesz (Ned.) czwartek, -tku (m) czwórka, -i (f) czy czynny czytelnia, -ni (f) těžký koktejl jahodový koktejl každodenní, všední, obyčejný něco dcera cože, což, proč 1. překrásný; 2. zázračný cizinka cukr cukrárna kuriozita, neobvyklá věc, zvláštnost chytrák, mazaný člověk, lišák 1. citrón; 2. citroník kouzlo, půvab 1. černý; 2. přen.: špatný, nelegální; borůvka čas, doba od té doby časem, někdy, občas šek čekat čokoláda třešeň (strom i ovoce) 1. červen; 2. (zool.) červec; 3. (bot.) chmerek 1. červený; 2. rudý čest, dobré jméno, úcta, pocta, uctění; sláva často část, díl člen cítit, pocitovat čtvrtek 1. čtyřka - známka ve škole, která je rovna naší dvojce; 2. čtyřka, čtveřice; 3. čtyřspřeží; 4. (typogr.) čtvrtarchový formát či, zda, zdali činný, aktivní čítárna čwiczenie, -nia (n) tlach, -u (m) dač, dam, dasz (D.) daleko danie, -nia (n) dany dawno decydowač sie, -duj?, -dujesz (Ned.) dekáda, -y (f) denerwowač si?, -wuj?, -wujesz (Ned.) deser, -u (m) diablotka, -i (f) dla (předl, s 2. p.) dlaczego dlatego do (předl, s 2. p.) do samego siebie doba, -y (f) dobrodziejstwo, -a (n) dobry, lepszy, najlepszy dobra slawa dobrze, lepiej, najlepiej dodač, -am, -asz (D.) dodatek, -tku (m) dojazd, -u (m) dojáč, dojd?, dojdziesz (D.) min. č.: (on) doszedl dojšč do tego dokladnie dokonač, -am, -asz (D.) dokonywač, -nuj?, -nujesz (Ned.), (+ czego) dom, -u (m) do domu 235 C cvičení D střecha dát, darovat daleko chod, jedno z jídel -1. příd. jm.: daný; 2. zájm.: takový dávno, dlouho rozhodovat se dekáda rozčilovat se, rozrušovat se moučník, zákusek lístkové pečivo k bujónu pro proč proto do, k, na sám k sobě den a noc, 24 hodin dobrodiní dobrý, lepší, najlepší dobré jméno dobře, lépe, nejlépe 1. dodat, přidat; 2. (mat.) přičíst, připočítat, sečíst dodatek, přídavek 1. dojíždění (do práce apod.); 2. příjezd, přístup dojít přijít k tomu důkladně, přesně, pečlivě dokonat, vykonat, uskutečnit, skončit vykonávat, uskutečňovat dům domů 236 237 doniczka, -i (f) rosliny doniczkowe dopiero dorsz, -a (m) doskonaly doslownie dostač, -n§, -niesz (D.) dostarczyč, -cze, -czysz (D.) dosč dotychczasowy dowiedzieč sie, -wiem, -wiesz (D.) dowód, -wodu (m) d. osobisty doznač, -znam, -znasz (D.) dramat, -u (m) drobiazg, -u (m) droga, -i (f) po drodze drogi droždžówka, -i (f) drob, drobiu (m) drzwi, -i (pl. t.) dužo dužy dworzec, -rca (m) = dworzec kolej owy dwuosobowy dym, -u (m) dysponowač, -nuje, -nujesz (Ned.) dziač sie; 3. os. j. č.: dzieje si? (Ned.) dzialač, -am, -asz (Ned.) dzialalnošč, -sci (n) dziczyzna, -y (f) dziecko, -a (n); mn. č.: dzieci dzielnica, -y (f) dziennikarz, -a (m) dzieň, dnia (m) dziekowač, -kuje, -kujesz (Ned.) dzik, -a (m) květináč pokojové květiny teprve, právě treska dokonalý, znamenitý, výborný doslovně 1. dostat, obdržet; 2. dosáhnout dodat, poskytnout dost, dosti dosavadní dovědět se 1. důkaz; 2. průkaz, doklad; 3. argument občanský průkaz doznat; pocítit 1. drama, divadelní hra; 2. drama, neštastná událost maličkost, drobnůstka, hloupost cesta, dráha cestou, po cestě 1. drahý, cenný; 2. drahý, milý kynuté pečivo, koláč drůbež dveře velmi, mnoho velký; vysoký nádraží vlakové nádraží dvoulůžkový kouř, dým disponovat, mít (vlastnit) dít se, stávat se pracovat, být činný, působit, účinkovat, fungovat činnost, působení zvěř dítě čtvrt (města), městský obvod novinář, žurnalista den děkovat divoké prase dzisiaj//dzisr do dzis dziwny dzwonic, -e, -isz (Ned.) d. do kogo džem, -u (m) dnes, dneska dosud, do dneška divný, podivný; podivínský 1. zvonit; 2. telefonovat, volat (telefonicky) telefonovat někomu džem E edukacja, -cji (í) cgzamin, -u (m) ekspres, -u (m) ekstra epoka, -i (f) liuropa, -y (f) Ti. Srodkowa výchova, vzdělání zkouška, pohovor expres extra epocha, období, éra Evropa Střední Evropa facel. -a (m), (hovor.) fala, -i (f) fanlastyczny fasola. -i (f) latalnie filet, -u (m) filharmónia, -ii (f) fiiižanka, -i (f) film, -u (m) filológia, -ii (f) lioletowy flaki, -ów (m - mn. č. od flak) formularz, -a (m) Francja, -cji (í) frezja, -i (f) frytki, -ek (pl.) chlapík, mladík, nějaký mužský vlna (vzduchová, zvuková aj.), proud fantastický fazole velmi špatně, hrozně filé (z masa nebo z ryby) filharmonie šálek film filologie fialový drštky formulář, tiskopis Francie frézie hranolky 238 i 239 gabinet, -u (m) galaretka, -i (f) galéria, -rii (f) gaz, -u (m) gdy gdzie g. indziej geograficzny geba, -y (f), (hovor.) ges, gesi (f) glowa, -y (í) glównie glówny godny godzina, -y (f) golič si?, -1?, -lisz (Ned.) gol^b, golebia (m) gol^bki, -ów (m, pl.) goracy gospodarny gospodarz, -a (m) gotowač, -tuje, -tujesz (Ned.) gotówka, -i (f) goždzik, -a (m) górniczy grač, -am, -asz (Ned.) granatowy grasowač, -suje, -sujesz (Ned.) Grecja, -i (f) Greczynka, -i (í) Grek, -a (m) groch, -u (m) 1. pracovna, kabinet; 2. ministerská rada, kabinet; želé; rosol, huspenina 1. galérie, obrazárna; 2. krytý balkón v sále anebo na venkovní straně budovy; 3. nejvýše položené řady míst v divadle apod.; 4. dekoratívni balustráda plyn kdy(ž), jestliže, poněvadž, kdežto kde, kam (někde) jinde zeměpisný, geografický huba; ústa, tvář husa hlava hlavně hlavní, ústřední důstojný, vážený, ušlechtilý hodina holit se holub plněné zelné listy 1. horký, žhavý, vřelý; 2. vřelý, srdečný; 3. prudký, popudlivý hospodárný, šetrný 1. hospodář, sedlák; 2. pán domu, hostitel, domácí, správce 1. vařit; 2. připravovat, chystat peněžní hotovost 1. karafiát; 2. v mn. č.: hřebíček (koření) hornický, báňský hrát tmavomodrý 1. řádit, loupit; 2. rozšiřovat se (epidemicky) Řecko Řekyně Řek hrách grozič, -že, -zisz (Ned.) grudzien, -dnia (m) grunt, -u (m) grupa, -y (f) giuszka, -i (f) grypa, -y (f) grysik, -u (m) gizyb, -a (m) grzywna, -y (f) gust, -u (m) gwarantowač, -tuj?, -tujesz (Ned.) hrozit prosinec půda, pole, pozemek skupina 1. hruška; 2. hrušeň chřipka 1. krupice (kaše, cukr); 2. drobné uhlí, rozdrcený kámen apod. houba, hřib 1. (hist.) hřivna (peníze); 2. peněžní trest, pokuta vkus ručit, garantovat H handel, -dlu (m) hcrbata, -y (f) hcrbatka, -i (0 (zdrob. od herbata) liďbatnik, -a (m) história, -rii (f) holci, -u (m) liotularz, -a (m) humor, -u (m) obchod; obchodování čaj 1. čaj; 2. odpolední čaj (zábava) sušenka 1. historie, dějiny, dějepis; 2. událost, příhoda hotel hoteliér nálada, humor ile, ilu imieniny, -in (pl. t.) imi»t, -u (m) tvar, podoba kdo který, jaký, jenž kuchyně kuchařský, kulinární kupovat slepice kuře lehátko (ve vlaku) 1. bratranec; 2. příbuzný čtvrt (hodiny) čtverec čtverec o straně kyselina 1. byt, ubytování; 2. vojenský tábor; 3. parcela, dílec květinářství květina, květ duben L sklenička, pohár (vína) léta, roky léto (část roku) v létě blankytně modrá barva 1. letět; 2. rychle běžet, (hovor.) ale lék hodina (učební); úloha, úkol; lekce (v učebnici) lehký, jemný, mírný, klidný; lehkomyslný, slabý, špatný četba četný, hojný počítat počítat s čím, očekávat co likér červenec dopis, list papíru; listina 244 245 1. polecony 1. zwykly listopad, -a (m) listowy lise, -cia (m) 1. bobkowy lodówka, -i (f) lody, -ów (m, mn. č.) lokowač, -kuj?, -kujesz (Ned.) lotnisko, -a (m) lub lubic, -bi?, -bisz (Ned.) ludzie, -dzi (mn. č.), (j. č.: czlowiek) luty, -tego (m) doporučený dopis obyčejný dopis listopad dopisní list, lístek (rostliny) bobkový list lednička, chladnička zmrzlina umístit, ukládat letiště bud, nebo mít rád (koho), mít zalíbení (v kom) lidé únor ladný ladowany byč 1. lagodnie lawka, -i (f) lazienka, -i (f) l^cznošč, -sci (f) l^czyc si?, -cz?, -czysz (Ned.) los, -sia (m) lóžko, -a (n) hezký, prijemný 1. nakládaný; 2. nabíjený; 3. nacpávaný je zazobaný, má plno peněz laskavě, dobrotivě, mírně lavice, lavička koupelna 1. spojení; 2. spoje (instituce) spojovat se, připojovat se, zapojovat se (zool.) los lůžko M maj, -a (m) majeranek, -nku (m) makarón, -u (m) makowy malina, -y (f) malinowy malowniczy máj, květen majoránka makaróny, nudle makový malina malinový malebný, krásný maly marchewka, -i (f) margaryna, -y (f) marmolada, -y (f) marzec, -rca (m) marzyé, -rz?, -rzysz (Ned.) (+ o czym) masa, -y (0 maslo, -a (n) mazurek, -rka (m) majca, -i (0 m. pszenna m. ziemniaczana menu (neskl.) mežczyzna, -y (m) miasto, -a (n) miec, mam, masz (Ned.) miejsce, -a (n) m. konsumpcyjne m. noclegowe miejscowošc, -sci (f) miejscówka, -i (f) miesiž}c, -a (m) mieszczuch, -a (m) mieszkač, -am, -asz (Ned.) mieszkanie, -nia (n) mieszkaniec, -kanca (m) miedzy (předl, se 4. a 7. p) miedzy innymi miedzymiastowa, -wej (f), (hovor.) mi?siwo, -a (n) mi?sny, -ego = sklep mi?sny (m) mieso, -a (n) milošé, -sci (f) milý mimo Gako předl, s 2. a 3. p.); mimo iž minuta, -y (f) miód, miodu (m) m. pitný mizéria, -rii (m) mléko, -a (n) mladý, dětský 1. malý; 2. mrkev margarín marmeláda březen snít, toužit 1. masa, množství, spousta; 2. hmota máslo 1. (hud.) mazurek; 2. různé druhy koláčů s náplní či polevou mouka pšeničná mouka bramborová moučka jídelní lístek, menu muž město mít 1. místo, krajina; 2. zaměstnání; místo u stolu ubytování (turistického charakteru) místo, krajina; obec místenka měsíc (kalendářní) měšták bydlet byt obyvatel mezi kromě jiného meziměstská telefonní ústředna maso všeho druhu maso, uzeniny (název obchodu) 1. maso; 2. (bot.) dužina láska milý, příjemný; milovaný 1. přísl.: vedle, nedaleko; 2. předl.: vedle, mimo, kromě, proti, přes; přesto že minuta med medovina okurkový salát mléko 246 mfodzieňczy mlodziežowy mocny morski morze, -a (m) Morze Karaibskie motel, u (m) motorówka, -i (f) može možná móc, mog?, možesz (Ned.) mój, mojego mówic, -wi?, -wisz (D.) musieč, -sz?, -sisz (Ned.) mysleč, -isz (Ned.) nabial, -u (m) nadač, -am, -asz (D.) nadal nadawca, -y (m) ňader nadzieja, -dziei (ř) nadziewač, -am, -asz (Ned.) nagrzany najpierw nakazywač, -zuj?, -zujesz (Ned.) nakladač, -am, -asz (Ned.) nalesnik, -a (m) naložyč, -ž?, -žysz (D.) namoczyc, -cz?, -czysz (D.) na ogóí (přísl.) na pewno (přísl.) napic si?, -j?, -jesz (D.) napisač, -sz?, -szesz (D.) napiwek, -wku (m) napoj, -poju (m) n. iableczny mladistvý týkající se mládeže, mládežnický silný, pevný, mocný mořský moře Karibské moře motel motorová lož snad, asi možno, lze moci můj mluvit, hovořit muset myslet, přemýšlet, pamatovat N 1. mlékárna; 2. mléčné výrobky 1. dát, udělit; 2. vyslat, poslat, odeslat (o dopise atd.) nadále, dále, stále odesílatel příliš, velmi, nesmírně, hodně naděje 1. nadívat, naplňovat; 2. nasazovat, napichovat ohřátý, nahřátý nejprve, nejdříve, především nakazovat, rozkazovat, přikazovat nakládat palačinka naložit, naplnit namočit všeobecně, celkem určitě, zcela jistě, napevno napít se napsat spropitné nápoj jablečný mošt na pra wd? na przyklad (přísl.) narcyz, -a (m) nareszcie narodowosč, -šci (n) narzecze, -a (n) nastawiony nast?pnie nast?pny nast?pujacy našladowač, -duj?, -dujesz (Ned.) natomiast (spoj.) nauczyč, -cz?, -czysz (D.) nawet (přísl.) nazajutrz nazwisko, -a (n) nazywač si?, -am, -asz (Ned.) nerki, -rek (f, mn. č.) nerwowy niebieski niech (část.) niech?č, -ci (f) niedaleko niedowierzanie, -nia (n) niedziela, -i (f) niedžwiedž, -dzia (m) niemal niemniej niemy nienawisc, -šci (í) niepalacy, -ego (m) niepami?tny niepowtarzalny nieslychany niespelna niestety (část.) nie tylko niew^tpliwie niezwykly niski 247 opravdu, skutečně například bílý narcis konečně národnost nářečí, dialekt 1. seřízený; 2. přizpůsobený, uzpůsobený nato, potom, pak následný, následující následující napodobovat, imitovat místo toho, naproti tomu, jenže, nicméně naučit dokonce, ba i nazítří příjmení jmenovat se, nazývat se ledvinky nervózní; nervový 1. světlemodrý, blankytný, modrý; 2. nebeský necht, at nechut, odpor nedaleko, blízko nedůvěřivost neděle medvěd skorém, téměř neméně němý nenávist, nevraživost nekuřák velmi starý neopakovatelný, jedinečný neslýchaný, nebývalý, neobyčejný neúplně, kuse bohužel, pohříchu nejen, nejenom nesporně, nepochybně neobyčejný, nevšední nízký; malý 248 249 niszczyciel, -a (m) niszczyč, -cze, -czysz (Ned.) niž (spoj.) nižszošč, -i (f) normalny nosič, -sz?, -sisz (Ned.) nowoczesny nowy numer, -u (m) obcy obecný obejrzeč, -rze, -rzysz (D.) obfity obiad, -u (m) oblac, -lej?, -lejesz (D.) obnižyč sie, -ž§, -žysz (D.) obojetoy obok (jako předl, s 2. p.) obowiazek, -zku (m) obowiajzywac, -zuje, -zujesz (Ned.), (+ do czego) obóz, obozu (m) o. koncentracyjny obrany ochota, -y (f) oczekiwac, -kuje, -kujesz (Ned.), (+ kogo, czego; na kogo, co) oczyszczony oczywiscie od (předl, s 2. p.) odbiegac, -am, -asz (Ned.) odbierač, -am, -asz (Ned.) odbiornik, -a (m) odchodzič, -dz§, -dzisz (Ned.) oddzielnie 1. ničitel, kazisvět; 2. torpédoborec, minonoska ničit, hubit, rušit než menší výška, rozměr či význam normální, běžný, obvyklý nosit novodobý, moderní nový číslo O cizí, neznámý přítomný, nynější prohlédnout, obhlédnout hojný, bohatý oběd polít snížit se 1. lhostejný, netečný; 2. (chem.) neutrální 1. přísl.: vedle, mimo; 2. předl.: vedle, kromě, mimo 1. závazek, povinnost; 2. služba, úřad zavazovat (povinností), platit (o zákoně) tábor, ležení koncentrační tábor 1. zvolený, vybraný; 2. okradený chut, ochota, dobrá vůle očekávat očištěný samozřejmě, ovšem, zajisté od, ode odběhávat, uchylovat se odbírat, sbírat, přijímat přijímač 1. odjíždět; 2. odcházet odděleně oddziclny odjazd, -u (m) odmicnny odnalezienie, -nia (n) odnosič, -sz?, -sisz (Ned.) o. wraženie odnowiony odpowiadač, -am, -asz (Ned.) odpowiedž, -dzi (f) odprowadzač, -am, -asz (Ned.) odstawič, -wie, -wisz (D.) o. do wystygniecia odsunac sie, -ne, -niesz (D.) odwiedzič, -dze, -dzisz (D.) odwrót, -wrotu (m) na odwrocie odznaczač sie, -am, -asz (Ned.) oferowač, -ruje, -rujesz (Ned.) oficer, -a (m) oficjalnie ogladač, -am, -asz (Ned.) ogórek, -rka (m) o. kwaszony ogród, -rodu (m) ojciec, -jca (m) "jej okazja, -i (f) okienko, -a (n) oko, -a (n) okolica, -y (f) okolicznošciowy okres, -u (m) okrešlenie, -nia (n) okrešlony okupacja, -cji (í) Olomuniec, -ňca (m) olej, -u (m) omlel, -u (m) on, níego ongiš//ongi zvláštní, oddělený, různý odjezd jiný, různý, odlišný znovu nalezení 1. odnášet; 2. získávat, dosahovat; 3. doznávat mít dojem obnovený 1. odpovídat (za něco); 2. vyhovovat, hodit se; 3. být zodpovědný odpověa 1. doprovázet; 2. odvádět 1. odstavit; 2. dopravit nechat vychladnout odsunout se navštívit 1. ústup; 2. obrat naopak; na druhé straně vyznamenávat se nabízet důstojník oficiálně ohlížet, prohlížet okurka nakládaná okurka zahrada otec oj, ah, oh, aj, eh, ach příležitost, příhodná chvíle okénko oko okolí příležitostný období, údobí, doba, časový úsek, stádium 1. definice, stanovení; 2. (jaz.) příslovečné určení určitý, definovaný, vymezený, určený okupace Olomouc olej omeleta on kdvsi. iednou 250 251 opierač sie, -am, -asz (Ned.) oplata, -y (f) oraz (spoj.) osoba, -y (f) ostatní ostrožnošc, -šci (f) oswiadczyc, -cz?, -czysz (D.) ošwiata, -y (f) otoczony otwarty otwierač, -am, -asz (Ned.) owiany owoc, -u (m) owoce, -ów (m, mn. č.) ožywiony 1. opírat se (o něco); 2. zakládat si (na něčem) 3. vzpírat se, bránit se (komu) poplatek zároveň, i, jakož i osoba poslední opatrnost prohlásit osvěta obklopený 1. otevřený; 2. zjevný, jasný otevírat, odemykat ovanutý plod ovoce oživený, čilý O ósemka, -i (f) ów, owego ówczesny osma, osmička; (hud.) osmina onen tehdejší paczka, -i (f) panowač, -nuje, -nujesz (Ned.) paňstwo, -a (n) papieros, -a (m) park, -u (m) parking, -u (m) p. samochodowy parówka, -i (f) parter, -u (m) pasta, -y (f) paszport, -u (m) balíček, krabička, škatulka panovat, vládnout 1. stát, říše; 2. muž a žena, manželé; 3. Vy (při oslovení společnosti) cigareta 1. park, sady; 2. park (strojový, vozový atd.) parkoviště parkoviště osobních automobilů párek přízemí 1. pasta; 2. pomazánka cestovní pas pasztecik, -a (m) pasztet, -u (m) patrzec, -rze, -rzysz (Ned.) pawilon, -u (m) pazdziernik, -a (m) paczek, -czka (m) pelny peron, -u (m) pestka, -i (f) pewien piana, -y (f) sztywna piana piasek, -sku (m) piatek, tku (m) pi^tka, -i (f) picie, -cia (n) pieczarka, -i (f) pieczony pieczywo, -a (n) piekarnik, -a (m) pieniadz, -a (m) pieprz, -u (m) piernik, -a (m) pieróg, -roga (m) pietruszka, -i (f) piekny pietro, -a (n) pilný piwo, -a (n) plac, -u (m) placek, -cka (m) p. z makiem p. ziemniaczany plakat, -u (m) plama, -y (f) planowy p. odjazd plaster, -stra (m) plaza, -y (f) plemie, -mienia (n) 2. (bot.) pupen, poupě tlustý zájm.: jakýsi pastičky paštika dívat se pavilón říjen 1. kobliha; 1. plný; 2. nástupiště pecka (plodu) 1. příd. jm.: jistý; 2. pěna; sníh ušlehaný z bílků písek pátek 1. pětka (známka ve škole, která je nejvyšším oceněním); 2. pětka, pětice pití žampion pečený pečivo (obchod i výrobky) 1. trouba na pečení; 2. pec na pečení chleba peníz pepř perník taštičky (z těsta), piroh petržel krásný, pěkný patro, poschodí 1. pilný, horlivý; 2. nutný, důležitý; 3. spěšný pivo 1. náměstí; 2. místo, prostor placka, koláč, buchta koláč, buchta s mákem bramborová placka plakát skvrna plánovaný pravidelný odjezd 1. plátek; 2. plást (medu); 3. náplast pláž plémě, pokolení, rod 252 plotkowač, -kuje, -kujesz (Ned.) placič, -c?, -cisz (Ned.) platki owsiane plyta, -y (0 pobic, -bij?, -bijesz (D.) pobyt, -u (m) pociřig, -u (m) p. ekspresowy p. osobowy p. pospieszny p. przyspieszony pocz^tkowo poczta, -y (f) podač, -am, -asz (D.) podawač, -daj?, -dajesz (Ned.) podchodzic, -dz?, -dzisz (Ned.), (+ do kogo) poderwač, -w?, -wiesz (D.) podnosič, -sz?, -sisz (Ned.) podpisač si?, -sz?, -szesz (D.) podróž, -y (f) podwórko, -a (n) podzielič, -1?, -lisz (D.) pogarda, -y (f), (+ do czego, dla kogo) pojawiač si?, -wiam, -wiasz (Ned.) pojawič si?, -wi?, -wisz (D.) pojedynczy pojutrze, -a (n) pokoj, pokoju (m) p. goscinny pokrajač, -j?, -jesz (D.) pokrewny, -ego (m) pokr?cič, -c?, -cisz (D.) polecic, -c?, -cisz (D.) polecony polegač, -am, -asz (Ned.) (+ na kŕm, na czym) p. na ty m pol?dwica, -y (f) dělat klepy, klevetit, drbat platit ovesné vločky deska pobít, pomlátit, porazit pobyt 1. vlak; 2. náklonnost, sklon expresní vlak osobní vlak rychlík zrychlený vlak nejdříve, prvotně, počátečně pošta podat, předložit, odevzdat podávat, odevzdávat, předkládat přicházet, přistupovat; postupovat, blížit se 1. podtrhnout, podrazit, zničit; 2. svést 1.zvednout; 2. zvýšit, povýšit; 3. zvětšit, zesílit podepsat se cesta dvorek podělit, rozdělit pohrdání objevovat se, ukazovat se objevit se, ukázat se jednotlivý pozítří; pozítřek 1. pokoj; 2. mír, klid, pokoj hostinský pokoj pokrájet příbuzný, blízký zakroutit, otočit 1. doporučit, svěřit; 2. poručit, nařídit doporučený spoléhat se, důvěřovat spočívající v tom 1. svíčková; 2. druh uzeniny z vepřové svíčkové policzyč, -cz?, -czysz (D.) poiožyc, -ž?, -žysz (D.) poludnie, -nia (n) pomararicza -y (f) pomaraiíczowy pomidor, -a (m) pomoc, -mog?, -možesz (D.) pomylka, -i (f) pomysl, -u (m) poniedzialek, -Iku (m) poniewaž poplynúc, -n?, -niesz (D.) ponadto (přísl.) poprosič, -sz?, -sisz (D.) poľ, -a (m) porcja, -cji (f) port, -u (m) p. morskí p. lotniczy porzíjdek, -dku (m) porzeczka, -i (f) posiiidac, -am, -asz (Ned.) posiekany poshigiwač si?, -guj?, -gujesz (Ned.), (+ czym) posolič, -1?, lisz (D.) pospieszyč si?, -sz?, -szysz (D.) postač, -ci (í) poslanowienic, -nia (n) pôstny postoj, -toju (m) posypač, -pi?, -piesz (D.) pos/ukač, -am, -asz (D.) pos/.ukiwač, -kuj?, -kujesz (Ned.), (kogo, czego) pošrednictwo, -a (n) za pošrednictwem czego potaiiczyč, -cz?, -czysz (D.) 253 spočítat, napočítat položit 1. poledne; 2. jih pomeranč 1. oranžový, pomerančový; 2. pomerančový (ovoce) rajské jablíčko pomoci omyl, chyba nápad, myšlenka pondělí poněvadž poplynout, poplout dokonce, navíc; kromě toho poprosit; pozvat (hosty) pór, pórek porce, dávka přístav; (přen.) útočiště mořský, námořní přístav letiště 1. pořádek; 2. program rybíz něco vlastnit, mít něco, vládnout (něčím) posekaný používat posolit, osolit pospíšit si 1. postava, osoba, osobnost; 2. podoba, tvar, tvářnost úmysl, ustanovení, rozhodnutí, usnesení postní 1. stanoviště, parkoviště; 2. zastávka, odpočinek posypat jít hledat hledat, pátrat, pídit se 1. prostřednictví, pomoc; 2. zpros-tředkovatelství prostřednictvím, pomocí čeho zatančit si 254 potem potežny potrafič, -íie, -fisz (D.) potraktowač, -tuje, -tujesz (D.), (kogo, co) p. niczym bankiera potwierdzenie, -nia (n) powieka, -i (f) powierzchnia, -ni (f) powietrzny powinien powinno byc powodowač, -duje, -dujesz (Ned.), (+co) powód, -wodu (m) powrócič, -c?, -cisz (D.) powstac, -ne, -niesz (D.) poza (předl, se 4. a 7. p.) poziom, -u (m) poziomka, -i (f) pozor, -zoru (m) pól (neskl.) polka, -i (f) pólkula, -i (f) pólnoc, -y (f) póltora, -rej pólwysep, -spu (m) póžniej praca, -y (f) pracowač, -cuj?, -cujesz (Ned.) pracownik, -a (m) praktyczny prasa, -y (f) p. krajowa prawie prawy potom, později, dále silný, mocný, mohutný dovést, dokázat, umět 1. zachovat se (ke komu), naložit (s kým); 2. pohostit (koho), (zastar.) zachovali se ke mně jako k bankéři potvrzení, stvrzenka, stvrzení oční víčko 1. povrch; 2. plocha vzduchový, vzdušný povinen, zavázán musí být být příčinou (čeho), působit (co) důvod, příčina vrátit se 1. povstat; 2. povstat, vzbouřit se; 3. vzniknout za, mimo, kromě úroveň lesní jahoda; (bot.) jahodník 1. zdání; 2. záminka, pláštík půl, půlka, polovice, polovina police polokoule 1. půlnoc; 2. sever půl druha, půl druhého poloostrov později 1. práce, zaměstnání; 2. námaha; 3. dílo (literární, umělecké) pracovat pracovník, zaměstnanec praktický 1. tisk, žurnalistika; 2. (hromad.) žurnalisté, novináři domácí tisk skoro, téměř 1. pravý; 2. zákonný, legální; 3. čestný, šlechetný, poctivý nreciznost. nřesnost propozycja, -cji (f) prosíc, -sze, -sisz (Ned.) prosto prowadzič, -dze, -dzisz (Ned.) próba, -y (f) przebudowa, -y (f) przechowalnia, -ni (f) przecedzic, -dze, -dzisz (D.) przeciež przeciwlegly przedsiebiorstwo, -a (n) przedtem przedwczoraj przcdzial, -u (m) przejsč, -jde, -jdziesz ,(D.) przekazac, -že, -žesz (D.) przekř|tna, -nej (f) przekrojony przeksztalcic, -ce, -cisz (D.) przepelniony przepraszac, -am, -asz (Ned.) przeprowadzič, -úze, -dzisz (D.) przerwač, -rwe, -rwiesz (D.) przerywač, -am, -asz (Ned.) przesiany przeslac, -sle, -šlesz (D.) przeszlo (přísl.) przeto (spoj.) przewodnik, -a (m) przewožnik, -a (m) przez (předl, se 4. p.) przeziebič sie, -bie, -bisz (D.) przežycie, -cia (n) przežyc, -žyj?, -žyjesz (D.) prsy (předl, s 6. p.) przybyč, -bede, -bedziesz (D.) przybysz, -a (m) przyciíigač, -am, -asz (Ned.) Przygotowanv 255 návrh, propozice prosit, žádat přímo, rovně vést, provádět, řídit 1. zkouška, pokus; 2. punc přestavba, rekonstrukce úschovna přecedit, procedit přece protilehlý podnik předtím, dříve předevčírem 1. oddělení ve vlaku, kupé; 2. mez, rozmezí; 3. pěšinka (ve vlasech) přejít, projít 1. předat (informaci), vzkázat; 2. poukázat, odkázat (mat.) úhlopříčka překrojený, přeříznutý přetvořit, transformovat, přeměnit přeplněný prosit za prominutí, odprošovat provést, zavést, uskutečnit přetrhnout; přerušit přetrhávat; přerušovat přesátý poslat, vyslat více než proto 1. průvodce (osoba, kniha); 2. vůdce; 3. (elektr.) vodič převozník; povozník přes, skrz; od; kvůli nachladit se 1. prožitek, zážitek; 2. prožití přežít, zažít při, u, vedle, v 1. přibýt, přijít, dostavit se; 2. vzrůst příchozí, přistěhovalec 1. přitahovat; 2. táhnout, přicházet (o armádě) 256 257 przyjac, -jme, -jmiesz (D.) przyjechač, -jad?, -jedziesz (D.) przyježdžač, -am, -asz (Ned.) przyjecie, -cia (n) przyjemnošó, -šci (f) przyjmowač, -muje, -mujesz (Ned.) przyjšč, -jde, -jdziesz (D.) przykro przyneta, -y (f) przypadek, -dku (m) przypadek, -dka (m) przyprawa, -y (f) przyrz^dzič, -dze, -dzisz (D.) przyslač, -sl§, -slesz (D.) przystanek, -nku (m) przystojny przyszly przyzwyczaič sie, -czaje, -czaisz (D. ptactwo, -a (n) pukač, -am, -asz (Ned.) pytac, -am, -asz (Ned.) (+ o co, + na co) pýtanie, -nia (n) rachunek, -nku (m) racja, -cji (f) rada, -y (f) radio, -a (n) rama, -y (f) ratusz, -a (m) raz, -u (m) rázem recepcja, -cji (f) recepcjonista, -y (m) receptura, -y (0 rekompensowac, -suj?, -sujesz (Ned. remanent, -u (m) l. přijmout; 2. pohostit přijet přijíždět přijetí, pohoštění, recepce potěšení, radost, příjemnost 1. přijímat, brát; 2. hostit přijít nemile, nepříjemně, bolestně lákadlo, vnadidlo případ, příhoda, náhoda pád (jaz.) koření, přísada (do jídla) připravit, přichystat poslat zastávka, stanice 1. hezký; 2. slušný budoucí, příští přivyknout si, zvyknout si ptactvo klepat, bouchat ptát se, tázat se, zkoušet (ve škole) otázka, dotaz R účet 1. pravda; 2. příčina, důvod 1. rada (na něco); 2. rada (sbor rádců) rádio, rozhlas rám, rámec radnice 1. ráz, jeden; 2. případ 1. zároveň, současně, spolu; 2. celkem 1. recepce, slavnostní přijetí; 2. hotelová recepce; 3. přijímání (hostů v hotelích, úřadech apod.) recepční (muž) receptura odškodňovat inventura; pozůstatek renesance rcstauracja, -i (f) reštaurátor, -a (m) rcszta, -y (f) rezcrwacja, -cji (f) robič, -bie, -bisz (Ned.) rodzina, -y (f) rogalik, -a (m) rok, -u (m) r; akademickí rosól, -olu (m) rozbíjač sie, -am, -asz (Ned.) rozbrajajacy rozbudowa, -y (f) rozciajač si?, -am, -asz (Ned.) rozezochrany rozgla_dač sie, -am, -asz (Ned.) rozgniewač, -am, -asz (D.) rozlegly rozmaity rozmawiač, -am, -asz (Ned.) rozmowa, -y (f) rozpoczac, -czne, -czniesz (D.) rozpociecie, -cia (n) rozrywka, -i (f) rozrzutny rozsiasč sie, -siade, -dziesz (D.) rozsloneczniony roztaczač sie, -am, -asz (Ned.) roztwór, -woru (m) rozumieč, -miem, -miesz (Ned.) rozwatkowač, -kuje, -kujesz (D.) rozwój, -woju (m) róg, rogu (m) rówiešniczka, -i (f) rówicšnik, -a (m) równiež (pfísl.) róža, -y (f) róžnica, -y (f) 1. restaurace; 2. restaurace, obnovení 1. restaurátor; 2. restauratér, hostinský zbytek rezervace dělat, pracovat, vyrábět, připravovat rodina rohlík rok školní rok na vysokých školách vývar rozbíjet se, ztroskotávat, havarovat odzbrojující rozestavění, výstavba natahovat se rozcuchaný rozhlížet se rozzlobit rozlehlý, rozsáhlý, prostranný rozmanitý, různý, pestrý hovořit, mluvit, rozmlouvat rozhovor, rozmluva začít, počít začátek, počátek zábava, povyražení rozhazovačný, marnotratný rozvalit se, rozložit se; (přeneseně) usídlit se prosluněný rozšiřovat se, rozvinovat se, ukazovat se roztok rozumět rozválet rozvoj, vývoj roh, paroh, rohovina vrstevnice (tj. patřící ke stejné genera- ci) vrstevník rovněž, také (bot. i med.) růže 1. rozdíly, rozdílnost, různost, odlišnost; 2. různice, neshoda, nedorozumění 258 259 róžnič si?, -ni?, -nisz (Ned.) 1. různit se, lišit se, odlišovat se; scrdecznie upřímně^ srdečně 2. lišit se, hádat se s^rnik, -a (m) tvarožník róžnorodnošc, -sci (f) rozmanitost, různorodost setká, -i (f) stovka róžny různý, rozmanitý, odlišný sezon -u (m) sezóna róžowy růžový siadac, -am, -asz (Ned.) sedat si ruch, -u (m) 1. ruch, pohyb, hnutí, chod, běh; sice, -ci (f) síť 2. doprava, provoz; 3. hnutí, směr; siedziba, -y (f) sídlo „Ruch" 4. stánek s novinami, tabákem, siedziec, -dz?, -dzisz (Ned.) sedět, bydlit, zdržovat se drogistickým zbožím apod. sickany posekaný rynek, -nku (m) 1. náměstí; 2. tržiště; 3. trh (vnitřní, sierpieň, -pnia (m) srpen zahraniční) skarb, -u (m) 1. poklad; 2. pokladna rysunek, -nku (m) kresba, obrázek skasowač, -suje, -sujesz (D.) zrušit rywalizacja, -cji (í) soupeření s. bilet označit si jízdenku ryzykowny riskantní sklep, -u (m) obchod, krám rzeczny říční skladač si?, -am, -asz (Ned.) skládat se rzeczywistosc, -sci (f) skutečnost skladník, -a (m) 1. součást, složka; suroviny; 2. (mat.) rzeczywišcie skutečně, opravdu sčítanec Rzym, -u (m) Řím skr?cic, -c?, -cisz (D.) skroutit, svinout, splést, odbočit, rzymski římský zahrnout skrócič, -c?, -cisz (D.) zkrátit; zmenšit .jljlj skrót, -u (m) 1. zkratka; 2. zkrácení S skrzynka, -i (í) bednička, truhlička, skříňka, schránila skrzypce, -piec (pl. t.) jca housle sala, -i (í) sál, síň skubac, -bi?, -biesz (Ned.) škubat, trhat s. wykladowa posluchárna skwer, -u (m) náměstí s parčíkem, s trávníkem salata, -y (f) hlávkový salát sliping -u (m) = wagon sypialny lůžkový vůz salatka, -i (f) většinou salát s majonézou slabo slabě, nedobře, špatně sam, -ego sám, samý, jediný slabý slabý, nejistý, nestálý, špatný, samochód, -chodu (m) auto, automobil slawa, -y (f) chatrný, chorobný, nemocný samolot, -u (m) letadlo sláva, proslulost, čest samotný samotný, osamělý, osamocený, sám dobra slawa dobré' jméno sarna, -y (f) srna sloik, -u (m) sklenice, láhev (zavařeniny, kompotu) s^dzič, -dz?, -dzisz (Ned.) 1. soudit; 2. uvažovat, mínit Slowacja, -cji (f) Slovensko sasiadka, -i (f) sousedka Slowaczka, -i (f) Slovenka sa.siaduja.cy sousedící Slowak, -a (m) Slovák schronisko, -a (n) 1. útulek; 2. turistická chata, bouda slowniczck, -czka (m) slovníček seans, -u (m) 1. představení; 2. seance stowo. -a (n) slovo, výraz sekretariát, -u (m) sekretariát sluchaé, -am, -asz (Ned.) poslouchat seler, -a (m) celer sfuchawka, -i (f) sluchátko ser, -a (m) sýr služyé, -ž?, -žysz (Ned.) 1. sloužit, posluhovat; 2. hodit se, s. bialy tvrdý tvaroh slychaé (pouze v infinitivu), (Ned.) prospívat s. žólty tvrdý sýr slýchat, slyšet s. topiony tavený sýr slyszc.-, -sz?, -sysz (Ned.) slyšet 260 smak, -u (m) do smaku smakosz, -a (m) smažony sobota, -y (f) sok, -u (m) sos, -u (m) sól, soli (f) specjal, -u (m) sp?dzenie, -nia (n) czasu spedzic, -dz?, -dzisz (D.) spirytus, -u (m) spokojnie spokojný spokoj, -oju (m) sposób, -sobu (m) spotkac si?, -am, -asz (D.) spotykač, -am, -asz (Ned.) spožywczy, -ego (m) = sklep spožywczy sprawa, -y (í) sprawdzač, -am, -asz (Ned.) sprawdzič, -dz?, -dzisz (D.) sprawiač, -am, -asz (Ned.) sprowadzač, -am, -asz (Ned.) spróbowač, -buj?, -bujesz (D.) sprzed (předl, s 2. p.) sprzyjač, -am, -asz (Ned.) stacja, -i (í) s. docelowa stač, stoj?, stoisz (D.) stač mi? na to stač si?, stan?, staniesz (D.) stanic, -n?, -niesz (D.) standard, -u (m) Stany, -nów (mn. č.) starac si?, -am, -asz (Ned.) starannie starnžvtnv 1. chut; 2. vkus podle chuti labužník, požitkář smažený sobota štáva omáčka sůl specjalita, zvláštnost, lahůdka strávení času 1. strávit (čas); 2. sehnat; vyhnat líh klidně klidný klid, ticho způsob potkat se, setkat se potkávat potraviny 1. věc, záležitost, otázka; 2. zpráva; 3. proces, spor; 4. postup ujištovat, verifikovat, ověřovat, kontrolovat potvrdit, verifikovat, ověřit, zkontrolovat činit, způsobovat přivádět; přivážet; povolávat zkusit před přát, být nakloněn stanice cílová stanice 1. stát (někde); 2. stát, trvat, zakládat si mohu si to dovolit stát se postavit se, stanout standard, úroveň zkrácený název pro USA, Státy starat se, pečovat starostlivě, pečlivě starobylý, starodávný starý statek, -tku (m) status, -u (m) spoleczny stawiač, -am, -asz (Ned.) stád sterowany stolica, -y (f) stolik, -a (m) stopniowo stos, u (m) stosunek, -nku (m) stói, stolu (m) strona, -y (f) strumieň, -nia (m) student, -a (m) studentka, -i (f) studiowač, -diuj?, -diujesz (Ned.) stuknžjč, -n?, -niesz (D.) stwarzač, -am, -asz (Ned.) stwierdzič, -dz?, -dzisz (D.) styczeň, -cznia (m) stypendium (n - v j. č. nesklonné) surówka, -i (f) suszony syn, -a (m) syrop, -u (m) systém, -u (m) sytuacja, -cji (f) szacunek, -nku (m) szampan, -a (m) szczerosč, -šci (f) s/.czypiorek, -rku (m) szczyt, -u (m) szcť, -a (m) szcrokosó, -šci (f) sz. geograficzna szkodzic, -dz?,.-dzisz (Ned.) szlak, -u (m) 261 1. starý, zkušený, dávný; 2. starý Jšéf) lod, člun společenské postavení stavět, budovat; (hovor.) platit v restauraci odtud řízený, kormidlovaný hlavní město stoleček stupňovitě, postupně hromada poměr, vztah; styk, obcování stůl, tabule 1. strana; 2. krajina; 3. stránka (v knize) pramen; potok student studentka studovat klepnout, zaklepat tvořit, sestrojovat stvrdit, potvrdit, ujistit leden stipendium 1. zeleninový salát; 2. nevypálená ztvrdlá cihla; 3. druh kůže, plátna; 4. surové železo, litina sušený syn sirup systém, soustava situace 1. úcta; 2. ocenění, odhad šampaňské (víno) ryzost, upřímnost, opravdovost, pravost pažitka štít, vrchol, špička, nejvyšší bod šéf, představený šířka, rozsáhlost, obšírnost zeměpisná šířka škodit, překážet cesta, trat 262 263 szosa, -y (0 sztab, u (m) sztuka, -i (f) história sztuki sz. mieša szukač, -am, -asz (Ned.), (+czego) szyba, -y (í) szybko szynka, -i (f) sci^gač, -am, -asz (Ned.) sledž, -dzia (m) šliwka, -i (0 slub, -u (m) smiech, -u (m) šmietana, -y (í) sniadanie, -nia (n) snič, sni?, šnisz (Ned.) sredniowiecze, -a (n) šroda, -y (0 šrodek, -dka (m) swiat, -a (m) swiatío, -a (n) swietnie swietnosč, -sci (f) šwi?ty = sw. T tak taki takže silnice štáb 1. kus; 2. umění, dovednost; 3. divadelní hra dějiny umění vařené maso hledat okenní tabule rychle šunka w 1. stahovat, svazovat, spojovat, skládat; shromažďovat; 2. přitahovat slecí, slaneček švestka, slíva sňatek; slib smích smetana snídaně snít středověk středa 1. střed, prostředek, centrum; 2. přípravek (na praní, farmaceuntický aj.) 3. prostředek (komunikační peněžní atd.) svět světlo; osvětlení; světlost; záře znamenitě, výborně skvělost, nádhernost, znamenitost svatý i 1. část.: ano; 2. přísl.: tak takový taktéž, rovněž, také tani targ, -u (m) tarty teatr, -u (m) telefoniczny telefonowač, -nuje, -nujesz (Ned. telegram, -u (m) telewizor, -u (m) témat, -u (m) ten, tego ten sam teraz termin, -u (m) terror, -u (m) tež tlok, -u (m) tlum, -u (m) tor, -u (m) tort, -u (m) towar, -u (m) towarzyski tradycja, -cji (í) tramwaj, -u (m) troche trudnošč, -šci (f) truskawka, -i (f) truskawkowy trwač, -am, -asz (Ned.) trzeba tu//tutaj tuczfjcy tulipán, -a (m) twaróg, -rogu (m) twierdzič, -dz?, -dzisz (Ned.) ty, ciebie tydzieň, tygodnia (m) tyle, -u tylko typowy laciný trh nastrouhaný divadlo telefonní, telefonický telefonovat telegram televizor téma ten tentýž nyní 1. termín, lhůta; 2. odborný termín, výraz, název; 3. výuční doba teror, hrůzovláda též, také, rovněž tlačenice, nával dav, zástup 1. kolej, cesta, dráha, trat; 2. (chem.) thorium dort zboží společenský tradice tramvaj trochu, trošku těžkost, obtížnost, obtíž zahradní jahoda jahodový (ze zahradních jahod) trvat, vytrvávat, zůstávat třeba, potřebí tu, zde způsobující tloustnutí tulipán tvaroh tvrdit, dokazovat ty týden tolik pouze, toliko, jen, jenom typický 264 265 u ubič, ubij?, ubijesz (D.) ubrac si?, ubior?, ubierzesz (D.) uczelnia, -i (f) uczony, -ego (m) uczta, -y (f) uczucie, -cia (n) uczyč, ucz?, uczysz (Ned.) (+ czego) (+ o czym) udač si?, -am, -asz (D.) uginač si?, -am, -asz (Ned.) ugotowac, -tuj?, -tujesz (D.) u góry (přísl.) ulica, -y (0 ulgowy bilet ulgowy uložyc, -ž?, -žysz (D.) umiec, umiem, umiesz (Ned.) umožliwič, -wi?, -wisz (D.) uniwersytet, -u (m) úpadek, -dku (m) upalny upiec, upiek?, upieczesz (D.) urodziny, -džin (pl. t.) urz^dzenie, -nia (n) urz?dowy ustalic, -1?, -lisz (D.) uszko, -a (n) ušmiechnac si?, -n?, -niesz (D.) utrzeč, utr?, utrzesz (D.) uwaga, -i (f) uwažac, -am, -asz (Ned.) uznanie, -nia (n) užywac, -am, -asz (Ned.) 1. ubít, utlouci; 2. ušlehat obléci se vysoká škola 1. vědec, učenec; 2. příd. jm.: učený slavnostní hostina cit, pocit učit učit (čemu) poučovat (o čem) 1. podařit se; 2. odebrat se ohýbat se, prohýbat se uvařit nahoře ulice slevový, úlevový, zlevněný zlevněný lístek 1. uložit, složit, položit; 2. spořádat, sepsat, zařídit umět, znát umožnit univerzita pád, padnutí, pokles, úpadek velmi horký (o počasí) upéci narozeniny 1. zařízení; 2. uspořádání úřední 1. ustanovit, ustálit, stabilizovat; 2. zjistit, určit 1. ouško; 2. ouško (šálku); poutko; 3. plněné těstoviny v podobě ouška usmát se 1. utřít, rozetřít (těsto aj.); 2. utřít, setřít (prach aj.) pozornost, pozor, rozvaha, zřetel; postřeh, soud, mínění; upozornění, napomenutí 1. dávat pozor; 2. uvažovat, rozvažovat, posuzovat, soudit uznání, úcta, přiznání užívat, používat w (předl, se 4. a 6. p.) wagon, -u (m) w. sypialny wakacje, -cji (pl. t.) walizka, -i (f) warstwa, -y (f) warto (přísl.) warunek, -nku (m) wažny wattoba, -y (f) wbic, wbij?, wbijesz (D.) wczesniej (2. st. od pfisl.: wczesnie) wczoraj wedlug = wg (pfedl. s 2. p.) wejscie, -a (m) wepchn^c, -n?, -niesz (D.) wernisaz, -u (m) wersja, -sji (f) w?dlina, -y (f) w?drowac, -ruj?, -rujesz (Ned.) w?drownik, -a (m) w?gierski wiadomosc, -sei (f) widniec, -niej?, -niejesz (Ned.) widocznie widok, -u (m) widoköwka, -i (f) widz, -a (m) widziec, -dz?, -dzisz (Ned.) wieezor, -ora//-oru (m) Wieden, -nia (m) wiedza, -y (f) wiedziec, wiem, wiesz (Ned.) wiek, -u (m) wiele Wielkanoc, -y (f) wieprzowina, -y (f) = mi?so wieprzowe w v, ve vagón lůžkový vůz prázdniny kufr, zavazadlo vrstva náleží se, sluší se; stojí za to podmínka 1. důležitý, významný; 2. vážený (člověk), vážný; 3. platný (lístek), pravomocný 1. játra; 2. vnitřnosti vbít, vtlouci, zatlouci, zarazit dříve včera podle, dle vchod, vstup; vejití vstrčit, vecpat vernisáž verze uzenina vandrovat, cestovat, putovat 1. cestovatel; 2. tulák maďarský, uherský sdělení, zpráva být patrný, ukazovat se zjevně, patrně výhled, pohled pohlednice divák vidět večer Vídeň 1. věda, učení, znalost, vědění, nauka; 2. vzdělání; 3. vědomí, vědomost vědět, znát věk (lidský); století, epocha, éra mnoho hodně, velmi velikonoce vepřové maso 266 wiesč, wiod?, wiedziesz (Ned.) wiežc, wioz?, wieziesz (Ned.) wi?c wi?kszosč, -sci (f) wino, -a (n) wježdžač, -am, -asz (Ned.) w. na tor wkrótce wlewač, -am, -asz (Ned.) wlewajac (přechodník přítomný) w lewo (přísl.) wladza, -y (f) wlasny wlašciwy wlašnie wobec (před. s 2. p.) woda, -y (f) wojsko, -a (n) kolega z wojska wolny wolne ciasto wolnoclowy wolowina, -y (f) = mi?so woíowe wódka, -i (f) wówczas wpasč, wpadn?, wpadniesz (D.) wplacic, -c?, -cisz (D.) wprawa, -y (f) wprawny w prawo (přísl.) wprowadzič, -dz?, -dzisz (D.) wraženie, -nia (n) wreszcie wrócič, -c?, -cisz (D.) wrza_cy wrzesieň, -snia (m) wrzucic, -c?, -cisz (D.) wsadzič, -dz?, -dzisz (D.) vést vézt tedy, tudíž většina víno vjíždět, zajíždět přijíždět na kolej zakrátko, brzy, zanedlouho vlévat vlévaje vlevo vláda, moc, síla vlastní 1. patřičný, příslušný; 2. vlastní, charakteristický; 3. kompetentní právě, zrovna tak, ovšem před voda vojsko, armáda přítel z vojny 1. volný, svobodný, nezávislý; 2. pomalý, volný hladké těsto bezcelní hovězí maso vodka tehdy, tenkrát, pak vpadnout, zapadnout; zaběhnout; vtéci; dostat se do nepříjemné situace zaplatit, složit (peníze) zběhlost, zručnost, výcvik zručný, zběhlý, obratný, vycvičený vpravo uvést, přivést, zavést dojem konečně, nakonec 1. vrátit, navrátit; 2. vrátit se vroucí, vařící, vřelý září vhodit vstrčit, vsadit, posadit, zasadit, nasadit vvnhnd wsiadač, -am, -asz (Ned.) wspaniale wspanialy wspólny wspóltwórca, -y (m) wst?p, -u (m) wszedzie wszystek wšcieklosč, -šci (f) wšciekly wsród (předl, s 2. p.) wtedy wtorek, -rku (m) wuj, -ja (m) wybitny wybrač si?, -bior?, -bierzesz (D.) wychodzič, -dz?, -dzisz (D.) wychowanie, -nia (n) wycieczka, -i (f) wydač, -am, -asz (D.) wydač si?, -am, -asz (D.) wydawač si?, -daj?, -dajesz (Ned.) wydzial, -u (m) wyglqdac, -am, -asz (Ned.) wyglupiač si?, -am, -asz (Ned.) wyjasnič, -ni?, -nisz (D.) wyježdžač, -am, -asz (Ned.) wyjmowač, -muj?, -mujesz (Ned.) wyjsč, -jd?, -jdziesz (D.) wyklad, -u (m) wykonanie, -nia (n) wykr?cač, -am, -asz (Ned.) wyl^dowanie, -nia (n) wyluskiwany wymagač, -am, -asz (Ned.), (+ czego) wymiana, ~y (f) wymieszač, -am, -asz (D.) nasedat, sednout si nádherně, krásně nádherný, skvělý, spanilý společný, vzájemný spolutvůrce 1. vstup, vchod; 2. počátek, úvod všude všechen, všecek vzteklost, vztek, šílenost vzteklý, šílený uprostřed, mezi tehdy úterý strýc (matčin bratr) významný, vynikající odejít, odebrat se, vypravit se vycházet, odcházet vychování, výchova výlet, vycházka 1. vydat, prozradit, vyzradit, utratit; 2. vrátit na zpět (peníze) 1. zdát se, vypadat; 2. prozradit se, vyzradit se 1. vydávat se; 2. zdát se;, 3. prozrazovat se, vycházet najevo fakulta, sekce, oddělení 1. hledět, vyhlížet (odněkud); 2. vypadat, vyhlížet (jak) hloupnout, bláznit, dělat ze sebe šaška vysvětlit, objasnit, vyjasnit odjíždět, vyjíždět 1. vyjímat, vytahovat, vypisovat; 2. vytahovat, vyndávat vyjít, odejít přednáška, interpretace vykonání, provedení vytáčet (telefonní číslo); vykrucovat, vyšroubovávat přistání vyloupávaný, vylouskávaný vymáhat výměna promíchat 268 269 wymóg, -mogu (m) wynajecie, -cia (n) wyobražnia, -ni (f) wypadek, -dku (m) na wypadek wypelnič, -ni?, -nisz (D.) wyp?dzič, -dz?, -dzisz (D.) wypic, -j?, -jesz (D.) wypiekač, -am, -asz (Ned.) wypieka si? (pouze ve 3. os.) wyplacič, -c?, -cisz (D.) wyplyn^č, -n?, -niesz (D.) wypocz^č, -czn?, -czniesz (D.) wypoczynek, -nku (m) wyposažony w. w co wyrafinowany wysepka, -i (f) wysiadač, -am, -asz (Ned.) wysi^sč, -sia_d?, -si^dziesz (D.) wyslač, -šl?, -slesz (D.) wyspa, -y (f) wystarczyc, -cz?, -czysz (D.) wystawa, -y (f) wystawnosč, -sci (f) wystudzony wytrawny wywozic, -ž?, -zisz (Ned.) wzgl^d, -l?du (m) wzgórze, -a (n) Z z (předl, se 2. a 7. p.) za (předl, se 2., 4., 7. p.) zabierač, -am, -asz (Ned.) zachowac, -am, -asz (D.) zachód, -odu (m) požadavek pronajmutí, najmutí představivost, obrazotvornost 1. příhoda, náhoda, událost; 2. neštěstí, nehoda, katastrofa; pro případ 1. vyplnit, doplnit; 2. vykonat vypudit, vyhnat vypít napékat, vypékat peče se, pečou se vyplatit, splatit vyplynout, vyplout, vytéci odpočinout si odpočinek, oddech, klid vybavený vybavený čím rafinovaný ostrůvek vystupovat vystoupit vyslat, poslat, vypravit ostrov postačit 1. výstava; 2. výkladní skříň, výloha; 3. výprava (divadelní hry) nádhera, okázalost, výstavnost vychlazený, ochlazený přírodní (víno) vyvážet 1. ohled, zřetel; 2. vzhled, vzezření návrší, pahorek s; z za; v; po 1. brát, odebrat; 2. zaujímat (místo); ujímat se (slova) zachovat, uchovat západ zacumowany zacytowac, -tuj?, -tujesz (D.) zacza.c, -czn?, -niesz (D.) zaczynač si?, -am, -asz (Ned.) zadač, -am, -asz (D.) zadanie, -nia (n) zadzwonič, -ni?, -nisz (D.) zagini?cie, -cia (n) zagranica, -y (f) z zagranicy zagraniczny zajac, -a (m) zákuska, -i (í) zaklad, u (m) zakrzepni?ty zakup, -u (m) zakupič, -pi?, -pisz (D.) zalač, -lej?, -lejesz (D.) zaleglosč, -sci (f) zalatwič, -wi?, -wisz (D.) zalatwienie, -nia (n) založyč, -ž?, -žysz (D.) zamawiač, -am, -asz (Ned.) zamkni?ty zamówič, -wi?, -wisz (D.) zamydlony mieč zamydlone oczy zanim (spoj.) zaoferowač, -ruj?, -rujesz (D.) zápalka, -i (f) zapewne zapewnienie, -nia (n) zapiš, -u (m) z. metrykalny zaplacič, -c?, -cisz (D.) zapomnieč, -mn?, -mnisz (D.) (+ czego, co, o czymš) zapraszač, -am, -asz (Ned.) zaproponowač, -nuj?, -nujesz (D.) zaproponowany zaprosič. -sze. -sisz (D.) (námoř.) přivázaný (o lodi) zacitovat, citovat začít začínat dát, uložit úkol, úloha 1. zazvonit; 2. zatelefonovat zmizení, ztráta, zhynutí zahraniční, cizina ze zahraničí, z ciziny zahraniční, cizí zajíc předkrm 1. závod, továrna, dílna, ústav, institut; 2. sázka, zástava 1. ztuhlý, ztvrdlý; 2. sražený nákup, koupě zakoupit, nakoupit zalít; zapít dluh, nedoplatek vyřídit, zařídit, vykonat vyřízení, vykonání založit, uložit, vložit objednávat uzamčený, uzavřený, ukončený 1. zamluvit si, objednat si, zadat; 2. zaříkat, zažehnat namydlený mít v očích mýdlo dříve než, než nabídnout zápalka, sirka 1. zajisté, jistě; 2. snad, asi, pravděpodobně ujištění, zajištění zápis, záznam matriční zápis zaplatit zapomenout zvát; povolávat navrhnout, nabídnout nabídnutý, navrhnutý, doporučený nozvat: novolat 270 zapytač, -am, -asz (D.) zaradny zaraz zarezerwowač, -wuj?, -wujesz (D.) zarobič, -bie, -bisz (D.) zaslyna.č, -n?, -niesz (D.) zastanawiač si?, -am, -asz (Ned.), (+ nad czym) zasypiač, -am, -asz (Ned.) zataňczyč, -cz?, -czysz (D.) zatíoczony zauwažyč, -ž?, -žysz (D.) zawdzieczac, -am, -asz (Ned.) (+ komu, czemu co) zawijač, -am, -asz (Ned.) zawijac do portów zawsze zazdrošč, -sci (f) zaj), z?ba (m) zbierač, -am, -asz (Ned.) zboczyč, -cz?, -czysz (D.) zdac, zdam, zdasz (D.) zdarzac si?, -am, -asz (Ned.) zdarzenie, -nia (n) zda.žyč, -ž?, -žysz (D.) zdecydowac si?, -duj?, -dujesz (D.), (+ na co) zdobyc, -b?d?, -b?dziesz (D.) zdolnošc, -sci (f) zdolac, -am, -asz (D.) zdrowie, -wia (n) zechcieč, -chc?, -chcesz (D.) zerkn^c, -n?, -niesz (D.) zestaw, -u (m) z. surówek zeznanie, -nia (n) zginac, -n?, -niesz (D.) zgroza, -y (f) zgrzytna_č, -n?, -niesz (D.) ziarno, -a (n) zeptat se, otázat se pohotový, důvtipný ihned, za chvíli zarezervovat, rezervovat vydělat; zadělat proslavit se zamýšlet se, uvažovat usínat zatancovat si namačkaný, vtlačený 1. zpozorovat, všimnout si; 2. připomenout, poznamenat děkovat, být vděčný balit, zavinovat přistávat v přístavech vždy, vždycky 1. závist; 2. žárlivost zub sbírat, shromaždovat, sklízet odbočit, vybočit, odchýlit se, odklonit se 1. udělat (zkoušku); 2. odevzdat, svěřit, předat, vrátit stávat se, přiházet se událost, příběh, příhoda stačit rozhodnout se nabýt, dosáhnout, dobýt, ztéci schopnost, nadání být s to, podařit se zdraví zatoužit, ráčit mrknout souprava, soubor, komplet, sada; salát z různých druhů zeleniny výpověď, přiznání 1. ztratit se, zmizet; 2. zahynout, zhynout, padnout (v boji) hrůza, úžas zaskřípat zrno 271 zielcri, -ni (f) zielony ziemniak, -a (m) zimný zjednoczenie, -nia (n) zjesč, zjem, zjesz (D.) zlepiac, -am, -asz (Ned.) zlepič, -pi?, -pisz (D.) zlotý, -ego zly zmienič, -ni?, -nisz (D.) zmoczyč, -cz?, -czysz (D.) znaczek, -czka (m) znaczenie, -nia (n) znac, znam, znasz (Ned.) znajdowač, -duj?, -dujesz (Ned.) znajdowač si?, -duj?, -dujesz (Ned.) znajomošč, -šci (f) znakomity známy znižyč si?, -ž?, -žysz (D.) znowu//znów zobaczyč, -cz?, -czysz (D.) zorganizowanie, -nia (n) zostač, -stan?, -staniesz (D.) zostawič, -wi?, -wisz (D.) zraz, -a (m) zrealizowač, -zuj?, -zujesz (D.) zreszt^ zróžnicowany zupa, -y (f) zupelnie zwierzač si?, -am, -asz (Ned.) zwierzyna, -y (f) zwloka, -i (f) zwozič, -ž?, -zisz (Ned.) zwyci?sko zwyczaj, -u (m) zwykle zwykly zeleň zelený brambor studený, chladný sjednocení; jednota sníst, pojíst slepovat, sklížit slepit, sklížit 1. zlatý (barva); 2. zlotý (peníz) zlý, špatný, nehodný; rozhněvaný změnit, proměnit, vyměnit smočit, namočit, zvlhčit poštovní známka 1. značení, označování, zaznamenání; 2. význam, cena, smysl; 3. důležitost znát, poznat, seznat, pochopit nalézat nalézat se, ocitat se, být znalost, známost znamenitý, výborný, významný známý snížit se, ponížit se znova, opět spatřit, uzřít, uvidět, vidět zorganizování 1. zůstat, zbýt; 2. stát se zůstavit, zanechat, opustit 1. plátek masa; 2. karbanátky nebo řízky z mletého masa; 3. (zahr.) roub, štěp, řízek zrealizovat, uskutečnit, provést konečně, ostatně, koneckonců odlišný, diferencovaný polévka úplně svěřovat se 1. zvěřina (maso); 2. zvěř (lovná) průtah, odklad, prodlení svážet vítězně zvyklost, obyčej obyčejně, obvykle obvyklý, obyčejný, jednoduchý 272 Ž zle špatně, zle žaden žalosny žartowač, -tuje, -tujesz (Ned.) žonkil, -a (m) žólty žurawina, -y (f) žurek, -rku (m) žycie, -cia (n) žyczyč, -cze, -czysz (Ned.) (+ komu czego) žyc, žyj?, žyjesz (Ned.) žywienie, -nia (n) žádný, nikdo smutný, truchlivý, žalostný žertovat žlutý narcis žlutý klikva žurek (druh kyselé polévky z ovesné nebo žitné mouky) život přát žít, přebývat 1. strava, jídlo; 2. krmení n. p. neskl. os. P-pl. pl. t. polit. předl. přen. příd. jm. přísl. r. sg- spoj. st. tech. typogr. V zájm. zahr. zdrob. zool. zo. matematika medicína neutrum = rod střední nedokonavé sloveso na przyklad = například nesklonné jméno osoba pád plurál = číslo množné pluralia tantum = pomnožná podstatná jména politika předložka přenesený význam přídavné jméno příslovce rodzaj = rod singulár = číslo jednotné spojka stupeň technika typografický výraz libovolný vokál = libovolná samohláska zájmeno zahradnictví zdrobnelina zoologie ynnsoh slnvesnv