PSYCHOLOGIE A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ PSYCHOLOGIE PRÁCE • se zabývá studiem psychologických zvláštností, podmínek a vztahů pracovní činnosti člověka v určitém pracovním prostředí, protože práce se neodehrává ve vakuu. • z teoretického hlediska: soustava poznatků získaných zkoumáním zákonitostí, kterými lidská psychika řídí pracovní činnost • z praktického hlediska: soubor poznatků, významných pro úpravu pracovních postupů, objektivních vnějších i společenských podmínek práce, řízení a organizace práce atp. DÍLČÍ OBORY PSYCHOLOGIE PRÁCE • inženýrská psychologie • zkoumá vztahy člověka a stroje (přizpůsobení stroje, pracovního nástroje a ovládacího zařízení vlastnostem člověka) • sociální psychologie práce • zkoumá vztahy ve skupinách na pracovišti a jejich vliv na pracovní výkonnost Inženýrská psychologie • usiluje o zvyšování efektivnosti systému člověk – stroj • zkoumá příznivé i škodlivé činitele okolního prostředí (hluku, teploty, osvětlení, vlhkosti, chvění, škodlivých plynů, nedostatku kyslíku, únavy, vyčerpání, přetížení aj.) • jde jí i o co nejekonomičtější vynaložení lidských sil Příklad ze stavebnictví – principy uspořádání ovládacích panelů: • 1. funkční princip • 2. princip důležitosti • 3. princip opt. umístění • 4. princip posloupnosti • 5. princip frekv. použ. ČINNOST PRACOVNÍHO PSYCHOLOGA • by měla vždy směřovat k zajištění optimalizace všech podmínek a faktorů pracovního prostředí i pracovníka samotného tak, aby byla kladně ovlivňována pracovní pohoda pracovníka. SMYSL A CÍL OVLIVŇOVÁNÍ PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ Spočívá v zajištění co nejvhodnějších a nejpříjemnějších pracovních podmínek pro podání optimálního výkonu, jak z hlediska produktu, tak z hlediska pracovníka. Cílem je rovněž rozvoj pracovníka a kultivace jeho schopností, dovedností, vlastností aj. PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ • pracovní prostředí: soubor všech činitelů a podmínek, za nichž se uskutečňuje pracovní činnost a které na tuto činnost působí • pracovní prostředí: souhrn materiálních a společenských podmínek pracovního procesu (stavební, prostorové a strojní vybavení pracovišť, technologický proces, hygiena a estetická úroveň, organizace práce, tepelná, ventilační, světelná a zvuková pohoda) FAKTORY PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ Rozlišujeme tři základní soubory faktorů: • faktory fyzikálně chemické, • faktory vycházející z druhu a organizace práce, • faktory sociálně psychologické. Působení všech faktorů pracovního prostředí se vzájemně ovlivňuje a spolupůsobí na průběh a výsledek činnosti pracovníka např. fyzikálně chemické podmínky působí na smysly člověka a jejich prostřednictvím ovlivňují prožívání, myšlení i jednání jedince OSOBNOSTNÍ CHARAKTERISTIKY VE VZTAHU K DRUHŮM PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ • většina lidí může zastávat celou řadu různých povolání • přesto jsou cenné teorie, které rozlišují typy osobnosti pracovníků ve vztahu k pracovnímu prostředí TEORIE J. L. HOLLANDA TYPY MODÁLNÍCH ORIENTACÍ OSOBNOSTI • motorické prostředí • podpůrné prostředí • konformní prostředí • přesvědčující (persuasivní) prostředí • estetické prostředí • intelektuální prostředí Typ motorické orientace realistický typ • preference aktivit, které vyžadují fyzickou sílu, maskulinní až agresivní akci, motorickou koordinaci a obratnost, • upřednostňují konkrétní dobře definované problémy před abstraktní problematikou, • • vyhýbají se situacím, které vyžadují verbální a interpersonální obratnost, • jsou často ohrožováni blízkými vztahy k jiným. Typ intelektuální orientace kognitivní typ • zaměřeni spíše na teoretické promýšlení problémů x jejich řešení v praxi, • výrazné sklony pochopit a myšlenkově organizovat tento svět, • mají rádi nejasné, obtížné úkoly a jsou jim vlastní poněkud nekonvenční hodnoty a postoje, • vyhýbají se interpersonálním problémům, které vyžadují častý kontakt se skupinami lidí. Typ podpůrné orientace sociální typ • mají rádi učitelské nebo terapeutické role, jsou verbálně a interpersonálně obratní, • jejich orientace odráží jejich touhu po socializaci a přesně definovaném zázemí a po pozornosti ostatních lidí, • jsou zodpovědní, sociálně orientovaní, mají tendenci přijímat ženské impulsy a úkoly, • cítí se ohrožováni situacemi, které vyžadují intelektuální způsob řešení problematiky nebo fyzickou obratnost, manuálním činnostem se vyhýbají, • dávají přednost řešení problémů vysoce řízenou interpersonální manipulací. Typ konformní orientace přizpůsobivý typ • dává přednost stabilizovaným a přesně definovaným strukturálním a verbálním administrativním činnostem a podřízeným rolím, • docilují svých cílů konformitou, • předurčeni pro práci na dobře definovaných a více méně automatizovaných úkolech. • posuzují svůj život podle toho, jak je soudí jejich okolí, což je u nich spojeno s nadměrnou sebekontrolou. Typ estetické orientace umělecký typ • dávají přednost nepřímým vztahům k ostatním lidem, • řeší si své problémy pomocí sebevyjádření uměleckým způsobem, • vyhýbají se problémům vyžadujícím interpersonální interakci, vysoký stupeň "strukturnosti" nebo fyzické obratnosti, • jsou feminněji založeni a zdají se mít méně sebekontroly a větší potřebu přímého emočního vyjádření - pravděpodobně trpí víc emočními poruchami. Typ přesvědčující podnikavý typ • preferují použití svých verbálních obratností v situacích, které poskytují příležitosti pro ovládání druhých, • usilují o změny u lidí na jejich pracovištích, mívají silné dominantní, mocenské a maskulinní tendence, • vyhýbají se přesně definovanému jazyku nebo jednostranným a přesně definovaným pracovním situacím, • vyhýbají se i situacím, které vyžadují dlouhá a vytrvalá období, ve kterých je nutno vyvinout intelektuální úsilí koncentrované na dílčí problematiku, • jsou sociabilní, se zájmem o sebeuplatnění, o moc, význačné společenské postavení a vůdčí roli vůbec. Využití Hollandova testu: • profesní poradenství – volba povolání • výběr a rozmisťování lidí na pracovišti • stanovování priorit kariérního růstu • rekvalifikace • ... ÚROVEŇ PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ Je dána zejména těmito podmínkami: • fyzikálně chemické podmínky • materiální a technicko-technologické podmínky (předmět ergonomie - např. úroveň prostoru, strojů, zařízení, nástrojů, mikroklima, osvětlení, fyzická i psychická zátěž…) • sociální podmínky (sociální klima, mezilidské vztahy, vztahy mezi nad- a podřízenými…) • organizační podmínky (organizace práce, systém informačních toků, systém pravidel pracovní činnosti…) • subjektivní činitelé (úroveň znalostí a schopností pracovníka, kulturní úroveň pracovníka, hygienické návyky…) ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNĚ- CHEMICKÉ PODMÍNKY PRÁCE • hluk a vibrace, • osvětlení (barvy), • teplota (vlhkost vzduchu), • prach a chemické škodliviny. Vliv biorytmicity • biologové tvrdí, že rytmicitě podléhá veškerá živá hmota • astronomové potvrzují, že existuje rytmicita ve vesmíru • a psychologové vědí, že rytmicitě podléhá i člověk, i když každý trochu jinak… Rytmicita dle Perny • sekundové intervaly - buněčné struktury • minutové rytmy - dýchání a krevní oběh • denní (cirkadiánní) rytmy - aktivity celého organismu • týdenní a měsíční cykly - adaptabilita ke společenskému dění • roční a víceleté cykly - osobní zdatnost a vitalita Měsíční a roční rytmy - Swoboda • existence 3 různých rytmů: • 23 denní = fyzický rytmus • 28 denní = emocionální rytmus • 33 denní = intelektuální rytmus • hlavními rytmy pro osobnost jsou podle Perny, ale už i podle Hippokkrata či Komenského sedmileté rytmy Denní rytmy např.: • 4. hodina ranní = nejrizikovější bod, hodina smrti • 10.-12. hodina = ideální pro náročné aktivity • 14. hodina = druhý nejrizikovější bod • 22. a 7. hodina = ideální pro sanogenetickou autoregulaci (sugesce zdraví) (blíže viz V. Smékal - Psychologie osobnosti str. 169) Rytmus práce a odpočinku • každé napětí musí přejít v uvolnění, svalové i psychické • v rámci pracovní doby je proto nutné dělat přestávky - ze zákona po 4 hodinách alespoň 30 minut • a po práci je nezbytné dopřát si spánek - alespoň tolik, aby nevznikal spánkový dluh, (projevující se jako ospalost) Provádění bdělostních úkonů… *…vede po určité době zákonitě k únavě *mnohdy se liší subjektivní pocit únavy a faktický stav únavy a vyčerpání *pocit únavy se může dostavit po krátké práci či ještě před jejím započetím *ani po velké námaze se nemusí dostavit pocit únavy, přestože tělesně je člověk vyčerpán Jak vypadá unavený člověk? *pokles činnosti analyzátorů *pokles v motorické oblasti *změny v oblasti emocí => zmnožení chyb Zajímavost o únavě *každá fyzická práce nemusí nutně unavovat psychicky *každá psychická práce unavuje vždy také fyzicky *neboli psychická práce vyčerpává organismus jako celek V provozu rozlišujeme… *únavu nutnou - přirozená, její následky do druhého dne zmizí *únavu zbytečnou - plyne ze špatné organizace práce, odstranit ji lze reorganizací práce *únavu škodlivou - její účinky se latentně hromadí a obvykle se projeví naráz (až „přeteče pohár“) A jak předcházet únavě? *zajistit hlavní přestávku i kratší mikropauzy *dodržovat správný režim stravování *dodržovat pitný režim *zařazovat relaxační a tělovýchovné „momenty“ *zajistit vyhovující sociální zařízení (šatny, WC, umývárny, sprchy…) *vyvarovat se fyzického, intelektuálního, volního i emocionálního přetěžování *… • jaké jsou hlavní faktory pracovní zátěže • co je to vnucené tempo, monotonie, časový tlak, technostres... • co je to ergonomie • co je to wrapped work • jak vypadá a k čemu slouží Karasekův model