Psychoonkologie • Zkoumá vztahy mezi psychosociálními faktory a etiologií a vývojem onkologické onemocnění (Hollandová,1998) • Pravděpodobnost onemocnění karcinomem je 33% • Biopsychologický přístup a psychoterapie – lege artis postup • Multifaktorový vznik : karcinogeny životního prostředí, viry, psychosociální faktory : stres, vzorce chování , prožívání (mění IS ), endokrinní a imunitní systém, genetika . Psychoonkologie • Některé etiologické faktory vzniku karcinomu: – Chemická karcinogeneze – např. benzen, aromatické aminy, cigaretový kouř – Fyzikální karcinogeneze – např. ionizující záření – Virová karcinogeneze – např. některé adenoviry,papilomaviry, herpesviry, retroviry. Psychoonkologie • V roce 2003 zemřelo v ČR 104 617 osob – Na nemoci oběhové soustavy 52,2% – Na novotvary 26,4% – V roce 2003 zemřelo na zhoubné nádory – 16 208 mužů ( na 1. místě ca plic) a 13 156 žen( na 1. místě ca prsu) Klinická klasifikace nádorů • 1. podle tkáňového původu – typing : – Sarkomy- z pojivové tkáně – Karcinomy – z epitelové tkáně – Fibrosarkomy – z vazivové tkáně – Adenokarcinomy – ze žláz epitelu • 2. podle rozsahu nádorového onemocnění v době primární dg – staging • 3. podle růstového potenciálu – grading Terapie • 1. Kurativní – – rozsah a charakter nádorového onemocnění dává předpoklad pro jeho odstranění z organismu. Pacient se považuje za vyléčeného, je-li nejméně 5 et bez známek choroby( 5-letá remise) • 2. Paliativní – – není-li možné celkové odstanění nádoru. • Léčba je nejčastěji kombinovaná: chirurgie, radioterapie, hormonální, chemoterapie, transplantace kostní dřeně, imunoterapie Terapie • Odpověď organismu na onkologickou léčbu : – 1. kompletní remise (návrat do stavu před onemocněním) – 2. parciální remise (částečná odpověď ) – 3. progrese ( neneaguje na léčbu, progrese choorby) – 4. stabilizace nemoci – Psychoonkologie • Hlavní tělesné, psychické a sociální problémy pacientů s ca – Hrozba smrti, myšlenky na smrt –nejvíce v době dg ! – Smutek, strach, zlost, neporozumění – Únava, slabost, nechuť k jídlu – Ztráta tělesné autonomie, nedotknutelnosti – ztráta sebeurčení a řízení osudu – Hopelessness – Helplessness, giving –up – Stigmatizace, sociální izolace, narušení vztahů v rodině Psychoonkologie • Popření ( denial ) versus fighting spirit – Výzkumy : • Popření je silnější, prognosticky relevantnější predikátor přežití • Popření za určitých okolností působí ochranně a adaptivně Psychoonkologie • Pocity bezmoci a beznaděje • Signifikantně zvyšují riziko recidivy a kratšího přežití Psychoonkologie Nebyl potvrzen kauzální vztah mezi intrapsychickými proměnnými a onkologickým onemocněním. Byl potvrzen vliv intrapsychických proměnných na průběh onemocnění a léčbu. Psychoonkologie • Osobnost typu C ( cancer personality ) – Potlačení záporných emocí - úzkost a hostilita ( antiemocionalita) – Vyhýbání se konfliktům – Závislost na dominantní osobě – Konformita, defenzivnost, harmonizující chování – Patologická roztomilost ( patol.niceness), přehnaná ochota( overcompliance), nekonečná trpělivost – Sociální desirabilita – Velká svědomitost Psychoonkologie Osobnost typu C ( cancer personality ) – Množství nepříznivých životních událostí v anamnéze – Chybění blízkého vztahu k rodičům,kteří jsou popisováni jako chladní, rigidní, méně protektivní k dítěti – Pesimistické sklony až beznaděj, bezmoc – Strach z řešení problémů a tendence raději to vzdát – Deprese, subdeprese Psychoonkologie Závěry posledních studií : 1. Kauzální vztah mezi intrapsychickými proměnnými a onkologickým onemocněním nebyl prokázán (retrospektivní studie) 2. Reaktivní charakter C-typu osobnosti – reflexe stavu choroby ne příčina 3. Psychosociální charakteristiky významně ovlivňují přežívání Psychoonkologie • Psychosociální proměnné – Socioekonomický status – Sociální izolace – Sociální opora – Emocionální opora – Spiritualita Psychoonkologie Obecné závěry studií : • Čím nižší je socioekonomický status (SES) , tím vyšší je incidence onemocnění • Čím vyšší je SES, tím nižší je mortalita • SES má větší význam pro přežívání než stres • Sociální izolace – 2x zvýšené relativní riziko úmrtí = kouření, zvýšený cholesterol • Síť soc. kontaktů před onemocněním snižuje riziko úmrtí • Ženatí/vdané – vyšší šance na přežití • Muži zdravotně profitují na manželství šťastném i nešťastném X ženy J Psychoonkologie 4. Společné rysy onkologicky nemocných : – Potlačování emocí – zlosti a hostility – Podřízenost a konformní osobnostní styl – Deprese 5. Významné vlivy : – Emocionální opora – Socioekonomický status – Ztráta milovaného objektu – Nekontrolovatelné stresogenní události – tzv. zdroje odporu( resistence resourses) – 25 - 40% pacientů trpí depresemi Psychoonkologie • Výzkum deprese , stresu – Shekele et al.,1981 2018 dělníků MMPI - probandi s nejvyššími hodnotami ve škále deprese – po 17 letech 2,3x vyšší riziko vzniku rakoviny – 4 studie s vyšším počtem probandů výsledky nepotvrdily • Závěr : Nebyl objeven kauzální vztah mezi výskytem a hloubkou deprese a vznikem nádorového onemocnění • Závěr: Neexistuje důkaz, že by pacienti před vznikem jejich ca onemocnění zažili více stresových situací než zdravé osoby. Psychoonkologie • Výzkum deprese , stresu – Penninxová (1998) – 4825 osob, prospektivní a Gallova(2000) – 3109 osob, prospektivní : výskyt deprese a nádorových onemocnění potvrzen. – Costa, McCrae (1989) – vliv interakce deprese a kouření: kuřáci s depresí: depresivní nekuřáci 18,5 : 2,9 – Herbert, Cohen(1993) metaanalýza : klinická deprese souvisí s poklesem činnosti IS ( lineární závislost) Cave : Brandes, Arron, Bogdanovic, 1992 – možný karcinogenní vliv antidepresiv Psychoonkologie – Jakýkoliv nalezený vztah mezi osobnostními rysy a karcinomem ještě nepředstavuje kauzální vysvětlení – Psychické vlastnosti mohou být reflexí stavu nemoci, a nikoliv jejich příčina Psychoonkologie • Metodologické problémy studií – Retrospektivní povaha studií (chyba zapamatování) – Různé měřící nástroje symptomů, osobnostních rysů – nemožnost srovnání – Chybí kontrolní skupina – Nelze kontrolovat jeden symptom ( depresivní pacienti trpí abuzem alkoholu, nikotinu, nedostatkem pohybu apod.) – Biologické proměnné nejsou multivariabilně propojené s psychickými proměnnými – Role psychiky , stresů na imunologické procesy by měla být zkoumána u zdravých osob ( u osob s ca je IS narušen chorobou a léčbou ) – Relativně malé soubory – Neurčíme začátek nemoci (subklinický průběh) Doporučená literatura – Tschuschke,V.: Psychoonkologie. Portál.Praha 2004 – Spiegel,D.: Coping and cancer progression.J.Psychosom Res 2001,50. 287-290. – Zonderman,A.,Costa,P.,McCrae,R.: Depression as a risk for cancer morbidity and mortality.J Am Med Assoc 1989,262, 1191- 1195 Otázky ke studiu • Ovlivňují vlastnosti osobnosti, emoce, očekávání, prožívání atd. naše zdraví? V jakém smyslu? • Předurčují osobnostní charakteristiky člověka k určitému druhu onemocnění? • Ovlivňuje určitý „typ chování“ imunitní procesy v organismu ? Jakým způsobem? • Přispívají psychosociální proměnné ke zvládání chronických chorob? Do jaké míry? • Jsme schopni psychologickými prostředky kvantitativně a kvalitativně zlepšit průběh choroby , dobu léčení? • Jsme schopni psychologickými prostředky zlepšit IS ?