Velmi diverzifikovaná a nesourodá kategorie. Vysoká míra specializace - rozdílné povinnosti a funkce. Jasně vymezené kompetence. Nutnost zohlednění změn.í^řsJPP^^Í Minimální požadavky pro držitele kněžských funkcí (sg. sacerdos publicus; pl. sacerdotes publici) Mužské pohlaví • až na výjimky: např. Virgines Vestales. Římské občanství Svobodný původ Tělesná a duševní „celistvost" • Tedy bez tělesných defektů a plné duševní zdraví. \ ^Tľ&ľ' * :3i \Jf Faktické požadavky pro aspiraci na některou z kněžských funkcí Příslušnost k římské nobilitě. Pro některé funkce byl důležitý patricijský původ. { / •,/ v ^ c^v- • V období královském a během rané*\/> republiky patrně u všech. Některé kněžské funkce měly další specifické podmínky. Quattuor amplissima collegia „Čtyři nejvznešenější kolégia" Pontifikové (lat. pontifices; sg. pontifex) . Jejich nominální hlavou byl pontifex maximus Auguři flat. augures; sg. augurj Quindecimviri sacris faciundis . Název a množství členů se s postupem let měnily. . Duoviri; Decemviri.^ Název a množství členů se s postupem let měnily. Tresviri. X '' ■ " ^ ) ^Q0y Septemviri epulones Pontifikové (lat. pontifices) jgĚm Kromě pontifiků do jejich kolegia náleželi také Rex sacrorum + regina sacrorum, Flaminové (flamines) -äVestálské panny. Od roku 300 př.n.l. (lex Ogulnia) byli přijímání i plebejci. Činnost: i / \f \/ ^ C ^ V ^HľV Poradci senátu v náboženských otázkách ^ř^w Uchovávání a výklad náboženského práva (například „pohřební právo"). ^? i v J* Ur rituálech a svátcích římského Účast na mnoha kalendáře. Vlastnili indigitamenta. • Pontifex maximus Měl jistou autoritu vůči ostatním členům kolegia Minimálně od roku 241 př.n.l. byl volen ze stávajících pontifikůpxjWP volbou tributního sněmu (comitia ... pontifici maximo creandi). Od roku 12 pr.n.l. az do roku 383 n. l. drzí tuto funkci pouze nmsti císařové; stává se součástí jejich oficiální titulatury. Auguři (lat. augures) Od roku 300 př.n.l. (lex Ogulnia) byli přijímáni i plebejci. Činnost: Zjišťování božského souhlasu se zamýšlenou politickou nebo vojenskou aktivitou. Poradní funkce ■ ''"S,. Vyměřování „posvátného prostoru" (templům) pro SfV konání politických shromáždění, stavbu chrámů, t f I , ■ ■ ' x_l sledováni auspicn atd. Vvi m >^JL ty* - „Inaugurace" některých kněží (např. flaminů). Velký vliv na politické dění. Quindecimvirové (lat. Quindecimvirí sacrís faciundis) Jejich počet se postupně zvyšoval; změna názvu. - Duoviri s. f. - Decemviri s.f. Jako první z významných kolegií začalo přijímat plebejce (r. 367 př.n.l.). Činnost: ijjl f ht TBtt Opatrování sibylských knih Septemvirové (lat. semptemviri epulones; sg. septemvir epulonis) Vznik kolegia: r. 196 př. n. l.; převzali část povinností kolegia pontifiků. Jejich počet se postupně zvyšoval; změna názvu - Tresviri epulones ^ ' _ " *'^X,, ' Činnost: - Pořádání hostin na počest bohů (lectisternia, pulvinaria). Kontrola nad pořádáním a průběhem her. Flaminové (lat. Flamines, sg. flamen) Dělili se na: - flamines maiores • flamen Dialis • flamen Martialis • flamen Quirinalis - flamines minores (12) \ Kněží jednotlivých božstev. • Pravidelná kultická aktivita. • Četné zákazy a pravidla ľ chování (flamen Dialis). Museli být ženatí (confarrea,io)- Pouze patricijové. . Flaminovi Dialis jsou uloženy mnohé rituální povinnosti, a rovněž mnohé zákazy (...) flamen Dialis nesmí jet na koni. Je zakázáno (religio esť), aby spatřil vyzbrojené vojsko mimo pomerium, to jest uchystané k boji. Z tohoto důvodu byl flamen Dialis jen zřídka zvolen konzulem, protože konzulům bylo svěřeno vedení válek. Není v souladu s právem (fas numquam esť), aby flamen kdykoli přísahal; nebo nosil prsten, ledaže by byl proděravěný a úplně obyčejný; Z flaminie ( tj. z domu flamina a flaminiky) není dovoleno vynášet oheň, jen za účelem konání rituálu. Jestliže spoutaný člověk vstoupí do jeho domu, musí být osvobozen (...). Nesmím mít žádný uzel ve svém účesu, ani na opasku, v žádné části svého oděvu. Jestliže kdokoli, kdo je veden, aby byl bit pruty, se vrhne k jeho nohám jako prosebník, je nutno smírné oběti (piaculum esť), bude-li tento den bit. Vlasy flamina Dialis může stříhat jen člověk svobodného původu. Je zvykem (mos esť), že flamen se nedotýká kozy, syrového masa, břečtanu a bobů, a ani nevyslovuje jména těchto věcí. (...) Nohy lůžka, na kterém přespává, musí být pomazány tenkou vrstvou jílu; ze svého lužka se nesmí vzdálit na více jak tři po sobě jdoucí noci. Nikomu jinému není dovoleno přespávat na jeho lůžku [...] U hlavy jeho lůžka musí být truhlice s obětními koláčky. Ostříhané nehty a vlasy flamina Dialis musí být zakopány pod stromem, který nese plody. Pro flamina Dialis je každý den sváteční (feriatus). Není dovoleno, aby se objevil venku bez svého apexu. (...) Není dovoleno, aby se dotkl těsta zadělaného kvasem; nesundává si spodní tuniku, jen doma, aby nebyl venku nahý tak jak před zrakem lova. (...) Pokud jeho manželka zemře, vzdá se flaminátu. Jeho manželství nelze ukončit zákonným způsobem, leda smrtí. Nikdy nevstupuje na místa, kde se nachází hrobky; nikdy se nedotýká mrtvol; není ale zakázáno, že by se nemohl zúčastnit pohřbu. Gellius, Noctes Atticae X.15.1-25S^i' (český překlad: já) Haruspikové (lat. haruspices, sg. haruspex) Etruského původu. Byli zváni římským senátem. Zabývali se: interpretací prodigií - hepatoskopiif\