to antického svě
000 - 1 500 000.
Vysoká hustota osídlení: (cca. 477-561 na jeden hektar).
Nedostatečná infrastruktura (kanalizace, buce vody, odvoz odpadu atd.
distri
blematické hygienické podmín
Vysoká úmrtnost Existence četných epidemií Neexistence sociální sítě.
Vysoká míra sociopatologických jevů:
• Rím je „parazitické" město
• Není schopné obnovovat svou populaci (pravidelný příliv přistěhovalců)
• Přesto jde o atraktivní místo k životu (centrum kultury a obchodu).
Vznik principátu
Po formální stránce zůstává mnoho republikánských institucí prakticky nezměněno.
Společná vláda císaře {primus interpares — první me rovnými) a senátu.
Mnoho pravomocí, které měl v náboženské oblasti senát, přejímají římští císařové.
— Návrh nových kandidátů na členství v kněžských kolegiíc
— Správa kalendáře; vyhlašování svátků a pořádání her.
Lperator Caesar Divi
•  Narodil se roku 63 př.n.l. ve
Velitrách jako Gaius
ctavianus.
V roce 27 př.n.l. polož základy pozdějšího císařského systému.
Zdůraznění „božské vyvolenosti"
— Syna Apollóna.
omtna imperií).
Clen všech quattuor amplissima collegia Od roku 12 př.n.l. pontifex maximus.
• Jeho dům se stává součástí Apollonova ch přenáší sem sibylské knihy.
o
ctavianus Augustus — Res gestae
Zapojení náboženských motivů do „politické propagandy" a „apologie".
Monumentům Ancyranum (z dnešní Ankary v Turecku).
Mnohými zákony, které jsem sám navrhl, jsem vzkřísil mnohé vzorné obyčeje předků, vytrácející se už z našeho století, a sám jsem předal potomstvu v mnoha věcech vzory k následování.
Augustus, Resgestae 8.
Dvaaosmdesát svatyň bohů jsem v Městě opravil z pověření senátu, když jsem byl pošesté konzulem, neopominuv žádnou, která toho času potřebovala opravu.
Augustus, Res gestae 20.
(český překlad: Julie Nováková)
Obnovitel starých náboženských tradic.
Obnova chrámů; výstavba nových.
Post flamina Dialis byl znovu obsazen (r. 11 př.n.l.; po 76 letech).
Augustus obnovil některá zaniklá kněžská kolegia: fetiales, fratres Arvales, sodales Titi.
Obnovil kult lares Compitales: pod jménem Lares augustales (12 př.n.l.).
Uzavřel bránu chrámu boha Jana (na znamení
ovené
— Slavení stoletních her {ludi saeculares) roku 17 př.n.l.
— Ve svém domě zasvěcuje oltář bohyni Vestě {12 př.n.l,
F
átky „císařského
Pevných kontur začíná nabývat „císařský kult" nebo spíše uctívání římských císařů".
uctívání římských císařů".
Augustus se těmto poctám nebránil, avšak mimo oficiální státní kult (provincie, municipia, jednotlivci atd.)
Republikánské „počátky" císařského kultu: Otroci uctívali genia svého pána.
Spontánní oběti konané některým příslušníkům římské nobility (bratř Gracchové, Marius Gratidianus, Gaius Marius).
— Některým vojevůdcům byly uděleny božské pocty (Gaius Flaminius, Lucius Cornelius Sulla, Gnaeu Pompeius Magnus).
„božské pocty" (caelestes honores, summi honores, divmi honores) v podobě krvavých i nekrvavých obětí, dedikací předmětů, činění slibů atd.
Po jejich smrti následuje apote*
Divi (sg. divus) — bohové uctívání v rámci státního kultu (oltář, chrám, kněz atd.)
Pro
áboženské sit
Vznik náboženských uskupení, které jsou schopny konstituovat identitu jedince („znesamozřejmění" náboženství).
Růst náboženské nabídky.
Prosazují se tzv. „mysterijní"
nebo „orientá
lní" kulty.
Alternativní náboženští specialisté: magoi, mathematici.
Náboženská kolegia (angl. voluntary associations)
Nábo
ženská kolegia
Soustředěny kolem kultu některého z božstev (dodržování „stanov" je zaručeno „dohledem" božstva).
Společný majetek a vnitřní hierarchie; prostor pro konání hostin a setkání — schold)
Činnost:
vzájemná výpomoc.
Zajištění pohřbu pro své členy (někdy přímo nazývána jako collegia funeratica — pohřební bratrstva)
Představují velmi starý typ religiozity (např. eleusínská mystéria).
V Římě se však silněji prosazují až v období císařství. Hlavní zástupci:
— Isidina mystéria
— Kult bohyně Magna Mater a Attida
— Mithrova mystéria
— Sabazios, Dionýsos
— Kulty syrských Baalů (Heliopolitanus, Dolichenus atd.)
Hlavní proud náboženského života v období císařství ?
Kvalitativně vyšší typ religiozity ?
Problematičnost těchto předpokladů a samotné kategorie „orientální kulty".
nt ?
— Vágně deskriptívni kategorie
90%
v
Četnost nápisných dedikací jednotlivým božstvů
Jupit
Hercules
Mercurius
Silvanus
Dia
Isis - Sarapis
Mithras - Sol
Mars
Apollo
Aesculapius
Liber Pater
Jupiter Dolichenus
Postavení Jupitera je zcela bezkonkurenční.
Je mu věnováno více dedikací než všem „orientálním" božstvům dohromady.
V provinciích se situace liší případ od případu:
— Germaniae (2,5% orientálních božs
— Pannoniae (16%)
bdobí principátu
Teorii o všeobecné krizi římského náboženství období pozdní republiky nelze přijm
Kulty „orientálních" božstev alespoň částečně nabízí jiný typ religiozity více zaměřený na „prožitek".
Otázkou zůstává: jak tuto změnu vysvětlit?