Architektura knihoven Kabinet knihovnictví FF MUNI 2009-2010 Vývoj architektury knihoven Ladislav Kůrka To nebyla katedrála To byla Sterling Memorial Library neboli Univerzitní knihovna Yale v New Haven, stát Connecticat (USA) • Univerzita Yale -jedna z nejvýznamnějších amerických univerzit • Stavba 1958 - 1964 • Projekt Paul Rudolph IttlÄŠ ■^ LU I f «t II ■^ I II IMJ **g ■ ■■■{ UN ' líi . ľíí To byla knihovna (a nejen) • Na území starých říší vznikají nové knihovny • Městská knihovna v Šanghaji (s hotelem!) • 10 mil. obyvatel • 83000m2 • 3 tis. čtenářských pracovních míst • 10 tis. návštěvníků denně Příroda - matka architektury Dětí z keňské vesnice Mowro doprovázejí velbloudy pojízdné knihovny, která zavítala do jejich obce. Pojízdná knihovna obsluhuje učitele a školáky ?. několika vesnic v okolí mčsla Garissa, asi 400 kilometrů od Nairobi. Příroda jako inspirace? Autor opery v Sydney byl oceněn ARCHITEKT A JEHO OPERA. Dánský architekt Jörn Utzon obdržel letošní architektonickou „Nobclov-ku" - PňtzkšFOVU cenu - ZQ návrh budovy opery v Sydney. FOTO: CTK - AP Lastury (?) nebo plachetnice /?) inspirovaly tvůrce budovy opery k neopakovatelnému řešení, které se stalo symbolem Sydney. Jörn Utzon • Vítěz arch. soutěže 1955 • Stavba trvala 17 roků (1957 - 1973) • Mezitím byl Utzon vyhnán a 2000 povolán zpět na úpravy sálu • Operní sál: 2679 míst, divadelní sál 1507 míst • Střecha: 2194 betonových částí, jež drží 350 km kabelů • V budově má být neuvěřitelných tisíc místností (kdo nevěří ...) Architektura je... stavitelské umění Architekturu můžeme dělit na • makroarchitekturu, tj. stavba • mikroarchitekturu, tj. interiér. Architektura jako předmět zvyšujícího se zájmu české (a světové) veřejnosti HORA PLNÁ VODY. Letecky pohled na vodní nádrž Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku. Elektrárnu zvolili čtenáři iDNESza největší div Česka. FOTO: MAFA MICHAL KÚŽIČKA I ŕ*sp..... ^7; / Obr. 4. j. Rohlík (kopie mčdirytu A. \. Mansfelda z roku 1734), Pohled M žďárský klášter it kostel su. lana Nepomuekého na Zděné hoře od severu, konec 19. století, rytina. Archiv SÚPP Praha. (Foto Olga Hilmerová) Zelená hora * Zdar nad Sázavou Sedm nebo čtrnáct(?) divů světa • Není to nic více, ale také nic méně než architektura. Už jich není sedm, ale od 7.7.2007 čtrnáct. • Takže nejdříve ty původní, tisíce let staré DIVY • Pyramidy v Gize: 230x230x146m - 2550 př.Kr. • Visuté zahrady Semiramidiny v Ninive: 130x130x27m- 600 př.Kr. • Artemidin chrám v Efesu: 115x55m -550 př.Kr. • Feidiův Zeus v Olympii: ze slonoviny a zlata, výška 13m - 435 př.Kr. • Mausoleum v Halikarnasu (Turecko) - 351 př.Kr. • Rhodský kolos v přístavu Mandraki: výška 33m -292 př.Kr. • Maják na ostrově Faros:výška 60m(?)-3.st.př.Kr. Nové divy světa Tak to byl komplex Machu Picchu (Peru) A ještě jeden nový div Zbývající divy Chichén Itza (Mexiko) Petra (Jordánsko) Koloseum (Itálie) Tádž Mahál (Indie) Socha Krista Spasitele (Brazílie) Arabský poloostrov - země architektuře zaslíbené? • Nové město (nebo čtvrt'?) v Dubaji • Petrodolary a písek • Vyrostla zde nejvyšší stavba světa -Bardž Dubaj (940 metrů?) • Staví zde americká architektonická firma SOM Kritéria pro architekturuknihoven - Knihovnická (5 P) -Architektonická (podle prof. Ing. Masaka) Knihovnická kritéria (5P) Knihovna má být Přívětivá pro čtenáře Pohodlná pro knihovníky Příznivá pro knihovní jednotky Půvabná v exteriéru i interiéru Přístupná Architektonická kritéria Městotvorné Sociologické Ekologické Psychologické Fyziologické Estetické Provozní Technické Ekonomické Smysl přednášky • Hledat kořeny dnešní architektury knihoven • Nejjednodušší hledání - co nejméně etap ve vývoji architektury Informační exploze Vývoj architektury knihoven souvisí se třemi informačními explozemi v dejinách lidstva 1. informační exploze: vznik písma 2. informační exploze: objev knihtisku 3. informační exploze: nástup informačních technologií 4. nástup robotů ??? 1. informační exploze Vznik písma, který následně vyvolal vznik knihoven - v období asi 3100 až 1400 pŕ.Kr. - v rámci vyspělých městských civilizací - v povodí velkých řek - nezávisle na sobě - materiál závislý na nabídce přírody ASI (Fakta v pohybu) Egyptské hieroglyfy o ÍL -a- Zoačky jednoho z nejstarších hieroglyfických' nápisů představují kobru se vztyčenou hlavou a pod ní tří hor/. V levá částí štítku je. stylizovaná obloha, z nil vyzařuje blesk.-Nápis v nejstarší egyptstině znamená ■> ponorí .noci k a pravdepodobné označuje dnešní Libyjsojj pousf Str" tek byl nalezen v hrobce Štíra-I. v Abydu - & H isut ve společnosti nejvyššího boha 'naje zobrazena vlevo v ceremoníálnlm Karnact<ý chrám, (15. stoi. př. n. I.) O. ?TN iOOpr.n.l. íchcdrtl středozemí. Je kolíb-iu protokaninské abecedy;--'. ■'■ Brá má 28 písmen. Je zslrjfe-'' : na Bgyptských hieroglyfech. Hieroglyfické znač-*■ ky z tostäného stft-■t ku z hrobky vládce /Stírá I, v Abydu za-, chycujíkobruapoů ní.tři vrcholky po-~ hoří a stojícího ibl-_ se. Nápis znamená "hory svetla« ' a zřejmě označuje Východní (hi Arab-sfmtf) paust 'í O s . sjednocení Horního a Dolního ťgyp-'ta, symbolické postavy, tesaný napiš: scéna je vytesána do trůnu monumentální soohý ■faraóna Amenhotepa lil, Načervenafý křemenec, (14. stot. př. n. I). % > I 800 př. n.l. Řecko. Rekovéa Etruskové pFejímailpIsmoodFénieariů; 1000 př. n.l. Střední vychoď a Evropa, Vzhiká mnoíství variant protokanáns'ké abecedy, například fénická, aramejsl&riábšfejskä a sábski I 300 n.l. I Skandinávie .'Hurry,'písmo getmánských národů. 1500 n.l. Velikonoční ostrovy. Hieroglyfické písmo rpngoronpx které se,: přestalo používat ješté před přV chodem EVtůpanu. Nebylo dodnes rozlustčno. . .«Opř.n.l. I 803 n.l. ™V>?JŤJl^kě Pís™:hkfe*J Slovanské *™«- Na^iadS řecké atáb# pochází z řeckého a etruského. 1 vytvořili Konstantin a Metoděj hla^fe™ Mezopotámie a klinové písmo Tabulka ze sumerské doby týkající se zapraženi tažných oslů. I ATI* A«; * MCMXCvIII editions Atlas, Encyclopedic card system, Not to be sold separately ■ /VlL/^Js 0 MM(| Ljterary Rights International, Inc., Czech version - Printed in EU. AC 735 10-0 Použitá terminologie je sjednoceno podle českého egyptologkkého ústavu Univerzity Karlovy. Harappa (nerozluštěno) I Nápisy v protoindickém písmu se ryly i do měděných destiček. Nejslavnější z nich má na lícové straně nápis a na rubu vyobrazeni zajíce. V Mohendžodaru se jich našlo devět - všechny stejné! Čínské obrázkové písmo Nejstarší a nejznámější knihovny • Úplně nejstarší známá: sbírka v kláštere Nippur v Babylonu už ve 3. tisíciletí př.n.l. • Ašurbanipalova v Ninive • Alexandrijská knihovna • Knihovna v Pergamonu • Knihovna v Efesu • Knihovna v Herculaneu • Knihovna Ulpia v Římě • A další Ašurbanipalova knihovna • Asurbanipal - asyrský panovník žijící v letech 669 až 629 př. Kr. • Žil v paláci v zaniklém městě Ninive nedaleko iráckého Mosulu • V roce 1853 při vykopávkach v tomto paláci nalezeno asi 20 tisíc tabulek Alexandrijská knihovna Teprve tato knihovna pro mnoho vědců byla první • Založena kolem roku 300 př.Kr. Ptolemaiem I. Sóterem (založil také stavbu majáku na ostrově Faros) • První knihovník: Zénodotus z Efesu • Registrovaní čtenáři: Euklides, Archimedes a mnoho dalších učenců • Při požáru v přístavu roku 48 př.Kr. (?) měla být knihovna zničena včetně 40 tis. (?) svazků ??? Druhý a definitivní zánik knihovny: • Podle románu Hvězda Lisabonu od Barbary Woodové roku 332 • Podle jiných pramenů až 642 po Kr. • Včetně 700 tis. (?) svazků Knihovna Ulpia • Založil císař Traianus (53 - 117 po Kr.) • Zachovány zbytky, vykopávky stále pokračují • Traianforum v Římě - velký ohrazený prostor, tržiště • Monumentální sloupový vstup, za ním sloup symbolizující svitek papyrusu,následují dvě knihovny, chrám Ulpia a vlastní forum se sochami lemujícími strany Hadrianova v Aténách -/ Knihovna v Efesu Efes - bohaté řecké město Nyní leží v Turecku Mnoho památek, např. divadlo pro 25 tisíc diváků Stavbu dal postavit konzul Tiberius Julius Celsus Polemaenus mezi lety 110-120 po Kr. Víceúčelová stavba: hrobka a knihovna Stavební materiál mramor Dvoupodlažní objekt s galerií Bohatá umělecká výzdoba Odkaz: regály široké 100 cm Řeko v roce 1977 Marcus Vitruvius Polius • První známý architekt (1. století př. Kr.) • Deset knih o architektuře • Ložnice a knihovny mají být obráceny k východu. Způsob jejich užívání vyžaduje totiž světlo ranní. Odkaz starověkých knihoven • Knihovny se těšily veliké vážnosti, ale důkazy máme jen v zemi (přesněji na zemi) • Doména vladařů • Nezbytnou součástí výtvarný doprovod, hlavně sochařský • Velký důraz na lokalitu • Rozměry regálu Konec starověku - konec knihoven Zánikem Západořímské říše končí v troskách starověké knihovnictví Knihovny měly tehdy velký význam, presto zmizely Informační útlum Ale už se vznikem prvních klášterů někdy ve 3. - 5. století vzniká potřeba liturgické literatury Truhla či skříňka Nejstarší doložená středověká knihovna v italském klášteře Vivarium v 6. století Začínají pultové knihovny Až ve 2. tisíciletí obrat: - přibývá rukopisů a kodexů - v 11. století vznikají zárodky univerzit Knihovna Laurenziana ve Florencii architekt - Michelangelo Buonarotti Renesanční knihovna Mediceo-Laurenziana ve Florencii v Itálii. Sál Michelangela BuonarDttiho. Proč pultová knihovna? • Aplikace kostelních pultů • 3 části: regálek s jednou policí (někdy až se třemi), pultík, lavice (někdy) • Takže tu máme čtenářské pracovní místo Bilance 1. informační exploze • Nezbytnost knihoven pro společenský vývoj: - vzestup a pád ve starověku - vývoj od truhly k budově ve středověku • Cena rukopisné knihy je drahá a limituje rozvoj knihoven • Začátek čtenářských pracovních míst 2. Informační exploze Objev knihtisku Přinesl možnosti namísto zdlouhavého přepisu rukopisů v jednom exempláři rychlé vydávání knih ve stovkách exemplářů Čechy a Morava: do 1500 44 inkunabulí 16. stol.: asi 4 tis. titulů v nákladu 1-2 mil. výtisků v průměrném nákladu méně než 500 kusů Evropa: 16. stol.: 150 až 200 tis. titulů v nákladu asi 200 mil. výtisků v průměrném nákladu až 1000 exemplářů Knihtisk prvně v Cíne • Písmo vyřezáváno do dřevěných matric, nabarveno a tlakem tištěno, nebyl to ještě klasický knihtisk. • Nejstarší tištěná kniha na světě -Diamantová sútra z roku 866 • Až v 11. století, kdy jednotlivá písmena formována z hlíny a vypalována, přichází klasický knihtisk, ale stále v Číně Knihtisk po druhé v Evropě, a to v Německu v 15. století • Jde o celý komplex vynálezů a technologických postupů, které se spojily ve zlatnické dílně: • Papír • Kodex • (vinný) lis • Smíšenina kovů pro písmena • Odlévání písmenek • Vytlačování písmenek • Tiskařská čerň Papír- první předpoklad k vynálezu knihtisku První zprávy o papíru máme z Číny z 1 století Složitá výroba z bambusu Do Evropy až v 11. století Kodex - druhý předpoklad k vynálezu knihtisku • Kontraproduktivní zákaz vývozu papyru do Pergamonu: vymysleli zde pergamen • Nejdříve listy, další krok: kodex "ŕ tt ^^fl^-^aXfju » 9 Johannes Gensfleisch - Guttenberg • 1400-1468, zlatník • První pokusy ve 40. letech ve Štrasburgu • První dochovaný tisk: zlomek Astronomického kalendáře na rok 1448 už v Mohuči • První kniha: 42řádková bible (1453 -1455) v nákladu 200 kusů • Poté bankrot • Druhá kniha: 36 řádková bible (1458) Vývoj knihoven po 2. explozi Pultová knihovna Renezanční palácová knihovna s pulty Renezanční šlechtická knihovna s regály u stěn Barokní sálová knihovna 1582-84 El Escorial u Madridu Trojsložková knihovna 1816 Leopold dela Santa Knihovna s kruhovou kopulí 19. a 20. století Knihovna s volným výběrem Modulární knihovna - první polovina 20. století Přiznané technologie Knihovna v Benátkách 1536-53 Biblioteca Marciana Je to honosná palácová budova • Tvůrci: stavitel Jacopp Sansovino, výzdoba Tizian, Tintoreto, Vespasian -dominují sochy a busty • Označována jako skvost italské renezance • Uliční průčelí nese 20 soch, další sochy jsou na bočních fasádách a přemíra jich je v interiéru (včetně bust) • Dvoupodlažní budova • Jde o reprezentaci - oni se knihovnou chlubí Knihovna v Leidenu Universitní knihovna v Leyděnu v Holandsku (rytina z r. 1610) Tak vypadala knihovna roku 1610 A co jste viděli: Stále ještě pultovou knihovnu Prvně: návštěvníky knihovny organizaci knihovního fondu strukturu knihovny A co ještě??? A to vše stále v jediné místnosti Bodleiana Tak to byl Oxford • Sir Thomas Bodley (1545-1613) dal vystavět první sál nové knihovny pro 299 rukopisů a 1700 starých tisků • Když 1605 měla knihovna 6 tisíc k.J., dal vystavět nový sál, tzv. Bodleianu: 1610-1612 S nástěnnými regály, ale jsme ve staré dobré Anglii, takže s pulty! Druhá kolej ve vývoji knihoven Místnost s regály při stěnách Šlechtická knihovna A přicházejí barokní sálové knihovny Barokní knihovne Escorielu v Madridě ve Španělsku. To se píše rok 1584 • Tvůrci: španělský král Filip II. architekt Juan de Herrera Královský a církevní palác El Escorial u Madridu Rakouská národní knihovna HOFBURG, ca k. areál ve Vídni • Stavitel Johann Bernhard Fischer von Erlach • Prunksaal: délka 77,7m, výška 29,2m a šířka 14,2m • 1723-1726 V sále 40 žebříků a několik krosen íiElfliHIlfulff mm říl ill Í|v4u«Im Rllil t Bi 1 ä3*Í*ÍB [i 114 H? S •r [ArysiÉ!feä Mi18 '->. Trojsložková knihovna • Příliv knih nahlodal princip jednotného prostoru -okázalost limitovala funkce • Novou koncepci formuloval 1816 Ital Leopold dela Santa • Struktura trojsložková knihovny: skladištní prostory i ve dvou podlažích, ale v přízemí ve 24 malinkých kójích po obou stranách správa knihovny velký sál čítárny plus atria • Moderní řešení osvětlení: z těchto atrií • Nejvyšší čas: začíná se přibližovat doba až milionových knihoven a staveb pro ně (v pol. 19. století) Knihovna s kopulí - anglická stopa • Kopuli měla knihovna Britského muzea • V kopuli se shlédly desítky anglických knihoven a také některé významné evropské knihovny • Jiný způsob osvětlení (Edison ještě nevynalezl žárovku) Kongresová knihovna -příklad knihovny s kopulí Kor.fTreaová knihovna ve .'it £hin(*toně. Národní knihovna USA • Skládá se ze tří budov, na obr. nejstarší Jeffersonova budova z roku 1897 • Tvůrci: L. Smithney a Paul J. Pělo Vyniká výtvarnou výzdobou, na které pracovalo 50 umělců 1 a půl roku • Ztělesňuje pokrok, kterým americké knihovnictví ovlivňovalo svět • Dnes: 30 mil. knih, 100 mil. předmětů, 58 mil. jiných dokumentů Modulární knihovna m kr-—■-------------------------------- —~-------------------------------------7, ? ifľ!ŕ>Jl....L.JI~. -\ 'jüiddjum tlii Obr.8 Perspektivní řez typickou modulární budovou knihovny Modulární knihovna - náhrada trojsložkové knihovny Aplikace železobetonu a oceli a průmyslových staveb umožnila další pokrok Zajišťuje flexibilnosť stavby Moderní architektura • Není svázána uměleckými kánony, ale naopak normami a vyhláškami • Existuje řada používaných stavebních typologií a záleží na funkcích a také na architektovi Centre Georges Pompidou -přiznané technologie • Projekt a realizace rozpoutal revoluci v architektuře • Otevřeno 1977 • Jsou zde přiznané technologie: výtahy skleněnými rourami na fasádě, vzduchotechnika a další technika v rourách na podhledu atd. • Dodnes tento princip používají architekti na celém světě Knihovny v českých zemích • Kláštery • Univerzity • Zámky • Muzea • Města a obce Stavby českých knihoven do roku 1989 1605 Třeboň - knihovna Petra Voka 1671 Strahovská knihovna - Theologický sál 1722 Klementinum 1751 Břevnovská knihovna 1792 Strahovská knihovna - Filozofický sál 1892 Svitavy 1914 Ústí nad Labem 1928 Praha 1929 Praha - Královské Vinohrady 1931 Děčín 1983 Praha - Vršovice (Ruská ulice) 1984 Most Strahovská knihovna Theologický sál w Klementinum barokní knihovní sál Strahov - Filozofický sál Knihovna ve Svitavách Tvůrci: Valentin Osvald Ottendorfer architekt Germano Wanderley • 1891 -1892 • Kapacita: 30 tisíc svazků, po otevření ale jen 10 tisíc svazků • Knihovna pro německou většinu ve městě • Dnes spíše památka, patří měst. muzeu Změny mikroarchitektury (interiéru)před nástupem třetí informační exploze Volný výběr - největší změna: nejdříve v USA (1879), poté v Anglii, 1930 u nás od řady regálů ve veřejném knihovnictví volný přístup i do některých skladišť ve vědeckých knihovnách Audiovizualizace Kompaktní regály Přiznané technologie Bilance 2. informační exploze • Začíná se stavět daleko více knihoven • Aplikace nových stavebních materiálů v makro- i mikroarchitektuře • Elektrizace a ústřední topení • Volný výběr • Přiznané technologie 3. Informační exploze ????????????? ? ■ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! i ■ Kdy to začalo? • 1819 vynálezem mechanického kalkulátoru? • 1945 sestavením prvního počítače ENIAC? • 11.8.1981 zprovozněním IBM 5150 PC? • 1989 vznikem www zásluhou Time Berners-Lea, který navrhl jazyk html a protokol http? Česká stopa • Doc. Ing. Antonín Svoboda (1907 - 1980) • Za války navrhoval v USA zaměřovače protiletadlového delostrelectva • Po válce SAPO 1958 a EPOS 1964 • Znovu emigrace do USA a práce u firmy General Electric, později profesor na kalifornské univerzitě IT a knihovny Podle věhlasných prognostiků bude to znamenat konec knihoven na konci 2. tisíciletí A co se stalo? S využitím informačních technologií začal nebývalý rozvoj knihoven Změny vyvolané nástupem IT • Computerizace • Kabelizace • Zabezpečovací technika: EZS EPS RFID Kamerové systémy Informační přístroje Samoobslužné systémy Výbojné (nekonzervativní) stavby • Symbolizují knihovny po 3. informační explozi • „Nekrabicové" typy • Bloby • A rovněž geometrické tvary Německá knihovna ve Frankfurtu nad Mohanem Veřejná knihovna v Huizen (Holandsko) Otevřena 2000 Město má 42 tisíc obyvatel Knihovna má 90 tisíc k.j. 2300m2 Projektant: Jan Frederik Groos Náklady: 2,000000 Euro Veřejná knihovna Seattle • Kultovní knihovna - brutální architektura • Město 2 mil. obyvatel, 60% jsou zapsaní čtenáři • Výhodná poloha • Tvůrce holandský architekt Rem Kolhaas • 12podlažnií budova z pěti platforem • Nahoře čítárna s krásným rozhledem na město • V hlavním podlaží auditorium pro 275 osob s místnostmi pro překladatele atd. • Na 4. poschodí 130 z celkových 400 veřejně přístupných Vři V O pocitacu • Informační kód Zajímavý poznatek: • Architektura, která vždy byla výraznou doménou vladařů, • V dnešní době i politiků • A v Česku i prezidentů Co dál? • Knihovna v kombinované stavbě • A s čím? • Se vším možným! • Knihovna nejen jako místo setkávání, ale i svádění./. ke studiu