26. března 2010
předmět: Organizace znalostí
přednášející: Ladislava Suchá
 Doména, doménová analýza: definice pojmů
 Metody v doménově-analytickém přístupu
 Epistemologické tradice a doménový přístup
 Příklady využití doménové analýzy
 Socio-kognitivní paradigma
 Subjektově-specifický přístup: jednotkou primární
analýzy je doména
◦ nesoustředí se na informaci, na poznání nebo informační
systém jako celek, ani na uživatele, ale spíše na sociální
aspekty produkce, uchovávání a sdílení vědění
 Historický, kulturní a společenský kontext
 Poprvé představena v roce 1995:
 Hjorland, B., Albrechtsen, H. (1995). Toward A New Horizon in
Information Science: Domain Analysis. Journal of the American
Society for Information Science, vol. 46, no.6, s. 400-425.
 Naprosto nevyhovující klasifikace a indexace gender
studies (nejen) v univerzálních systémech
 Naprosto nevyhovující klasifikace a indexace gender
studies (nejen) v univerzálních systémech
 Klasifikace je pořádaním objektů (procesů, myšlenek atd.)
do tříd na základě vybraných vlastností.
 Vlastnosti objektů nejsou pouze „dané“, ale jsou nám
dostupné na základě popisů a před-porozumění těchto
objektů (v popisu není možné zachytit všechny
charakteristiky objektu).
 Popisy (reprezentace) objektů jsou reflexí popisovaného i
popisujícího. Reprezentace jsou více či méně záměrné a
ovlivněné určitou teorií.
 Výběr vlastností objektu klasifikace nevyhnutelně
reflektuje účel (smysl) klasifikace --> „neutrální“ či
„objektivní“ způsoby výběru neexistují.
 (Klamnou) víru v existenci objektivních kritérií klasifikace
lze nazvat empirismem, či pozitivismem. Názor, že
klasifikace vždy reflektují jistý účel, lze nazvat
pragmatismem. Doménová analýza obhajuje pragmatický
pohled.
 Kritéria pro klasifikaci jsou obecně doménově specifická.
Různé domény vyžadují různé deskriptory a klasifikační
schémata.
 V každé doméně existují rozličné teorie, přístupy, zájmy a
paradigmata, které popisují a klasifikují objekty dle
vlastních specifických kriterií a cílů.
Neexistuje neutrální
(obecně platný, pravdivý či objektivní)
způsob organizace světa
a vědění o něm
 Doména = diskurzivní komunita
„A domain may be a scientific discipline or a scholarly
field. It may also be a discourse community connected
to a political party, a religion, a trade, or a hobby. (…)
a given domain may have different definitions caused
by different theoretical views or different interests
associated with it.“
Hjorland, B. (2004). Domain analysis in information science. In: Encyclopedia of Library and
Information Science. New York: Marcel Dekker. s. 1-7.
 Ideální definice domény – vyplývá z vysoce
interpretativní studie subjektu (dané komunity) a
měla by být výsledkem vyjednávání
 Interpretativní studie
 Odhaluje epistemologické základy stojící v pozadí různých
koncepcí
 Odhaluje různé pohledy na hranice domény
 Doménová analýza (nebo analyzující osoba) doménu
pouze neodhaluje, nebo neobjevuje, ale také se
podílí na její reprezentaci
 vytváření bibliografických příruček a předmětových
informačních bran;
 konstruováni speciálních klasifikací a tezaurů;
 výzkum indexování v jednotlivých oborech;
 empirické výzkumy chování uživatelů;
 bibliometrické analýzy;
 historické metody a studia;
 dokumentace a žánrová studia, včetně studií
informačních struktur a informační architektury;
 epistemologická a kritická studia;
 studia terminologie, jazyka pro zvláštní účely,
databázovou sémantiku a studia diskurzů;
 studia struktur a institucí ve vědecke komunikaci;
 studia vědeckého poznávání, expertních systémů a
znalostí a umělé inteligence.
 Metody je žádoucí vhodně vzájemně kombinovat
 Od počátku 20. stol.
 Průzkum literatury v doméně
 Klasifikace této literatury
 Výběr nejdůležitějších zdrojů
 Poskytování vodítek k využívání informačních zdrojů
 Slabé stránky: nejedná se o výzkum – metody a
rozhodování o výběru nejsou často explicitně stanoveny,
velice časově náročné
 Silné stránky: vysoká využitelnost v praktické informační
práci
 ISK se často soustředí na univerzální klasifikační
schémata, málo pozornosti je kladeno specifickým
systémům
 MEDLINE, PSYCinfo – vývoj ad hoc, často bez asistence
profesionálů z ISK
 Slabé stránky: velice časově náročné, nutná spolupráce
mezi specialisty z ISK a specialisty z oboru, nebývá v ISK
vysoce akademicky hodnoceno
 Silné stránky: praktická využitelnost
 Může odhalit nedostatky v odbornosti indexátorů
 Častým nedostatkem indexace je neznalost oborové
terminologie, oboru samotného
 Mohou odhalit překvapivé skutečnosti
 Např. vědci nepoužívají formální informační kanály tak, jak
předpokládají, nebo tak, jak by si přáli jejich tvůrci, velkou roli
naopak hraje neformální komunikace
 V ISK existuje zatím pouze málo teorií, které mohou vést
kvalitní výzkum chování uživatelů
 Empirický přístup založený na detailní analýze vztahů
mezi dokumenty v doméně
 Metoda bibliometrické analýzy v sobě ale vždy zahrnuje
jistá hlediska, která ovlivňují výběr metody (vzorku,
sledovaných proměnných)
 Bibliometrickou analýzu je vhodné kombinovat s
historickou perspektivou a především s
epistemologickým a kritickým studiem domény
 Nepříliš rozšířená metoda
 Ne pouze popsat historický vývoj, ale porozumět mu
 Studium žánrů, nově i informační struktury a
architektury
 Konkrétní doména může mít velmi specifické a
charakteristické žánry dokumentů:
◦ Hudba: notové zápisy
◦ Právo: zákony
◦ Zeměpis: mapy
◦ Psychologie: testy
 Nejdůležitější součást doménové analýzy
 V každé oblasti vědění existují různá paradigmata, školy,
přístupy
 Obecné druhy epistemologických pozic dle Hjørlanda:
 Empirismus/pozitivismus
 Racionalismus
 Historicismus/hermeneutika/fenomenologie
 Pragmatismus/marxismus/feminismus
 Posmodernismus/skepticismus
Hjørland, B. (2002). Domain analysis in information science. Eleven approaches - traditional as
well as innovative. Journal of Documentation, 58(4), 422-462.
 Znaky a jejich význam jsou formovány v sociálním
kontextu (dělba práce)
 Různé komunity vyvíjí různé typy jazyka, termíny, …
 Epistemické, diskurzivní komunity
 Doménová analýza v úzkém slova smyslu
 Mentální mapy, modelování expertních systémů
 Přínos ISK: zohlednění sociálních, kulturních a
historických dimenzí poznávání
 Periodický systém jako jedna z nejúspěšnějších
klasifikací
 Pokus o vysvětlení z pragmatického hlediska:
◦ Periodická tabulka jako systém do budoucna otevřený debatě
◦ Ad hoc vysvětlení z povahy chemie (strukturální analýza)
◦ Vysvětlení z hlediska racionální povahy vědy, která se snaží najít nástroj k
efektivnímu ovládání světa
◦ Periodická tabulka jako druh kognitivní klasifikace, která je do jisté míry
odlišná, než klasifikace sociální (např. klasifikace chemie na agrochemii,
toxikologii, farmakologii…)
Hjørland, Birger (2008) Book review of: Eric R. Scerri. The Periodic Table: Its Story and Its Significance. Oxford:
Oxford University Press, 2007. Knowledge Organization 35(4):pp. 251-255.
 Hjorland, B. (2002a). Domain analysis in information
science. Eleven approaches - traditional as well as
innovative. Journal of Documentation, vol. 58, no.4, s.
422-462.
 Hjorland, B., Albrechtsen, H. (1995). Toward A New
Horizon in Information Science: Domain Analysis. Journal
of the American Society for Information Science, vol. 46,
no.6, s. 400-425.
 Hjorland, B. & Hartel, J. (eds.) (2003). Special Issue of
Knowledge Organization on Domain Analysis.
Knowledge Organization, vol. 30, no. 3/4, s. 125-245.
 Abrahamsen, K. T. (2003). Indexing of Musical Genres.
An Epistemological Perspective. Knowledge
Organization, vol. 30, no. 3/4, 144-169.
 Hjorland, B. (1998). The Classification of Psychology: A
Case Study in the Classification of a Knowledge Field.
Knowledge Organization : KO, vol. 25, no.4, s.162.
 Olson, H. A. (1998). Mapping Beyond Dewey's
Boundaries: Constructing Classificatory Space for
Marginalized Knowledge Domains. Library Trends. no.2,
p. 233-54.