27. 2. 2009 PŘEDMĚT: ORGANIZACE ZNALOSTÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ: MICHAL LORENZ Filosofická východiska Knowledge Organization Taxonomie —Čínská encyklopedie The celestial Emporium of benevolent Knowledge dělí zvířata na: —a. ta co patří císaři —b. balzamovaná —c. cvičená —d. selata —e. sirény —f. pohádková —g. zaběhlí psi —h. ta, která jsou zahrnuta v této klasifikaci —i. třesoucí se jako šílená —j. nespočetná —k. malovaná extra jemným štětcem z velbloudích vláken —l. a tak dále —m. na rozbité váze —n. z dálky vypadající jako mouchy — Taxonomie — —klasifikace čili třídění – jedna z nejdůležitějších složek poznání —klasifikace či kategorie jiných skupin – srovnáním sociální kontext —závislost kategorií na čase – posun ve významech slov, zcela jiný kontext — Taxonomie poznání —= taxonomie taxonomií —Poznání: — - vědců x umělců — - veřejné x soukromé — (elitní skupina, okultní filosofie) — mystérium + métier (profese) — - svobodné x užitečné — (klasiků) (řemeslné: 7 hrubých [mechanical] — umění: tkaní, loďařství, lodivodství, — rolnictví, lov, léčení, herectví Taxonomie poznání —Poznání: — - specializované x univerzální — encyklopedisté-nemožné (pansophia, polymathia, — polyhistor) — - teoretické x praktické —logocentrická, knižní učenost znalost věcí — — - kvantitativní x kvalitativní Stromová schémata —Strom poznání – metafora, od středověku —Odlišení hlavního a odvozeného —Naturalizace kultury – konvence přirozené, vynález objevem, popírá zodpovědnost skupin za klasifikaci —Ramón Lullus – Arbor scientiae Stromová schémata —Logický Porfyriův strom —Genealogické stromy — (stromy rodu = rodokmeny) —Gramatické stromy, strom lásky, strom bitev, jezuitský strom podle vzoru rodokmenu Krista —Ludwig Gilhausen – strom soudů, Arbor judiciaria —Strom francouzských stavů a úřadů Filosofická východiska poznávání — — — realismus (idealismus, nominalismus, ale i empiricismus a positivismus) – základ v subjektivismu, socio - kognitivismu — — — — — — antirealismus - silný objektivismus Klasifikace akademického poznání —Podle tří subsystémů: — - učební plány (3+4+3: trivium – — jazyk, quadrivium – čísla, tři — filosofie. Systém v novověku — dále rozšiřován o nové obory) — - knihovny (řád knih dle — struktury učebního plánu, jeho — materiální a prostorová forma), — archeologie vědění — Klasifikace akademického poznání — - encyklopedie – Baconovo dělení — dle tří rubrik (paměť, rozum, — představivost), D’Alembert — (přímé představy smyslů - poznání — rozprostraněného, interakce a — vlastnosti; kombinace a srovnání — představ – abstrakce, — zprostředkování myšlenek, — napodobování přírody) — LITERATURA —BORGES, Jorge Luis. The Analytical Language of John Wilkins. [online]. [cit. 2009-03-10] Dostupné z: http://www.crockford.com/wrrrld/wilkins.html —BURKE, Peter. Společnost a vědění: Od Gutenberga k Diderotovi. Praha : Karolinum, 2007. 304 s. ISBN 978-80-246-1319-2. —D’ALEMBERT, Jean. Úvod k encyklopedii. Praha : Svoboda, 1950. 114s. —GASSET, José Ortega y. The Mission of the Librarian. Antioch Review. 1961, No. 21. pp. 133 – 154. —HJØRLAND, Birger. Arguments for Philosophical Realism in Library and Information Science. Library trends. 2004, Vol. 52, No. 3. pp 488 – 506. LITERATURA —HJØRLAND, Birger. Library and information science and the philosophy of science. Journal of Documentation. 2005, Vol. 61, No. 1. pp. 5 – 10. —HJØRLAND, Birger. 2007. What is Knowledge Organization (KO)? [online]. Last edited: 19-05-2007 [cit. 2009-02-10]. Dostupné z WWW: http://www.db.dk/bh/lifeboat_ko/CONCEPTS/knowledge_organization.htm —TALJA, Sanna – TUOMINEN, Kimmo – SAVOLAINEN, Reijo. “Isms” in information science: constructivism, collectivism and constructionism. Journal of Documentation. 2005, Vol. 61 No. 1. Pp. 79-101.