VIKMA06 Rešeršní a studijně rozborová činnost 19. 3. 2010: Přednáška K1: Subjekty a objekty procesu vyhledávání informací; analýza inf. požadavku a identifikace inf. zdrojů FF MU, jaro 2010 Mgr. Josef Schwarz 126172@mail.muni.cz Osnova F Část A: F Subjekty procesu vyhledávání informací Fuživatel Fprostředník (informační profesionál) F Analýza informačního dotazu F Část B: l Objekty vyhledávání informací • informace • dokumenty • informační zdroje l Identifikace inf. zdrojů Část A Informační potřeba ¢ problém a jeho řešení ¢ rozpoznání nedostatku informací (znalostí) ¢ kognitivní přístup: určitá konceptuální nesrovnalost, ve které kognitivní struktury nejsou adekvátní k řešenému problému ¢ projevuje se informačním chováním ¢ realizace informační potřeby jako vytváření významu ¢ dynamická povaha stavu znalosti uživatele Typy informačních potřeb • ověřovací (verificative needs) • ověření určité tématu nebo údaje • vědomé aktuální (conscious topical needs) • objasnění známé věci • nejasné (muddled topical needs) • vyjasnění neznámé problematiky • pomoc prostředníka Ingwersen, 2002:116-117 Typy informačních potřeb • vnitřní (visceral need) • skutečná, ale nerozpoznaná potřeba • vědomá (conscious need) • rozpoznaná potřeba na úrovni mysli • formalizovaná (formalized need) • formální vyjádření potřeby – informační požadavek • dohodnutá (compromised need) • definice potřeby v podobě rešeršního dotazu Ingwersen, 2002:113 Typy informačních potřeb ¢ individuální předvídaná informační potřeba ¢ (institucionalizovaná) předvídaná informační potřeba Informační potřeba a informační chování • informační chování • chování při hledání informací • chování při vyhledávání informací Informační chování a způsob získávání informací Informační chování a způsob získávání informací Informační chování a způsob získávání informací Informační potřeba a princip nejistoty ¢ zpracování l identifikace problému ¢ formulace l interpretace a vytvoření dotazu ¢ nadbytek informací l stav znepokojení, snižování nejistot ¢ postoje l vyjádření individuálního postoje k procesu vyhledávání informací ¢ prognózy l informační proces jako série prognóz a předpovědí, interakce mezi informacemi ¢ zájem l úsilí o rozšíření individuálního poznatkového fondu Specifikace informační potřeby § škála schopností specifikovat informační potřebu § východisko: nový problém v nové situaci § cíl: definice problému v dobře chápané situaci s identifikovanou mezerou v poznání § schopnost uživatele formulovat požadavek rešeršnímu systému se mění podle jeho úrovně porozumění problému § v počáteční fázi specifikování problému může být pro uživatele téměř nemožné určit, jakou informaci potřebuje Nedostatečná specifikace informační potřeby klademe si otázky Dostatečná specifikace informační potřeby vyjádření/formulace požadavků, rešeršní dotazy Fáze řešení problému ¢ identifikace jednotlivých fází ¢ určení postupu při vedení informačního rozhovoru a stanovení rešeršní strategie ¢ rozpoznání stavu u konkrétního uživatele 1. fáze § znalosti o problému jsou běžné a roztříštěné § řešitel problému neumí přesně formulovat problém a není schopen definovat, jaké specifické informace k řešení potřebuje § cílem hledání je získat přehled o dané oblasti a dále získat co nejvíce různých informací pro chápání problému § výsledkem aktivit v této fázi je porozumění obsahu problému 2. fáze § řešitel má přesnější ponětí o problému, má představu o relevantních zdrojích informací a jejich obsahu § cílem hledání je návrh optimálního řešení problému § přímé a účelové hledání, určení relevance vyhledaných informací 3. fáze § finální fáze procesu řešení problému § hledání dodatečné informace vztahující se k tématu § prozkoumávají se přijatá rozhodnutí § potvrzení správnosti řešení Vedení referenčního rozhovoru s uživatelem F Paradox: Vyjednávání týkající se referenčních dotazů je jeden z nejkomplexnějších aktů lidské komunikace. Během tohoto procesu jedna osoba zkouší popsat jiné osobě ne něco co ví, ale spíše něco co neví. Uživatelské dotazy Uživatelé se zřídka první otázkou ptají na to, co chtějí – tendence kladení otázek nejasně – nejasné, zmatené termíny (nejasná terminologie) Důvody: F „oťukání“ si pracovníka F Lidé mají svůj pohled na svět, své vlastní představy (mentální modely) o tom, jak věci pracují, i když nemají konkrétní aktuální zkušenost, o kterou by představu opřeli. F Lidé dost dobře neví, co chtějí vědět nebo nevědí, jak to vyjádřit. F informační a komunikační bariéry F čas, prostor, kvalifikace, ekonomické, technické, psychologické F Mnoho otázek zní docela rozumně, ale ve skutečnosti nejsou. F Existují rozpaky, překážky Kladení otázek F hlavní komponent komunikačních dovedností v referenčním rozhovoru F získání informací prostřednictvím dotazování Otázky F otevřené otázky – vedou k tomu, že účastník rozmluvy (druhá strana) má tendenci říct víc, rozvíjí téma F uzavřené otázky – užíváno k získání specifických informací F Uzavřené otázky jsou vhodné pro specifikaci tématu, k přesvědčení se, že komunikace byla úspěšná, dále umožňují směřovat komunikaci. Nejzákladnější cíle referenčního rozhovoru F porozumění problému a literatuře – téma F zjistit, co má již uživatel zjištěno/hotovo F zjistit klíčové pojmy a synonyma F formální zpřesnění - limity/omezení a úroveň – odborná či populár. literatura F cíle rešerše – počet záznamů, termín vyhotovení F obecně - příprava strategie – výběr zdrojů (web, databáze, katalog) Porozumění kontextu problému F kdo je uživatelem (student, vyučující...) Znalost uživatele se odráží ve stylu rozhovoru, otázkách, množství stráveného času. Každá část komunikace by měla být přizpůsobena tomu, s kým je rozhovor veden, např. příliš otevřené otázky nejsou vhodné pro studenty - začátečníky F proč proč se ptá – jaká je motivace rešerše/podnět k rešerši, jde o výzkumný či osobní záměr, splnění specifického úkolu pro ukončení předmětu Komunikační dovednosti F aktivní naslouchání – verbální či neverb. projevy - zájem a empatie F převyprávění – „Myslel/a jste to tak?“ F pozitivní neverb. signály – úsměv, oční kontakt, řeč těla – vlídnost, laskavost F volba slovníku – zdvořilé reakce, povzbudivá slova, vyhnout se ukvapených odpovědí, neužívat příliš odborný profesní slovník – nechat uživatele popsat inform. potřebu svým vlastním jazykem/termíny Formy komunikace ¢ osobní ¢ telefonická ¢ elektronická l e-mail l chat Analýza informačního požadavku a formulace rešeršního dotazu transformace informačního požadavku do rešeršní dotazu Fáze formulace • pojmová analýza – identifikace klíčových pojmů • uvedení synonym a souvisejících pojmů • převedení na termíny řízeného slovníku • aplikace booleovských operátorů • aplikace dalších vyhledávacích technik Informační profesionál ¢ Požadavky s ohledem na proces vyhledávání informací ¢ Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb l úroveň 1: schopnost používat dostupné nástroje a základní znalost oboru l úroveň 2: vysoká schopnost užívání základních nástrojů, specifické úkony, komunikace se specialisty l úroveň 3: znalosti metodologie oboru, schopnost interpretovat a vyjádřit potřeby, analýza stavu a tvorba nástrojů k řešení l úroveň 4: ovládáné metodologie, vytváření nových systémů, kontrola a řízení informačních systémů v rámci organizace Informační profesionál ¢ Vyhledávání informací l I07 ¢ informační profesionál a další profese l badatel/vědec l novinář l počítačový specialista Základní literatura k části A ¢ kapitoly ze základní a doplňkové literatury l CHU07, kap. 10, s. 167-185 l VIC04, kap. 4, s. 44-115 l ING92, kap. 5 až 8, s. 83-222 l BEL06, kap. 9, s. 195-212 Další doplňková literatura k části A ¢ BRUCE, Harry. Personal, anticipated information need. Information research [online]. April 2005, vol. 10, no. 3 [cit. 2007-01-26]. Dostupné z: . ISSN 1368-1613. ¢ Drábková, K. Informační potřeby, vnímání knihoven a informačních zdrojů ve společnosti. Brno 2007. 110 s. Vedoucí diplomové práce Věra Jurmanová Volemanová. Dostupné též z: https://is.muni.cz/auth/th/74369/ff_m/kdrabkova_mgr_prace.pdf?fakulta=1421;obdobi=3704 ¢ Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb. 2., aktualiz. vyd. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2006. 91 s. Dostupné též z: ¢ Gaslikova, I. Information Seeking in Context and the development of information systems. Information Research [online]. 1999, vol. 5, no. 1 [cit. 2006-02-02]. Dostupné z: http://www.shef.ac.uk/~is/publications/infres/paper67.html ¢ GODBOLD, Natalya. Beyond information seeking: towards a general model of information behaviour. Information Research [online]. July 2006, vol. 11, no. 4 [cit. 2007-01-25]. Dostupné z: . ISSN 1368-1613. ¢ Kuhlthau, C. C. Inside the Search Process: Information Seeking from the User’s Perspective. Journal of American Society for Information Science, 1991, vol. 42, no 5, s. 361-371. Dostupné též z: ¢ ŠKRNA, Jindřich. Interaktivní vyhledávání informací. Národní knihovna : knihovnická revue [online]. 2002, č. 1 [cit. 2006-09-01]. S. 7–19. Dostupné též z: . ISSN 1214-0678. ¢ WILSON, T. D. Information needs and uses: fifty years of progress? [online]. 1994 [cit. 2007‑01‑25]. Dostupné z: . ¢ Wilson, T. D. Models in information behaviour research. Journal of Documentation, 1999, vol. 55, no. 3, s. 249-270. Dostupné též z: Část B Úkol č. 1 z hlediska identifikace IZ ¢ primární zdroje: l rodiče: 21 l prarodiče: 9 l rodinné dokumenty: 4 l rodokmen: 3 l MZA: 1 ¢ sekundární a terciární zdroje: l rodinné dokumenty: 15 l prarodiče: 10 l rodokmen: 5 l jiní příbuzní: 4 l jiné (náhrobní kámen): 1 Informace ¢ data – záznam ¢ informace – sdělení ¢ znalost – kontexty, interpretace Dokument ¢ informační objekt ¢ typy (podle typu inf.) l primární dok. • výzkumná zpráva, norma, disertace, článek, monografie, encyklopedie, výroční zpráva l sekundární dok. • bibliografie, rešerše l terciární dok. • bibliografie bibliografií, databáze databází Dokument (pokr.) ¢ typy (podle inf. cyklu) l primární dok. • výzkumná zpráva, disertace, článek, výroční zpráva l sekundární dok. • kompendia, patentová literatura, referátová literatura l terciární dok. • monografie, učebnice, příručky, slovníky, encyklopedie Dokument (pokr.) ¢ typy (podle typu inf.) l textové l netextové l smíšené Informační zdroje ¢ charakteristika l typ • bibliografické IZ • plnotextové IZ • faktografické IZ • adresářové IZ l obsah • oborové (polytematické) • podle typu dokumentů Informační zdroje (pokr.) ¢ charakteristika l producent, poskytovatel • cena l dostupnost • veřejné IZ • nekomerční IZ • komerční IZ • neveřejné IZ Informační zdroje (pokr.) ¢ kvalita l rozsah l úplnost l retrospektiva l aktuálnost • stárnutí informace l důvěryhodnost l ---akvizice IZ Informační metazdroje ¢ referenční příručky (příklad) ¢ databáze databází (příklad) ¢ bibliografie bibliografií (příklad: International Bibliography of Bibliographies in Library and Information Science and Related Fields) ¢ portály (STM, JIB) Informační okruhy ¢ masmédia ¢ veřejná správa ¢ ekonomika a finance ¢ věda a technika ¢ kultura a umění ¢ archivní fondy ¢ a co internet? l hluboký web Informační instituce ¢ paměťové instituce l knihovny • národní knihovny • veřejné knihovny • odborné knihovny • akademické a univerzitní knihovny l galerie l muzea l archivy ¢ informační střediska ¢ zpravodajské agentury ¢ databázová centra • Příklady: Dialog, STN International Identifikace IZ ¢ zjištění existence IZ l pomocí sekundárních a terciárních zdrojů ¢ zjištění charakteristik IZ l vč. možností vyhledávání ¢ volba IZ l obsahové aspekty ¢ zjištění (a zajištění) dostupnosti IZ