Teorie nakažlivých myšlenek •podle teorie nakažlivých myšlenek (thought contagion theory) či virální memetiky je mem něco, čím se člověk může nakazit. Memy se šíří z mozku do mozku jako virus z jednoho těla do druhého, šíří se populací prudce a nezadržitelně jako epidemie. Memetika je chápána jako sociální analogie imunologie •toto pojetí memetiky ovlivnilo značně její terminologii (např. termíny infekční strategie, imunomem) •analogie memu a infekčního činitele ovšem výrazně pokulhává Teorie nakažlivých myšlenek •opačný přistup je tzv. přístup genmetaforický. Tvrdí, že mem jako elementární informační jednotka kultury je analogický ke genu. Avšak gen s virem nelze ztotožňovat •Virová informace „mluví“ stejným jazykem jako genetický kód, přesto je mezi nimi jasný rozdíl. S. Blackmore ho charakterizuje takto: n n „Vir nazýváme virem, jakmile v zájmu své replikace olupuje o replikační zdroje jiný systém – a obyčejně tím olupovanému systému škodí. Jakmile nám začne sloužit, nazveme ho obvykle nějak jinak.“ Teorie nakažlivých myšlenek •imunologie se zabývá studiem zákonitostí obranných reakcí organizmů (proti různým mikrobům i virům) a má odlišné zaměření než genetika. Podobně nelze ztotožnit memetiku se sociální imunologií •choroboplodní parazité jsou nezávislí na hostitelských organizmech, zatímco geny i memy řídí výstavbu hostitelských organismů. Memy se podílely na vzrůstu kapacity a stavbě lidského mozku Teorie nakažlivých myšlenek •způsob přenosu memů je příčinou záměny memů s viry. n → genetická informace je přenášena vertikálně (z rodičů na děti). n → memetická informace je přenášena vertikálně, diagonálně (mezi nepřímými příbuznými) a horizontálně. Horizontální přenos je typický právě pro fágy šířící se z těla do těla •ve zdravé buňce existují extrachromosomální replikační jednotky – tzv. plasmidy. Ty se po aktivaci buňkou šíří horizontálním přenosem za využití konjunkce do dalších buněk. Mimochromosomální informace nevyužívá reprodukční lytické taktiky (rozkladu organismu). Není organismu škodlivá, ale prospěšná Teorie nakažlivých myšlenek •protože existují memy, které nám prokazatelně neškodí, nemůžeme memetickou teorii souhrnně označit jako teorii nakažlivých myšlenek •horizontální přenos a multirodičovský původ neznamenají neoddiskutovatelnou škodlivost •díky memům vnímáme svět tak, jak ho vnímáme, skrz memy o něm přemýšlíme. Nejsou něčím cizím, co nás odkudsi zvnějšku ovládá, naopak jsou námi samotnými, jsou naším já. S. Blackmore považuje dokonce JÁ za nejzazší z memplexů – tzv. egoplex Teorie nakažlivých myšlenek •o nakažlivých memech můžeme mluvit pouze v těch případech, kdy jsme jimi ovládáni iracionálně, kdy je přijímáme nekriticky, jsme jimi doslova posedlí, jako v případě popěvků, sloganů, částečně i módy Statut memů jako mentálních entit •memy jsou: n→ uloženy jen v kulturních artefaktech? n→ jsou materiálně skladovány pouze v lidském mozku? n→ mohou se nacházet mimo lidské bytosti? n •tyto otázky rozdělují tábor zastánců memetiky na dvě větve tzv. externalisty a internalisty memes artefact Behaviorální memetika •za memy lze pokládat pouze pozorovatelné chování a jím produkované hmotné artefakty •mentálními entitami jako jsou ideje či víra, které nejsme schopni pozorovat → není třeba se zaobírat •behavioristická memetika nepopírá existenci psychologických rysů •pro nepostižitelný charakter těchto rysů je však vylučuje z oblasti svého zájmu •psychologické rysy jsou komponenty černé skříňky, komponenty, o kterých nelze smysluplně říci, že se mohou kopírovat black-box-theory Behaviorální memetika •William Benzon ve článku „Culture as an Evolutionary Arena“ : n→ přirovnává celou fyzickou kulturu k samotným replikátorům n→ vnitřní psychologické rysy podle něj představují fenotypické projevy fyzické kultury n→ „vnější“ memy se mohou volně mísit a diferencovat se ve stále komplexnější kulturu n→ mozek a jeho kognitivní kapacity n zůstávají převážně stabilní n culture as evolutionary area Behaviorální memetika n→ převrací analogický vztah stabilní genotyp – proměnlivý fenotyp: zatímco memy se mění, jejich fenotypické příznaky zůstávají neměnné •prosazování behavioristického přístupu k memetice souvisí se snahou dodat memetice vědecký status a zbavit ji mentalistických „pseudovědeckých“ spekulací •pozorovatelné kulturní jevy se dají snáze kvantifikovat a mohou se tedy stát základem pro populační memetiku, narozdíl od memů chápaných jako mentální entity Behaviorální memetika •mentální entity nelze spolehlivě přiřadit jednotlivcům - nejsme schopni identifikovat je v mozku, „do hlav“ nahlédnout nelze •nelze vytvořit memové frekvence vyjadřující procento jedinců z populace, kteří hostí či nehostí daný mem •nejasný vztah mezi kulturní informací a její manifestací ve vnějším světě vede k přijetí behavioristického (externalistického) postoje •příklad: Na banketu je 100 lidí s kravatou vázanou Windsorovým uzlem. Jaká je memová frekvence nositelů memu pro Winsdorův uzel? Behaviorální memetika n→ cíl: chceme objektivně identifikovat internalistický (mentální) mem. Jediný v současnosti schůdný způsob je nepřímo odvodit existenci memu z jeho projevu n→ internalisti: mem pro vázání uzlu hostí všech sto lidí n→ pochybnost: je klidně možné, že všem uvázal uzel na kravatě pouze jediný člověk, ostatní uzel vázat neumějí. To vede k výrazné chybě v hodnotě memové frekvence n→ externalisti: pokud budeme považovat za n mem samotný Windsorův uzel (fyzický n replikátor), přesnému určení kulturního n stavu skupiny ve formě hodnoty memové n frekvence nic nebrání windsor-knot Behaviorální memetika •Derek Gatherer: n→ memy jsou kulturní entity, které nepatří žádnému jedinci ani na žádném jedinci neparazitují n→ behaviorální memetika zpochybňuje, že memetika je věda studující šíření víry, jak tvrdí Aaron Lynch n→ víra jako mentální událost nemůže být přenášena, informace a víra nejsou stejným druhem věcí Behaviorální memetika n→ víra je událost, ke které může dojít až po přenosu informace, získané informaci buď uvěřím nebo ne, sama víra přímo přenositelná není n→ takto je zpochybněn Lynchův koncept mnemonů, paměťových abstrakcí vyjadřujících „víru v x n Kognitivní memetika •podobně jako behaviorální memetika nepopírá existenci memů uvnitř mozku, pouze je vylučuje z oblasti vědeckého zájmu, ani kognitivní memetika nepopírá existenci kulturních replikátorů ve formě artefaktů •Aaron Lynch n→ návrhuje novou vědeckou disciplínu – replikoniku, která by se měla zabývat všeobecnou replikátorovou teorií n→ v rámci ní jsou zkoumány i replikující se artefakty n→ artefakty nejsou memy a ani je neobsahují Kognitivní memetika n→ je třeba rozlišit mezi replikátory skladovanými v mozku a replikátory artefaktuálními. Jen ty druhé jsou předmětem studia memetiky •někteří zastánci interních memů (např. D. Dennett) přiznávají memovou podstatu i lidským artefaktům •př.: díky získání či pozorování nového druhu výrobku, např. kola, může řemeslník pojmout ideu tohoto výrobku a vytvořit pak podle ní výrobek nový Kognitivní memetika •proti argumentům behaviorální memetiky staví zastánci kognitivní memetiky tyto protiargumenty: • n→ předpoklad intencionálního postoje zvyšuje prediktivní sílu pozorovatelných fenoménů n→ nememetické výzkumy mohou vytvořit stejné předpovědi jako behaviorální memetika bez využití selekcionistických postupů. Tím je zpochybněn přínos behaviorální memetiky Kognitivní memetika n→ počet kopií artefaktů nemusí vypovídat nic o změnách ve společnosti a o evoluci kultury. Počet výtisků odborné knihy neurčuje nakolik bude ovlivněn vývoj vědy a je tedy irelevantní narozdíl od počtu lidí, kteří knihu čtou a rozumí jí n→ kulturní entity nemají žádný význam bez odkazu na mozkové entity. Artefakty jsou replikovány až potom, co se staly předmětem myšlení n→ měření interních memů nepřímou cestou za využití již existujících technik (užívaných např. v psychologii) je dostatečně validní Informační argument pro kognitivní memetiku •pokud chceme studovat kulturní evoluci, musíme si uvědomit, že mem je replikující se informace. Selekce a variace musí probíhat na informační entitě, informačním vzoru bez které by o evoluci nebylo možné mluvit •ačkoli jsou artefakty informačně strukturovány, obsahují jiný typ informace, než nervový systém Informační argument pro kognitivní memetiku •organizační struktura materiálních artefaktů představuje tzv. fyzikální informaci n→ fyzikální informace materiálních artefaktů má ve srovnání s fyzikální informací běžných přírodních struktur mnohem větší informační obsah. Uspořádává pomocí lidské práce struktury přírodní do kulturně-datových struktur. Nicméně artificiální strukturní i přírodní strukturní informace je stejného druhu Informační argument pro kognitivní memetiku •neuronální informace jsou kódovány v biologických strukturách mnohonásobně diferencovanějších a komplexnějších, jejichž organizace je uzpůsobena k efektivní transformaci energie na informaci (přemýšlení) •fyzikální systémy včetně artefaktů mohou evolvovat pouze díky disipativně-termodynamickým procesům. Ty nezaručují trvalý vzrůst organizovanosti a nejsou jištěny proti destruktivním entropickým procesům. Proto na ně nemůžeme pohlížet jako na systémy, které by podléhaly přírodnímu výběru Informační argument pro kognitivní memetiku •neuronální struktury jsou před rozkladnými procesy chráněny, mohou se vyvíjet díky sebereprodukci (informačnímu zpracování) a mohou se tedy stávat předmětem přírodního výběru •jelikož artefakty neobsahují sebereplikující se informace, jež by podléhaly variaci ani se nebrání působení entropizujících vlastností svého okolí nárůstem organizovanosti, nemohou být pokládány za memy