

                                            KONDICIONÁL


Derivační schéma:


Kmen infinitivu – [DEL: ti :DEL]

                                                                              + -t- +

                                                                                                    -iau

                                                                                                          -ume /

                                                                                                         -umėm(e)

                                                                                                   -um(ei)

                                                                                                          -ute /

                                                                                                         -umėt(e)

                                                                                                     -ų


   kalbė́ti, kal̃ba, kalbė́jo → kalbė- [DEL: ti :DEL]   + -t- + # → kalbė́čiau, kalbė́tum (...)

      sėdė́ti, sė́di, sėdė́jo → sėdė- [DEL: ti :DEL]   + -t- + # → sėdė́čiau, sėdė́tum (...)

       rašýti, rãšo, rãšė → rašy- [DEL: ti :DEL]   + -t- + # → rašýčiau, rašýtum (...)


Komentář


1. V první osobě sg. sufix -t- se mění na -č- v důsledku palatalizace: kalbėčiau, rašyčiau etc.


2. V závorkách uvedené koncovkové segmenty -ei (2. os. sg.) a -e (1. a 2. os. pl.) se v dnešní
litevštině často vypouštějí. Vzniklé kratší tvary mají stylistický odstín hovorového jazyka ale
jsou zcela normativní.


3. Krátké a dlouhé tvary koncovek v 1. a 2. os. pl. (-ume ↔ -umėme; -ute ↔ -umėte) jsou zcela
synonymní. Volba jedné či druhé varianty se koná podle druhotných argumentů jako jsou jazykový
rytmus (v poezii), fonetické okolí slovesa apod. Dnešní hovorová litevština tenduje k častějšímu
používání krátkého tvaru v 1. os. pl. (būtume oproti būtumėme; norėtume oproti norėtumėme), v 2.
os. pl. však preferuje dlouhé tvary (būtumėte oproti būtute; norėtumėte oproti norėtute).


4. Kondicionální tvary mají stejné prozodické charakteristiky jako infinitivní kmen dotyčného
slovesa.


Cvičení. Vyčasujte v kondicionálu:


láukti, láukia, láukė [čekat]; ródyti, ródo, ródė [ukazovat]; válgyti, válgo,válgė [jíst]; bū́ti,
yrà, bùvo [být]; vèžti, vẽža, vẽžė [vézt]; pèšti, pẽša, pẽšė [škubat]; dainúoti, dainúoja,
dainãvo [zpívat]; lýti, lỹja, lìjo [pršet]; zir̃zti, zir̃zia, zir̃zė [bzučet]; gýti, gỹja,
gìjo [hojit se]