KIELIOPPIA - MLUVNICKÁ ČÁST Lisää postpositioita - Další postpozice Kertaamme óbjektin - Opakujeme předmět Lisää postpositioita - Další postpozice Postpozic (srov. lekci 6} je ve finštině velké množství. Mají stejnou funkci jako předložky, s tím rozdílem, že stojí za podstatným jménem: talon edessä před domem (dosl. domu před). Podstatné jméno stojící před post-pozicí je nejčastěji v genitivu, často i v partitivu: talon lähellä blízko domu. Mnoho postpozic lze užívat i jako předložek, tj. před podstatným jménem bez významového rozdílu: lähellä taloa blízko domu. Řada z nich může fungovat zároveň jako příslovce: lähellä blízko. Stojí-li místo podstatného jména zájmeno a postpozice vyžaduje genitiv, musí mít postpozice také přivlastňovací sufix (srov. lekci 8): minun edessä-ni přede mnou, sinun edessäsi před tebou. Některé krátké postpozice mají i delší tvar, který se používá s přivlastňovacím sufixem: yli > ylitse > ylitse-ni nade mnou. Lokální postpozice většinou mohou mít všechny koncovky lokálních pádů. ■ ./ ŕ Některé další postpozice místní: GEN + ali(tse) pod (směr) Auto ajoi síllan ali. Auto podjelo most. GEN + yli(tse) přes (směr) Auto ajoi joen yli. Auto jelo přes řeku/ přejelo řeku. GEN + poikki přes (napříč) He uivat joen poikki. Přeplavali řeku. GEN + lápi skrz Auto meni pensaan lápi. Auto projelo skrz keř. PART + kohti směrem k ? He kulkivat kaupunkia Šli směrem k městu. kohti. GEN + edessa před talon edessa před domem GEN + edestá od (zepředu) talon edestá od domu GEN + eteen před (směr) talon eteen před dům 143 GEN+paallá na kaapin páallá GEN+paálta s, se kaapin páálta (seshora, s povrchu pryč) GEN+páalle na (směr) kaapin páalle GEN+takaná za poydan takaná GEN+takaa od (zezadu) poydan takaa GEN+taa(kse) za (směr) poydan taa GEN+válissá mezi poydan ja kaapin válissá GEN+válistá {z prostoru) mezi poydan ja kaapin valista GEN+valiin mezi (směr) poydan ja kaapin valiin na skříni se skříně na skříň za stolem zpoza stolu za stůl mezi stolem a skříní mezi stolem a skříní mezi stůl a skříň Některé post pozice časové: GEN + aikana během, v době, ILL +■ mennessä do, na ennen + PART před NOM + sitten před GEN+jälkeen po Kahden viikon aikana. Během dvou týdnů. Hakemukset elokuun Žádosti do 1. srp-1. paivaán mennessii. na/k 1. srpnu. Ennen sotaa. Před válkou. Viikko sitten. Před týdnem. Toisen maailmansodan Po 2. světové jälkeen. válce. Některé další postpozice: GEN + takia kvůli, pro PART + varten GEN + kanssa ilman + PART pro, na, za účelem (spolu) s bez Huonon sään takia kilpailu siirretään. Ostin tämän sinua varten. Hän tuli äidin kanssa. Hän lähti ilman rahaa. Kvůli špatnému počasí se závod odkládá. Koupil jsem to pro tebe. Přišel s matkou. Odešel bez peněz. ### Kertaamme objektin - Opakujeme předmět Předmět přímý (vyjádřený obvykle substantivem nebo zájmenem) má, stejně jako podmět, buď tvar akuzativu (předmět plný), nebo partitivu (předmět částečný). 144 Předmět je v akuzativu, | chápe-li se jako celek nebo jasná a určitá čast něčeho a jde-li o děj dokončený (i v budoucnu), popř. s jasným výsledkem. V češtině často odpovídá dokonavé sloveso. Akuzativní předmět se užívá ve větě kladné (v záporné je vždy partitiv). 1. Předmět v akuzativu s koncovkou -n (pouze v j. č.) je po tranzitivních slovesech (tj. po slovesech, která mají přímý předmět): Hän luki kirjan. Přečetl knihu. Ostin uuden auton. Koupil jsem si nové auto. POZOR! Partitiv: Hän luki kirjaa. Četl knihu. Předmět v akuzativu bez koncovky (tj. v nominativu) se používá po pasivu (srov. lekci 11). Tuo vanha koulu suljetaan. Ta stará škola bude uzavřena. V mn. č. má akuzativ jenom jednu podobu s koncovkou -t (= NOM mn. č.): Hän luki kaikki kirjat. Přečetl všechny knihy. POZOR! Koncovku -t v akuzativu mají také osobní zájmena (srov. lekci 8). Předmět je v partitivu, nechápe-li se jako celek nebo jako určitá a vyme- WĚÉÉÍ zená část, popř. nechápe-li se jako hotový, jasný výsledek. V češtině často odpovídá nedokonavé sloveso. V partitivu je předmět mj.: [íľ] Je-li věta záporná. En osta autoa. Nekoupím auto. 2ľ| Není-li děj slovesa ještě ukončen, nebo předmětové slovo je látkové. Äiti lukee kirjaa. Matka čte knihu. isä juo kahvia. Otec pije kávu. [Šľ] Po některých slovesech pocitu, nálady, postoje apod. a po slovesech, která nejsou rezultativní. rakastaa milovat, pelätä bát se, kiittää děkovat, kunnioittaa vážit si, ctít; odottaa čekat, katsella dívat se, ajatella myslet, kuunnella poslouchat, seurata sledovat apod. POZOR! Slovesa s rekcí PART je třeba se naučit. # 145 HARJOITUKSIA - CVIČENÍ 1. Vytvořte věty a užijte vhodné postpozice s podstatným jménem podle vzoru. Věty přeložte. (Řešení může být víc.) VZOR: PÍTKÄ KATU VIERELLÄ He seisovat pitkän kadun vierellä. 1. SININEN BUSSI PAALLA 2. SE KAUNIS KIRKKO ALLA 3. SUURI KAUPPA LÄHELLÄ 4. TURUN KAUPUNKI TAKANÁ 5. TÄMÄ PAKETTI KOHTI 6. KAPEA KUJA POIKKI 7. MUKAVA RAVINTOLA VASTAPÄÄTÄ 8. VILKAS MOOTTORITIE YLI 9. SYNKKÄ METSÄ LÄPI 10. SE KORKEA TUOLI V1ERESSÄ 11. TYYTYVÄINEN OPISKELUA KANSSA 12. KORKEA KAAPPI PÄÄLLE 2. Použijte ve větách postpozice s přivlastňovacími sufixy, příp. osobními zájmeny podle potřeby. Věty přeložte. VZOR: Han seisoi (MINA - EDESSÁ). > Han seisoi edessáni. 1. Opettaja keskustelee (ME - KANSSA). 2. Jakub istuu luokassa (MINA - TAKANÁ). 3. (HAN - VIERESSÁ) istuu Pavlína. 4. Kateřina tulee (SINÁ - VIEREEN). 5. (TE - ETEEN) laitetaan viela opettajan poyta. 6. Ondřej lahtee (HE - TAKAA). 3. Dejte predmet ve vété do správneho pádu. 1. Juotko sinä (VOTKÁ)? 2. Minä en juo (VISKI). 3. Jos soitat (TAKSI), ehdit hyvin. 4. Jos et soita (TAKSI), myôhästyt. 5. En osta 146 (UUSI POLKUPYÖRÄ). 6. Pekka ostaa (UUSI POLKUPYÓRA). 7 Hän ymmärtää (TÄMÄ ASIA). 8. Kirjoitatko handle (KIPJE)? 9. Miehet lukevat aina ensin (SANOMALEHTI). 10. Myymme (MEI-DÄN TALO) 11. Sinä voit laittaa (RUOKA), ja minä luen nyt (LEHTI). 12. Milloin kirjoitat loppuun (TÄMÄ ARTIKKELI)? 13. Haluan katsoa illalla (TELEVISIO). 14. Saanko lainata (TÄMÄ SANAKIRJA)? 4. Přeložte do finštiny. 1. Bydlí s matkou. 2. Počká za domem. 3. Půjdeš tam s ní? s tebou půjde? 5. Půjdeš tam se mnou? 6. Nepůjdu s nimi. 7 bez něho. 8. Byla u něho. 9. Sejdeme se u nich. 5. Přeložte do finštiny. 1 Miluješ ji? 2. Bojí se tmy. 3. Poděkovali jsme jim zdvořile. 4. My všichni si vás vážíme. 5. Čekali jsme dlouho na vlak. 6. Díváme se často na staré filmy. 7. Dlouho jsem o té věci přemýšlel- 8. Posloucháš často rádio? 9. Sledovali jsme olympijské hry v televizi. 6. Napište s pomocí slovníku esej na téma: Eilen oli siivouspäi-vä. (100-150 slov.) 4. Kdo Šel tam SANASTOA - SLOVNÍ ZÁSOBA ajankoh|ta, -dan, -taa doba (určitá), časový bod alkuaan původně antiikjki, -in, -kia antika arvalla. -an, -si uhádnout; tušit eli čil" eri různý ihan úplně, dost jal|ka, an, -kaa noha juutalai|nen, -sen, -sta Žid; židovský jälkeen + GEN: sen jälkeen kalenteri, -n, -a kaveri, -n, -a kerä|tä, -än, -si kesäpäivänseisau|s, -ksen, -sta keskia|ika, -jan, -ikaa středověk po; potom kalendář kamarád shromáždit, sbírat letní slunovrat kevyesti ke vätpäiväntasau|s, -ksen, -sta kokeil|la, -én, -i korjata viz kerätä kuiva ta. -an, -si kutsita. -n, -i kuulost|aa, -aa, -i + ABL kysel|la, -en, -i kosýma: ■ i'"^t ■ kiitos kysymästä käytjtťi. -on, -tôä kaytänjto, -non, -toä lasi)li|nen, -sen, -sta leikkuu, -n, -ta liikaa likai.nen. -sen, -sta bezstarostně; lehce pijtáá haiiskan. -dan, -ti jarní rovnodennost paaltá: vyzkoušet GEN + páálta jýýH&ťfri ^/t/m^V polyi|nen, -sen, -sta utírat fkr J roomalai|nen, bavit se z, s (seshora) zaprášený zvát, pozvat znít (nějak) ptát se, vyptávat se děkuji za optání užívání praxe, -sen, -sta sekasotku, -n, -a si i voj ta. -an, -si so|pia, -vin, suihkutltaa, římský; Říman nepořádek, binec uklízet -pi + ALL hodit se komu ■an, -ti osprchovat pohár zde: žně příliš špinavý tervetul|lut, -een, -lutta vítaný tietosanakirja, -n, -a encyklopedie tietysti tiskal ta, -an, -si l,Ay*?>,> toivotltaa, -an, -ti tuttava, -n, u li i s i aika, samozřejmě umýt nádobí přát „ v známý (r CÍen-kasJ likai|nen,-sen,-sta špinavý „ ^ 1 loppiai|nen, -sen, -sta Tři králové 1^*4%™^ ajan, -tta aikaa novověk lopuksi loru, -n, -a lusikka. -an, -kaa melkoijnen, -sen, -sta mieles tiiliii nakonec říkanka lžíce pořádný podle mého mínění mielta: olla eri mielta být jiného názoru maissa: GEN + maissa kolem, okolo mukailtu upraven muodost|aa, -an, -i vytvořit ni ulito1 s. -ksen, -sta změna my6ntei]nen, -sen, -sta kladný n i m i Kain oikea, n, -a oniaksn a. -n, -i ot|taa vastaan, -an, Oy = osakeyhtio totiž i '/j'/rM^jfrJ ^ správný,yM*^ ' osvojit si -ti uvítat; přijímat a.s. = akciová, společnost vaat|e, -teen, -etta kus obleěení vaihjdella, -telen, -teli střídat vaihjde, -teen, -detta přelom » /VffťMv/f' ft vaihjtua -dun, -tui změnit se, vystřídat varhaiskantai|nen r fené* ■ ' JMb'i09Pf/ -sen,-sta / (pra)původní vastaanot|to, -on, -toa přijetí; uvítání^ /U&fCt,-vastaava, -n, -a odpovídající veits|i, -en, eá nůž válillá: GEN + válilla mezi valista: GEN + válista mezi (odtud) vasynjyt, -een, -ytta unavený yksinkertai|nen, -sen, -sta jednoduchý yrit]taá, -án, -ti pokusit se, snažit se