Obr. 2 — Mluvidla (dle Hála, 1960)
42
Z klidového postavení přecházejí hlasivky do činnosti při řeči (kmitání) různým způsobem. Při měkkém hlasovém začátku se rozkmitávají postupně. Před vokálem na počátku fonace se obvykle objeví tvrdý hlasový začátek, při němž se hlasivky nejprve pevněji sevřou a první kmit začíná odtržením hlasivek od sebe; pak hlasivky rychle přecházejí do maximální amplitudy. Tvrdý hlasový začátek je sluchově vnímatelný jako tzv. ráz (hlasový předraz). V češtině je jeho užití fakultativní (viz dále). DyŠný hlasový začátek vzniká, jsou-li na počátku fonace hlasivky v chrupavčité části lehce sblíženy, takže štěrbinou uniká část vzduchu; hlasivky se rozkmitávají z tohoto postavení postupně. Dyšný hlasový začátek tvoří nepříznivě působící doprovodné šumy. Existuje i tzv. „třepená fonace", nepravidelné kmity hlasivek, které se postupně zpravidelňují.
-c        klidné dýchání hluboký vdech        šepot tvoření [h] fonace
Obr. 1 — Schéma činnosti hlasivek (dle Linder, 1967)
Hlasivky pracují při řeči diferencovaně:
/a/ Klidně rozevřeny (jako při dýchání) jsou u [f], [s], [š], [x].
/b/ Kmity při lehkém sblíženi hlasivek vytvářejí hlasnost (znělost, sonoritu) doprovázející všechny znělé souhlásky.
Id Při těsném sblížení, ale bez kmitů, se utváří vzduchový proud při výslovnosti [p], [t],