Tvoření příslovcí
CJA009


Transpozice
nPříslovce odvozená od přídavných jmen
nPříslovce odvozená od zájmen
n(Příslovce vzniklá z pádů jmen)
n(Příslovce odvozená od sloves)

Příslovce odvozená od přídavných jmen
n-e/-ě (chytře, hloupě)
n-o (daleko, blízko)
n-y (hezky)
n-ky (bosky)
n

všimněte si
nparadigmatické tvoření (omezený inventář formantů)
nfunkční změna (slovní druh adverbium)

ADVERBIUM
nAdverbia jsou autosémantický neohebný slovní druh; vyjadřují okolnostní příznak slovesa jakožto
příznaku probíhajícího v čase (odejít někdy, někam, zůstat zde, ....), adjektiva jakožto příznaku
neprobíhajícího v čase ( tak růžový, nějak nemocný, ...) a adverbia samého (tak rovně, vždy pěkně,
nějak nakřivo, ...). Nejedná se o úplně neohebný slovní druh, některá adverbia lze je stupňovat
(víc, nejvíc, ...).

Syntaktické fce.
nPrimárně plní adverbia syntaktickou funkci  příslovečného určení  adverbiále (adverbiální
komplement i suplement), je dominováno slovesem, adjektivem, adverbiem. Sekundárně plní  na základě
slovnědruhové transpozice různé funkce.
n
n

Zájmenná příslovce a číslovková adverbia
nPro adverbia  je charakteristická úzká spjatost s některými dalšími slovními druhy. Jsou to
především zájmena, s nimiž mají některá adverbia společnou schopnost deixe, číslovky, a to zejména
adverbiální  číslovky násobné (dvakrát, mockrát), číslovky adverbiálně vyjadřující neurčité
množství  (mnoho, moc, víc, ...) a  adverbia  číslovková vyjadřující míru (mnohem, namnoze

Příslovce odvozená od zájmen
(zájmenná příslovce)
nmísta –de (zde, onde, jinde, kde), -am/-em (tam, jinam, onam, kam, sem), -ude (všude), -ady (tady,
kady), pefix + -ud (odtud, pokud, dotud), -udy (kudy, tudy, všudy)
nčasu –dy (kdy, jindy, vždy, ondy) , prefix + -ad/ -avad (pokad, dokavad), prefix + -ud (pokud,
dokud)
nzpůsobu a míry –ak, -olik (jak, tak, onak, kolik, tolik)

Všimněte si
npříbuznosti slovních druhů (zájmena – zájmenné číslovky a příslovce)
ndruhy zájmen:
nukazovací
ntázací/vztažná
nneurčitá
nzáporná
nvymezovací (limitativa)
ntotalizátory

a odpovídajících adverbií (číslovek)
nukazovací….ten…..tolik….tam…tehdy….tak
ntázací/vztažná kdo..kolik…kde…kdy……jak
nneurčitá někdo..několik..někde..někdy..nějak
nzáporná nikdo..(nic)..nikde..nikdy..nijak
nvymezovací (limitativa)                   týž/jiný..jinde..jindy..jinak
ntotalizátory .. všechen  ..()..všude..vždy
n

ADVERBIÁLNÍ ČÍSLOVKY
nurčité –krát, násobně, po+-é, za+-é
nneurčité zájmenné (tolikrát, kolikrát, několikrát)
nneurčité od neurčitých číslovek mnoho, málo, moc, hodně, víc, nejvíc, méně, míň, …
nze zájmenných užití číslovky jeden

Příslovce vzniklá z pádů jmen
nprosté pády (kvapem, honem, časem)
npředložkové pády (bezpochyby, dohromady, okolo, kvůli nahoru, docela, načisto)
nADVERBIALIZACE – ukončená – vznik pravopisné spřežky

Příslovce odvozená od sloves
n-mo (letmo, ležmo, zkusmo)
n-ky  (mlčky, plačky)
n-í (kradí)
nprefix + -í (potají)
nustrnulé slovesné (zvl. přechodníkové konstrukce) vsedě, vleže, stoje, jářku, arciže, jakbysmet,
jaksepatří, (vůčihledně)

Tvoř adverbia s následujícími významy a sleduj motivaci.
npoloha   směr >    směr<      směr“skrz“
nkde? kam?   odkud?  kudy?
n
n
ndoba  začátek   konec     trvání(opakování)
nkdy?  odkdy?    dokdy?   jak dlouho-často?

Analyzuj adverbia
ndnes
nletos
nzítra
nvečer
nvčera
n

Transponujte substantiva a adjektiva do adverbií
nvzdor
nžert
npravda
npochyba
npravidlo
nkvap
ndíl
nčást

Transponujte substantiva a adjektiva do adverbií
nplný
nhluboký
ndomácký
nmalý
nvzájemný
ndobrý
nlehký
nhrubý
n

Tvořte adverbia od adjektiv a v případě více možností určete významové a funkční rozdíly
n
nsnadný
ntemný
njasný
nvlahý
nhořký
nsmutný
ndaleký
nteplý
njistý
nživý

Opakování
nCo jsou to predikativa?
nJak odlišíme adverbium od predikativa, popř. substantivum/jmenný tvar adjektiva od predikativa?
nJaké typy predikativ můžeme vyčlenit?

Predikativa
nskupina slov vydělovaná některými autory z modálních adverbií (MČ, 1986) jako samostatný slovní
druh, jinak (ČM, 1980, ČŘJ, 1996, PMČ, 1996) se řadí mezi příslovce.
nFunkčně a sémanticky definovaný specifický soubor slov vyjadřujících stav nebo neskutečnostní
modalitu (modální stav). Podle toho se pak dělí na modální a stavová.

Predikativa modální
nP. modální se spojují s infinitivem nebo vedlejší větou a vyjadřují modalitu děje infinitivního
slovesného tvaru nebo určitého slovesného tvaru slovesa vedlejší věty. Jsou-li formálně spojena
s adjektivy (jmennými tvary adjektiv), je možno je nahradit složeným tvarem adjektiva stř. rodu
(je/není  nutno - nutné, možno - možné, těžko - těžké odpovědět). Vyjadřují a) modus možnostní
je/není  možno/nemožno, těžko, lze/nelze,  b) modus nutnostní je/není třeba, potřeba, zapotřebí,
nutno, radno, záhodno, načase, ...

Predikativa stavová
nP. stavová vyjadřují rozličné stavy vnější i vnitřní, osobní pocity a přírodní stavy. Sémanticky
mají blízko k příslovcím tvořeným z adjektiv, s nimiž tvoří korelační páry (je mi smutno - smutně
se směje, je jasno - slunce září  jasně). Vyjadřují        a) stav vnějšího prostředí (při
subjektivním hodnocení stavu se uplatňuje dativní komplement), je bílo, mrazivo, jasno, polojasno,
sychravo, větrno, je (mi) teplo, horko, chladno, zima, veselo, b) stav plynoucí z tělesných nebo
duševních pocitů  je (mi) krušno, líto, těžko, smutno, hanba, mdlo, c) objektivní stav prostředí je
hlučno, rušno, živo.

obecná platnost
nModální p. vyjadřují uvedené významy  se zřetelem k participantu vázanému daným modálním významem,
stavová p. se zřetelem k nositeli nebo  proživateli stavu. Má-li takový participant nebo  nositel
(proživatel) stavu obecnou platnost, není vyjádřen (Je třeba přijít. Je zima). Je-li referenčně
určitý, je vyjádřen dat. (nejčastěji osobního zájmena) (Je mu třeba vyhovět. Je mi teplo. Je ti
zima?).
n
n
n

Modifikace
nVyjadřování stupně
nDeminuce a citově zabarvená modifikace
nFormanty zvýrazňující (augmentace)
nFormanty zeslabující
nFormanty obměňující předložkové významy

Vyjadřování stupně
n-e-ji/-ě-ji (mileji, krásněji)
n-e-ji/-ě-ji/0 (nížeji, níž, hlouběji, hloub)
n-e/-ě/-0 (blíže, blíž, výše, výš)
nnepravidelné – dobře – lépe, líp, málo – méně, míň, …

Deminuce a citově zabarvená modifikace
n-ičce (chudičce)
n-oučce (droboučce)
n-ince (malince)
nounce (drbounce)
n-ičko (maličko)
n-oučko (maloučko)
nounku (pomalounku)
ničky (vždycičky)
ninky (brzinky)

Formanty zvýrazňující (augmentace)
n-ky (zpátky)
n-ka (hnedka)
n-hle/-le (takhle, hnedle)
n-to (takto)
n-že (takže)
n-krát (mnohdykrát)
npra- (prabídně)
npře- (překrásně)

Formanty zeslabující
npo- (poblíž)
nopo- (opodál)
nne- (nejen, netoliko, nemnoho)

Formanty obměňující/ předložkové významy
ndo- (dosud)
nna- (navždy)
nod- (odevždy)
npo- (potud)
npřed- (předloni)
npřes- (přespříště)
nza- (zavčas)

Utvoř komparativ od adverbií
ndlouho
nsnadno
nhodně
ntěžko
ndaleko
nvysoko
nhluboko

Mutace
nU adverbií se tato kategorie uplatňuje jen druhotně (přehodnocením prostých nebo předložkových
pádů jmen) letem, světem, honem, časem, kvapem, narychlo, načisto, doslova, nahrubo, …
nDále typy koňmo, vozmo letmo, zkusmo, kradmo (od substantiv i sloves)popř. adverbia od sloves typu
plačky, mlčky, vsedě, vleže, …)

Adverbia podle frekvence (SYN2000)
ntak 266065
nuž 206202
ntaké 158719
nještě 135152
npak 118564
nvíce 117573
njak 102363
njiž 96476
nkde 95118
ntady 86517
nnapříklad 79251
ndnes 75528
nkdy 74690
ntam 72081

otázky
njaký je slovní druh slova víc/více?
nSSČ
nSSJČ
nSYN2000

Adverbia podle frekvence (SYN2000)
ntedy 71155
npouze 65503
nvelmi 63436
ndobře 61460
nvčera 60799
nprávě 60445
ntotiž 58658
npředevším 53168
nstále 49877
nzatím 48523
nbrzy 48393
nnyní 48146
nteď 44258
n

všimněte si
ndeadjektivních adverbií s vysokou frekvencí


Adverbia podle frekvence (SYN2000)
nstejně 42836
nvůbec 40826
nmálo 40345
nspíše 38636
nproč 37774
ntéměř 37373
nzde 36928
ndokonce 36688
nnikdy 36157
nsice 35903
nsnad 35101
npřitom 34916
nzcela 34502
nnavíc 34228
npozdě 33908

zamyslete se nad
nslovnědruhovou platností slov stejný/stejně


Adverbia podle frekvence (SYN2000)
npříliš 33730
nčasto 33584
nzejména 32728
nopět 30219
nmožná 29990
ndosud 29641
nletos 29316
nznovu 29003
nnakonec 28937
nzřejmě 28826
ntřeba 28618
nvždy 28608
n

Adverbia podle frekvence (SYN2000)
nzase 28241
npřece 27852
nnaopak 27759
njinak 26402
ntrochu 26219
nzároveň 25822
nvlastně 25683
ndost 25336
ntehdy 25166
nrovněž 25165
n
n

Adverbia podle frekvence (SYN2000)
npřímo 25161
ndlouho 25066
ndaleko 24557
nhned 24464
nněkdy 23920
nrychle 23873
nsamozřejmě 23760
npotom 23597
nspolu 23315
ndále 22866
nvloni 22269
n

Která adverbia jsou adverbia tvořená od sloves
npřímo 25161 zadarmo 1641 samo 701
nnadarmo 519 potažmo 453 šikmo 355
nkolmo 342 letmo 326 zkusmo 107
ndarmo 101 kradmo 80 obkročmo 60
nkoňmo 49 dvojmo 41 rozkročmo 31
nsnožmo 18 mermo 11 ležmo 10
npěšmo 6 trojmo 6 kosmo 5
nplavmo 4 pokradmo 4 klečmo 4
njízdmo 3 křižmo 2 stojmo 2
nschylmo 1 skrčmo 1 pošeptmo 1
npřednožmo 1

Vysvětlete motivaci a fundaci adverbií
nnavzdory 4171 místy 2393
nzáhy 2216 pěšky 1396
nbezpochyby 1392 mlčky 1337
njakoby 1118 naruby 462
nnavěky 383 nevědomky 350
nshůry 223 bezděky 194
nplačky 51 bohudíky 49
nnevolky 48 volky 44
nnazpátky 10 hnedky 9
nvědomky 7 dycinky 7
nnahouby 3