1
2
Ale abv iľ.un pnri)/.ťm puirncii ukázalo, v |uk opnvm-nem a naprosili nebezpečném nusle človeka nahého /držme a na svet nejinak nez jako pokazenv plod v clen narozeni s plačem • '■' kvílením za dědictví nahého z sehe vyvrhuje, I ncnadwf se ze \seeh zavolcichuv k slzám nachvlncisího stvořeni jako tlovc.L ľiiiozeni za|iste dediene mu |e privlastnilo, proto ahv bvh predehudcove |eho budoucích zarmtukuv a neřestí Ted ma.s. nuly dovece. první skutek přirození svého (pro nějž ISuh vseckv pne veci stvoril), sam v sobe lak mdlv a nestaleč-nv. ze kdvhv |ine pomoci zbaven bvl. musel bv hned pn prvním vykročeni z života matkv sve od nerozumných životči-thuv sezran a roztrhán bvti
Poparr medlc. s jakvni človek z života matkv sve nebezpečenstvím vyplcjva.' Ant ho spatns v plenkv obvinutého, v kolébce jako uvadli! ratolest anebo prošiv špalek ležícího a tak svázaného, ze sebou hnouti nemuze.
O vehke bláznovství těch lidi. k tm se domnívají že sou se k pejse na svet zrodili. První zajisté naděje dokonalého mužství a dalsi dospellosti ctvernohvmu hovadu jej připodobňuje. Nebo medle, kdv človek začína kráčeti? Kdv také po dlouhém onemení rozumne mluvili' Kdx na své nohv dokonale se stavětí.' Kdv pokrmuv obvcejnvch u.stv svvmi požívali.' Dokavad ustavične hnuti srdce i všech částek těla z něhož se 0-iie|vvssi mdlobe lidské nade vseckv zívotčichv souditi muzďji/. daie posetrme. jakvm nemocem nemusí poddán býlí.'Jma zvířata, jakž na svet přicházejí, přirození své pn sobě vyhonit poznávají, protož nebezpečenství sve casne předená-zívají, jedna prudkosti belut. jiná zaletěním na rozličná místa. Ale clovek bez vvuctivamjiicenuiz nerozumi._n.ic nezná ba ani mluviti. chocliti. pokrmuv- pozivati. a králce mluvě zadne přirozené moci sam od sebe. kromě samého pláče vykonávat! neumí.
Jednomu zajisté človeku přirození dalo. aby plakal a kvílil. Druhému, abv pe|chu a rozkoš nescisllnvm způsobem na všech otidech teia svého provozoval. Jinému nádhernost někomu lakomství privlastnilo. Některému zplodilo na mvsli
Ale hovadá i všickni jiní životčichové pokrmuv střídmě, požívající přirození svého netoliko neporušují, ale ani neurážejí, aby tudy zdraví svému posloužili.
Nadlo naďevšeckno přirození jim všecky oudy tělesné ták milostně spojilo, sjednotilo, ve všech povahách utěšeně srovnalo, že se pokrmy i nápoji mimo potřebu pro zachováni živo" ta svého zbytečné neobtěžují. Člověku pak ani potravy zemské, tih ani všelijaké I ovotce a vaření, ani byliny polní, ani rozličná kupecká koření, ani ryby mořské, ani ptactvo nebeské, ani zi-votčichové, ani zvěř lesní nepostačují, než aby všecko pojednou pohltil, požral a rozptýlil. Bože věčny, kterak sobě člověk rozmanitě vvmvšlenými kuchárskymi mustry lahůdky vyhledává přirozené věci kazí a zjinačuje, podstatu v případnost proměňuje, přirození v umění obraci, takže ubohé hrdlo souce um nezpůsobným obžerstvím porušeno, musí mimo povahu a potřebu bezděčně pokrmy a nápoje do sebe cpáti, liti a se ožíra-ti. Žaludek pak jsa nesmírné přeplněny, škodlivé pary a zbytečné vlhkosti k nejpodstatnějším nástrojům smyslův lidských vypouští a je tak škodlivě zatemňuje, zanečišťuje a uráží, ze Žádný z nich povolání svého náležitě vykonali nemůže.
A vpravdě hanba poněkud o tom vypravovali, ku pohoršení nepřátel vírv křesťanské, kterak nynějšího času všehké-,., ho povolání lidé častými stkvolstnými a poněkud zbytečnými pankŕtv ke zlejm věcem okno otvírají, dávajíce k tomu pne-nu aby sobě mnozí nad psy nestydatěji před dary Bo/imi počínali aniž se za to hanbi, že těla svá. jenž jsou chrámové Ducha svatého, se všemi oudy v nestydaté hanebnosti vydávají, počestnost v lehkost a v věci pomíjející proměňují. Odkavadz svodníci. svodnice, zloději, nákeřnici a čarodějnice pocházejí.
... „..,..I,„i,„ hřl.-h-.l od nríliŠnéllO
chutnaní dlouhého veku mnohému marnou zadosl pred oci predstavilo, ncktervm i toho dobrodiní udelilo, abv o budoucí veci preme|sleh a na sve skončeni se rozpomínali.
A summou jednomu velsiho hnevu, veisilio nepřátelství, ukrutnější vzteklosn nez druhému propuicilo. Proti lomu pak vidíme, ze vsickni zívotcichove spolu se srovnávají, v svém způsobu utešene prebvva|i. proti svým skudcuni se shromaz-dup a pn sobe pevne stop. Ale nasiojte. človeku z človeka mnoho zlého pochází. Anobrz clovek človeku není toliko samým nepřítelem neb hltavým vlkem, ale jesl vteleným dabel-stvim. Zase aby Ivmz zívotcichum velsi vděčnosti dokázáno bylo, přirození jakožto rodička života způsobilo pni domy a pribytkv. jako peleše, hnízda a doupata, x I nichž by pred ios bouři nebeskou i iinymi odpornvini casv se ukrvli a pod sirým nebem odpočívali nemuseli,
\etsim zapste hovadum jeskyně, brlohy a skrejse pripravilo, jinvm pak menším zeměplazům. |ako hleiiiejzclum. žabám trepnatvin s stitv a k lem podobnvm zívotcichum. opatrilo, aby se s pribvtkv svými beze vsi obtížnosti nositi mohli. Anobrz nem zadného semínka, které b v klásky, plevami, lus-tinkami a jinvmi subtílnymi kožkami obvinuté a obalené ne-bvlo. Některým take, jako pianem kurv. vořechům skonpkv. k zachovaní ven přirozených vymyslilo. Ale clovek od sebe nic toho nedosahuje. |edine lec sobe to sam v polti Ivan bez-- '■-} decnou prací slironiazduje. K tomu jestliže nemoc i zdraví tela lidského způsobem přirozeným, jinveh zívotcichtiv srovnáme, najdeme vpravdě, ze n as mnohem slavneisím obdarovaním prevvsuji, protože přirození lidem způsobilo lak I mdlou. ii:> nedostatečnou a tolika rozličným nemocem poddanou tela coiistittiti. ze zřídkakdy dobrého zdraví dokonale [)oziva|i. Nadto nadevsecko obtížilo človeka v pokrmich a nápojích nenasycenou lakotou (jako nejakým nesejtem), aby po rozličných pokrmich a lahodných pamlscích ustavične dvchtel. kterých/, kdvz pro vzbuzeni líbezné chuti dostáva, s velikou těžkosti se zdržuje, abv jich hltavé nepoziral. z cehoz rozlične trapem ouduv. škodliví Husove i jine tez.ke nemoci pocházejí.
nejpříhodněji připodobnili se mohou, protože mysl takovejch lidí ve všelijakých rozkolšech tělesných na větším díle jsouce i. pohřížena, lahodnými pokrmy a nápoji skropená a jako v nějakém nečistém žaláři a tmavém hrobě potopená, na široké poušti se zdržuje, smyslové pak jakožto nástrojové, jimiž by sobě napomáhali měla, nejinak než jako v střevách nerozumného -životčicha pohřbeni leží. Proti takovým hodovníkům, ožralcům, žroutům izaiaš prorok v kapitole 5 mluví: Běda varn, kteří vstáváte ráno k opilství, abyste pili až do večera a vínem hořeli. Housle, smvčce, buben, píšťalka a víno na kvaších vašich, díla pak Božího nehledíte, ani skutkův rukou jeho znamenáte. v
Ale tento hřích ožralství nynějších časuv mnozí sobe tak zobyčejili. že není pod nebem žádné země, krajiny ani národu jenž by tímto jedem nakažen nebyl a který by žraní a notného splňovaní za velikou pochvalu nepokládal. Jakož pak i někteří baríharští nechutní národové, jako Peršané, Tataři i Řekově ožralství při slavných triumfích netoliko velikými chválami vvvvšováli. ale take kohokoli nenadále na své hody dopadli.' nebo abv s nimi pil a vesel byl, anebo aby preč vandroval, mocí nutkali.
Týmž /púsobem i Macedonští vynaučili se od císaře pána svého Alexandra výborně žrali, kdo by chtěl o těch věcech vi-ceji věděli, čti sobě luštinu.
Ale nade všecky jiné národy na onen čas zeme vlaská nej-větší chválu v ožralství obdržela, v níž, jakž píše Plmws. tak velice váženo bylo opilství, že lidé vínem netoliko do vejvra-t„ se obtěžovali, ale lake i nerozumná hovada k uzraní (čemuž se místo dáli může) nutili.
Paiiliis Diaamus v svý Historii lombardský zázračne a po-
3
4