5. října 2009 23:06
KAFKOVA PROMĚNA
Kafkova Proměna stejně jako Ortel je rodinným dramatem. V normální měšťanské rodině se dospěly syn, dosud opora rodinného kruhu, přes noc stane skandálním případem a zhoubou: zjistí, že se proměnil v brouka lidských rozměřil, v ohavného obrovského brouka. Tuto proměnu lze nahlížet jako groteskní obraz změny synovy role. Záhadou však zůstává, že se to stane tak náhle, bez zjevného důvodu. Ke katastrofě dochází nemotivovane hned na počátku povídky a až do konce se nevysvětlí. Ale když už k této neslýchané a bezdůvodné události došlo, plyne život zcela normálně dál. Po jistém váhám se rodina snaží ze skandálu vyváznout, bez synovy podpory však společensky upadne. Zachází s ním tak, že syn proměněný v brouka zahyne. Rodině zbavené skandálu s proměnou syna se otvírají příznivé vyhlídky do budoucnosti. Je pozoruhodné, že syn proměněný v broukaje naprosto schopen rozumět rozhovorům rodinných příslušníků, ale sám s nimi komunikovat nemůže.
Souvislost tohoto neuvěřitelného příběhu se společenskou skutečností je nabíledni. Vyskytuje se tu situace běžná v obchodním světě: otec zkrachoval a zachování standardu rodiny je nyní závislé na dospělém synovi; pouze jeho zdatnost, jeho úspěch může udržet společenskou úroveň rodiny. Jinak by bylo nutné vzdát se dosavadní životní úrovně, dříve samostatný obchodník by klesl na zaměstnance, na námezdního pracovníka. (Ponížení starého Samsy livrejí bankovního sluhy! Nebylo vůbec neobvyklé, že zajištění obchodníka ve stáří, popřípadě i výbava neprovdaných dcer padly na dospělého syna.) Normálně měl syn obchodníka povinnost otcův obchod převzít, jestliže prosperoval, nebo si místo toho najít slibné, pokud možno ještě lepší místo, které by zajistilo i životní úroveň rodičů. Syn, který to neuskutečnil - buď nechtěl nebo to nedokázal -, býval označován za parazitní hmyz. Vztah mezi otcem a synem měl tudíž jak psychologické, tak i ekonomické hledisko.
Kafkova Proměna má určité rysy společné s jeho Ortelem: hodný, úspěšný syn stojí proti zkrachovalému otci, katastrofa zasáhne zjevně nevinného syna, otec triumfuje. Proměna se mj. interpretovala jako „způsob sebepotrestání za předchozí snahu konkurovat otci, ústup z náročné genitální pozice".'Také Ortel lze vyložit jako fantazii o trestu.2 Ale motivace potrestání je v Proměně obměněna. Ortel se mohl interpretovat tak, že vypravěč Franz Kafka se ve fantazii prohřešil na svém modelu otce. Prohřešuje se na něm i v Proměně tím, že ho líčí jako nejen biologicky, ale i ekonomicky zkrachovalého člověka, jako člověka ekonomicky závislého na synovi. V Proměně je však syn ve vztahu k otci a k rodině tou osobou, která je postižena od samého počátku; co vyvolává jeho *rest, lze vyložit jen jako podvědomé přání vymanit se z obětovné závislosti
339
Nezařazené poznámky - stránka 1
Nezařazené poznámky - stránka 2