■klll
JHL____
*w^*iw»^«.Wk>^^^ t sacs i
Stupňování adjektiv
1. Aestate noctes breviores sunt quam hieme'. 2. Omnia tua cfm-silia luce clariora sunt. 3. Felicior sum quam mater mea. 4. Frater tuus' j probuset sapiens est, pater tuusprobior et sapientior. 5. Patria. libera civibus nihil carius est.
6. Cicero clarissimus omnium oratorum Romanorum erat. 7. Condicio servorum Romanorum miserrima erat. 8. Vita nostrorum puerorum et puellarum hodie pulcherrima et felicissima est. 9. Facillimi labores non sunt saepe gratissimi. 10. Iuppiter a Romania Optimus Maximus appellabatur.
appellô, äs, are jmenovat, nazývat
aestäs, ätis, f. léto
cärus, a, um drahý, milý
Cicerô, ônis, m. Cicero; nej větší římský řečník (1. stol. př. n. 1.)
condiciô, ônis, f. podmínka, postaveni
consilium, il, n. rada, úmysl facilis, e snadný, lehký fräter, tris, m. bratr
grátus, a, um milý, vítaný, vděčný hodiě dnes
Iüppiter, Jovis, m. Jupiter; nejvyšší římský bůh, vládce hromu a blesku, ochránce státu
lux, lůcis, f. světlo, záře
nihil nic
nox, noctis, /.noc ôrätor, ôris, m. řečník quam jako, jak; než (u komparativu) *
GRAMATIKA
II. stupeň adjektiva (komparativ) poznáme podle přípony -ior, která se připojuje ke kmeni adjektiva (v 1. stupni) ve všech pádech kromě nominativu, akuzativu a vokativu sg. neutra, kde je přípona .-his. '
I. stupeň—pozitiv
sg. nom. clärus, a, um gen. clär-i dat. ak. abl.
Podobně:
sg. nom. dcer, áčris, acre gen. äcr-is dat. ak. abl.
II. stupeň—komparativ
m. f.
n.
clär-ius
clär-ior
clär-iör-is
clär-iör-i clär-iör-em clär-ius
clär-iör-e
etc.
m.        f.  . n.
äcr-ior äcr-ius
äcr-iôr-is
äcr-iör-i äcr-iör-em äcr-ius
äcr-iör-e
etc.
Komparativy se skloňují jako substantiva 3. deklinace. Mají: v abl. sg. všech rodů -e clár-iór-e
v nom., ak. a vok. pl. neuter-a clär-iôr-a v gen. pl. všech rodů -um clär-iôr-um
Základ srovnání se vyjadřuje u komparativu buď spojkou quam (než) nebo ablativem srovnávacím (komparativním):
než světlo.
Oönsilia sunt cíäriôra {^tejúmysly jsou jasnější
nad světlo, světla.
59
DL stupeň adjektiva (superlativ - superJMlvus) poznáme podle přípony:
a) -issimus (nejčastější případ), která se přidává ke kmeni pozitivu: clär-issimus, a, um nej jasnější
b) -rimus (u adjektiv zakončených na -er), která se přidává k nominativu sg. m. pozitivu: pulcher-rimus, a, um nejkrásnější
c) -limus (u několika adjektiv zakončených na -lis), která se* přidává ke kmeni pozitivu: facil-limus, a, um nejsnazší. Superlativ se většinou pozná už podle toho, že uprostřed
adjektiva jsou zdvojené souhlásky: ss, rr, 11.
Superlativ se váže se slovy, na která se vztahuje, buď předložkou ex (di) s abl. nebo pouhým genitivem, tzv. genitivem celkovým (gen. partitivus). V češtině užijeme předložky z nebo mezi.
ex fdě) omnibus ôrätôribus omnium ôrätôrum
clärissimus
nejslavnější ze všech řečníků, mezi všemi řečníky. Komparativ a superlativ stojí někdy samostatně (bez srovnání) — absolutně. V tom případě překládáme:
a) komparativ adjektivem s příslovci: příliš, trochu, poněkud, např. Epistula tua brevior est. Tvůj dopis je příliš (trochu, poněkud) krátký.
b) superlativ adjektivem s předponami pře-, pra- nebo s příslovci velmi, nadmíru, např. Patria nostra pulcherrima est. Naše vlast je překrásná (velmi krásná). Je to tzv. superlativ absolutní neboli' elativ.
Nepravidelné stupňování. Při čtení latinských textů se velmi často setkáváme s nepravidelným stupňováním pěti adjektiv, stupňovaných nepravidelně i v češtině. bonus, a, um dobrý moíwa, a, um zlý magnus, a, um velký parvus, a, um malý
multus, a, um mnohý
melior, ius lepší peior, ius horší maior, tue větší minor, minus menší plus, n. (gen. plüris)
více: plúrěs, a (gen.
plúrium) četnější
optimus, a, um nejlepší pessimus, a, um nejhorší mäximus, a, um nej větší minimua, a, um nejmenší plürimus, a, um nejčet-nější
S tvary komparativu a superlativu těchto adjektiv se setkáváme i v základě některých českých slov cizího původu.
Srovnej nepravidelné stupňování některých z těchto adjektiv:
a) v němčině: gut—besser—der běste dobrý
b )ve francouzštině: bon—meilleur—le meilleur dobrý
c) v angličtině: good—better—best dobrý
d) v italštině: buono—migliore—ottimo dobrý
e) ve španělštině: bueno—mejór—óptimo dobrý
ffltSĽnáiniaiiTtUinai cvičen í iítííhsiiiTísijtíshísj
a) Podle čeho poznáte komparativ a superlativ adjektiv? Určete pozitiv od těchto výrazů: celerrimus, dfligentiôrem, suä-vissimi, opulentissimäs, longius, doctior!
b) Přeložte: laborěs difficiliorěs, lux clárissima, ventus ácerrimus, aestás pulchrior!
c) Přeložte a určete pády: clärissimus omnium Rômänôrum, pulchrius patria, maior frätre, miserrimus omnium virôrum!
d) Vyhledejte v lekci komparativy a určete jejich tvary!
e) Dejte do singuláru věty 1, 2, 9! Dejte do pozitivu věty č. 7, 8,9!
f) Vysvětlete odborné tenníny: fortissimo, pianissimo!
g) Jmenujte cizí slova v našem slovníku, která jsou odvozena od komparativu a superlativů nepravidelně stupňovaných latinských adjektiv!
DE ROMANOUUM SCRIPTORIBUS ET POETIS
Rômäni clärís scriptôribus et poětis magnôs honorěs tri-buěbant. Cicerô clärissimus ôrätor Rômänôrum erat. Caesar erat nôn sôlum scriptor clärus, sed etíam dux; in bellis semper vietor erat. Carminibus epicis Vergilius et Ovídius nôti sunt. Praestantis-simi poetärum lyricôrum Catullus et Horätius erant. Carmina Catulli, Ovidi, Vergili etiam nunc in scholis leguntur.
nôn sôlum, sed etiam nejen, ale i — dux, ducis, m. vůdce, vojevůdce — epieus, a, um epický — praestäns, antis přední, vynikající — lyrieus, a, um lyrický —
60
61
mmc nyní — Ovidl, Vergili: jména na -ius mívají v gen. sg. často jen -i.
Souhrnně o latinských spisovatelích a básnících viz ve III. díle na str. 249 až 260.
C. VALERIUS CATULLUS je první římský lyrik. V cyklu milostných básní vyzpíval svou lásku k Lesbii. V,r. 1959 vydala Mladá fronta výbor z jeho básní v překladu Josefa Stáhlíka. V jedné z nejznámějších básní je vyjádřena Katullova žárlivost na šťastného soka, který se baví s Lesbií.
Bohu roven zdá se mi, snad i bohy — smím to říci? — dokonce převyšuje ten, kdo sedě naproti tobě může
stále ti hledět v tvář a smích tvůj poslouchat sladký. Mne však smyslů všech to zbavuje nebohého; neboťjak tě, Lesbie, jenom zhlédnu, ústa má nejsou
mocna.slova, Lesbie! Jazyk trne, jemný žár mi prolíná údy, v uších zní to divným šuměním, oči zastře
mrákota dvojí... Nečinnost tě, Katulle, těžce trápí, nečinností k přepjatým touhám bujníš; nečinnost už krále i šťastná kdysi
zhubila města!
Latinský text této básně viz na sir. 309.
Mi,
■i
■■■■
ISiSill
WĚk
^^^^^^^^^
■■■Hl
HB
v" t
«1»
■hl
Adverbia od adjektiv 3. deklinace Stupňování adverbií
1. SI iüste püniebätis, nemini nocebätis. 2. Discipuli bene et diligenter studentes maximis praemiis ä societäte nostra afficiuntur. 3. Aves aestäte suäviter cantäbant. 4. Aetäte eureä homines feliciter sine proeliis vivebant; tunc bella nön gerebantur. 5. Milites fprtiter pugnantes ä ducibus laudäbantur.
6. Nunc melius et felicius vivimus, quam parentes* nostri vivebant. 7. Sonor mea peius scribit quam legit. 8. Milites nostri facillime omnia difficilia superäbant. 9. Classis Graecörum ad Salaminem celerius nävigäbat quam classis Persärum. 10. Laböräte semper optime!
ad (předl, s ak.) k, u aetás, átia, f. věk, doba> čas afficio, is, ere opatřit; discipulum praen\id afficere (opatřit žáka od-*   měnou =) odměnit žáka aureus, a, um zlatý
avis, is, /. pták 'celer, is, e rychlý
classis, is, /. třída (obyvatelstva); lodstvo
diligěns, eniis svědomitý, pečlivý dux, ducis, m. /. vůdce, vůdkyně; vojevůdce, velitel
62
63
návigô, ôs,äre plavit se, plout němó (gen. nullius, dát. něminl, ak.
neminem, abl. nüllö) nikdo nunc nyní
Persae, ärum, m. Peršané
Salamis, inis, f. Salamína; ostrov blízko Athén, kde byli Peršané poraženi Řeky r. 480 př. n. 1.
sine (předl, s abl.) bez
socíetas, átis, /. společnost
soror, oris, /. sestra "
studeó, ěs, ěre snažit se, usilovat; studovat
suávis, e sladký, příjemný
supero, as, are převyšovat; přemáhat, porážet
tunc tehdy
GRAMATIKA
Adverbia od adjektiv 3. deklinace poznáme podle přípony -iter (-er), která se připojuje ke kmeni adjektiva:
äcer,        gen.      äcr-is adverbium äcr-iter ostře
brevis,      gen.      brev-is adverbium brev-iter krátce
U adjektiv zakončených v nom. sg. na -ns se přidává jen -er:
diligěns,    gen.      diligent-is    adverbium diligent-er pečlivě
Stupňováni adverbii
Komparativ adverbii se rovná akuzativu neutra sg. příslušného adjektiva v II. stupni:
Komparativ
adjektiva    " adverbia
clärior, clärius (jasnější) clärius (jasněji)
brevior, brevius brevius
melior, melius melius
Superlativ
adverbii se pozná podle přípony -ě; tvoří sé podobně jako pozitiv adverbia od adjektiva 1. a 2. deklinace (viz str. 31) z příslušného superlativu adjektiva.
clärissimus, a, um nejslavnější clarissimě nejslavněji brevissimus, a, um nejkratší brevissimě nejkratčeji
optimus, a, um       nejlepší optimě nejlépe
Přehled přípon adverbii
Adverbia se tvoří od kmene adjektiva v příslušném stupni:
v 1. stupni příponou -ě (od adjektiv 1. a 2. deklinace) -iter, -er (od adjektiv 3. deklinace) v 2. stupni příponou -ius v 3. stupni příponou -ě
ingĽnBisiBKnBiBíai cvičen i siBisiisinfaigfiSiBiBi
a) Vyhledejte v lekci AJJU. adverbia a tvořte od nich všechny tři stupně!
b) Jak zni pozitiv adjektiv, od nichž jsou utvořena tato adverbia:
pulchrě, melius, facillimS, celeriter, äcerrimé, diffioilius, fěli-cissimě
c) Přeložte slovesné tvary: puniěbamus, nocěs, afficiunt, vívite, superantur, vhicimini, cupiěbatis, erant!
d) Určete pády: societätis nostraé, societäti nostrae, societatěs nostrae, societatěs nosträs; discipulôrum diligentium, proeliô äcri, nocte breviôre, nocte brevi, noctí brevi, puerôrum sapientium, puerum šapientem, pueri sapientis, pueri sapien-těs, puerôs sapientés!
e) Dejte do prézentu věty 1, 3, 8, do imperfekta věty č. 2, 7!
f) Určete gramatický výraz aetäte aureä ve větě č. 4!
g) Co víte z dějepisu pro 1. r. o řecko-péřských válkách a ó příčině vítězství Athénami nad Peřšany?
P. OVÍDIUS N-ASO: PROMĚNY Zlatý věk
Báje o starých zlatých časech se vyskytují téměř u všech národů. Rovněž v antické literatuře nacházíme několikeré zpracování tohoto námětu. Jedním z nich je i zde uvedený Ovidiův popis zlatého věku.
Zlatý vzešel pak nejprve věk, kdy zákona, soudce člověk byl prost a od sebe sám ctil věrnost a právo. Nebylo trestu ni strachu, a hrozivá slova se nečtla, vyrytá v kov, a prosící dav se nemusel báti soudcových úst: ač neměli obhájce, bezpečni byli. Nebyla skácena dosud a nesešla do plynných proudů pinie se svých hor, chtíc daleké navštívit kraje: neznali jiného břehu krom vlastního smrtelní lidé. Srázný hluboký příkop až doposud nevroubil města, nebylo stočených rohů ni polnice z rovného, kovu, nebylo mečů ni přilb: svůj život trávilo lidstvo bezpečně v lahodném klidu a vojska mu nebylo třeba. Od sebe sama vše též jim dávala svobodná země: ještě se netkl jí rýč a pluh ji nezranil dosud; člověk, spokojen jídlem, jež poskytla příroda sama, planik plody si sbíral a trávnice rostoucí v horách, drinky a ostružin plody, jež visely v trnitém křoví, žaludy též, jež na zem spadaly s Jovova stromu. Věčné bylo tu jaro a lahodných Zefyrů vlažné vánky laskaly květy, jež vyrostly beze všech semen. Brzy též zem, ač nikdo ji nevzdělal, plodiny nesla: klasy mu těžkými bělal se lán, ač přeorán nebyl. Tu proud mléka, tam nektaru proud se potokem valil, onde zas zelený dub byl smáčen kapkami medu.
(Překlad Ferdinanda Stiebitze) Latinské ukázky z Ovidia viz na str. 341 — 356.
t.
řf»^V3?*'if.
WkwBBĚ M
llllllk 111111111» JSI
IBB!
IIIIIIIII
Iii« 11 II
WĚĚĚĚĚĚĚĚĚBm
„   .ř-v™.-. .
liiilailiiiiiiilíi
■
■
lij
■
ill
»»Iii
Futurum I. sloves 1. a 2. konjugace
1. Patriam nostram semper amäbimus, pro patriá nostra díligenter laböräbimus. 2. Mílitěs nostri hostem nön timěbant neque timěbunt. 3. DÓnec erís fělíx, multos numerábis amícós*. 4. Avěs migrantěs autumnö in regioněs calidiorěs ávolant, věře atuem ě terris meridiänis advolábunt. 5. Vir bonus numquam amicö nocěbit.
6. Numquam ä bonis amäberis, si malös amäbis. 7. Si ab officio nön děterrěbimur, ab omnibus laudäbimur. 8. Regioněs opulentae et urběs flörentes bellis dělěbantur et dělěbuntur, nisi nätiönes pro päce pugnäbunt. 9. Civium noströrum industriä atque laböre libertäs patriae nostrae serväbitur. 10. Si iüsti eritis, ab hominibus probis nön castigäbimini.
advoló, as, dre přiletět atque a, i
autem (stojí na druhém místě '
větě) ale, však autumnus, i, m. podzim Svolo, as, dre odletět oalidus, a, um toplý dSterreS, Sa, ěre odstrašovat ddnec dokud
meridiánus, a, um polední, jižní
migro, as, dre stěhovat se
* Slabiky označené čárkou je třeba číst
neque (= et nôn) a ne-, ani nisi (podmmková spojka) jestliže ne> /e       kdyby ne
numero, as, are počítat opulentus, a, um bohatý, mocný prô (předl, s abl.) pro, za terra, ae,f. země '   timeô, es, ěre (s ak.) bát se věr, věrie, n. jako
industria atque labor píle a práce = pilná práce (hendiadys)3) prízvučné, čími vynikne rytmus verše.
66
67
Futurum I. — budoucí čas (indicätivns futüri I.) sloves 1 a 2 konjugace poznáme podle zakončení
-bö,    -bis,     -bit,     -bimus, -bitis, -bor,    -beris,   -bitur,  -bimur, -biminí,
která se připojují k prézentnímu kmeni.
-bunt, -buntur,
Aktivu ni:
1. konjugace
sg.
pl.
fettdô-bô budu chválit, pochválím
2. hudďbis
3. laudSAAi
1. laudá-bimoB
2. laudá-bitis
3. laudä-bxmt
Pasívum:
2. konjugace
moné'bô budu napomínat, napomenu
moně-bia monS-bit mowé-bimus wíowé-bitis mowé-bunt
sg. 1. laudä-bor budu chválen
2. laudä-beris
3'. řatida-bitur pl. 1. laudä-bimxa
2. Zawťtó-bimini
3. Zatíáá-buntur
moně-bor budu napomínán
mone'beňs
mo ně-bitur
raowě-bimur
TOOwě-bimini
racmě-buntur
m, . P*matuJte si> že foturunx můžeme přeložit do češtiny jak nedokonavým, tak dokonavým slovesem.     " K
loudo chválím UwtMô budu chválit, pochválím
Při překladu rozlišujeme futurum od ind. imperfekta: znakem futura je -b-, znakem md. imperfekta -ba-.
fjrajrjrajrjpirrreir^l e V I Č E N í JJTalBIi5ÍgiIiSlgIi5i!ilgi
•
a) Utvořte 1. osobu sg. ind. prézentu, imperfekta a futura L akt. od sloves: cantäre, moněre, responděrej interrogáre!
b) čím se liší ind. imperfekta od futura I. u sloves 1. a 2. konjugace?
c) Určete a přeložte tvary: laudäbäs, laudäbis, scribis, laudäbunt, scribunt, amäbämur, amämur, labôräbunt, labôräbant, dě-terrětis, děterrěbitis, pugnäbant, pugnäbunt, castigäbimur, castigäbämur, migräbämus, migräbimus!
d) Přeložte: Agricolae laborant, labôräbant, labôräbunt. Discipulí monentur, moněbuntur, moněbantur.
e) Dejte do ind. imperfekta věty č. 1, 3, 5, 6, 7! Dejte do futura I. věty č. 1—5 z lekce DL
f) Vyhledejte ve slovníku, od kterých sloves jsou tvary: nôminä-beris, alebätis, habébis, opprimuntur, implěbunt, crědunt!
LATINSKÉ ZKRATKY
PhDr.
Dr. h. c.
RNDr.
CSc.
DrSc.
MUDr.
philosophiae doctor doctor honoris causa rerum natur&lium doctor candidatus scientiarum doctor scientiarum medicinae universae doctor
-    b ť '     v , ŕ t íj c ^ ŕ;ir     '* -ť\'~
philosophia, ae, f. filosofie — doctor, ôris, m. učitel; zde doktor (akademická hodnost) — causä (předložka s gen., stojí za podstatným jménem) pro, kvůli; honoris causä pro poctu, čestný — naturalis, e přírodní, přirozený; rěs naturales, rěrum nätürälium, f. (skloňování v. na str. 80) přírodní vědy — candidätus, í, m. kandidát — medicína, ae, f. lékařství — üniversus, a, um všechen, veškerý
68
69