Organizační záležitosti žPovinná literatura žPříprava na hodinu žZávěrečný test/esej na vybrané téma ž Konceptualiace emigrace žDefinice pojmů – Brouček 1991 (ČL) ž1. podle motivu (důvodu, okolností) ž2. směru (geografický aspekt) ža/náboženská žb/ sociálně ekonomická žc/ politická žProč budeme řešit hlavně emigraci? žIntenzita emigrace - 10 procent ob. žvztah národního státu a jeho vystěhovalců žkoexistence v jinonárodním prostředí, Proč tak vysoká intenzita? ž– 1. geografická poloha - vnitrozemí – neúčastnili jsme se kolonizací nových světů, zámořské expanze ž2. po Bílé hoře – upevnění nevolnického systému (sociální útisk), rekatolizace – dvojí útisk ž Postoj rakouského státu? žPolitika merkantilismu žPopulacionalismus žVystěhovalecké dekrety – zákazy – již v druhé polovině 18. stol. – M. Terezie, Josef II. (1784 – vystěhovalecký patent) žPodpora VNITŘNÍ migrace - Oproti zámořské migraci ž žČetba: Kutnar, František: Počátky… důvody žPopulační „exploze“ 18.a19. stol. žHlavně z neprůmyslových oblastí – nedostatek půdy, tříštění majetku (ale neodcházeli ti nejchudší) žSnaha zlepšit stávající stav žAgitace najmutých agentů žDOPISY EMIGRANTŮ - IDEALIZACE ž Kolonizační a populační politika žPodpora kolonizace pohraničí žUhry, JV – málo osídlené oblasti – zde úrodná černozem, několikanásobně levnější ž1862 – dokonce pokus o kolonizaci Poamuří – Amur nedaleko čínských hranic ž Všespolečenský postoj žOslabení národního „organismu“ – postoj v intencích primordialismu (národ je přirozená, odvěká kategorie (biologický determinismus…) žOdchází lidé „šikovní, energičtí“ – (rozuměj ti, co by národnímu hnutí mohli při emancipačním úsilí pomoci) ž UKÁZKA: J.K.Tyl: Lesní panna aneb cesta do Ameriky Utváření vazeb žNavázání styků/kontaktů žSpolková činnost – organizační jednotky, komunikační síť ž žPsychologicko-sociální hledisko – snaha utvářet v novém prostředí podobné sociální struktury jako v zemi původu ž(projev hlavně v náboženské dimenzi) ž Krajanská péče žVztah země původu u zahraniční emigrace ž1906 – zahraniční odbor se sekcí „pro péči o české zahraničí“ žOtázka, zda vůbec bylo možné krajany „zachránit“ (opět v intencích primordialismu) ž Reemigrace žaktivita krajanské péče žPrvní vlna – již 20. léta 20.st. – z polského Zelowa ž1945-48 – z Bulharska, Rumunska, Jugoslávie, Ukrajiny, ž90. léta – z Kazachstánu (Akťjubinská oblast – Borodinovka) – řízená reemigrace – spolupráce etnologů žZ Rumunska – pracovní Náboženská emigrace žOd 16. století do pol. 19. století ž1. vlna - Důsledky odboje českých stavů - 1547 ž2. vlna – pobělohorští exulanti ž3. vlna – po roce 1742 – J. Liberda žStatus – vyšší – měšťané, šlechta – jen oni legálně mohli odejít žObdobí barokní zbožnosti-rekatolizace žx PIETISMUS – „religiozita srdce“ Mikuláš Ludvík hrabě ze Zinzendorfu ž ž ž ž žMikuláš Ludvík hrabě ze Zinzendorfu (1700 – 1760 ) byl německý náboženský a sociální reformátor, zakladatel a první biskup Obnovené Jednoty bratrské. žZinzendorf byl od přírody bystré a čilé mysli a s nadšením neustále něco plánoval a tvořil. Byl horlivým hledačem pravdy a nedovedl pochopit lidi, kteří měli neměnné názory. Byl též výjimečným talentem pro diskuze o náboženských otázkách, zvláště s těmi kteří měli odlišný názor. Jeho projekty byly často nepochopeny, v roce 1736 byl vypovězen ze Saska, ale v roce 1749 vláda toto rozhodnutí odvolala a požádala jej, aby založil více takových osad, jako byl Ochranov (německy Herrnhut). ž Nikolaus Ludwig von Zinzendorf Toleranční patent – náboženská rovnoprávnost? žJosef II. – reformy – osvícenství, romantismus ž1780 - Toleranční patent žNáboženská „tolerance“ žPovolání uherských kazatelů – větší úspěch reformované/helvétské vyznání – hlavně na východní a jižní Moravě, východních čechách ži tak pomalá disciplinace – tzv. sektářství, blouznilství ž žViz foto ž žInterpretace v diskurzu náboženské motivace emigrace přetrvává – diskuze žProtestantský patent - 1861 žDoba toleranční – 1781-1861 – vydán protestantský patent – konec období nerovnoprávnosti ž ž ž žčetba: Zdeněk R. Nešpor (2006) – Náboženství na prahu nové doby. ž Sociálně ekonomická emigrace žZáležitost pozdější – od 20.let 19. století – 1938 žMotivy – materiální, hospodářské, sociální – zlepšení dosavadního stavu žSměry – Rakouské země, SZ – Sasko, žJihovýchodní Evropa žZámoří – USA – 50. léta 19. stol žTouha po dobrodružství – idealizace, „novověké Eldorádo“, Texas žEva Eckertová – „Kameny na prérii“ žHroby a náhrobky – symbolické propojení se zemí původu, žPerspektiva přístupu –– community studies ž Politická emigrace ž(s výjimkou porevolučního roku 1848) až záležitost 20. století žPo roce 1938 – Mnichov, osudové „8“ ž1948, 1968 Emigrace do prostoru JV Evropy žNelze vyloučit všechny tři důvody… žNáboženské - příklad sektářů – nucená transmigrace ž1. Zprávy – 60. LÉTA 18. století žKarla von Czoernig (1855) ž„v roce 1780 byli nepohodlní deisté vystěhováni na panství Tarnovo…“ žDnešní okolí Aradu, Temešváru - Rumunsko Geografická specifikace C:\Documents and Settings\Bára\Desktop\Banat_location.png Kolonizace Banátské vojenské hranice žSoučást Vojenské hranice/Militärgrenze/ Vojna granica ž1.Karlovacká – SZ Chorvatska ž2. Bánovská ž3. Varaždínská ž4. Posávská neboli Slavonská ž5. Temešská – Banátská vojenská hranice ž ž IMG_0002 C:\Documents and Settings\TEMP\Plocha\misan\přednáška jaro 2011 -VYSTĚHOVALECTVÍ\1. hodina\Militargrenze,_Wojwodowena_und_Banat.jpg ž Geografické vymezení Banat05.png žNa severu řeka Mureš žZápad – Tisa žJih – Dunaj žVýchod – Karpaty v dnešním Rumunsku Banátská vojenská hranice žZákladní funkce – „nárazníkové“ pásmo Habsburského mocnářství před osmanským nebezpečím. žReakce na osmanské válečné úspěchy (Budín 1541, Vídeň 1683) ž ž1717 – mír v Požarevaci – Banát připadl Habsburkům žPo osmanském ústupu po podepsaném Požeravském míru debata nad budoucím vývojem území – „země nikoho“ žClaudius F. Mercy iniciuje příchod kolonistů. „otec Banátu“ žZde nutno hledat kořeny multikulturního milieu ž Proměna Banátu v 18. stol. žÚzemí bylo důsledkem mnohaletých válek vylidněno žHusté lesy, bažiny žZměna od r. 1720 – guvernérem oblasti se stal hrabě Claudius Mercy (1666-1734) – regenerace, obnova… žPřichází první kolonisté – něm.řemeslníci, rolníci, obchodníci žAž do roku 1751 byl Banát pod vojenskou správou – Marie Terezie udělila správu civilní. ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž Příchod prvních kolonistů žDůvody: ekonomické – zisk pozemku, materiál na stavbu domu, nářadí, zvířectvo, oproštěni od vojenské služby, byli osvobozeni od povinnosti robotovat. žHraničáři – povinnost stálé pohotovosti. žVznik Banátské vojenské hranice – 1764 – 1773 – 10.000km², 180.000 obyvatel ž z popudu Marie Terezie – vznikají pravidelné hraniční obvody podél Dunaje. žHlavní rys – neustálá migrace má za následek multietnický charakter regionu patrný i v současnosti. ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž Národnostní složení ž50.000 Srbů ž21.000 Rumunů ž7.500 Němců ž2000 Maďarů, Chorvatů, ž1500 Slováků ž ž ž(údaje k roku 1820) Zakládání českých osad v rumunském Banátu (1823-28) ž6 osad žSvatá Helena, Gerník, Rovensko, Bígr, Eibentál, Šumica žElisabethfeld – Sv. Alžběta-Lizabeta – po 25 letech zanikla ž2 kolonizační vlny ž1. nabídka dřevopodnikatele Magyarlyho ž2. příchod na výzvu vojenské správy Motivace žKompenzace za vojenskou službu žOsvobozeni od roboty žPůda k orbě i pastvě žPozemek na stavbu domu žMateriál na stavbu domu žTříleté osvobození od daní Svatá Helena a Svatá Alžběta žMotivace – výhody – daňová svoboda, jiný sociální status, vojenská služba, erární zboží, stavební materiál žSpecifický vývoj žJiné okolnosti vzniku žKonfesně nehomogenní žDenominace – nejprve evangelíci (nekatolíci) a katolíci – později – denominační tříštění žEndogamie – vydělování – my vs. oni ž žPrameny – kronika katolického učitele Schlögla, zprávy z návštěv misijních farářů žKonfesní školy žVýuka českého jazyka, náboženství- soběstační žUzavřenost – horská poloha ž ž žMisie – probuzenecké hnutí…pietismus žMeziválečná migrace do zámoří – Amerika, Kanada, Argentina – krize – nedostatek půdy žSoučasnost – pracovní emigrace do Čech – od poloviny 90. let – gumárny Mitas, bývalá JZD – hlavně západní Čechy Krajanská péče žKrajanská péče a vliv na udržení identity žUčitelé – nositelé modernizace žFaráři/biblisté – morální autority žVýuka jazyka ž Současnost žTradice vs. Modernizace žtransnacionalismus žhyperrealita žTuristika – hledání autenticity žO konstrukci kolektivní identity ž ž Vábnička na příště ž1. transnacionalismus, ž2. konstrukce identit ž3. hyperrealita ž4. hledání autenticity