1
Ministerstvo kultury České republiky
Č.j.: 53/2001
Metodický pokyn k zajišťování správy, evidence a ochrany sbírek muzejní
povahy v muzeích a galeriích zřizovaných Českou republikou nebo
územními samosprávnými celky (kraji, obcemi)
Ministerstvo kultury České republiky (dále jen “ministerstvo”) v návaznosti na
zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších
zákonů, a na vyhlášku č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb.,
o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, vydává
metodický pokyn k zajišťování správy, evidence a ochrany sbírek muzejní povahy
v muzeích a galeriích zřizovaných Českou republikou nebo územními samosprávnými
celky České republiky:
Úvod
Převážná většina sbírek muzejní povahy (dále jen “sbírky”, “sbírka”) je uchovávána
v muzeích a galeriích zřizovaných Českou republikou nebo územními samosprávnými celky.
Nejstarší muzea a galerie shromažďují sbírky téměř 200 let, ostatní v průměru 70 let.
Tak se podařilo shromáždit sbírky, čítající téměř 65 milionů sbírkových předmětů.
Muzea a galerie své sbírky již desítky let uchovávají, chrání a evidují. Na tuto
dlouhodobou práci je nutné navázat a zároveň ji ale uvést do souladu se zákonem č. 122/2000
Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů (dále jen ”zákon”)
a vyhláškou Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb.,
o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů (dále jen “vyhláška”).
Ke sjednocení postupu při práci se sbírkami v muzeích a galeriích má přispět tento
metodický pokyn. Postupy uvedenými v dalším textu tohoto pokynu nejsou dotčena ustanovení
zákona a vyhlášky. Všechna ustanovení tohoto metodického pokynu, včetně těch, která se
týkají činností spojených se správou sbírek, které zákon neupravuje, mají povahu doporučení,
pokud nejsou s ustanoveními zákona a vyhlášky totožná. Závazný je tento metodický pokyn
pro muzea a galerie zřizované ministerstvem1
.
1
Vnitřní normy jsou právně závazné nikoliv ze své podstaty, ale jen tehdy, jestliže mezi jejich vydavatelem a
adresátem existuje vztah nadřízenosti a podřízenosti (Šín, Z., Řehák, K., 1993: Metodika tvorby předpisů).
2
Článek I
Vymezení pojmů
(1)Pro účely metodického pokynu je muzeem nebo galerií organizace zřízená
Českou republikou nebo územním samosprávným celkem (krajem, obcí),
která provádí činnost definovanou v § 10 odst. 6 zákona.
(2)Sbírkou (sbírkami) muzea nebo galerie (dále jen “organizace”) je soubor
všech sbírkových předmětů, zapsaných ke dni podání žádosti o zápis do
centrální evidence sbírek (dále jen “CES”) ve sbírkové evidenci organizace
podle dosavadních předpisů pro správu, evidenci a ochranu sbírek v muzeích
a galeriích2
.
Článek II
Zápis sbírky do centrální evidence sbírek
(1)Sbírky se do CES zapisují na základě žádosti podané ministerstvu podle
ustanovení § 17 odst. 3 zákona. Tiskopis, na kterém se podává žádost o zápis
do CES (jeho vzor je uveden v příloze č.1 vyhlášky), je za úplatu k dispozici
v prodejnách společnosti SEVT a.s.
(2)Organizace může požádat o zápis více než jedné sbírky v případě, že to
pokládá za účelné z hlediska nakládání se sbírkami.
(3)Podá-li jedna organizace žádost o zápis více než jedné sbírky, vyplní
odpovídající počet tiskopisů. Oprávnění ministerstva vydat osvědčení o
zápisu souboru předmětů jako sbírky tím není dotčeno.
Článek III
Vyplňování formuláře žádosti
(1) Název sbírky se odvozuje od názvu organizace.3
(2) Název vlastníka sbírky je buď stát, tedy “Česká republika” nebo územní
samosprávný celek, tedy např. “Liberecký kraj”, “město Brno” apod. Sídlo
ani identifikační číslo se neuvádějí.
(3)Jako název správce sbírky se uvede název organizace odpovídající názvu
uvedenému ve zřizovací listině organizace. Jako sídlo se uvede přesná adresa
organizace totožná s tou, která je uvedena ve zřizovací listině organizace, a
uvede se identifikační číslo organizace.
(4)Obsahuje-li sbírka soubory věcí movitých v některém oboru uvedeném
v bodě 4 formuláře žádosti, dosahující počtu uvedeného v příloze č. 4
vyhlášky, označí to organizace vždy v bodě 4 žádosti zakroužkováním. Neníli
tomu tak, je ponecháno na rozhodnutí organizace, zda celou sbírku uvede
2
Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích a Směrnice MK ČSR č.j. 12.983/83-VI/3.
3
Např. “Sbírka Prácheňského muzea v Písku”, “Sbírka Horácké galerie v Novém Městě na Moravě” apod.
3
v bodě 4 žádosti jako “jinou” nebo zda zakroužkuje oborové části sbírky.
Jako “ jinou” (s uvedením názvu, který organizace sama určí) lze označit i
sbírku, která obsahuje v jednom nebo více oborech větší počet věcí movitých
než je uvedeno v příloze č. 4 vyhlášky, přičemž ke každé takové oborově
označené části připojí organizace samostatnou charakteristiku podle bodu 5
přílohy č. 1 vyhlášky4
.
Organizace rovněž přihlédne k historickému vývoji sbírky, např. k tomu, zda
byla shromažďována jako “historická”, obsahující předměty z různých oborů
(numismatika, umělecká řemesla, militária atp.) nebo zda byla koncipována
jako jednooborová.
(5)Charakteristiku sbírky zpracuje organizace v samostatné příloze k žádosti pro
každou oborovou část sbírky, kterou označila v bodě 4 žádosti5
.
Článek IV
Evidence sbírkových předmětů
(1) Sbírky jsou vedeny v operativní (sbírkové) evidenci, nikoliv v evidenci
účetní a neoceňují se, s výjimkou oceňování pro účely pojištění sbírkových
předmětů.
(2) Jakákoliv evidence, kterou organizace vedla před zapsáním sbírky do CES a
má náležitosti uvedené v § 9 odst. 1, písm. d) zákona je považována za
úplnou evidenci podle zákona (viz § 17 odst. 1 zákona). Jde-li o evidenci
jednostupňovou, tj. buď chronologickou nebo systematickou, zákon
neukládá povinnost doplnit chybějící typ evidence.
4
Např. sbírku, která obsahuje entomologický materiál, ale také více než 200 originálů uměleckých
kreseb hmyzu, lze označit buď jako dvě samostatné části - “entomologickou” s vlastní charakteristikou
a “výtvarného umění” s vlastní charakteristikou nebo jako “jinou”, nazvanou např. “sbírka entomologického
oddělení”, rovněž se dvěma samostatnými charakteristikami.
5
Vzor zpracování charakteristiky zoologické sbírky:
a) označení území, z něhož sbírka převážně pochází:
Čechy, zejména jižní, Šumava, Novohradské hory
b) jaké časové období sbírka převážně dokumentuje a stručná historie sbírky:
Nejstarší doklady jsou z devadesátých let 19. století, převážná část sbírky pochází z let 1925-1960.
Základem sbírky je sbírka sběratele XY z let 1925-1940, významnými kurátory sbírky byli: AB v letech
1956-1970, BC v letech 1971-1990 a CD v letech 1991-dosud. Jako preparátoři se na tvorbě sbírky podíleli
…………… Veřejnosti byla sbírka prezentována poprvé v r. 1961 stálou expozicí, po repasi v roce 1988 je
expozice stále přístupná veřejnosti.
c) jaké druhy předmětů a materiálů jsou ve sbírce zejména zastoupeny:
Sbírku tvoří zejména dermoplastické preparáty ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců, nejpočetnější
kolekci tvoří ptáci. Sbírka obsahuje preparáty v Čechách v minulosti vyhubených živočichů a vzácných
zatoulanců (mohou se uvést příklady). Součástí sbírky jsou rovněž kapalinové preparáty bezobratlých
živočichů, obojživelníků a plazů a osteologický materiál. Sbírka obsahuje i preparáty živočichů
pocházejících z oblastí mimo území Čech (uvede se odkud). Sbírku tvoří více než 3 500 přírodnin.
d) seznam jednotlivých sbírkových předmětů, které sbírku tvoří nebo výčet jejich evidenčních čísel (uveden
v příloze):
uvede se seznam inventárních čísel, buď jednotlivě nebo – tvoří - li souvislé řady – počátečním a
konečným inventárním číslem (např. P 1 – P 876, Z 35 – Z 237 apod.), pokud není vedena
systematická evidence, uvedou se přírůstková čísla (např. 26-48/1982, 5/83, 35-42/84 atp.)
4
(3) Zákon umožňuje i po zapsání sbírky do CES vést u sbírek čítajících méně
než 3001 věcí movitých nebo méně než 11 věcí nemovitých trvale pouze
jeden typ evidence, tj. buď evidenci chronologickou nebo systematickou.
Přesáhne-li ve sbírce počet věcí movitých nebo nemovitých uvedený počet,
je třeba zavést evidenci dvoustupňovou.
(4) V rámci odborného zpracování sbírky je však vhodné, aby v organizacích
byla i pro sbírky čítající méně než 3001 věcí movitých nebo méně než 11
věcí nemovitých vedena evidence dvojí, protože organizace své sbírky
nejen eviduje, ale také odborně zpracovává (viz § 10 odst. 6 zákona), a
postupné doplňování systematické evidence je nezbytnou součástí tohoto
odborného zpracování sbírek6
.
(5) Záznamy chronologické evidence vedou organizace v přírůstkových
knihách. Záznamy jsou vedeny buď ručně dokumentním inkoustem v knize
s číslovanými stránkami, opatřené na prvním volném listu úředním
razítkem, nebo přírůstkovou knihu tvoří číslované tisky ze
zálohované databáze počítače, každý opatřený úředním razítkem.
Přírůstková kniha může být společná pro celou sbírku nebo může být
vedena samostatná kniha pro jednu nebo několik částí sbírky označených
v bodě 4 formuláře žádosti o zápis do CES.
(6) Záznamy systematické evidence jsou vedeny v inventárních knihách
zpravidla ručně dokumentním inkoustem, nebo na zvláštních
katalogizačních listech běžně v organizacích užívaných (tzv. katalogizační
karty), vyplňovaných buď ručně dokumentním inkoustem nebo na psacím
stroji, případně lze použít tisky ze zálohované databáze počítače. Pro
každou část sbírky, označenou v bodě 4 formuláře žádosti o zápis do CES,
jsou záznamy systematické evidence vedeny zvlášť, evidenční čísla tvoří
číselnou řadu, před vlastním číslem se uvede kód (sestavený např.
z jednoho či více písmen), který identifikuje část sbírky podle bodu 4
formuláře žádosti o zápis sbírky do CES7
.
(7) Doplňujícími záznamy ke sbírkovému předmětu ve smyslu ustanovení § 2
odst. 1 zákona jsou např. tzv. schedy, lokalitní lístky, případně jiné doklady
identifikující jednotlivé věci movité či nemovité.
(8) Struktura evidenčního záznamu v systematické evidenci, který uvádí údaje
podle § 9 odst. 1, písm. d) a další zpřesňující údaje o předmětu ve smyslu §
2 odst. 3 vyhlášky, respektuje strukturu záznamů pořizovaných v rámci
Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví (ISO).
Metodickou pomoc v tomto smyslu poskytují pilotní pracoviště ISO,
6
Připouští se však, že např. sbírka militárií bude mít sbírkové předměty, získané před datem vydání osvědčení o
zápisu sbírky muzea do CES, evidované pouze v chronologické evidenci, tj.označené přírůstkovými čísly, a
sbírkové předměty téže sbírky získané po tomto datu budou evidovány jak v chronologické, tak v systematické
evidenci. Systematická evidence “starých”, tj. před nabytím účinnosti zákona získaných sbírkových předmětů,
pak může (ale nemusí) být postupně doplněna.
7
Eviduje-li se např. sbírka etnografická, mají evidenční čísla systematické evidence např. následující podobu: E
1 – 765, eviduje-li se sbírka entomologická ENT 1 – 234 atp.
5
kterými jsou pro muzea Moravské zemské muzeum v Brně a pro galerie
Národní galerie v Praze.
Článek V
Zařazování věcí movitých a nemovitých do sbírky, změny evidenčních čísel
(1) Organizace rozmnožuje své sbírky v souladu s předmětem své činnosti
vymezeným zřizovací listinou.
(2) Věc movitou nebo nemovitou, o níž organizace rozhodla, že se stává
součástí sbírky (sbírkovým předmětem), zapíše organizace bez zbytečného
odkladu do sbírkové evidence, tj. provede evidenční záznam k věci podle
ustanovení § 9 odst. 1, písm. d) zákona a § 2 odst. 1 vyhlášky.
(3) Organizace zašle vždy jednou za tři měsíce (počínaje dnem zápisu sbírky do
CES) ministerstvu písemný návrh na změnu zápisu v CES (§ 7 odst. 2
zákona), jehož součástí jsou údaje evidenčních záznamů všech přírůstků do
sbírky, zapsaných do sbírkové evidence v tomto období.
(4) Do doby než organizace obdrží oznámení ministerstva o provedení změny
v zápisu v CES nelze tento sbírkový předmět vyvézt do zahraničí, zapůjčit
jiné právnické nebo fyzické osobě a vynakládat na jeho ochranu či
ošetřování účelově získané finanční prostředky z veřejných rozpočtů nad
míru nezbytnou pro uchování fyzické podstaty sbírkového předmětu.
Ministerstvo neposuzuje oprávněnost zařazení nového přírůstku do sbírky,
ale pouze úplnost evidenčního záznamu.
(5) Oznámí-li ministerstvo organizaci, že změnu zápisu v CES neprovedlo
z důvodu neúplnosti evidenčního záznamu, platí nadále ustanovení odst. 4.
(6) Nepodá-li organizace po provedení evidenčního záznamu ke sbírkovému
předmětu ve lhůtě podle odstavce 3 ministerstvu návrh na změnu
zápisu v CES podle § 7 odst. 2 zákona, případně nepodá-li ani v
následujícím tříměsíčním cyklu doplněný návrh poté, co jí
ministerstvo oznámilo, že změnu zápisu v CES neprovedlo z důvodu
neúplnosti evidenčního záznamu, a nemá-li tedy doklad o provedení
změny v zápisu do CES, předpokládá se, že došlo ke změně
rozhodnutí organizace o zařazení předmětu do sbírky a nelze na něj
pohlížet jako na sbírkový předmět a na součást sbírky 8
.
Ustanovení § 14 odst. 1 písm. b) zákona tím není dotčeno.
8
Organizace jsou povinny vést majetek České republiky nebo majetek územního samosprávného celku, k němuž
vykonávají právo hospodaření podle zřizovací listiny, podle jeho povahy buď v účetní evidenci podle předpisů o
hospodaření s majetkem státu nebo územního samosprávného celku nebo v operativní (tj. v tomto případě
sbírkové) evidenci podle zvláštního předpisu (tj. v tomto případě podle zákona č. 122/2000 Sb.). Nestane-li se
věc movitá nebo nemovitá, k níž má organizace příslušnost hospodařit, součástí sbírky, nelze ji vést v operativní
(sbírkové) evidenci a je tedy nutné ji přeřadit do evidence účetní – se všemi důsledky z toho vyplývajícími (např.
možnost vývozu do zahraničí pouze podle zákona č. 71/1994 Sb., nemožnosti využívat např. pro její restaurování
účelově získané finanční prostředky z veřejných rozpočtů atp.).
6
(7) Přiřazení evidenčních čísel systematické evidence (inventárních) sbírkovým
předmětům dosud vedeným pouze v chronologické evidenci, oznámí
organizace ministerstvu vždy k 15.5. a k 15.11. každého roku vždy pro
všechny sbírkové předměty zapsané do systematické evidence v uplynulých
šesti měsících.
(8) Změnu podle odst. 6 čl. V tohoto pokynu však organizace oznámí
ministerstvu jen v tom případě, když všechny věci movité či nemovité,
tvořící sbírkový předmět zapsaný v chronologické evidenci pod jedním
přírůstkovým číslem, byly označeny jedním nebo více evidenčními čísly
inventárními9
.
Článek VI
Vyřazování sbírkových předmětů z evidence
(1) Ze sbírkové evidence je možné vyřadit pouze ten předmět, který je
přebytečný nebo neupotřebitelný podle ustanovení § 9 odst. 5 zákona.
Vyřazení organizace provede až po oznámení o provedení změny v zápisu
do CES, kterou ministerstvo provede na základě písemného návrhu
organizace ve smyslu § 7 odst. 2 zákona a § 4 vyhlášky.
(2) Návrh organizace o změnu zápisu v CES z důvodu vyřazení sbírkového
předmětu z evidence obsahuje kompletní evidenční záznam podle § 9 odst. 1,
písm. d) a rozhodnutí organizace o přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti.
Rozhodnutí musí obsahovat důvody přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti.
Důvodem není pouhé konstatování, že se jedná o věc přebytečnou nebo
neupotřebitelnou, ale je třeba předložit popis skutečného stavu věci doložený
stanoviskem poradního orgánu organizace pro sbírkotvornou činnost.
(3) S věcmi movitými nebo nemovitými, které byly na základě změny zápisu
v CES vyřazeny ze sbírkové evidence způsobem uvedeným ve vyhlášce,
nakládá organizace podle obecně platných předpisů pro hospodaření
s majetkem státu nebo územního samosprávného celku, ustanovení zákona se
již na tyto věci nevztahují.
9
Příklad: Krabice s entomologickým materiálem zakoupeným od sběratele, obsahující preparáty hmyzu pěti
čeledí, je v muzeu zapsána pod jedním přírůstkovým číslem 25/2001 v chronologické evidenci jako “přírodniny
jedné systematické skupiny”, v tomto případě třídy Insecta. Při systematické evidenci budou však preparáty
evidovány podle jiných systematických skupin, např. čeledí, rodů či dokonce druhů a kolekce preparátů každé
této skupiny bude evidována jako samostatný sbírkový předmět, označený inventárními čísly např. ENT 325 –
329. Určení bude odborně náročné, práce potrvá déle než 6 měsíců. Změna bude ministerstvu oznámena až poté,
když všechny preparáty (věci movité) tvořící sbírkový předmět zapsaný pod přírůstkovým číslem 25/2001 budou
zapsány v systematické evidenci. Podobně bude muzeum postupovat při evidenci jiných sbírkových předmětů,
které jsou tvořeny soubory věcí movitých nebo nemovitých.
Podobně se postupuje např. v případě pozůstalosti, vážící se k významné osobnosti apod.
7
Článek VII
Ochrana sbírek
(1)Organizace stanoví vlastní režim nakládání se sbírkami ve smyslu ustanovení
§ 9 odst. 1, písm. g) zákona podle charakteru své sbírky, organizačního řádu
a dislokace depozitářů, a to písemnou formou. Součástí tohoto režimu je
depozitární řád, v němž se zejména uvede, které osoby mají přístup ke
sbírkám a právo rozhodovat o pohybu sbírkových předmětů, vstupovat do
depozitářů, manipulovat se sbírkovými předměty. Další součástí režimu je
badatelský řád, v němž se stanoví podmínky zpřístupňování sbírkových
předmětů badatelům. Režim nakládání se sbírkami zohlední specifika
jednotlivých sbírek, např. živých sbírek rostlin a živočichů (případně jejich
částí), sbírek jízdy schopných vozidel, funkčních hudebních nástrojů apod10
.
(2)Pro účinnější ochranu sbírek pořizují organizace podle možností obrazovou
dokumentaci sbírkových předmětů, a to zejména předmětů nejvíce
ohrožených krádežemi, tj. např. sbírkových předmětů ze sbírek historických,
sbírek militárií, výtvarného umění, uměleckého řemesla
a uměleckoprůmyslových prací a knih. K tomu mohou využívat možnosti
spolupráce s pilotními pracovišti Integrovaného systému ochrany movitého
kulturního dědictví.
(3)Ustanovení § 9 odst. 1, písm. l) zákona se vztahuje na budovy, které jsou
nebo budou určeny pro uchovávání movitého kulturního dědictví v případě
válečného konfliktu11
.
(4)Organizace stanoví zvláštním vnitřním předpisem zásady ochrany informací
o zajištění bezpečnosti sbírek, zejména informací o bezpečnostních
systémech12
.
Článek VIII
Vývoz sbírek do zahraničí
(1) Organizace zodpovídá za bezpečnost zapůjčených sbírkových předmětů
nebo dalších věcí movitých po dobu transportu a vystavování v zahraničí i
za jejich včasný a bezpečný návrat.
(2) Je-li součástí souboru sbírkových předmětů, které mají být vyvezeny do
zahraničí, archiválie, kulturní památka nebo národní kulturní památka, je
nutné žádat o vývoz těchto předmětů podle zvláštních předpisů13.
10
Jedná se např. o “živé” sbírky v arboretech, o tzv. státní sbírku hudebních nástrojů v Národním muzeu, sbírku
vozidel městské hromadné dopravy v Technickém muzeu v Brně apod.
11
Vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 94/1958 Sb., o Úmluvě na ochranu kulturních statků za
ozbrojeného konfliktu a Protokolu k ní.
12
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
8
(3) Vypůjčí- li si organizace od jiné právnické nebo fyzické osoby předměty
kulturní hodnoty za účelem jejich vystavování v zahraničí v rámci doplnění
souboru vlastních sbírkových předmětů (na základě výpůjční smlouvy),
pohlíží se na ně z hlediska jejich vývozu do zahraničí jako na sbírkové
předměty organizace, která si je vypůjčila, a žádá o vydání povolení
k vývozu podle § 11 zákona, pokud s tím jejich vlastník vyjádří písemný
souhlas.
Článek IX
Dočasné přenechání sbírek jiné právnické nebo fyzické osobě
(1) Přenechat dočasně sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty jiné právnické
nebo fyzické osobě lze na základě písemně uzavřených smluv - smlouvy o
výpůjčce, nájemní smlouvy a smlouvy dle ustanovení § 51 občanského
zákoníku, tzv. innominátní (o dočasném fyzickém předání věci).
(2) Smlouvou o výpůjčce14
mohou být sbírky nebo sbírkové předměty dočasně
přenechány jiné právnické nebo fyzické osobě pouze k účelům studijním
(badatelským či vědeckým) nebo výstavním, jako účelům ve veřejném
zájmu. Výstavními účely je míněno vystavování ve veřejně přístupných
expozicích a na veřejně přístupných výstavách. Smlouva musí obsahovat
ustanovení, zaručující zajištění ochrany sbírky nebo sbírkových předmětů ve
smyslu zákona. Výpůjčky jsou sjednávány ve veřejném zájmu bezúplatně.
O výpůjčkách je v organizaci vedena samostatná evidence.
(3) Na základě nájemní smlouvy15
mohou být sbírkové předměty dočasně
přenechány jiné právnické nebo fyzické osobě pro účely výstavy určené pro
omezený okruh návštěvníků (např. výstavy určené pouze pro klienty jedné
firmy, pozvané návštěvníky společenské akce atp.), a dále pro účely
propagační (např. filmování), pro účely dočasného přenechání historických
hudebních nástrojů výkonným umělcům atp. Pronájem je sjednán vždy za
úplatu a smlouva musí obsahovat ustanovení, zaručující zajištění ochrany
sbírkových předmětů ve smyslu zákona. Nájemní smlouvy jsou vedeny v
samostatné evidenci.
(4) Na základě smlouvy innominátní16
(o fyzickém předání věci) lze dočasně
přenechat sbírkový předmět právnické nebo fyzické osobě, která je
oprávněna provádět preparátorské, konzervátorské a restaurátorské práce,
opravy a doplňování sbírkových předmětů nebo vyrábět kopie, repliky a
modely, pořizovat ve svých ateliérech obrazovou dokumentaci sbírkových
předmětů pro účely propagační, publikační apod., k provedení sjednaného
13
Zákony č. 97/1974 Sb., o archivnictví ve znění pozdějších předpisů a č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči,
ve znění pozdějších předpisů.
14
§ 659 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
15
§ 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
16
§ 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
9
druhu práce. Innominátní smlouva je podmínkou k uzavření dohody o
provedení práce, pokud se uzavírá podle ustanovení zákoníku práce nebo
pro uzavření smlouvy o dílo, podle občanského nebo obchodního zákoníku.
V samostatné evidenci vedené pro tyto účely jsou vždy obě smlouvy vedeny
společně.
Článek X
Vystavování sbírek
(1) Vystavování sbírek je přípustné pouze v prostorách, které zaručují ochranu
sbírek ve smyslu zákona, včetně odpovídajícího osvětlení, zajištění
optimální teploty a vzdušné vlhkosti, počtu dozírajících osob, přiměřeného
stavebně technickému uspořádání výstavy apod. Zájem na ochraně sbírek je
vždy nadřazen zájmu na její prezentaci.
(2) Výstavní prostory musí odpovídat obecně závazným předpisům (např.
požárním apod.) jak z hlediska ochrany sbírek, tak z hlediska ochrany a
bezpečnosti majetku a bezpečnosti a hygieny návštěvníků.
Článek XI
Závěrečná ustanovení
(1)Organizace mají podle ustanovení § 10 odst. 5 zákona povinnost své sbírky
rozmnožovat, tj. získávat věci movité nebo nemovité, které zvyšují schopnost
sbírky vypovídat o přírodě, prehistorii, historii, umění, literatuře, vědě a
technice ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, a zařazovat je do sbírky. Nabývání
sbírkových předmětů se děje v souladu se zaměřením organizace daným
zřizovací listinou, zpravidla sběrem přírodnin17)
, získáváním a přebíráním
archeologických nálezů, převzetím darů nebo dědictví od právnických nebo
fyzických osob nebo koupí od právnických či fyzických osob, výměnou
předmětu vyřazeného z vlastní sbírkové evidence z důvodu přebytečnosti za
předmět vyřazený z důvodu přebytečnosti ze sbírkové evidence jiné
organizace, nedochází-li ke změně vlastnických práv. Pokud se výměna
uskutečňuje mezi různými vlastníky, postupuje organizace podle obecně
závazných právních předpisů pro hospodaření s majetkem státu nebo
územních samosprávných celků.
17
Přitom nejsou dotčeny zvláštní předpisy, např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění
pozdějších předpisů.
10
(2)Organizace jsou povinny podle ustanovení § 17 odst. 3 zákona podat žádost o
zápis do CES ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do dvou let
ode dne nabytí účinnosti zákona, tj. do 12.května 2002. Až do obdržení
osvědčení o zapsání sbírky do CES nakládají se sbírkou podle dosavadních
právních předpisů18
.
V Praze dne 4. ledna 2001
Ing. Pavel Jirásek
ředitel odboru ochrany movitého kulturního
dědictví, muzeí a galerií MK ČR
18
Podle zákona č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích a podle Směrnice pro správu, evidenci a ochranu sbírek
v muzeích a galeriích č.j. 12983/83-VI/3.
11
12